Texty: KUBIŠTA, Ondřej: Přírodní divadla v českých zemích. Diplomní bak, práce DAMU 2003. 2.část

5. Heslář přírodních divadelních prostorů


Benešov u Semil, o. Semily
přírodní divadlo
Roku 1923 divadelním souborem Jizeran zřízeno divadlo v přírodě, 1934 vyhořelo.
Místopis českého amatérského divadla I., str. 60

Bílina, o. Teplice
přírodní divadlo v lázních Kyselka
V současnosti ve špatném stavu, uvažuje se o rekonstrukci
www.bilina.cz

Blatná, o. Strakonice
přírodní zámecké divadlo
Od 1808 v zámku pořádali Hildprandtové české divadlo. Přírodní scéna v zámeckém parku, byla to dřevěná stavba se zadní sklápěcí stěnou, možnost využití přírodní scenérie. Hráli zde ochotníci a kočující spolky.
Místopis českého amatérského divadla I., str. 69-70

Blovice, o. Plzeň - jih
přírodní divadlo
Ve 20. letech 20. století divadelní soubor Sokola inscenoval v přírodním divadle na Dubí se 600 sedadly, spolu s ostatními soubory Mahenova Jánošíka.
Místopis českého amatérského divadla I., str. 73

Bohutín, o. Příbram
přírodní divadlo ve Vysoké
Za tzv. první republiky přírodní divadlo.
Místopis českého amatérského divadla I., str. 78

Boskovice, o. Blansko
přírodní divadlo
Sokol r. 1900 - v sokolské zahradě letní divadlo.
Místopis českého amatérského divadla I., str. 84
westernové přírodní divadlo
Součástí westernového městečka. V přírodním amfiteátru se pořádají představení ve stylu Divokého západu: Poklad na stříbrném jezeře a Klekí - Petra, bílý otec Apačů. Pro tyto scény byly vybudovány dosud nejdražší dekorace v historii tohoto zábavného parku. Uprostřed jeviště je opravdové Stříbrné jezero, skalní masiv s jeskyní se zvedá od jeho břehů. Na pravé straně od hlediště najdete monumentální Pueblo, dílo apačských indiánů a na levé straně se nachází město bledých tváří.
www.wildwest.cz
přírodní amfiteátr
V současnosti letní kino a místo hudební části festivalu Boskovice pořádané Unijazzem. Kapacita je dva a půl tisíce sedících diváků.
www.boskovice.cz
www.unijazz.cz

Brno, o. Brno
přírodní divadlo u sv. Antoníčka
Senzační úspěch Prodané nevěsty v přírodním divadle u sv. Antoníčka za Královským Polem u Brna, divadlo úplně vyprodáno, návštěva 8.000 osob.
Český svět 1913, roč. IX., č. 52

Buchlovice, o. Uherské Hradiště
amfiteátr na zámku
Folklórní festival Buchlovická svíca.
www.tic.buchlovice.cz/cs/kultura
www.vichr.cz

Cvikov, o. Česká Lípa
lesní divadlo
Na temeni hřbetu, který jihozápadně vybíhá ke Cvikovu se dříve lámal kámen na stavbu cvikovských domů. V jednom z lomů vybudoval v roce 1920 cvikovský ochotnický spolek malebné Lesní divadlo, na jehož jevišti stály dva dřevěné domky, tvořící malou náves. Dnes zde však zůstala už jen nevelká ve skále vytesaná místnost s okénkem a v protější stěně krátká chodba s výklenkem. Na nízkém svahu kolem lomu jsou dosud patrné zbytky hlediště. Od města sem vedla stará cesta s upravenými kamennými schody.
www.natur.cuni.cz/asc/~kuhn/tc12.html

Červený dvůr, o. Český Krumlov
zahradní divadlo v oboře zámku v Červeném Dvoře
Za vlády knížete Josefa Adama Schwarzenberka (1722-1782) prošlo původně renesanční venkovské sídlo Viléma z Rožmberka rozsáhlými úpravami. Ty postihly i připojenou oboru, proměněnou již za Eggenberků v 2. polovině 17. století v pravidelnou barokní zahradu. Vedle sally terany, fontán a jiných ozdobně zábavných prvků zde bylo nejdříve roku 1756 a nejpozději před rokem 1782 zřízeno přírodní divadlo, jehož plán se dochoval ve sbírkách státního zámku v Kačině.
Neznámý projektant ve svém díle zúročil zkušenosti řady zahradních architektů, kteří v různých koutech Evropy po dlouhá desetiletí obohacovali okolí panovnických a šlechtických sídel dekorativními objekty (různé členící a zákrytové špalíry, dlouhé ulice či chodby, bludiště aj.), jejichž stavebním materiálem byly řezem a stříháním upravované stromy a keře. K těmto projevům zahradnického umění baroka patřila do konce 17. století i přírodní divadla. Divadlo v Červeném Dvoře elegancí půdorysných křivek a využitím popínavých růží k dekoraci hlediště příkladem pozdního projevu tohoto druhu zahradní architektury a svou jemností a křehkostí odpovídá požadavkům rokokové aristokratické společnosti.
Základní obrys divadla byl vytvořen 2,70 m vysokým špalírem z jehličnanů. Uvnitř bylo divadlo rozděleno na dvě základní části: hlediště podkovovitého půdorysu (délka od jeviště k zadní stěně cca 20 m, šířka pod jevištěm cca 21 m) a jeviště se zákulisím (délka cca 14 m). Hlediště s jevištěm spojovaly průchody po stranách portálu. Za jevištěm byly ze spirálovitě zatočených špalírů vytvořeny herecké šatny. Vlastní jeviště lichoběžníkovitého tvaru mělo hloubku cca 9 m a šířku zadní stěny 4, 80 m. Po stranách jeviště byly jehličnany sestříhány do tvaru kulis o základně 1, 20 x 1, 20 m a výšce 2, 70 m, řazených za sebou do ulic o hloubce 1,20 m. Hlediště podkovovitého půdorysu bylo výškově rozčleněno parter a pořadí lóží, oddělených od parteru loubím z popínavých růží a nižší stěnou od chodby obkružující celé hlediště. Parter, do něhož vedly několikeré schůdky, se snižoval směrem k jevišti, před kterým bylo v nejhlubším místě orchestřiště o rozměrech cca 9 x 2,5 m. Lavice pro diváky v parteru a pro hudebníky v orchestřišti byly z hliněných valů pokrytých zeleným drnem. Do lóží byly zřejmě přinášeny židle či křesla. V nejnižším místě hlediště, mezi lavicemi pro hudebníky byl umístěn mříží krytý odvodňovací kanálek. Jak byly upraveny povrchy hlediště a jeviště není zřejmé: možná byly zatravněné, snad byly vysypány pískem.
Přírodní divadlo v Červeném Dvoře svým řešením odpovídá druhé polovině 18. století, zatímco v předchozím období bylo hlediště součástí volného parku a pomocí živých stěn bylo vytvářeno jen jeviště a zákulisí.
Divadlo, o jehož využívání skromné prameny o divadelním dění na schwarzenberských zámcích nic neuvádí, s největší pravděpodobností zaniklo na přelomu 18. a 19. století při proměně pozdně barokní zahrady v anglický park.
Pömerl, Jan: Červený Dvůr (u Českého Krumlova), Zprávy Divadelního ústavu, březen - duben 1995, s. 21 - 23
plán divadla v příloze[IV]

Červený Kostelec, o. Trutnov
přírodní divadlo v Lipkách
Cesty českého amatérského divadla, str. 130
fotografie v příloze[XI]
přírodní areál u divadla J. K. Tyla
Mezinárodní folklórní festival v přírodním areálu postaveném v roce 1993.
www.nachodsko.cz
wwwfolklorck.cz/public/mff

České Budějovice, o. Č. Budějovice
divadlo s otáčivým jevištním středem v Rajské zahradě
Roku 1965 v Rajské zahradě dominikánského kláštera Joan Brehms aplikoval divadlo s otáčivým jevištním středem.
Dvořák, Jan: Joan Brehms, Divadelní ústav 1987
Návrh kruhového divadla od Joana Brehmsev obrazové příloze [XVI]
letní amfiteátr
Při ústavu sociální péče Empatie v Českých Budějovicích vzniklo přírodní divadélko. Letní amfiteátr slouží mj. k setkávání mentálně postižených klientů a prezentace jejich divadelních představení.
Chmelík, Jan: V Empatii přibylo přírodní divadlo, Českobudějovické listy, roč. 10, č. 250, 26. 10. 2001, s. 21
přírodní amfiteátr na výstavišti
www.vcb.cz

Český Krumlov, o. Český Krumlov
přírodní divadlo v zámeckém parku s otáčivým hledištěm
Divadelní režisér Karel Konstantin se rozhodl v době svého působení ve funkci ředitele Jihočeského národního divadla v letech 1947 až 1949 zpestřit poválečnou kulturní nabídku “Jihočeským divadelním festivalem”. Dokazují to i jeho slova vysvětlující režisérův záměr: “…uvádět velká divadelní představení v přírodě… v pěkném prostředí, pro tisíce diváků!” Tomuto počinu zřejmě vděčí otáčivé hlediště za svůj vznik. Několik představení prvního ročníku festivalu v roce 1947 se totiž – kromě Českých Budějovic, Třeboně a Písku – odehrávalo i v českokrumlovské zámecké zahradě před letohrádkem Bellárie. Český Krumlov totiž představuje pro mnoho divadelníků jedno velké úžasné jeviště. Scéna Joana Brehmse v tomto prostředí údajně na návštěvníky festivalu zapůsobila skutečně pohádkovým dojmem, a to se jednalo o zhruba jeden a půl tisíce sedících, zatím ještě netočících se diváků. Druhý festivalový ročník tedy opět neváhal využít onen magický prostor před Bellárií a tentokrát se navíc ještě rozšířil až před kaskádovou fontánu.
Odchodem Karla Konstantina z Jihočeského divadla se na delší dobu festival přerušil. O jeho obnovu se po deseti letech zasloužil až tehdejší ředitel Jihočeského divadla Otto Haas. Pod jeho vedením se Jihočeský divadelní festival soustředil výhradně do Českého Krumlova, což znamenalo pro Jihočeské divadlo důležitý prvopočátek vývoje jeho téměř padesátileté historie působení v tomto městě. Festival s pořadovým číslem tři se konal od 7. do 15. června 1958. Každý den se uskutečnilo jiné představení. To, které bylo na programu dne 9. června 1958, mělo pro další festivalovou koncepci zásadní význam. Při jeho inscenování Otto Haas prohlásil: “Chceme rozvinout na širokém plátně děj kolem hlediště. Otevírají se nám nesčíslné, nádherné možnosti, dimenze až dosud neznámé, od blízkého detailu až k odsunutí scén do dálek, v nichž se člověk pojí s velikostí přírody. ” Jednalo se o experimentální představení Weisenbornovy hry Ztracená tvář, které zhlédli pouze zvaní hosté – a to na prvním primitivním otáčivém hledišti. Tehdy malá, mobilní točna, navržená scénografem Joanem Brehmsem, uvezla pouze šedesát diváků.
Svého úspěšného nápadu se tvůrčí dvojice Haas – Brehms nehodlala jen tak vzdát a hned následující rok byla pro představení Jiráskovy Lucerny vybudována točna nová. Její kapacita už byla 450 míst. Aby se však dala do pohybu, bylo zapotřebí až 40 lidí, kteří byli uschováni v útrobách konstrukce a pohybovali s ní tam a zpět. Pohon lidskou silou zajišťovali vojáci. Obecenstvo bylo opět natolik nadšeno pohledem na přírodní kulisy zámku a lesa, k nimž je navíc hlediště “samo od sebe" natočilo, že se původně plánovaný počet třech představení rozšířil o dalších dvacet a zhlédlo je celkem 9 373 diváků.
“…divadelní prostor dramatický a dynamický, nikoli dekorativní; divadelní prostor jako jeden nerozdělený prostor. Divadelní prostor s možností velké proměnlivosti, variabilnosti v průběhu představení.” – tyto zásady zformulované Joanem Brehmsem při vytváření speciálního hlediště se definitivně osvědčily. Jejich realizace přinášející velký divácký ohlas mohla být tedy dále rozvíjena.
V roce 1963 proto stojí v barokní zahradě opět otáčivé hlediště a opět v nové podobě. Poprvé je pevně zabudováno do země a pojme už 550 diváků. Podstatnou změnou této verze je pohon elektromotorem, plošina na měkčím podvozku (jezdila na kolech od lokomotivy po jedné kolejnici), vlastní dispečerská kabina a osvětlovací zdroje.
Provoz točny v tomto stavu trval až do roku 1986, kdy se prakticky rozpadla. V průběhu následujících let probíhala její generální rekonstrukce. Od roku 1993 je uvedeno do činnosti v pořadí už čtvrté otáčivé hlediště. Nelze o něm však říci, že se jedná o pouhou inovaci předešlé verze, jejíž dřevěný plášť nebyl natolik narušujícím elementem parku, jako je tomu u současné betonovo-dlážděné podoby. Vznikla zcela nová točna o hmotnosti 650 tun, s 658 umělohmotnými sedadly pro diváky a oboustranně plynulým několikarychlostním pohybem, zajišťovaným čtyřmi elektromotory. Její životnost byla odhadována za předpokladu pravidelné a odborné údržby na několik desítek let.
Neubauer, Milan: Otáčivé hlediště v Českém Krumlově, diplomová bakalářská práce, DAMU, katedra produkce, konzultant: Jindřich Gregorini, květen 2002
Dvořák, Jan: Joan Brehms, Divadelní ústav 1987
Návrh otáčivého hlediště od Joana Brehmse, 1958 v obrazové příloze [XV]

