Texty: 2005 Závěrečná řeč předsedy poroty prof. Jana Císaře

Závěrečná řeč profesora Jana Císaře
na 54. loutkářské Chrudimi

(volně podle audiozáznamu)

Dobrý den, vážení přítomní, dobrý den vážení přátelé, já nebudu festival hodnotit. Na to si vůbec v tomto okamžiku a v tuto chvíli netroufám, to je věc, kterou si musím opravdu velmi zevrubně promyslet.

Dovolte mi tedy, abych pokračoval v tom co nastolila naše porota – že jsme k rozhovorům nechodili nějak připraveni dlouhým rozborem k všeobsáhlému shrnujícímu stanovisku, ale vystupovali jsme většinou za sebe a pronášeli své názory. Takže já si dovolím vystoupit za sebe a hned úvodem řeknu, že jsem si vlastně porotování na Loutkářské Chrudimi velice užil. Jednak mě moji kolegové porotci, od kterých mě dělí de facto několik generací, vzali a chovali se ke mně slušně, neříkali mně, ať se vrátím do hrobu (na což by měli právo), takže se mně mezi nimi velmi volně dýchalo, za což jim strašně děkuji. A za druhé, a to je pro mě nesmírně důležité, já jsem vlastně měl po letech velkou šanci Loutkářskou Chrudim opravdu strávit jako přehlídku, tj. jako záležitost, jehož pojmenování pochází od slovesa prohlédnouti, přehlížeti. Vlastně jsem to tímto způsobem neobyčejně silně zažíval a prožíval.

Mnozí, kteří sem jezdíte již po léta, si možná neuvědomujete, že tato přehlídka má ohromné rozpětí, že předvádí tolik druhů, poddruhů, žánrů, podžánrů a stylů divadla, které je buď loutkou silně ovlivněno nebo je skutečně loutkové, ale pořád tam někde ten základ z té loutky jde, že tu vlastně máte v kostce přehlídku současného amatérského divadla téměř se všemi jeho odrůdami a se všemi jeho podobami. A že právě proto se tady dá o mnohém velmi intenzivně a velmi silně uvažovat.

Já nevím jestli, protože skutečně už jsem tu nebyl dlouhá léta, jestli tahle Chrudim byla lepší nebo horší než ty, které ji bezprostředně v posledních letech předcházely. Ale vím za prvé, že tu bylo několik inscenací či chcete-li představení, abych byl pojmově přesný, která považuji za špičku v současném amatérském divadle a doufám, že se to takto bude chápat. Vím, že různé podoby amatérského divadla mohou vyvolávat nejrůznější reakce, ale že to je pro mne v každém případě jistý zdroj životadárnosti, že to jsou prostě rozpory, které mohou přinášet další a další výsledky, a vím, že odtud pojedu s řadou podnětů k přemýšlení o tom, kam loutkové amatérské divadlo dospělo, co znamená a jak se dostává do kontextu nejenom tohoto, řekněme jevu, který nazýváme amatérským divadlem, ale i loutkového divadla vůbec. A chcete-li – divadla v celé této zemi.

Myslím si, že momenty k tomuto uvažování tu jsou, takže dovolte, abych vyslovil své upřímné poděkování celé této přehlídce, čtyřiapadesáté Loutkářské Chrudimi a vyslovil hluboké přesvědčení, že snad ráz této přehlídky, při všech rozporech, problémech a nedostatcích (myslím představení, protože ostatní nehodnotím, a ani se na to také necítím), zůstane zachován a možná dokonce prohlouben, a že ten další krok, kterým budete nepochybně vy, kteří loutkové amatérské divadlo děláte, bude touto Chrudimí ovlivněn. K tomu vám přeji vše nejlepší.

Prof. Jan CÍSAŘ
předseda poroty 54. loutkářské Chrudimi