Texty: Vysoké Mýto, Excerpce pro MČAD 1998-2002

VYSOKÉ MÝTO o.Ústí nad Orlicí
CČAD s. 263, 267, 279, 399
Obr.CČAD s.266: Vandr do světa, Školní divadlo na Jiráskově ulici Vysoké Mýto, ved.Josef Mlejnek,
1971.1825 Studentský spolek A.V.Šembery sehrál první české představení. 1845 - 1862 Společnost Immenmotorácká /Josef a Hermenegild Jirečkovi/ zahájili pravidelná představení. Do 1950 sehráli min. 22 představení. 1859 - 1862 několik OS, z nichž 1862 Sdružení divadelních ochotníků. Na repertoáru činohra. Zanikl 1886. 1860 zal. Zpěvácký spolek Otakar, působící trvale. 1877-86 pečoval o majetek OS. 1867 - 1868 hrála činohru skupina vysokomýtských vysokoškoláků Aréna. Dětský soubor působil v roce 1869. 1877 - 1879 Spolek akademiků vysokomýtských. Z finančních důvodů se rozpadl. Na něj navázal Spolek Krakonoš 1882 - 1884. Mimo divadlo pořádali koncerty, výlety, přednášky, kurzy... 1886 - 1897 Spolek divadelních ochotníků, uvádějící nejnovější hry. Řemeslnická beseda vznikla 1891, činnost málo dokumentována, patrně přerušila 1900 - 1918. Poté oživení její divadelní činnosti. 1900 Dramatický odbor zpěváckého spolku Otakar . 1909 změna jeho názvu na Dramatický odbor Šembera. Od 1909 ale působily ještě spolky Místní odbor Husova fondu, Městský okrašlovací spolek, Beseda Havlíček, vysokomýtští studenti gymnázia a Národní jednota Severočeská. Po 1909 hrála Mladá generace čs.soc.besedy Havlíček, TJ Sokol, Ženský klub, Dámský odbor Červeného kříže, Otakar, Slováci ťažkého delostreleckého pluku č. 303. 1911 hrálo 3x i divadlo opatrovny. Po 1918 pokračoval Divadelní spolek Šembera /do 1952/. Ten se stal nejreprezentativnějším DS ve městě. Měl cca 250 členů. Dále působily soubory - mimo uvedené v předešlé studii Spolek kovodělníků, Československý svaz dělnictva oděvního průmyslu, soubory místních škol, Místní sdružení republikánského dorostu, Řemeslnická beseda, Učňovská besídka, Ženský klub, Spolek akadamiků, Živnostenská strana středostavovská, Jednota československého Orla, Vinická omladina, Vzdělávací odbor Sboru dobrovolných hasičů na Limperkách. 1922-1935 hrál Divadelní kroužek FDTJ aktovky, veselohry i tragédie. Spolupracovali s Divadelním kroužkem vojenského zátiší, hostovali po okolí. Současně vystupoval i Dramatický odbor DTJ. 1923 - 1940 Ochotnická jednota dělnického divadla, hráli činohru a operetu. 1924-1945 Zábavní a vzdělávací odbor příslušníků církve československé, poté jako Dramatický kroužek odboru sociální práce církve českomoravské, hráli činohru. 1925 zahájil Loutkářský odbor TJ Sokol. Hráli až do 1959 pravidelně pohádky pro děti /3x měsíčně/. 1931 - 1952 Lidová scéna. Druhý nejvýznamnější soubor v místě. Na bohaté divadelní činnosti ve 30.letech se podílel i loutkový soubor spolku Šembera /Kašpárek, Šmidra, Škrhola/. V tu dobu nejen dosavadní soubory, ale i Městský osvětový sbor, Cyrilská jednota a další. 1939-1945 divadelnictví ochromeno. 1942-1944 hrál Dramatický odbor církve českomoravské, Spolek pro zřízení a udržování lidového domu ve Vysokém Mýtě, studentské soubory gymnázia, 9.prapor vládního vojska, Cyrilská jednota,do zákazu Orel a Sokol. Lidová scéna také uvedla několik národních her a operet. 1952 - 1956 Lidová scéna v ZK ROH Karosa. 1953 - 1957 divadelní představení kroužku Svazu požární ochrany v Lipové. 1954 - 1995 Školní divadlo v Jiráskově ulici, později Dětský dramatický soubor LŠU. Hráli nejdříve ve škole, potom v ZK Karosy. 