Dobřív, o. Rokycany
přírodní divadlo a letní kino
V 1. polovině 20. století bylo postaveno na místě zaniklého lomu přírodní divadlo a letní kino.
www. dobriv.globalweb.cz/historie

Dolní Lomná, o. Frýdek - Místek
přírodní amfiteátry v areálu skanzenu
V centru obce se nachází překrásný areál Matice slezské, který tvoří stylové roubené chalupy a také dva přírodní amfiteátry , pojmenované podle říček, na jejichž soutoku jsou umístěny - Křínov a Lomňanka. Druhý pátek a sobotu v červenci tu probíhá festival Na pomezí - festival folkové, country a trampské písně, kterého se zúčastňují účinkující i návštěvníci ze tří pomezních států - České, Polské a Slovenské republiky a druhý víkend v září - tradiční folklorní festival Slezské dny, který má již 30- ti letou tradici.
www.dlomna.trz.cz

Dolní Újezd u Litomyšle, o. Ústí nad Orlicí
přírodní areál
Přírodní areál se nachází v údolí říčky Desné a hostí začátkem července festival Benátská noc a koncem srpna folkový festival Újezdské babí léto.
www.doliujezd.cz

Frenštát pod Radhoštěm, o. Nový Jičín
přírodní divadlo Na Horečkách
Založeno roku 1935, 3000 míst, živá scenérie Radhoště. Nyní ve zpustlém stavu, uvažuje se o rekonstrukci.
Místopis českého amatérského divadla I., str. 205
www.frenstat.cz

Havlíčkův (Německý) Brod, o. Havlíčkův Brod
přírodní divadlo
Světozor 1914, roč. XIV., č. 42

Heřmanův Městec, o. Chrudim
zámecké přírodní divadlo
Kapacita 600 diváků.
www.hermanuv-mestec.cz

Heřmaň, o.Písek
amfiteátr ve starém lomu - lesní divadlo v Hůrkách
1916 - 1919 Kroužek studentů Heřmaň a okolí - zakladatel Václav Krška . Provozoval divadlo v přírodě - lesní divadlo a hledal adekvátní přírodní scenérii pro každou jednotlivou hru. Časté hostování pražských herců.
Eduard Kohout v knize “Divadlo aneb snář” vzpomíná: Nejsilnější zážitek jsem si odvezl z Heřmaně, kde Sofokla nastudovali vesničtí ochotníci... Podivil jsem se odvaze, když mě v létě po premiéře Krále Oidipa v ND v Praze zval Václav Krška, abych přijel hrát k nim, že hru studují. Proboha, řekl jsem si, poctiví Cimburové budou hrát Sofokla! To je šílený nápad. Ale jel jsem. A nelitoval jsem... Vesnice žila pravěkým rytmem a začlenila do něho Sofokla... Hlediště se amfiteatrálně zvedalo ve starém lomu pod lesnatou strání a mezi ním a jevištěm se dvěma antickými sloupy, na místě, kde byla v řeckém divadle orchestra, ležel malý rybníček. Na jeho břehu vila děvčata velké věnce z polních květin, které při představení pluly po hladině. Byl to první z poetických nápadů, jakými později proslul filmový režisér Krška, a jeden z nejkrásnějších .
Cesty českého amatérského divadla, str. 136
Místopis českého amatérského divadla I., str. 220
kopie plakátu v obrazové příloze[XIII]

Hluboká, o. České Budějovice
přírodní divadlo vedle loveckého zámečku
Od roku 1978 se zde pravidelně konají Dětské divadelní hry.
Klierová Marika: Zoo Ohrada musí opravit střechu divadla pro děti
www.hluboka.cz

Hněvín, o. Cheb
přírodní divadlo
Hostuje zde mostecké divadlo.
www.e-region.cz/mostecko/turistika/hrad_hnevin.asp
www.divadlo-most.cz

Holovousy, o. Jičín
přírodní zámecké divadlo
Na začátku 20. století jevištní pódium v zámeckém parku propůjčováno občanům. Sokol zde provedl Lucernu, umělé osvětlení prováděno generátorem poháněným parní lokomobilou.
Místopis českého amatérského divadla I., str. 235

Hořice na Šumavě, o. Český Krumlov
přírodní divadlo
Nejstarší zmínky o Hořicích pocházejí ze 13. stol. Od roku 1290 až do pol. 19. stol. patřila obec vyšebrodskému klášteru cisterciáků. Právě s jejich působením je spojována nejstarší tradice zdejších lidových mystérií, tj. her s náboženskou tématikou; nejvýznamnější téma - život, smrt a vzkříšení Krista bylo předmětem velikonočních pašijových her.
Na starodávná lidová mystéria, jejichž tradice byla přerušována válkami (husitskými, válkou třicetiletou), navázaly novodobé pašijové hry na poč. 19. stol., kdy hořický tkadlec Paul Gröllhesel sepsal nový text pašijové hry a spolu s místními měšťany ji roku 1816 nacvičil a sehrál. Hra se hrála před Velikonocemi až do roku 1887.
V roce 1893 prof. Jos. Johann Ammann původní Gröllheselův text upravil a doplnil a nová hra měla premiéru v témže roce v nově postavené divadelní budově. Od té doby se hořické pašijové hry staly známým pojmem - navštěvovaly je tisíce diváků včetně významných osobností (členů císařské rodiny a šlechtických rodů, církevní hodnostáři aj.). Hry se hrály německy, zpočátku každý rok, později zhruba v pětiletých intervalech (s přerušením za První světové války) až do roku 1936. Za 2. svět. války nacisté pašijové hry zrušili a v budově divadla byl vojenský sklad. Po válce v letech 1945 - 48 byly hry obnoveny, ale v roce 1948 komunisty opět zakázány. Divadlo sloužilo jako ovčín a sklad slámy, v roce 1966 byly jeho zbytky zničeny trhavinou.
Po roce 1989 vznikla Společnost pro obnovu pašijových her v Hořicích na Šumavě, byl napsán nový, český text pašijové hry (Jindřich Pecka) a hudba (Jaroslav Krček), kterou nazpívala Musica Bohemica. Premiéra byla roku 1993 a od té doby se hraje každoročně v přírodním divadle (podle návrhu L. Pánka) v lesoparku poblíž bývalého divadla. V roce 1996 dostala Společnost pro obnovu Pašijových her ocenění Za rozvoj místních občanských aktivit nadace Patria a Místo v srdci. Od roku 1999 je Pašijová společnost v kontaktu s 50 pašijovými společnostmi v Evropě, v nichž je zvykem předávání rolí z generace na generaci.
Cesty českého amatérského divadla, str. 134
Místopis českého amatérského divadla I., str. 250 - 251
www.mesta.obce.cz/horice-na-sumave/hry
Pašjivé hry v Hořicích, Česká televize
Mysterium Hoericens, Česká televize 1998

Hořovice, o. Beroun
lesní divadlo Pod Remízkem
Inscenována např. Prodaná nevěsta v r. 1941.
Cesty českého amatérského divadla, str. 136
Místopis českého amatérského divadla I., str. 252

Hradec Králové, o. Hradec Králové
lesní trampský amfiteátr
Na břehu řeky Orlice v prvorepublikové trampské Osadě vycházejícího slunce
dokumentační fotografie současného stavu v příloze[h]

Hrádek, o. Rokycany
přírodní amfiteátr
Je zde pořádán festival Muzika. Amfiteátr též využíván jako letní kino.
www.mesta.obce.cz

Hradisko - Janovice, o. Frýdek - Místek
přírodní amfiteátr
Folklórní Ondrášovské slavnosti. Kapacita 700 míst.
www.cr-sr.cz/obce/janovice

Hronov, o. Náchod
přírodní divadlo Za Homolkou
Roku 1921 v přírodním divadle Za Homolkou k 70. Jiráskovým narozeninám inscenována hra Otec, za přítomnosti autora a vládní delegace, součást cyklu jubilantových her. Výnos sloužil k zakoupení Jiráskova rodného domu.
Místopis českého amatérského divadla I., str. 269
přírodní divadlo v parku Aloise Jiráska
Místo pro hraní plenérových představení na festivalu Jiráskův Hronov.

Hukvaldy, o. Nový Jičín
přírodní divadlo v hradní oboře
Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy.
www.janackovy-hukvaldy.cz; www.lasskabrana.cz

Humpolec, o. Pelhřimov
Nápravníkovo letní divadlo
Do 1882 se hrálo divadlo v Nápravníkově domě na Dolním náměstí, po jeho uzavření v Nápravníkově letním divadle.
Místopis českého amatérského divadla I., str. 276

Hustopeče, o. Břeclav
amfiteátr v sadech Kapitána Jaroše
Rockový festival
www.hustopece-city.cz
www.slovácko.cz

Hvězdonice, o. Benešov
přírodní divadlo
Ve 20. letech 20. století se hrálo v přírodním divadle ve prospěch zaplacení jeviště.
Místopis českého amatérského divadla I., str. 280

Hvozdná, o. Zlín
přírodní divadlo
V letech 1919 - 1935 časté hraní v přírodním divadle.
Místopis českého amatérského divadla I., str. 280-281

Choceň, o. Ústí nad Orlicí
přírodní divadlo
Založeno roku 1914.
Světozor 1914, roč. XIV., č. 43
Chrást, o. Chrudim
přírodní divadlo
Chrást u Chrudimi napodobí Prahu a provedla F. Šubertova “Jana Výravu” v přírodě. Takové pokusy nelze schvalovati, a bylo by venkovu, který nedovede ani sloh doby vylíčiti, doporučiti od velkých scén ustáti. Toť směšné velikášství! Hrajte ,v sudě Diogenově‘ v přírodě!
Český svět 11. 6. 1913

Chříč, o. Plzeň
přírodní divadlo u zámku
Jsou tu patrné ruiny divadla, neuvažuje se o rekonstrukci.

