Texty: Praha-Koloděje, Excerpce pro MČAD 1998-2002

KOLODĚJE o.Praha
Dramatický odbor TJ Sokol Každý má něco /F.H.Argus/. Do soutěže. OD 1958/4, s.91.
KOLODĚJE, o.Praha – východ
Poslední úspěšné období ochotnického divadla 1955 – 1965. Dostatek herců různého věku. Dva režiséři. Reprízy až 4x do roka. 1955 poslední představení v sokolovně Lesní panna. Následující Třetí zvonění v novém KD v zámecké jízdárně. Na repertoáru v těchto letech: Ženichové, Samota, Ženský zákon, Scapionova šibalství, Šest zamilovaných (Arbuzov), Dítě (úraz hlavního představitele, neuvedeno), Divá Bára (Červený – Rozov), nejúspěšnější představení vůbec). Hostování v Křenici a v Doubravčicích. Dále Muži v ofsajdu, hostování v Hájku, Každý má něco... současný autor, Revizor, Ženitba, Loupežník (J. Nedvěd, dříve člen Vesnického divadla v Hloubětíně jako Loupežník, Mimi D. Plíhalová, rodiče manželé Krejčíkovi). Další hry provázely problémy: Slovo má babička, Stromy umírají ve stoje, Psohlavci. 1961 někteří členové kolektivu přešli na malé jevištní formy. Zde aktivní i členové Svazu mládeže. Po zavedení nočního autobusu do Prahy možnost návštěvy pražských divadel, zájem o ochotnické divadlo poklesl. 1965 získala režisérka E. Krejčíková mládež pro nastudování Dalskabátů. 2 reprízy. Vynikající výkon Ducháčkové (Prajzlerka), Františka Matouška (Zapomenutý čert). Po 20 letech pokus OB ochotnické divadlo oživit nebyl úspěšný. V 60. letech členem kolektivu ředitel školy J.Soukup. Iniciátor představení DDS O princezně a sedmi bohatýrech. Po úspěchu Sůl nad zlato, O princezně Heleně...
KREJČÍKOVÁ, Eliška: Konec ochotnického divadla. Z historie Koloděj. Kolodějské červnové noviny 1999.(JM)