1956 - 1970 Maňásek, loutkářský kroužek ZK . 1956 - 1990 Závodní klub strojírenských závodů, po 1960 po spojení obou ZK Karosa a THS název Divadelní kroužek ZK Karosa, později Divadelní soubor ZK Karosa. Zde 1961 - 1991 estrádní skupina Záprsk. 1957 - 1959 DS Jedenáctileté střední školy. 0d 1958 dosud hrála Mladá scéna ZK Karosa malé jevištní formy, činohru, Účast na celostátních přehlídkách s významným oceněním. Po 1969 částečně i profesionální činnost. 1959 - 1965 Leporelo, estrádní umělecká skupina DO, malé jevištní formy. Od 1963 jako Divadélko Leporelo. 1970 - 1980 hrál Divadelní kroužek Strojírenského učiliště Karosa a Studentský soubor Jedenáctileté střední školy. 1985 - 1991 loutkový soubor mladých Klepáč, pohádky a hry pro děti. 1992 - až dosud Divadelní soubor Lyra vznikl po zrušení ZK Karosa a vytvoření Městského klubu ve Vysokém Mýtě. Navázali na tradici Lidové scény. 1993 - 1995 Dětský soubor 6.C, pohádky pro děti. 1997 - dosud znovu obnovil Spolek Šembera. /JM/
VÍŠO, Josef: Vysokomýtské divadelní soubory /prozatímní tisk/. 12 str. + přílohy. Rozmn. Vysoké Mýto, 1998. kARTPřed rokem 1800 hry Jana Javornického, zvlášť si oblíbil hru o Josefu Egyptském.
Pak 1814 studenti z Prahy byli odmítnuti, až 1815 o letních prázdninách nabídli 12 her,
ani jedna nepovolena. (Ron)
JIREČEK, Herm.:Paměti vysokomýtské, 1895.

Existenci ochotnického divadla v místě 1863 uvádí: Boleslavský, s. III.

LL 1820 zal.ochotnické divadlo
1925 získalo stálou scénu v budově Šemberova divadla
1996 pracují soubory Malá scéna a Lyra.
Původcem prvního ochotnického představení ve městě byl
1825 student A.V.Šembera, pozdější historik a jazykozpytec. Hráli přes úřední zákaz v hostinci "U zlaté koruny". Od
1945 hráli studenti častěji, až 7 x do roka, někdy i německy. Divadelní sál byl tehdy v Lichtenbergově hostinci na náměstí. Od1846 existoval ve městě ochotnický spolek studentský "Imentomoráci".
1851 podalo české měšťanstvo žádost městské radě, aby v nové hlavní škole bylo zřízeno stálé jeviště. Ve městě hrály i německé kočovné společnosti /Lazari/. Po pádu Bachova režimu ochotnická činnost oživla. Zal. znovu Sdružení divadelních ochotníků.
1862 přestěhovali jeviště do "Panského domu" na náměstí.
1870 se odstěhovali na Litomyšlské předměstí do hostince "U bílého koníčka" /Hanusův dům/. Téhož roku celý objekt shořel.
1873 ochotníci zahájili hry na novém jevišti.
1877 se sdružení pro nečinnost rozpadlo. Veškeré zařízení obdržel divadelní odbor Pěveckého spolku Otakar.
1886-1897 byl činný Spolek divadelních ochotníků.
1900 spolek Otakar oživil znovu svůj divadelní odbor.
Hrálo se v hostinci "U koruny". Fundus měli po Spolku divadelních ochotníků.
1909 divadelní odbor Otakar přijal nové označení "Šembera".Ve stanovách si dal úkol postavit kamenné divadlo.
1918 se ustavil Spolek pro zbudování a udržování divadla.
1920 se "Šembera" osamostatnil pod názvem Spolek divadelních ochotníků "Šembera".
1926 bylo otevřené Šemberovo divadlo. V hostinci "U lyry", v dřívějším stánku spolku "Šembera" pokračovala představení spolku divadelních ochotníků "Lidová scéna".
1929 se oba spolky spojily pod jménem "Šembera", spolek pro postavení a udržování divadla ve Vysokém Mýtě.
Javorin s. 304
Fascinující charakteristika a chronologie činnosti 45 ochotnických divadelních spolků ve městě.VÍŠO, Josef: Vysokomýtské divadelní spolky. rkp pro Místopis 1998. příl.xerox 11 plakátů.
(Žádáme o lepší xerox hlavičky Šembera z plakátu 1931.)