Chřibská, o. Děčín
lesní divadlo
Lesní divadlo bylo zřízeno v roce 1931 v bývalém pískovcovém lomu u úpatí Malého Himpelsbergu a hrála se v něm divadelní představení v podání zdejších a okolních ochotnických spolků. Od roku 1938 bylo opuštěné až do své obnovy v roce 1996. Od té doby se zde konají koncerty, vystoupení různých zájmových skupin (historický šerm) a pod.
www.chribska.cz/cz/index.htm

Chvaletice, o. Kutná Hora
přírodní areál
Kapacita 2000 míst, vlastník město, tel.:0457-651022, 651021
www.pardubickykraj.cz/odbor/okpp/pasport.htm

Jaroměřice nad Rokytnou, o. Třebíč
zámecké přírodní divadlo
Místo festivalu Helferovo hudební léto a hudebního festivalu Petera Dvorského.
www.rotrekl.cz/jmtomecek.htm
www.jaromerice.box.cz

Jeseník, o. Šumperk
miniamfiteátr Katovna
Probíhají zde koncerty folkové hudby.
http:/adele.karlin.mff.cuni.cz/asc/~rokyta/asonance/home.htm

Jihlava, o. Jihlava
amfiteátr v Březinových sadech
V roce 2000 plán na rekonstrukci letního kina v Březinových sadech na multifunkční amfiteátr. Nerealizováno.
www.jihlava.cz/amfiteatr
www.obeliskval.cz/starsi/19_02/posledni/po_10.htm

Jičín, o. Jičín
přírodní divadlo Čeřovka
Od 20. let 20. století se v místě bývalého lomu hrálo divadlo. V současné době ve špatném stavu, uvažuje se o rekonstrukci.
www.jicinsko.cz/nn/nnd8a/nn8a-2.htm,
Místopis českého amatérského divadla I., str. 323 - 325

Karlštejn, o. Praha západ
proměnlivé “kejvadlové” divadlo na hradě
V roce 1968 realizoval Joan Brehms projekt - kyvadlové divadelní zařízení pro inscenaci Vrchlického Noci na Karlštejně na nádvoří hradu Karlštejn. Téhož léta zde byla nastudována i hra Karlštejnská romance Antonína Dvořáka a Františka Viceny.
Dvořák, Jan: Joan Brehms, Divadelní ústav 1987

Kladruby, u Stříbra
přírodní divadlo
Po roce 1948 byla v klášterním parku vybudována letní scéna. Přírodní divadlo v Kladrubech u Stříbra bude zřejmě renovováno.
HA: Šance Kladrubského divadla, Právo (Plzeň), roč. 12, č. 50, 28. 2. 2002, s. 13
Místopis českého amatérského divadla I., str. 356
www.kladruby.cz

Klatovy, o. Klatovy
lesní divadlo
1934 bylo postaveno lesní divadlo (Waldbühne).
Místopis českého amatérského divadla I., str. 359
plakát k otevření divadla v příloze[XII]

Kněžmost, u Mnichova Hradiště
přírodní areál
Probíhají zde koncerty folkové hudby.
http:/adele.karlin.mff.cuni.cz/asc/~rokyta/asonance/home.htm

Konopiště, o. Benešov
zámecké přírodní divadlo
Přírodní divadlo na Konopišti se nachází v lokalitě rozsáhlého konopišťského parku, částečně sousedí s rybníkem a částečně je obklopeno zelení. Dnes je majetkem města. Z areálu divadla se naskýtá nádherný pohled nejen na nejbližší okolí, ale i na blízké panorama zámku. Původně dřevěné jeviště bylo přestavěno v letech 1963 až 1964 a charakter zbudované stavby je zachován dodnes. Kapacita se z původního počtu 10 000 míst zredukovala asi na polovinu.
Podle období a vkusu diváků se mění i repertoár programů. V počátku využívalo scény i Národní divadlo, které zde zahajovalo nové divadelní sezóny například i operou Rusalka, později zde začínala svou kariéru řada českých hudebních umělců jako Josef Zíma, Karel Gott nebo Olympic. V roce 1969 zde byla založena tradice letních filmových festivalů, která byla ukončena v roce 1995, nyní divadlo slouží převážně k produkci koncertů zaměřených na folk a country.
Hroníková, Irena - Jiroušek, Zdeněk - Křížková, Iva: Divadlo bývalo skutečně poštovním úřadem. MF Dnes, Střední Čechy Dnes, roč. 13, č. 27, 1. 2. 2002, s. D/3
MKS Benešov, 25601, Tyršova 162, tel:317 722 114
http:/adele.karlin.mff.cuni.cz/asc/~rokyta/asonance/home.htm

Kroměříž, o. Kroměříž
zámecké přírodní divadlo
V roce 1913 Jan Výrava v nastudování Spolku divadelních ochotníků. V současnosti místem festivalů Hudba bez hranic a Hudba z podzámčí.
Český svět 27. 6. 1913
www.kromeriz.cz

Kytlice, o.Česká Lípa
lesní divadlo
V lese za domem č.p. 1 v Dolním Falknově (část dnešní Kytlice) bylo v roce 1931 zřízeno lesní divadlo.
www.natur.cuni.cz/asc/~kuhn/tc12.html

Lhotka, o. Frýdek - Místek
přírodní amfiteátr
Poslední víkend v srpnu se zde konají Sochovy národopisné slavnosti.
www.beskydy.cz/lhotka

Libčany, o. Hradec Králové
přírodní divadlo
Výpravná představení za vedení režisérů J. Paukerta a K. Morávka v přírodě u Libušiny studánky s mnoha účinkujícími (200 koní selské jízdy, velké komparsy), až 5 tisíc diváků.
Josef Rodra vzpomíná: V roce 1951 si libčanští ochotníci usmyslili předvést Fuente Ovejunu. Věhlasný Eduard Kohout ochotně přikývl, když mu nabídli jeho osvědčenou roli zpupného komtura, Eva Klenová hrála zneuctěnou rychtářovu dceru..., do úlohy králových a komturových dvořanů a kmánů zaangažoval strůjce davových skrumáží Karel Morávek dobré dva tucty vojáků z hradeckých Žižkových kasáren, a tak nás pravidelně osvobozoval z hradeckého pevnostního execíráku a v rámci regulérních divadelních zkoušek nás proháněl a zašíval v praktikáblech rozhozených v areálu letního kina .
Místopis českého amatérského divadla I., str. 427

Liberec, o. Liberec
lesní divadlo
Od 1873 v Kateřinkách lesní divadlo pro 900 diváků při restauraci Městský lesík, odstraněno 1910. V 80. Letech oživena tradice tohoto divadla.
Místopis českého amatérského divadla I., str. 429 - 430
přírodní divadlo
v 2. pol. 19. století přírodní divadlo Pod Pláněmi.
Místopis českého amatérského divadla I., str. 429 - 430

Lipnice nad Sázavou, o. Havlíčkův Brod
amfiteátr pod hradem
Festivaly Rocková Lipnice, Rej noci Svatojánské, Malý festival pro Malou planetu, koncerty hudebních skupin.
www.lipnicens.unas.cz/kultura.html
www.pegymusic.zde.cz

Líšnice, o. Praha - západ
přírodní divadlo
1999 zahájena stavba letní divadelní scény.
Místopis českého amatérského divadla I., str. 442

Litoměřice, o. Litoměřice
přírodní divadlo na Střeleckém ostrově
První divadelní představení na Střeleckém ostrově, o kterém víme, se konalo v roce 1919. Realizoval je ředitel Městského divadla J. Weniger, hrála se hra Hermanna Sudermanna Jaohannisfeuer. J. Weniger chtěl tímto přilákat obecenstvo k divadlu, leč neuspěl.
Druhé představení na Střeleckém ostrově se konalo v režii Máchovců v červenci roku 1933. Byla to Plesnického hra Zborovští v režii profesora Vojtěcha Kristina Blahníka (1888-1934) za účinkování 500 herců a přítomnosti pěti tisíc diváků. Skutečné přírodní divadlo, jehož zbytky v podobě letního kina jsou zde podnes, vzniklo na Střeleckém ostrově až v roce 1952.
Stavebníkem, zřizovatelem a provozovatelem byla litoměřická organizace Svazu protifašistických bojovníků, po listopadu 1989 Český svaz bojovníků za svobodu. Po celou dobu existence divadla vedl svaz velice pečlivou kroniku doprovázenou bohatým dokumentárním materiálem a podpisy herců a pěvců, kteří zde vystupovali . Zápisy v kronice vypovídají, že se v divadle hrála nejen činohra, ale i opera, opereta a pohádky pro děti.
Areál divadla začal být stavěn od základů brzy po roce 1945. Výjimku tvořil restaurační dům čp. 488, který byl z předválečné doby. Během války byl poškozen leteckou pumou. Svaz proto provedl náročnou rekonstrukci a vybudoval si v něm svůj klub. Ostatní prostory objektu sloužily restauračním účelům a nejrůznějším akcím veřejnosti.
Divadlo bylo slavnostně otevřeno v neděli 1. června roku 1952 ve tři hodiny odpoledne, podle kroniky za přítomnosti zástupců místních organizací. Organizačně jeho provoz zajišťoval podplukovník v záloze, legionář a politický vězeň z nacistických koncentračních táborů Ladislav Viktorin, dramaturgický plán připravoval nadšený litoměřický ochotník, člen svazu a spolku Karel Hynek Mácha Josef Kolda.
Jedna z prvních oper, která se v divadle na Střeleckém ostrově hrála, byla 22. června 1952 Její pastorkyňa Leoše Janáčka. V kronice je podpis představitelky kostelničky Buryjovky paní Hacmanové a fotografie z představení. Z dalších oper připomeňme Rusalku Antonína Dvořáka, Smetanovu Prodanou nevěstu a Libuši, kde zpívala legendární česká dramatická sopranistka Marie Podvalová. Ale hrály se i Shakespearovy Veselé paničky Windsorské a v roce 1956 dokonce Balada z hadrů od Voskovce a Wericha. Nezapomínalo se ani na děti. Tak 25. července roku 1953 přijel Soubor divadla Spejbla a Hurvínka. Do kroniky členové souboru napsali: “Přijeli jsme ve snaze, dát Vám radost a smích!” A následují podpisy všech přítomných členů souboru. Z činoherních představení připomeňme hru Jánošík Jiřího Mahena v nastudování Divadla S. K. Neumanna v Praze - Libni, z operet Perly panny Serafínky, jež hrálo teplické divadlo 11. června roku 1955.
Zvláštností bylo představení S. K. Macháčka Ženichové v režii R. Záhorského (člen Městských divadel pražských) za hudební spolupráce profesora pražské AMU Karla Matějovce, Dr. Oldřicha Letfuse a Jana Kalába. Tou zvláštností byla skutečnost, že herci byli členové Divadla neslyšících Svazu československých invalidů v Praze. Poslední zápis o divadelním představení v kronice je z 29. června roku 1957, kdy teplické divadlo hrálo představení Úklady a láska.
Litoměřická organizace Svazu protifašistických bojovníků přírodní divadlo provozovala až do začátku šedesátých let, kdy mu byl celý areál odebrán a převeden pod tehdejší městský národní výbor nyní městský úřad, kterému patří, i přes snahy o navrácení po listopadu 1989, dodnes. Restaurace a Klub byly rekonstruovány pro potřeby Okresního domu pionýrů a mládeže, divadlo bylo zrušeno a v jeho prostorech se na náklady městského národního výboru vybudovalo širokoúhlé letní kino. V osmdesátých letech byl pak objekt Domu pionýrů a mládeže zbourán do základů. Nyní je areál letního kina dlouhodobě pronajat agentuře Modrý z nebe, která zde provozuje především hudební programy (například hudební festival Litoměřický kořen).
Doskočil Oldřich: Z dějin Litoměřického divadla a divadelnictví, s. 94 - 97, Nakl. Oswald, Praha 2002, vydalo město Litoměřice, Mírové nám. 15
Místopis českého amatérského divadla I., str. 444
www.modryznebe.cz
fotografie v příloze[XIV]
dokumentační fotografie současného stavu v příloze[f-g]

