Texty: Návrh VSVD na udělení Zlatého odznaku J. K. Tyla 2003, VSVD

Pedagog, spisovatel a divadelník. Narodil se v Chlumci nad Cidlinou na Podkatovně, v domě zvaném "U Sokolářů". Sudičky nad jeho kolébkou neskrblily štědrostí.
Ta první mu přiřkla zálibu v divadle a nezdolnou lásku ke všemu, co s tím souvisí. Do Chlumce často přijížděly kočovné divadelní společnosti. Maminka Lauterbachová pronajímala pokojíček ve svém chudém domku hercům i herečkám, aby získala nějakou tu korunku navíc. Toníka jejich dočasní podnájemníci brávali na nedělní odpolední pohádky pro děti s Kašpárkem a přitroublým policajtem Šmidrou. Později, už jako kvartán novobydžovského gymnázia, se z protekce dostával do zákulisí divadla U lva, takže viděl všechny pohostinské kusy a navíc se mu otvíral pohled na divadlo v negližé, který je normálním divákům utajen. Přesto byl světem divadla zcela uchvácen a bezvýhradně nadšen, jak o tom svědčí jeho vlastní slova: "... skryt za horizontem, okouzlen hrou světel, pestrostí kostýmů, krásných dekorací i vůní šminek, jsem úplně propadl strhujícímu kouzlu divadla, které mě vzalo za srdce. I když se mi tento životní sen nesplnil, u divadla jsem přesto zůstal aspoň jako jeho oddaný ochotník." Příroda jej pro úspěšná vystoupení na oněch příslovečných "prknech, která znamenají svět" vybavila příjemným, zvučným hlasem, citlivým hudebním sluchem a ztepilým mužným zjevem.
Ani druhá z oněch tří bájných sudiček nechtěla zjevně zůstat pozadu. Dala mu do vínku lásku ke knihám, jemný cit pro krásu české řeči ať v próze, nebo ve verších. Dobrodušná sudička ho navíc obdařila dobře fungující, obsažnou pamětí.
Třetí za sudiček, když už byly v tak štědrém rozdávání, se rozhodla darovat mu schopnost vlastní literární tvorby. Takto dispozičně vybaven vstupoval do života.
Sny o hereckém povolání se mu shodou životních okolností rozplynuly. Zvolil si dráhu pedagoga, mimo jiné i z toho důvodu, že skýtá příležitost věnovat se v rámci veřejné kulturní a osvětové činnosti i ochotnickému divadlu, které v Chlumci mělo bohatou tradici již od Klicperových časů.
V třicátých letech, když začala na českých jevištích kralovat pařížská revue jako módní pódiová novinka v podobě pestrého, rozverného pásma hudby, zpěvu tanečních vložek a humorných dialogů i sólových výstupů vázaných jednotící ideou, ani Chlumec nebyl ochuzen o tuto zmodernizovanou verzi kabaretu. Lauterbach s přítelem a režisérem Cónem napsali pro sokolský soubor hodinovou satirickou revue Chlumec v revoluci čili Bomba do Cidliny. Revue s trefnými narážkami na německé nacisty a jejich vůdce Hitlera, který tu byl maskován jménem Pytler, byla poprvé uvedena jako půlnoční šibřinková scéna a sklidila obrovský úspěch. Sál Sokolovny bouřil smíchem a nadšeným potleskem.
Výrazným předělem v Lauterbachově divadelnické aktivitě byl rok 1939, kdy vstoupil do pěvecko-ochotnické jednoty Klicpera, která ve svých řadách soustředila nejschopnější chlumecké divadelníky. Tady Lauterbach okamžitě dostal krásnou roli Lysandra v Shakespearově Snu noci svatojánské a od té doby sehrál stovky rolí a roliček. Hrál na chlumeckých prknech po boku Karla Högra, Vlasty Fabiánové, Růženy Šlemrové i Eduarda Kohouta. Nalezl uplatnění nejenom jako výborný všestranný herec s vzácnou specializací komika a schopného hlasového imitátora, ale i jako režisér a dramatik.
S Cónem napsal k 150. výročí narození V. K. Klicpery hru z dramatikova života Z urny století, a s O. E. Leskem později pásmo Český rok na vsi, které se na počest 100. výročí zrušení roboty předvádělo nesčetněkrát pod širým nebem v amfiteátru pod Sokolovnou. Podle prodaných lístků představení zhlédlo přes deset tisíc diváků.
Hojná je i Lauterbachova publikační činnost. O jeho dramatické texty nedávno projevila zájem i televize a také dramaturgie pražského rozhlasu.

Formulace ocenění:
Za celoživotní věrnost ochotnickému divadlu a vybudování významné divadelní tradice v Chlumci nad Cidlinou.