1825 sehráli studenti první české představení U zlaté koruny /Dům na silnici /Kotzebue/Kramerius/. Teprve 1833 mohlo ochotnické divadlo pokračovat, česky a německy, stále U zlaté koruny. Studenti provedli o prázdninách např. Čecha a Němce. 1845 studenti /H.Jireček/ uvedli Veselohru na mostě a Dva přátele a jeden kabát /Castelli/, Nalezence, Der Gefangene /Kotzebue/, Panošova šelmovství /Kotzebue/. 1846 ustavena společnost Immentomorácká.Scházeli se U Lichtenbergů. Založili divadelní knihovnu s většinou tehdy v českých zemích hraných her, včetně horkých novinek. Do 1852 provedli velmi vytříbený a bohatý repertoár, na svou dobu zcela mimořádný. Okolo ochotníků se shromáždila místní inteligence a většina z nich se podílela na společenském životě, včetně 1848. V následujících letech aktivita utlumena. 1859 se opět ochotníci ohlásili, a sice poslední německou hrou, hranou v místě. 1862 zal.Sdružení divadelních ochotníků. V dalších letech uváděli opět cenné současné novinky /Sabina, Šamberk, Jeřábek, Neruda…/ vedle pečlivého výběru starších českých a překladových dramat /patrně i Lakomec, Sen noci svatojánské, Bídníci, Loupežníci, Úklady a láska, Revizor, někdy jen scény/. Divadlo hrála i školní mládež. 1862 – 1871 uvedli nejméně 83 her. Součástí činoher byly i hudební ukázky z oper /Kouzelný střelec, Norma/. V souboru se vystřídalo za 10 let 110 herců, z toho 37 žen. Bylo to plně národní a demokratické divadlo té doby. 1870 se přestěhovali na Litomyšlské předměstí do hostince Minaříkové, později zvaný U lyry. Po třetím večeru hostinec vyhořel. 1873 zahájili tamtéž na novém jevišti. Ochotníkům vypomáhal Spolek akademiků vysokomýtských, který se 1877 po rozpadu spolku ochotníků ujal divadelního života. V 70. letech organizační spory. Vyústily mj. 1877 v zal. nového Spolku akademiků, jako zakládajícího člena Občanské besedy. Ačkoli repertoár dokládal spolehlivou informovanost a vkus, vedle známých her se hrály hry jinde neprovozované, ačkoli zde hostovali např. Seifert, Bittner, Sklenářová-Malá, podařilo se krizi ochotnického divadla překonat teprve 1882/3 aktivitou místních gymnazistů. Na repertoáru byly i operety. Hostovali v okolních obcích. 1886 zal. Spolek divadelních ochotníků. Hráli U lyry. Během 10 let ochotníci sehráli přes 30 her, opět ve velmi poučeném výběru, i tehdy populární kusy. Od 1885 působila odbočka pražské studentské organizace Krakonoš. 1889 provedli Bozděchova Barona Goetrze s proslovem Adolfa Heyduka. Následující rok hráli Čechovovy Námluvy. Divadlo hrála i Řemeslnická beseda. Koncem 19.st. ochotnický divadelní spolek zanikl. Divadelní činností se zabýval od 1900 dramatický odbor zpěváckého spolku Otakar. Do 1909 hráli U koruny. Divadlo hrál dále místní odbor Husova fondu, Okrašlovací spolek, beseda Havlíček, studenti a Národní jednota severočeská. Od těchto let po půl století významnou osobností divadla Antonín Vaniš /do 1950 režíroval přes 150 her/. Obecenstvo se seznamovalo s řadou premiér, novinek včetně Jiráskovy Samoty /1908/. Šembera provedl do 1914 58 her tradičně dobrého repertoáru, včetně Ibsenových Příšer, Hauptmannova Bobřího kožichu, Shawova Pygmalionu,Vrchlického, Mrštíků, Zeyera… 1917 a 1918 byl repertoár koncipován národně osvobozenecky. Po celou dobu existence ochotnických spolků byla jejich umělecká činnost konfrontována zájezdy profesionálních společností a hostováním např. Naskové, Vydry, Dostalové, Kohouta, Muška, Deyla, Sedláčka, Želenského, Benoniové, Baldové, Steimara, Vojty… Většina z nich byla hosty ochotníků i po 1918. 