Litomyšl, o. Svitavy
přírodní zámecký amfiteátr
Místo hudebního festivalu Smetanova Litomyšl. Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl je po Pražském jaru druhým nejstarším hudebním festivalem (rok založení 1949) a současně největším festivalem klasické hudby pod širým nebem, konaným v České republice. Kapacita amfiteátru je 2250 míst k sezení.
www.smetanovalitomysl.cz

Loket, o. Karlovy Vary
přírodní divadlo
Přírodní divadlo v Lokti bylo vybudováno, za velkého přispění obyvatel, města na jaře roku 1949. Amfiteátr byl slavnostně otevřen 2. července 1949 uvedením Dvořákovy Rusalky v podání Národního divadla v Praze. Do hlediště se vešlo na 2 tisíce diváků, kteří v průběhu padesátých let měli možnost obdivovat výkony tehdejších operních i činoherních hvězd. Také účinkující byli nadšeni a nemohli si vynachválit akustiku divadla i jeho jedinečné prostředí. V padesátých letech pořádáno Hornické kulturní léto. Ke konci padesátých let se však již začaly projevovat známky úpadku a po roce 1960 jedno z kdysi nejznámějších a nejslavnějších kulturních zařízení západních Čech zaniklo. V druhé polovině let šedesátých byl nedostatečně udržovaný areál opuštěn definitivně a rychle zpustl.
V roce 1998 se areálu ujali nadšenci z První kulturní loketské společnosti a díky stovkám odpracovaných brigádnických hodin se areál pomalu začal probouzet. Instalovali lavičky, vyčistili orchestřiště, vyřezali nálety a sezóna 1998 se tak stala první kapitolou novodobé historie divadla. Díky nemalé finanční částce, kterou na obnovu přírodního divadla v roce 1999 vyčlenilo město Loket, se dnes již amfiteátr opět stává chloubou tohoto města. Vždyť na prkna přírodního divadla se po letech vrátila v rámci Loketského kulturního léta i Rusalka.
První Kulturní Loketská Společnost, Zámecká 3, 357 33 Loket nad Ohří
www.volný.cz/pkls/divadlo.html
Místopis českého amatérského divadla I., str. 451
Ježek, Jan - Dvořák, Petr (rozmlouval): Scéně vévodí středověký hrad nad řekou Ohří, Plzeňský deník, Kultura, roč. 11, č. 146, 24. 6. 2002, s. 1-2
Sokolová, Andrea: Přípravy na operní léto vrcholí. Plzeňský deník, 4. 7. 2002, s.19
Sokolová, Andrea: Jan Ježek: Rusalka do Lokte patří. Plzeňský deník, 4. 6. 2002, s. 21
dokumentační fotografie současného stavu v příloze[c-e]

Loučeň, o. Nymburk
přírodní divadlo u rybníka Jivák
V Jabkenické oboře v přírodním divadle sehrálo Národní divadlo v letech 1928 a 1944 Prodanou nevěstu a v roce 1948 Dvě vdovy.
www.loucen.cz/okoli

Makov, o. Klatovy
lesní divadlo Na Lískách
V třicátých let dvacátého století se za vsí na kopečku Na Lískách začal vysazovat les. Starý ochotník pan Kodílek st. navrhl, aby střed kopečku se neosazoval pro možnost zřídit zde přírodní divadlo. V době II. světové války při omezení tanečních zábav se rozhodla místní mládež a vybudovali na kopci hřiště na odbíjenou. V roce 1943 zde uspořádali sportovní turnaj, pro který vybudovali v nižší úrovni další hřiště. Tohoto prostoru bylo po úpravách v červenci 1947 použito pro první divadelní představení Malárečka. Byla sehrána dvě představení odpoledne a večer.
Na spodním hřišti bylo vybudováno hlediště s dřevěnými lavicemi na kůlech s 330 místy k sezení. Na nejvyšším místě kopce byl postaven světelný maják, který i v dalším čase upozorňoval občany okolních vesnic o činnosti. V roce 1954 bylo hlediště i jeviště přebudováno. Na betonových podstavcích bylo zřízeno 600 míst k sezení. Terén hlediště byl sespádován směrem k jevišti. V rozích hlediště byly vybudovány dřevěné osvětlovací kabiny. Světelný maják o větší výšce byl osazen do středu hlediště. Ke vstupu do hlediště byla vybudována nová cesta, která sloužila až do roku 1990. Zároveň byla provedena obnova rozvodů elektroinstalací. Areál byl oplocen. Na prováděné úpravy obdržela obec státní podporu ve výši 10 tisíc Kč.
Roku 1955 založen okresní festival Makovské divadelní léto. V letech 1958 - 1959 byla v zadní části lesa vybudována šatna pro herce, maskérna a kulisárna. V roce 1959 bylo hlediště znovu přebudováno a vzniklo tak devět set míst k sezení. V zimních měsících byla provedena rekonstrukce jeviště. Přerostlé stromy kolem scény byly poraženy. V tomto roce byla vybudována zděná osvětlovací kabina spojená s promítací místností pro kino. Elektroinstalace v areálu byla uložena do zemních kabelů. Pod kabinou byla zřízena místnost pro bufet. V roce 1960 bylo pod přední částí jeviště vybudováno orchestřiště pro 60-ti členný orchestr, které při nevyužití je zakryto betonovými deskami. Na jevišti bylo vybudováno kolejiště pro přesun konstrukce se širokoúhlým plátnem. V roce 1961 byl před objektem šaten vybudován betonový taneční parket. V 70. letech bylo hlediště znovu rozšířeno a částečně zastřešeno. Kapacita hlediště byla zvýšena na 1 200 míst k sezení - z toho 400 pod střechou. Zároveň byly vyměněny betonové podstavce pod sedadla. Pod rozšířeným hledištěm byla zřízena vstupní pokladna a klubovna pro mládež. Bylo postaveno nové splachovací sociální zařízení pro diváky.
Nyní je areál pronajat a je využíván jako letní kino a pro koncertní činnost.
www.makov.cz/historie
Místopis českého amatérského divadla I., str. 472

Mariánské Lázně, o. Cheb
přírodní divadlo
Dnes již ruiny.
www.hemelika.cz, č.2 z 18. ledna 1973

Mikulov, o. Břeclav
přírodní amfiteátr pod Turoldem
Festival dechových hudeb Zlatý hrozen jižní Moravy.
www.slovácko.cz

Mikulovice, o. Pardubice
amfiteátr
Kapacita 450 míst, majitel SK Mikulovice, tel.: 040-6303743
www.pardubickykraj.cz/odbor/okpp/pasport.htm

Mimoň, o. Česká Lípa
lesní divadlo
Bezprostředně na úpatí Ralska, stranou od Vranova jej musíme hledat a dobré značkování nás tam zavede asi za půl hodiny. Položeno na jedné stráni Ralska se teprve ukáže, když stojíte bezprostředně před ním. Bezpochyby je toto divadlo v přírodě nejkrásnější svého druhu v celých severních Čechách. Vzdáleno každého lidského ruchu odpočívá v hluboké lesní samotě jako v božském klidu - v jednom, od každého větru chráněném, lesním kotli.
Divadelní spolek německého tělovýchovného spolku má na tom zásluhu, že toto místo našel a provedl všechny nutné úpravy pro jeho použití s minimálním zásahem do přírody. Velkou zásluhu na tom má i majitel velkostatku hrabě Jan Hartig jako majitel tohoto panství, který uvedenému spolku uvedenou lesní parcelu přepustil velmi přijatelným způsobem k trvalému používání. Již r. 1921 v předjaří dokázali zdatní členové tehdejšího těl. spolku při mnohých pracovních výletech upravit vše tak, jak to nyní můžeme spatřit, lesní divadlo jako perlu mimoňského letoviska. Zatím co na jedné straně do kotle formované prohlubně stoupají místa amfiteatrálně vzhůru, a rozšiřující se před základem prostoru jeviště v pěkném uspořádání, tvoří na protějším svahu nádhernou kulisu stromové a skalní partie, zcela jakoby k tomu zde dovezené. Již 3.července uvedeného roku mohlo být divadlo otevřeno uvedením Anzergruberovy lidové hry "Farář z Kirchfeldu". Od té doby bylo častokrát toto divadlo použito, bohužel však v deštivých dnech, jaké se v posledních letech často vyskytují, toto divadlo ovšem nevyhovuje.
Všechna představení v tomto divadle byla až dosud vždy velmi hojně navštívena, neboť vedle kouzelné lesní scenérie lákaly především i znamenité výkony všech souborů, včetně divadelního souboru z Mimoně, které zde vystupovaly.
Zapsáno roku 1936.
www.mimon.cz/historie

Mšeno, o. Mělník
přírodní divadlo u Debří
Po roce 1945 bylo postaveno přírodní divadlo, dnes jsou z něj jen ruiny.
Místopis českého amatérského divadla I., str. 514
www.mseno.cz/historie2

Náchod, o. Náchod
přírodní divadlo
1954 na zámku otevřeno přírodní divadlo.
I když přírodní divadlo u zámku v Náchodě léta chátrá a kultuře neslouží, tamní zastupitelé jej březnu 2003 odmítli prodat zájemci o jeho znovuobnovení. Městští radní prosadili, aby amfiteátr zůstal ve vlastnictví města a případně sloužil jako lesnicko-myslivecký areál například pro výstavy loveckých psů.
Tůmová, Štěpánka: Přírodní divadlo využijí jen myslivci, Mladá fronta Dnes, Kraj Pardubický, 6. 3. 2003
Místopis českého amatérského divadla II.
www.náchodsko.cz

Náměšť na Hané, o. Olomouc
přírodní divadlo
Hrálo se často v přírodě ve Staré (později Divadelní) Skále.
Když se začala stavět scéna “ve skále", to se začalo už ve středu, ve skále se spalo, hlídaly se kulisy. Domy se kotvily do stromů, aby je nemohl vítr převrátit. Takže to potřebovalo odborné zkušenosti, to jsem pochopil za jednu stavbu. Jak se to dělá, to nám ukázal Josef Tyl, kterému už byly tyto zkušenosti předány nevím kým. Ale tak to došlo až k nám. Ze vzpomínek prof. Ladislava Vychodila .
Narozen jsem v domě, kde se hrávala ochotnická divadla, neboť moji rodiče tam měli hostinec. V letech 1945-1947 jsem tam režíroval a hrál v Hadriánovi z Římsů, Okénku, Princezně Pampelišce, Oblacích. Někdy v letech 1951 nebo 1952 jsem s místními ochotníky nastudoval, už jako posluchač JAMU, Maryšu bratří Mrštíků. Představení se konalo v bývalém lomu, kterému se říkalo Divadelní skála. Rekruti přijeli na žebřiňáku a Maryša s Vávrou jeli k ohláškám v karetě. Ze vzpomínek náměšťského rodáka, herce Ladislava Lakomého (*1931, od 1968 člen Státního (posléze Národního) divadla v Brně, významné role ve filmu, televizi i rozhlase) .
Místopis českého amatérského divadla II
amfiteátr
Folkový festival Zahrada.
www.folkcountry.cz/zahrada

Nesovice, o. Vyškov
přírodní amfiteátr
Divadelní soubor hrál v přírodním amfiteátru .
Místopis českého amatérského divadla II

Nová Paka, o. Jičín
přírodní amfiteátr
1930 při oslavách 100 let trvání a oslav J. K. Tyla hráli Psohlavce. Hrálo se v přírodním amfiteátru ve velkolepé výpravě
Místopis českého amatérského divadla II

Nové Podlesí, m. č. obce Podlesí, o. Příbram
přírodní divadlo
Divadelní soubor pojmenován podle názvu části Nového Podlesí s přírodním divadlem, kde v minulosti účinkovaly divadelní soubory z okolí. Většinou na repertoáru hry Jiráska, Tyla, Drdy, Stroupežnického, Klicpery ad. V roce 1996 oslava 50-ti let trvání divadelního souboru, hrána Lucerna.
Divadelní soubor Kovohutě, roku 1979 hrány Dalskabáty, hříšná ves na přírodním jevišti v Podlesí; několikaletá spolupráce s profesionálem V. Hladíkem, hercem Krajského divadla v Příbrami; roku 1983 hrána v přírodním divadle Lesní panna.
Divadlo bylo postaveno v jednom z bývalých lomů v lese nad Novým Podlesím. V letních měsících tu hraje soubor divadelních ochotníků Skalka a bývá využíváno i profesionálními soubory. Též místem folk a country koncertů.
Místopis českého amatérského divadla II
www.travelatlas.cz/forza/brdy/podlesi.html

Nový Hradec Králové, m. č. města Hradec Králové , o. Hradec Králové
přírodní divadlo
Mezi lety 1946 a 1965 bylo vybudováno přírodní divadlo, hrálo se tam jen 4x.
Místopis českého amatérského divadla II

Nový Jičín, o. Nový Jičín
amfiteátr Skalky
Kapacita 200 míst.
Provozovatel město Nový Jičín, Masarykovo nám. 1, 741 01

Nýrsko, o. Klatovy
lesní divadlo
1934 vybudováno přírodní divadlo za součinnosti německého Kulturverbandu, otevřeno hrou Králováci (J. Blau).
Při řece Úhlavě, směr Stará Lhota a údolní nádrž Nýrsko. V současnosti autokemp.
Www.retour.cz/mesta/nyrsko
Místopis českého amatérského divadla II

Oborná, o. Bruntál
přírodní areál Skalka
Tradičně se v tomto přírodním areálu pořádají na přelomu května a června Dětské dny a Májové veselice a v září Dožínky.
www.sweb.cz/obecleskovec/turistika/mapy/cyklomapa-bruntal.htm

Orlík, o. Humpolec
přírodní divadlo pod hradem
www.cml.cz/humpolak/hrad/archiv2.htm

Ostrava Poruba, o. Ostrava
amfiteátr
Koncerty a letní kino.

Pardubice, o. Pardubice
přírodní divadlo pod Kunětickou horou
Prodaná nevěsta pod Kuňkou
Právě před šedesáti lety v létě roku 1925 se hrnuly davy lidí z Pardubic a okolí na představení Prodané nevěsty, které mělo velký úspěch. Nyní se na úpatí Kunětické hory buduje nový amfiteátr.
Pochodeň, Hradec Králové, 22. 8. 1985
V současnosti se zde pořádají rytířské slavnosti, vystupují amatérští divadelníci i profesionálové z Východočeského divadla s hrou Noc na Karlštejně.
www.pis.cz/c/kamvcr/pamatky/iikhora1.html

Paseky nad Jizerou, o. Liberec
přírodní divadlo
Založili Sokolové po II. světové válce. Poslední velkou kulturní akcí byl festival hudby a divadla v roce 1952.
www.paseky.cz

Písek, o. Písek
přírodní divadlo
1917 divadlo v přírodě, letní divadlo Na vyhlídkách.
Místopis českého amatérského divadla II

Plzeň, o. Plzeň
přírodní divadlo
Dějiny českého divadla IV. Str. 47
Český svět 1914, roč. X., č. 39
Světozor 1914, č. 37 a 39
přírodní amfiteátr Lochotín
Honosí se přívlastkem “největší”. Jeho maximální kapacita dosahuje 25 - 30. 000 osob. Svého času hostitelem festivalu Porta. Nyní “open-air” koncerty a letní kino.
www.zooplzen.cz/kapitoly-amfiteatr.html
Doležal, Ivan, Langer, Jakub Miloslav: Porta znamená brána..., i do nového tisíciletí, ADONAI s.r.o. 2001

Polička, o. Svitavy
přírodní divadlo
Spolek divadelních ochotníků Tyl 1919-1929 nastudoval 173 her, hráno 352x, otevřeno přírodní divadlo v Liboháji.
Místopis českého amatérského divadla II

Praha - Divoká Šárka, o. Praha
viz zvláštní kapitola

Praha - Horní Počernice, o. Praha
přírodní divadlo
Divadlo při ZŠ Svépravice, postaveno v 70. letech. Zakladatelem Dáda Stoklasa. V roce 2000 divadelní festival v přírodě oslavil 30. výročí. Nejstarší nepřerušený divadelní festival ochotnického divadla v přírodě.
Klapalová, Martina: V přírodním divadle začal festival, MF Dnes, Praha Dnes, roč. 8, č. 120, 24. 5. 1997, s. 3 - podepsáno kla.
Místopis českého amatérského divadla II
Horní Počernice, vyd. Úřad městské části Praha 20-Horní Počernice, str. 86 -89
dokumentační fotografie současného stavu v příloze[k]

Praha - Krč, o. Praha
lesní divadlo
V lokalitě zvané Velký háj bylo otevřeno roku 1913 Lesní divadlo v Krči. O vznik divadla se především zasloužili velkostatkář Tomáš Welz a lékař Jan Šimsa. Tak jak přibývalo divadlu popularity, přibývalo i diváckých míst. V době svého největšího rozkvětu mělo divadlo kapacitu 500 míst k sezení a 5 000 míst k stání. V provozu byla i restaurace a další občerstvení. Představení, mnohdy zcela vyprodaná, se konala od května do září, v sobotu, v neděli a o svátcích, používáno bylo i elektrické osvětlení. Hrací dny ohlašoval prapor na věži nervového sanatoria v Krči. Činnost divadla nebyla v pražském kulturním životě v žádném případě okrajovou záležitostí. V široce pojatém repertoáru všech divadelních žánrů se vystřídalo mnoho herců a operních zpěváků, jejichž jména měla ten nejryzejší zvuk, včetně umělců naší první scény, Národního divadla. Na plakátech bylo napsáno jak se diváci do tehdy okrajové Krče dostanou: Parníky jedou každé čtvrt hodiny k přístavišti “Braník - obec”, odkud vede pohodlná a přesně značená cesta. Vlak do krče odjíždí z nádraží Císaře France Josefa v 10 hodin, zpět z Krče v 6 hodin 37 minut večer. Upozorňovaly také, jak je to při nepřízni počasí: Nastane-li po zahájení představení nepohoda, pozbývají lístky platnosti. Nastane-li dříve, platí lístky k představením příštím . Předprodej byl u paní Truhlářové na Václavském náměstí. Po roce 1945 přichází divadlo do správy Městských divadel pražských. O rok později na podzim bylo zrušeno, ale do roku 1951 zde občas hráli ochotníci. Lesní divadlo ukončilo v roce 1957 definitivně svou činnost. Okolní bujná vegetace, vandalové a nepřízeň úřadů přispěli chátrání divadla.
Teprve začátkem druhé poloviny devadesátých let se začalo uvažovat o obnově divadla. A nejen uvažovat, ctitelé divadelního umění a pražských památek se dali do práce. Byla vykácena náletová zeleň, vyčištěno bývalé hlediště i jeviště. Nyní je v terénu celá dispozice divadla jasně patrná, včetně jeviště a betonové nápovědní budky. Na tuto základní rekonstrukci přispěla finančně městská část Praha 4. Definitivnímu oživení Lesního divadla v Krči stojí v cestě nedořešené majetkové poměry.
Cesty českého amatérského divadla, str. 136
Dějiny českého divadla IV. Str. 47
Habadová, Blanka: Lesní divadlo v Krči, Tučňák - listy Prahy 4, duben 1997
Zajac, M. A.: Lesní divadlo v Krči, unikát, který nedává spát. Tučňák - listy Prahy 4, květen 2000
Šerých Bohuše: Lesní divadlo v Krči. Kniha o Praze 4, editor Pavel Augusta , nakladatelství Milpo. Praha 1996
Hrubeš, Josef: Z toulek po zajímavostech a památkách Krče. Praha 4,Praha 4, nakladatelství Informatorium, Praha 2001
dokumentační fotografie současného stavu v příloze[b]

Praha - Modřany, o. Praha
přírodní scéna Na Srážce
V šedesátých letech 19. století se svobodněji rozvinula česká společnost, národní duch ožil v nesčetných spolcích. Odrazem tohoto dění jsou i vznikající spolky modřanské.
V roce 1880 bylo založeno divadelní družstvo. Kolem roku 1903 předvádělo 10 až 14 představení ročně s návštěvností 100 až 160 diváků, přitom v té době žilo v Modřanech asi 2 a půl tisíc obyvatel. Po přístavbě moderního sálu v roce 1925 měly Modřany nejlepší ochotnické jeviště v pražském okolí.
V roce 1920 byla vyvlastněna část lesního porostu na Chalupickém potoce a schválena výstavba lesního divadla Na Srážce. V roce 1923 pronajalo obecní zastupitelstvo pozemky Na Srážce dramatickému odboru místní Dělnické tělovýchovné jednoty (DTJ) ke zřízení přírodního divadla. Divadlo užívali jak ochotníci DTJ, tak i ochotníci Osvětové besedy Tyl, ale i divadelní ochotníci z Prahy. V krátkém čase zde vyrostly dvě divadelní stavby, nedaleko taneční betonová a prkenná plocha a dřevěné stánky na občerstvení. Před válkou i během ní (pokud to německé úřady povolily) a částečně i po válce bylo v lesním divadle v letních měsících provedeno velké množství činoher, operet, představení pro děti a mládež, koncertů ap. Hrály zde i význačné osoby našeho divadelnictví, např. “Modřaňák” Jaroslav Vojta, i pozvané soubory, které modřanští ochotníci v případě potřeby doplňovali. Vzpomeňme alespoň několik, kteří se na ušlechtilé osvětové činnosti podíleli - Bedřich Doležal, Karel Švejnoha z Beránku, Antonín Macháček, slečna Jabůrková, zpěvák Robert Votoček a další. Hudební doprovod zajišťovaly kapely Antonína Paška, pana Voborského, pana Benáčana a jiné. Ve válečných letech a hlavně po roce 1945 zájem o ochotnická představení klesal jak mezi herci, tak u návštěvníků, a proto bylo v roce 1955 rozhodnuto přírodní divadlo zlikvidovat.
Www.praha12.cz/doc/region/13.htm
Cesty českého amatérského divadla, str. 136

Praha - Pražský hrad
přírodní divadlo pro operu “Costanza e Fortezza”
Postaveno v srpnu 1723, když do Prahy přijel císař Karel VI., aby se zde dal korunovat na českého krále. Návštěva byla spojena s představením opery “Costanza e Fortezza”, kterou k té příležitosti složil rakouský skladatel Johann Joseph Fux a pro jejíž provedení vybudoval za Jelením příkopem (v blízkosti hradní jízdárny) velké otevřené divadlo proslulý Giuseppe Galli-Bibiena.
Divadlo bylo široké přibližně 41 a hluboké přibližně 120 metrů, z toho jeviště 63 metry. Hlediště mělo tvar rozlehlého, na lyrovém půdorysu založeného, amfiteátru.
Toto divadlo nemůžeme považovat za přírodní v pravém slova smyslu, jelikož řešení jeviště zcela vyloučilo případné využití reálných přírodních prvků.
Hilmera Jiří: Česká divadelní architektura, Divadelní ústav, Praha 1999
Hilmera, Jiří: Costanza e Fortezza, Divadlo, Praha 1958, s. 258-266
Nejvyšší purkrabství Pražského hradu - letní scéna
Využíváno pro Letní Shakespearovské slavnosti.
www.shakespeare.cz

Praha - Výstaviště
Křižíkova fontána
dokumentační fotografie současného stavu v příloze[l]
Malá scéna
dokumentační fotografie současného stavu v příloze[l]
letní kino
dokumentační fotografie současného stavu v příloze[m]
Všechna tato místa na pražském Výstavišti můžeme považovat za přírodní divadelní prostory. Malá scéna a letní kino jsou v současné době kvůli povodním v létě 2002 mimo provoz.