1919 provedli V studni, Dykova Posla, Ondřeje a draka, operu místního skladatele Šetiny Květy podzimu. Divadlu se věnuje v tu dobu i spolek Havlíček, Sokol, vojenský soubor posádky, DTJ, gymnazisté. Divadelní kroužek FDTJ hrál U lyry, U koruny, U Tejnorů. Na repertoáru měli aktovky, veselohry, tragédie, důraz na sociální zápletku /Strašidla, Na dně, Tkalci…/. Hostovali v okolních obcích. Spolupracovali s vojenským souborem, hráli i operety. Činnost ukončili v polovině 30.let. 1925 spolek ochotníků zahájil Princeznou Pampeliškou v provizórní budově v zahradě hostince Hvězda. Účast autor a J.B.Foerster. 1929 se Šembera sloučil se Spolkem pro zřízení a udržování divadla jako jeho dramatický odbor. Do 1952, kdy byl začleněn od ZK THZ, sehrál v této budově 463 představení /189 her/. Vystupovaly zde i jiné soubory. Do 1930 se v místě hrálo okolo 10 premiér ročně. Opět vynikající repertoár /př. Oblaka, Loupežník, Měsíc nad řekou, Léto, Červen, Ideální manžel, Hráči, Ženitba, Velbloud uchem jehly, Periférie, Ulička odvahy, Grandhotel Nevada, Zabitý /Scheinpflugová/, Tanec smrti /Strinberg/, Nobelova cena /Bergman/ a české klasické hry včetně několika Jiráskových. Koncem 20.let první pravidelná představení pro děti. V tu dobu došlo ke stabilizaci řízení spolku Šambera a k vytvoření mnohačlenného souboru s výraznými osobnostmi. Vlastnili mj. knihovnu o 1047 svazcích.Pořádali odborné kurzy, 1934 měli 120 členů. V tu dobu se hrálo ročně až 25 premiér. S ochotníky hostovali např. Nasková, Pivec, Poznerová, Haas, Scheinpflugová. 1931 existovala i Lidová scéna, soubor spolku pro zřízení a udržování Okresního lidového domu. Hráli U lyry, kterou si zakoupili. Zpočátku hráli konverzační kusy, hry pro mládež atd. později s vlastním pěveckým a hudebním souborem operety, oblíbené za okupace. Šembera se v tu dobu vracel k české klasice, ke Šrámkovi, Mahenovi, Jiráskovi, Tylovi, Svobodovi, Čapkovi. Uvedli i V studni, Muzikantskou Lidušku apod. Tyto aktivity měly paralelu v hostování profesionálních souborů / např. Skupovo divadlo, Východočeské divadlo, Olomoucká opera s Blachutem, Hakenem, Zachardou. Pod tlakem okupačních úřadů se dostali ochotníci do tíživé situace organizační, personální atd., takže 1942-3 spolek bojoval o přežití. Dramaturgie byla přizpůsobena podmínkám. Studenti navázali na místní tradice a hráli Ženichy, Léto /1943/. Hned po osvobození dohodli Šembera, Lidová scéna, dramatický odbor KSČ, Československého svazu mládeže a Církve československé sloučení všech souborů v Divadelní spolek Šembera. První představení Lucerna, poté R.U.R. Nový spolek procházel kulturně a politicky organizačními proměnami té doby, což mělo negativní vliv. Přesto nabízeli rozsáhlý repertoár, domácí i cizí /Simonov, Webster, Michaelis, Compannez, Čapek, Pristley, Synek, Endris, Gorkij, Shaw, Drda, Ostrovskij, Klicpera…Lidová scéna uváděla hry pro děti, Gogola, Moliera, oblíbené operety a hry se zpěvy. 1948 opět ožívá představa jediného ochotnického souboru. 1952 OS Šembera vystupuje pod ZK THZ a Lidová scéna v ZK ROH. Oba soubory pokračovaly v tradici kvalitní dramaturgie. 