Praha - Vyšehrad
letní scéna
V létě zde probíhají hudební a divadelní produkce, například benefiční festival ve prospěch Jedličkova ústavu.
www.vysehrad-praha.cz
dokumentační fotografie současného stavu v příloze[j]

Přepychy, o. Rychnov nad Kněžnou.
přírodní divadlo
1922 vybudováno přírodní divadlo v údolí Dřížna, zahájeno roku 1922 hrou Probuzenci.
Místopis českého amatérského divadla II

Přerov nad Labem, o. Nymburk
přírodní divadlo
Světozor 1921 - 22, roč. XXII., č. 52

Pšánky, o. Hradec Králové
přírodní divadlo
Po roce 1945 občané svépomocí vybudovali přírodní divadlo v lesíku Kamenice. V něm místní divadelní soubory předvedly desítky představení. Bylo tam zavedeno elektrické osvětlení a položen parket k tanečním zábavám. Byly zvány i profesionální soubory. Od roku 1960 činnost ochabla.
Místopis českého amatérského divadla II

Rakovník, o. Rakovník
přírodní divadlo
Do roku 1951 byla Rakovnická opera v hudebním životě Československa pojmem. Od roku 1951 se soubor stal součástí ZK ROH n. p. Rakona a roku 1953 zřídil přírodní divadlo U Střelnice.
Místopis českého amatérského divadla II


Ražice, o. Písek
přírodní amfiteátr
O první sobotě v červnu zde probíhá přehlídka folkové, country a trampské písně Ražický pražec.
www.municipal.cz/blanicko/svazek/razice

Rokytnice nad Jizerou, o. Semily
přírodní divadlo
1958-1961 budování přírodního divadla.
Místopis českého amatérského divadla II

Roudnice, o. Hradec Králové
přírodní divadlo
V roce 1966 bylo v Roudnici otevřeno Chvojkovo divadlo v přírodě, zprvu na něm hráli hosté, posléze místní ochotníci nastudovali Jiráskovu Lucernu a divadelní představení pro mládež.
Místopis českého amatérského divadla II.
www.urbanicko.cz

Roudnice nad Labem, o. Mělník
přírodní divadlo
www.natur.cuni.cz/~pkaras/roudnice.htm,
bus Podlusky-Roudnice-Zavadilka

Rožnov pod Radhoštěm, o. Vsetín
komorní amfiteátr
V areálu Valašského muzea v přírodě byl v šedesátých letech postaven komorní amfiteátr pro 500 návštěvníků, dnes se v něm odehrává větší část programu Valašského muzea.
www.vpm.cz
amfiteátr ve stráni
Při příležitosti Valašského roku 1985 vybudován amfiteátr pro 1200 návštěvníků.
www.vpm.cz

Rybnice, m. č. obce Háje nad Jizerou, o. Semily
přírodní divadlo
1949-1951 výstavba divadla v přírodě Na rovinkách. Později přístavba skladiště a parketu.
Místopis českého amatérského divadla II.
www.hajenadjizerou.cz/spolky/kultura.htm

Rychnov nad Kněžnou, o. Rychnov nad Kněžnou
přírodní zámecké divadlo
Roku 1912 otevřeno Vostřebalovo přírodní divadlo. Nyní hostitelem festivalu Poláčkovo léto
www.rychnov-city.cz

Rýzmberk, o. Domažlice
přírodní divadlo na hradě
Občané vybudovali přírodní divadlo. Od roku 1971 festival Rýzmberské divadelní léto. Vystupovali zde rovněž místní ochotníci. V současnosti se zde pořádá hudební festival Rýzmberský hradní guláš (letos 28. 6. 2003 od 15:00). Správcem divadla a pořadatelem festivalu je Městské kulturní středisko v Kdyni “Modrá hvězda”.
tel.:+420 379 731 434
www.dokdyne.cz
Místopis českého amatérského divadla II

Řevnice, o. Praha - západ
lesní divadlo
V roce 1889 postavil Okrašlovací spolek na Velkých moklinách boudu s lavičkami na ochranu letních hostů a turistů před nepohodou. Bouda stála na pokraji paloučku, který si v létě roku 1917 vybral továrník V. Čekan pro uvedení několika dětských představení. Prvním z nich byl “Zlatokvět”. Pro velký zájem dětí o divadlo se pak hrálo každý rok. V letech 1919 - 1920 na Čekanův podnět a podle plánů ing. E. Červinky na tomto paloučku vyrostlo Lesní divadlo. Pozemek byl bezplatně zapůjčen obcí, nejdříve na 12 let, později pak trvale. Celkové náklady na jeho pořízení byly 19 tisíc Kč. Dříví darovala obec a byly postaveny i šatny. Divadlo bylo vybudováno pro 500 sedících a 400 stojících diváků. Ing. Červinka byl dlouholetým místopředsedou Okrašlovacího spolku. Na počátku dvacátých let sehrál Okrašlovací spolek, kromě dětských představení, i několik pozoruhodných inscenací. Jejich vyvrcholením bylo uvedení Salome r. 1924 s původní hudbou Křičkovou.
Okrašlovací spolek na počátku třicátých let skončil s divadelní činností a divadlo bezplatně propůjčil tehdejším dvěma řevnickým ochotnickým sdružením: Jednotě divadelních ochotníků a Dramatickému kroužku Tyl. V té době došlo k oplocení divadla a postavení nových šaten. V třicátých letech se hrálo vždy jen v neděli odpoledne. Večer nešlo hrát, protože v divadle nebyl zaveden elektrický proud. A nedělní premiéra byla současně derniérou, protože se vždy odehrálo jen jedno představení. V té době docházelo často k hostování pražských umělců. Paní Weissová - Cavallárová, jako místní občanka, častokrát pomáhala i při organizování představení. Nejčastějším hostem býval Jiří Steimar se svojí rodinou. Dále zde hostovali R. Šlemrová, A. Nedošínská, R. Nasková, O. Korbelář, O. Ornest, J. Vojta, L. Pešek a E. Konečný.
Po válce byl do Lesního divadla zaveden elektrický proud a začalo se hrát i večer. Tím začala éra uvádění her několikrát za sebou. Padesátá léta byla v uvádění her snad vůbec nejplodnější. Uváděl se Moliére, Shakespeare, Goldoni, ale i česká klasika. Vyvrcholením bylo uvedení melodramatické trilogie Hippodamie s klavírním doprovodem.
V sedmdesátých letech podle návrhu ing. Arch. Vladimíra Weisse došlo k velké přestavbě Lesního divadla. Bylo to nutné, protože sál místního kina byl adaptován a jeviště zde bylo zcela zlikvidováno, takže pro divadelní činnost zbylo jen Lesní divadlo.
Na konci 20. století sloužilo divadlo především komerčním účelům. Vystupovaly zde skoro každý týden různé rockové kapely a tak bylo postaveno kryté pódium.
Divadlo bylo budováno pro 900 diváků. Tohoto čísla bylo dosaženo několikrát: v srpnu 1939 při uvedení Lucerny, o rok později při Našich furiantech a v srpnu 1941 při Strakonickém dudákovi.
V současné době řevničtí ochotníci nazkouší ročně až čtyři inscenace, které i párkrát reprizují. Divadlo také hostilo například Františka Ringo Čecha, Václava Hudečka a také hudební festivaly jako Řev Řevnice či Blues v lese.
Čas přešel po prknech, k dvacátémupátému výročí založení Jednoty divadelních ochotníků (JDO) v Řevnicích vydala JDO v Řevnicích v roce 1948
1923 - 1973, 50 let práce, Divadelní soubor ZV ROH Komunálních služeb města Řevnic, 1973
Šedesát let práce, Divadelní soubor Měst. kult. střediska v Řevnicích, 1982
Vladimír Houška, Ruch -zpravodaj města Řevnic, 8/1999
Cvancingerová, Jiřina: Co vy na to? Ruch -zpravodaj města Řevnic, 8/1999
Cesty českého amatérského divadla, str. 136,
Dějiny českého divadla IV. str. 47
Místopis českého amatérského divadla II
www.bluesvlese.cz
dokumentační fotografie současného stavu v příloze[i-j]

Semily, o. Semily
přírodní divadlo
1928 vybudováno v Palackého sadech přírodní divadlo, na začátku padesátých let rekonstruováno (tisíc míst k sezení).
Místopis českého amatérského divadla II
www.sn.mikroservis.cz/s31100.htm

Sloup v Čechách, o.Česká Lípa
lesní divadlo
Lesní divadlo leželo v mělké skalnaté sníženině na jihozápadním úpatí pískovcového ostrohu Na Strži, asi půl kilometru jižně od Sloupu. S jeho výstavbou podle návrhu malíře Ringela se začalo v roce 1920 a v létě následujícího roku bylo slavnostně otevřeno Hauptmannovou hrou Potopený zvon (Die Versunkene Glocke). Divadlo využívalo členitý pískovcový skalní masiv, za nímž se ukrývalo zákulisí. Jeviště bylo na severní straně ukončeno asi 3,5 metru vysokou válcovou věží, spojenou se skalním masivem kamennou zdí s gotickou branou. Mimoto na něm byly ještě další dřevěné stavby, vzájemně propojené ve skále vytesanými průchody a tunely. V příkopu pod jevištěm bylo orchestřiště a na protilehlém svahu bylo upravené hlediště s dřevěnými lavicemi asi pro 1600 diváků.
Divadlo sloužilo nejen ke kulturním vystoupením místních ochotnických a pěveckých spolků, ale účinkovaly v něm také různé amatérské i profesionální soubory ze vzdálených míst. Tradice divadelních představení v přírodě se udržela i po 2. světové válce. Ve dnech 5. až 7. července se tu konala slavnost sbratření s Lužickými Srby, kteří zahráli hru na námět z lužickosrbských dějin Knjez a robocan, V létě roku 1958 zde proběhla akce nazvaná Mikovcovo léto 1958, kvůli níž bylo divadlo v letech 1957-1959 rozsáhle upravováno. V té době bylo opraveno pódium, vyměněny lavice v hledišti a postaveny vstupní brány s pokladnami a nové sociální zařízení. Po roce 1960 ale zájem o lesní divadlo upadl a jeho zařízení postupně chátralo. V roce 2000 byla zbořena i kamenná věž a zeď s branou, takže dnes tu najdeme už jen skromné pozůstatky hlediště a jeviště s vytesanými schody a skalními tunely.
Internet:www.natur.cuni.cz/asc/~kuhn/tc12.html

Sloupnice, o. Ústí nad Orlicí
přírodní divadlo
www.orlicko-trebovsko.cz

Smečno, o. Kladno
přírodní divadlo v Lištici
V provozu od roku1923 do roku 1986, roku 1999 proběhla rekonstrukce a znovuotevření.
ZK: Smečno bude mít přírodní divadlo. České Slovo, roč. 92, č. 117, s. 9
www.obce.cz/smecno
Místopis českého amatérského divadla II

Solnice, o. Rychnov nad Kněžnou
přírodní divadlo
Roku 1936 vybudováno divadlo v přírodě, na počest zemřelého dlouholetého člena divadelního souboru nazváno Macháčkovo.
Místopis českého amatérského divadla II.

Starkoč, o. Náchod
přírodní divadlo
Okrsek divadelních ochotníků uvedl v roce 1928 Lucernu v přírodním divadle. Dle Maxe Lederera ji zhlédlo deset tisíc diváků.
Místopis českého amatérského divadla II

Starý Hrozenkov, o. Uherské Hradiště
amfiteátr
Festival dechovek Kopaničářské slavnosti.
www.slovácko.cz
www.staryhrozenkov.cz

Starý Plzenec, o. Plzeň-jih
přírodní amfiteátr Na výrovně
Od roku 1956 divadelní soubor Osvětové besedy se stal iniciátorem a pořadatelem festivalů v přírodním amfiteátru Na výrovně
Místopis českého amatérského divadla II

Strašov, o. Pardubice
amfiteátr
0457 - 646158
www.pardubickykraj.cz/odbor/okpp/pasport.htm

Svitavy, o. Svitavy
přírodní areál
Probíhají zde koncerty folkové hudby.
http:/adele.karlin.mff.cuni.cz/asc/~rokyta/asonance/home.htm

Svojanov, o. Pardubice
přírodní divadlo na hradě
Místopis českého amatérského divadla II

Svojšice u Přelouče, o. Pardubice
přírodní areál
Probíhají zde hudební festivaly.
www.svojšice.zde.cz

Šluknov, o. Děčín
přírodní divadlo v Karlově údolí
V letech 1945 - 1947 uvádí divadelní soubor Seveřan hry Divá Bára, Děti Slovače, Loupežník.
Místopis českého amatérského divadla II

Štětí, o. Mělník
přírodní areál Husovo náměstí
Probíhají zde koncerty folkové hudby a festival Štětský tuplák.
www.steti.cz
www.podripsko.cz.

Štramberk, o. Nový Jičín
amfiteátr Pod starou věží
Roku 1994 byl zde vybudován amfiteátr vhodný pro historické hry a koncerty.
www.stramberk.cz

Švermov, dříve Motyčín, m. č. města Kladno, o. Kladno
přírodní divadlo
Ve 30. letech 20. století se zde hrálo v přírodním divadle.
Místopis českého amatérského divadla II

Tábor, o. Tábor
lesní areál Pintovka
Probíhají zde koncerty folkové hudby a festival country a folkové hudby.
www.tabor.cz/1historie/51htm
http:/adele.karlin.mff.cuni.cz/asc/~rokyta/asonance/home.htm

Tachov, o. Tachov
přírodní divadlo
Roku 1956 vybudováno v parku divadlo v přírodě. Téhož roku založen festival Tachovské divadelní léto. Nyní jen ruiny.
Místopis českého amatérského divadla II
www.stezka.cz/lokality/tachov/ns-kladruby.htm

Trocnov, o. České Budějovice
přírodní amfiteátr
V areálu památníku Jana Žižky.
www.domovina.cz/obce/16844.htm

Trutnov, o. Trutnov
amfiteatr Na bojišti
Od roku1987 Open air music festival.
Rock and Pop, září 2002
www.trutnov.openair.cz

Týn nad Vltavou, o. České Budějovice
přírodní divadlo s otáčivým hledištěm
Dříve přírodní divadlo vybudované spolkem Vltavan, nyní otáčivé hlediště podobné jako v Českém Krumlově.
www.dsvltavan.cz/divad
www.dsvltavan.cz/main

Ústí nad Orlicí, o. Ústí nad Orlicí
přírodní divadlo
Roku 1921 nákladem obce vybudováno divadlo v přírodě.
Místopis českého amatérského divadla II

Úvalno, o. Bruntál
přírodní divadlo Na Strážišti
Místní ochotníci roku 1949 sehráli Jarní přeháňky, Příklady táhnou, Pasekáři, Šest zamilovaných, Rukopis času, Naši furianti. V tomto roce Na Strážišti ochotníky a občany upravena přírodní scéna.
Místopis českého amatérského divadla II

Valteřice, m. č. obce Horní Branná, o. Semily
přírodní divadlo
Divadelní soubor Sokola v letech 1918 - 1938 hrával v létě v přírodním divadle na Janatově stráni.
Místopis českého amatérského divadla II

Velká nad Veličkou, o. Uherské Hradiště
přírodní amfiteátr Pod Strážnou hůrkou
Od roku 1957 folklórní festival Horňácké slavnosti.
www.obecvelka.cz

Veltrusy, o. Mělník
přírodní divadlo
Stavba divadla v přírodě roku 1945.
Místopis českého amatérského divadla II

Vinařice, o. Kladno
přírodní divadlo
Zmínka z roku 1919 o přírodním divadle v Koňském dole.
www.volny.cz/obecvinarice/zivotvobci.htm

Vlastiboř, o. Jablonec nad Nisou
přírodní divadlo
Na konci 19. století se hrají Pašijové hry v podkrkonošské vesnici Vlastiboř, používá se mansionové jeviště s předscénou a dvěma bočními jevišti (znázorňující zahradu Getsemanskou a Golgotu), které byly umístěny v přírodním terénu s panoramatem hor na břehu říčky Kamenice.
Dějiny českého divadla I, str. 308 - 309
Cesty českého amatérského divadla, str. 35
fotografie v příloze[V]

Vlčtejn, o. Plzeň
přírodní divadlo
V roce 1922 nechal František Dobiáš postavit v předhradí hradu Vlčtejn přírodní divadlo.
www.hrady.dejiny.cz/vlctejn

Votice, o. Benešov
přírodní divadlo
Nad bývalou pilou v Opalí na Kamenném palouce vybudoval Sokol přírodní divadlo, kde pak Sokolové sehráli několik úspěšných představení.
www.votice.cz/w1250/hm02.html

Vratislavice nad Nisou, m. č. města Liberec, o. Liberec
přírodní divadlo
Roku 1920 České menšinové družstvo zřídilo divadlo v přírodě, zahájilo Janem Výravou.
Místopis českého amatérského divadla II

Vysoké Chvojno, o. Pardubice
přírodní divadlo
Je ve vlastnictví obce a v pronájmu panem Kučerou, 0456-820136.
www.pardubickykraj.cz/odbor/okpp/pasport.htm

Zamachy, m. č. obce Velké Všelisy, o. Mladá Boleslav
přírodní divadlo Borečský Důl
Roku 1923 sdružené divadelní spolky Hasičů (Zamachy, Borče, Skalsko) v přírodním divadle Borečský Důl uvádí Jánošíka v režii K. Duby , s výpravou akademického malíře K. Boháčka.
Místopis českého amatérského divadla II

Zbraslavice, o. Kutná Hora
přírodní divadlo Na Valech
Roku 1923 sdružení divadelních ochotníků Thalie hrálo v nové budově sokolovny s dobře vybaveným jevištěm i vyhovujícím zázemím a v létě v přírodě (divadlo Na valech).
Místopis českého amatérského divadla II

Zdemyslice, o. Plzeň-jih
přírodní divadlo
Roku 1931 vybudováno jeviště v přírodě (za mostem u řeky). Kromě divadla byly pořádány také přednášky, lidové zábavy, silvestrovské večírky a pod. Roku 1949 uvedena Lucerna na zrenovovaném přírodním jevišti, roku 1950 Hospůdka u přívozu (opereta), roku 1951 Okolo rybníka (opereta), Hříšnice, Kříž u potoka atd.
Místopis českého amatérského divadla II

Zvíkovec, o. Rakovník
amfiteátr
Probíhají zde koncerty folkové hudby a festival Zvíkovecká kytička.
http:/adele.karlin.mff.cuni.cz/asc/~rokyta/asonance/home.htm

Žabovřesky, o. Brno
přírodní divadlo v parku
Dějiny českého divadla IV. Str. 47

Žáravice, o. Pardubice
přírodní divadlo
Vlastníkem je obec, tel.: 0457-646235
www.pardubickykraj.cz/odbor/okpp/pasport.htm


Žirovnice, o. Jindřichův Hradec
přírodní zámecké divadlo
Festival Slavnosti Žirovnického jednorožce.
www.zirovnice.cz


6. Produkční minimum


V této kapitole se věnuji představením pod širým nebem z hlediska produkčního. Rád bych zde zúročil své praktické zkušenosti z pořádání hudebního festivalu Blues v lese v Řevnicích i své divácké zkušenosti z návštěv divadelních představení a hudebních produkcí pod širým nebem a dále bych rád interpretoval zkušenosti provozovatelů přírodních divadel.

Zásady pro stavbu, provoz a organizaci divadel v přírodě dle Kurta Wernera Knolla:
Umělecká praxe od roku 1949 do dneška pomohla nashromáždit řadu zkušeností. Po několik let jsem měl krásné poslání: jako vedoucí oddělení správy, rozmístění a techniky divadel v ministerstvu kultury jsem řídil též pracovní útvar divadel v přírodě.
Tento pracovní útvar zasedal v pravidelných časových údobích přímo v jednotlivých divadlech a získal cenné poznatky. Mnohé byly získány i výměnou mezi divadly, neboť některá si vzájemně vypomáhala.
1. Skutečné divadlo v přírodě má pro svou kombinaci zážitku v přírodě a zážitku uměleckého hluboký vliv na diváky. Je zvláštní formou kulturního projevu jak ze strany návštěvníků, tak ze strany divadelníků. Není žádným protikladem, nýbrž přirozeným obohacením interpretačního umění scénického.
2. Divadlo v přírodě má speciální hospodářsko - organizační a technicko - umělecké požadavky. Zásady krytého divadla nelze mechanicky přenášet na divadlo v přírodě, ale je třeba je vhodně aplikovat. Konkrétně řečeno: Inscenace nemůže být ze sálu mechanicky přenesena do divadla v přírodě, ale musí být pro tento účel přizpůsobena, resp. znovu vytvořena.
3. Toto nové prostředí se svými změněnými vztahy omezuje poněkud repertoárový výběr. V žádném případě však nelze obstát s přesvědčením, že pro divadlo v přírodě se hodí jen díla, která se odehrávají venku. To by byla příliš laciná teorie, postrádající byť jen špetku fantazie a podceňující tvůrčí schopnost diváků. Konstatujme však, že večerní představení při umělém světle repertoárové možnosti poněkud rozšiřují. Zvláštní repertoárovou skupinu pak tvoří náměty a témata, jež se přímo váží k historickým místům, ve kterých se hraje. Při provedení v přírodě dostávají zvláštní význam a jsou neobyčejně účinná.
4. Pro vytváření kostýmů, scén a divadelních rekvizit nutno volit prvky, které odpovídají divadelnímu projevu v přírodě. V žádném případě si nemůžeme dovolit přenášet zásady, obvyklé v krytém divadle, beze změn a příslušného přizpůsobení do divadla v přírodě! Zvláště opatrně pak musíme zacházet s barvami! Kulis krytého divadla a jeho obvyklé jevištní techniky se v přírodě musíme vůbec zříci. Při řešení scény máme pak co nejvíce používat scény simultánní nebo jednotné.
5. Zařízení a stavba divadla v přírodě bude rentabilní jen tehdy, jestliže se současně vybuduje odpovídající kádr návštěvníků a jestliže se podaří probudit skutečnou potřebu u obecenstva. Divadlo v přírodě, které má např. 2 tisíce sedadel, má při dvaceti dnech provozu do měsíce kapacitu 40 tisíc sedadel. A tu je otázka, čím ji naplnit, co zde hrát, čím vzbudit dostatečný zájem publika.
6. Při stavbě divadla v přírodě uvažujeme o těchto problémech:
a)Kdo bude pravidelně navštěvovat divadlo?
b)Kdo bude v divadle hrát?
c)Kolik stojí údržba a provoz?
d)Jak bude divadlo zajištěno v zimě?
e)Kdo je právním subjektem a kdo je za divadlo odpovědný?
Teprve, když můžeme odpovědět na všechny tyto otázky, začneme se stavbou.
7. Musíme pomýšlet i na hygienické zařízení a na přístřeší pro všechny diváky.
8. Divadlo v přírodě musí mít dopravně vhodnou polohu, ale dopravní ruch je nesmí rušit. Pohostinství poblíž divadla je žádoucí, ale gastronomie tu není hlavním účelem - tím je nerušený umělecký zážitek v krásné přírodě.
9. Dobré divadlo v přírodě není otázkou jednorázové investice, nýbrž je výsledkem plánovitého postupu a suverénního zvládání uměleckých problémů.
10. Tyto výkony podávají herci a jejich pomocníci. Jim musí být proto při stavbě a zřizování divadla v přírodě poskytnuty všechny nezbytné podmínky a prostředky pro plné uplatnění uměleckých výkonů a pro podnícení tvůrčí fantazie diváků .