1956 sjednocení obou souborů v ZK strojírenských závodů. Od 1962 ZK ROH n.p.Karosa se stal jedním ze středisek, kde se v rozsáhlé kulturní činnosti odvíjela i další činnost ochotníků. Zde působila i Mladá scéna /zal. 1958/,téhož roku vzniklý dramatický soubor mládeže, loutkářský kroužek Maňásek /1956-1962, 1965 – 1970/. Koncem 50.let a v 60.letech ochotníci nabízeli veřejnosti velmi cenný repertoár, odpovídající profesionální praxi. Hráli Shawa, Anhuila, Goetha, Ibsena, Čechova, Stehlíka, Blažka, Moliera, Arbuzova, Nashe, Gogola, Brechta, Višněvského, Topola, Aristofana, Shakespeare, Goldoniho, Lope de Vegu, hostovali výměnou v okolních místech a účastnili se festivalů v Žamberku, JH, ŠP. Podobný repertoár nastudovali i v 70.letech, včetně českých novinek. Mladá scéna od 1958 volila malé divadelní formy, kabaret, satiru /1959 Nepřipravená, Z rubu na líc, Panika, 1960 Šestka z mravů /Stonesco/Sava/,dětské představení Mluvící prsten, Robot Emil jde do školy, 1961 Voštiny, 1962 Oholit, prosím, Júú, to se řekne, 1964 Chceme narazit/, ale i celovečerní hry. Hostovali i v okolních krajích. Poté se soubor rozpadl. V Osvětovém domě působil v tu dobu estrádní a kabaretní soubor Leporelo /Jsem bohém Enšpígle/. 1965 se Mladá scéna a Leporelo spojili v ZK a nastudovali Trosečníky. V dalších letech spojený soubor Mladá scéna uváděl úspěšné hry pro děti, ale např. i Starou historii /Zeyer/. 1970 změněn název na Malá scéna.Hráli opět pro děti, ale i Čechova, Stroupežnického, Dům na silnici, Ženitbu, Honoraci z pastoušky, Obyčejného člověka /Leonov/, Golema /V+W/, Hrátky s čertem. V 90.letech uvedli Goldoniho, Kopeckého, V+W ... Soudobý

umělecký pohled se v souboru projevoval nejen výběrem repertoáru, ale i jeho realizací. Vystupovali v mnoha místech mimo město a byli velmi populární. Dětský divadelní soubor /ved.Josef Mlejnek/ od 1955 pořádal pravidelné dětské jarní divadelní festivaly. Za objevné inscenace získal soubor řadu ocenění /Tábor u řeky,1958, Výprava za hrdinou,1960, Červená záplata /1961, …Vandr do světa, 1973 podle Komenského Labyrintu… /JM/
VÍŠO, Josef: Mladá (Malá) scéna 1958 – 1993 (Historie souboru, repertoár, členové). Vysoké Mýto, 1993 24 s. + foto v příl. kART
WITZ, Ivan: Mladá nejen podle jména. OD 1961, č. 1, s. 13.
(Mladá scéna UK Strojírenských závodů: např. Šestka z mravů -rumunská hra.)

ÚMDOČ 1922: Pěv.och. sdruž. Šembera
DS ZK Strojírenské závody.
OD 1957/1, s.1. OD 1957/2, s.45.
DS jedenáctiletky Sombrero /Michalkov/. OD 1959/8, s.176.
DS ZK Stroj Maškaráda. OD 1959/8, s.184.
DK ZK Strojírenských závodů Maškaráda /Lermontov/. Reprízy, zájezdy. OD 1959/3, s.71.

Adresář 93: Loutkářský soubor Klepáč, Divadelní soubor Malá scéna
1997 Loutkové divadlo. Zakladatelem souboru byli především členové místních amatérských divadelních souborů Malá scéna a Lyra.
Orlické noviny, 24.01.1998
DS Lyra, Malá scéna, Šemberův spolek, loutkové divadlo Srdičko (Dotazník ÚLK 1999.)
V r. 2000 uplyne 175 let od uvedení první české divadelní hry, město připravuje celoroční festival divadelních ochotnických souborů. Hlavní večer bude 4.10.2000, o záštitu požádán ministr kultury.
Dopis starosty města ministrovi 5.10. 1999. (JV)
10. 1. 2000 vyjde k výročí publikace , kterou připravuje Josef Vyšo, vydá M-klub. Bude uspořádán festival ochotnických souborů.
Informace ředitele M-klubu Z. Culky tel. : 0468/21420

1971 JH: Dětský DS ZK ROH Karosa: Mlejnek: Cesta kolem světa za 77 dní

1959 ŠP: ŠS ČSM JSŠ Michalkov: Sombréro
1961 ŠP: DrKr JSŠ Mlejnek: Výprava za hrdinou
1962 ŠP: Pionýrský soubor Mlejnek:První zkouška
1966 ŠP: ZK Karosa Mlejnek: Hon na lišku
1969 ŠP: ZK Karosa Zeyer: Stará historie