Výběr hry pro divadelní představení popisuje Jiří Smažík ve svém článku Hrajeme pod širým nebem takto: Nemůžeme vybrat takovou, jejíž děj se pro všechna jednání odehrává v místnosti a hrát ji v kulisách , které postavíme doprostřed přírodního jeviště. Musíme vybrat takovou hru, která by zapadla do rámce daného naším jevištěm a přihlédnout k možnosti úpravy této hry. Nesmíme inscenovat v divoké přírodní scenérii kostýmní hříčku nebo klidnou idylku, nebo v zahradním zákoutí zbojnickou nebo partizánskou hru, vyžadující hustý les. Do přírodního divadla se spíše hodí hry s prudkým dějovým spádem než hry, řešící psychologické problémy, které nedovedou diváka strhnout .
Podle Adolfa Weniga: Úprava hry na jevišti v přírodním divadle je jedním z velmi odpovědných a nesnadno řešitelných výtvarných scénických úkolů. Jsme postaveni před nezměnitelnou skutečnost přírodní scenérie, kterou můžeme jen vhodně doplňovat, ale kde se musíme vyvarovat všech rušivých zásahů. Výpravu musíme řešit rámcově, tj. musíme se snažit převést dějiště celé hry. V jediné základní prostorové postavení. Na přírodním jevišti působí rušivě každé přestavování.
Hra situovaná dějem do jedné scény v přírodě není tak velkým scénickým problémem. Ale všimněme si hry s několikerým místem děje. Vezměme si např.: Stroupežnického Naše furianty a povězme si, jak postupovat při scénování na přírodním jevišti.
Dopustili bychom se chyby, kdybychom postupovali akt od aktu, bez ohledu na celkový jevištní rámec. Jaká dějiště mají Naši furianti? Náves, hospodu a světnici u Dubských. Nejdříve uvážíme jevištní prostor, který máme k dispozici, a na tomto prostoru situujeme všechna pro dějovou akci důležitá místa. Na návsi jsou jimi kaplička, Haberšperkův domek a kovárna. Sem také postavíme hospodu a tancovačku přeneseme před hospodu. Statek Dubských umístíme poněkud stranou na návsi. Schůze radních se může konat na zápraží pod okny obytné části statku. V tomto řešení můžeme odehrát Naše furianty bez jediného přestavování dekorací. Podobně postupujeme i při jiných inscenacích, protože nesmíme protismyslně vykročit z přírodního prostředí, jež je nám celkovým rámcem.
Příprava produkcí pod širým nebem s ohledem na rozmary počasí je obtížná a záleží na vůli diváka, pokud se hraje za každého počasí, zda v divadle setrvá. V Řevnicích je to řešeno částečným zaplachtováním hlediště. Pokud taková věc není možná, řeší se to, třeba jako se to dělávalo v lesním divadle v Krči: Nastane-li po zahájení představení nepohoda, pozbývají lístky platnosti. Nastane-li dříve, platí lístky k představením příštím. Hraje-li se za každého počasí, jak to u několikadenních hudebních festivalů bývá, je nutno ochránit elektrotechniku, aby do ní nenapršelo. U hudebních produkcí se ještě v případě velké zimy pouští horký vzduch z propanbutanových fukarů na pódium, aby se hudebníkům lépe hrálo. U divadelních představení je nutno kulisy lépe upevnit než u krytého divadla. Jak to dělali v Náměšti na Hané vzpomíná prof. Ladislav Vychodil: Když se začala stavět scéna “ve skále", to se začalo už ve středu, ve skále se spalo, hlídaly se kulisy. Domy se kotvily do stromů, aby je nemohl vítr převrátit. Takže to potřebovalo odborné zkušenosti, to jsem pochopil za jednu stavbu. Jak se to dělá, to nám ukázal Josef Tyl, kterému už byly tyto zkušenosti předány nevím kým. Ale tak to došlo až k nám .
Propagaci pro přírodní divadla použijeme podobnou jako u krytého divadla tj. tisk, rozhlas, lokální výlep plakátů a roznos letáků v širším okolí a ve větších městech, odkud očekáváme příjezd diváků. Neocenitelnou roli v posledních letech hraje internet s programem, mapkou a jízdními řády, popřípadě televize. V Praze se v minulosti propagace pro přírodní divadlo v Šárce řešila mimo jiné takto: V den představení se vyvěšovaly na čtyřech místech v centru Prahy, dále v Karlíně a na Žižkově, červené prapory s černým nápisem DNES DIVADLO V ŠÁRCE, které signalizovaly, že se produkce bez ohledu na počasí skutečně bude konat a v Krči hrací dny ohlašoval prapor na věži nervového sanatoria . V Makově na nejvyšším místě kopce byl postaven světelný maják, který upozorňoval občany okolních vesnic o činnosti .
Dopravní dostupnost je třeba také zajistit. Jelikož přírodní divadla bývají vzdálena od centra města, je nutné seznámit návštěvníky s možnostmi spojení a pečlivě cestu označit i s místem, kde mohou parkovat své automobily. Do Řevnic je vlakové spojení z Prahy velmi dobré. Produkce zde ale končívají okolo půlnoci, kdy do Prahy již nic nejede, a proto je nutné zajistit pro návštěvníky zpáteční dopravu. V Šárce to bylo zařízeno takto: Ke staveništi zřídil majitel divadla pěší i vozové cesty. Parkoviště povozů bylo nad divadlem u cesty, stavěné jako příjezdová komunikace od Vokovic k Liboci. Pro návštěvu šáreckých představení bylo třeba vypracovat zvláštní řád. Majitel divadla Antonín Fencl vydal bulletin, doprovozený mapkou, informující o možnostech tramvajového a vlakového spojení [VI-VII]. Na železniční zastávce v Liboci a konečné tramvaje ve Střešovicích čekaly vozy k přepravě obecenstva .
Další důležitou věcí v přírodním divadle jsou světla a zvuk. Dříve se v přírodních divadlech hrálo jen za denního světla, jelikož k těmto místům nebyl zaveden elektrický proud nebo se využívalo umělé osvětlení vyráběné generátorem poháněným parní lokomobilou jako tomu bylo V Holovousech v přírodním zámeckém divadle na počátku 20. století . V Řevnicích je starší, ale funkční světelný aparát, přesto na festival přivážíme vlastní světla. Akustika v přírodních divadlech se sice nevyrovná starověkým amfiteátrům, ale bývá vcelku dobrá. jak uvádí inženýr elektroakustického oddělení závodu Philips v rozhovoru o možnostech zesílení zvuku elektroakustickým aparátem .
Také nesmíme zapomenout na požární ochranu, která je zvláště v lesních divadlech nezbytná, na zdravotníka s dobrou znalostí první pomoci (může to být student medicíny), pro případy specifické pro otevřené scény a to přehřátí v letních parnech, nebo prochladnutí za studených srpnových nocí.. Je třeba také dostatečné množství toalet a umývárna a po skončení produkce celkový úklid areálu.
Jak z výše uvedeného vyplývá, produkce pod širým nebem má svá specifika, která je nutno si uvědomit.


7. Závěr


Počátek evropského divadla v přírodě se datuje do doby antického Řecka, kde ještě před začátkem našeho letopočtu byly vybudovány amfiteátry, které se zachovaly dodnes. Renesance hraní v přírodních divadlech nastala na konci 19. století, hlavně ve Francii a Německu. V té době se rovněž obnovuje hraní divadla ve starých antických amfiteátrech. Během celého 20. století se vybudovalo mnoho přírodních divadel. V druhé polovině téhož století se v Americe začaly objevovat veliké hudební festivaly pod širým nebem, například proslulý festival ve Woodstocku.
V českých zemích jsou první dochované zmínky o přírodních divadlech z 18. století. Ve větší míře se přírodní divadla u nás začínají stavět na začátku století dvacátého. Zřizování těchto divadel je spojeno s velkou oblibou ochotnického hraní divadla českých a německých obyvatel. V 50. a 60. letech Joan Brehms experimentuje s přírodním divadelním prostorem, v té době také začíná jistý úpadek ochotnického hraní a tím i přírodních divadel. Tato divadla se přestavují na letní kina, stavějí se nová letní kina a budují se amfiteátry pro letní hudební produkce pod širým nebem, které začínají v 60. letech být velice oblíbené. Přírodní amfiteátry jsou též využívány k folklórním slavnostem.
Z více jak sto padesáti zde popsaných divadel, amfiteátrů apod. je jedna třetina v provozu. Největší část z těchto prostor se využívá na hudební koncerty, menší část k hraní divadla, folklórním slavnostem a promítání filmů.
Celá práce neslouží jen k zachycení terénu přírodních divadel v českých zemích, ale také jako první pokus zachytit uceleně tuto problematiku a vytvořit jakousi “kuchařku” pro divadelní organizátory, producenty a produkční, kteří by se rozhodli realizovat své projekty v prostředí přírodních divadel. Naleznou zde topografii lokalit, kde se může hrát a základní doporučení pro produkční praxi.
Barevná fotografická příloha dokumentuje vývoj a dnešní stav těchto přírodních prostorů. Na prvních fotografiích vidíme prostor, u kterého jen ztěží si dokážeme představit, že se tu hrávalo divadlo, které sledovaly tisíce lidí. Na dalších fotografiích, je zachycen současný stav, kdysi proslulého Krčského lesního divadla, ovšem představu o uspořádání hlediště a jeviště už máme lepší. Můžeme srovnávat jaká hlediště využívají přirozené elevace terénu a kde se musely dělat terénní úpravy. Na fotografiích z lesních divadel vidíme použití přirozeného materiálu dřeva. Poslední fotografie jsou z pražského Výstaviště, kde se ke stavbě použil současně nejpoužívanější stavební materiál - beton.
V České republice i na celém světě jsou přírodní prostory pro divadlo, hudbu či film nedílnou součástí lidské kultury a v letních měsících lepší variantou pro společné sdílení uměleckého zážitku. Jak již jsem napsal v úvodu, čím déle se problematikou zabývám, tím více informací se objevuje, a proto považuji předkládanou práci za úvodní vstup do problematiky, která mne velmi zaujala a rád bych se práci zkoumání, mapování a fotografování přírodních divadel věnoval i nadále.










Poděkování:
Jiřina Cvancingerová, prof. PhDr. František Černý, Zuzana Dryáková, Doc. PhDr. Jan Dvořák, Kristýna Gerychová, Helena Glesová, Jitka Kadlecová, Michal Kotík, bratr Štěpán Kubišta, Michal Tošovský, Jan Palouš, Kristýna Paloušová, Ivan Pinkava, rodiče Kamila a Václav Kubištovi, Josef Sedláček, Jakub Jirák, Dáda Stoklasa a divadelní soubor Právě začínáme, Jiří Valenta, Veronika Zapletalová



8. Poznámky