Texty: AS 2004, č. 2, s. 73. Saša Rychecký.

O Z J E V E N Í . . .

V oblasti amatérského dětského a dospělého divadla se v Moravskoslezském kraji pohybuji již pěknou řádku let. Několik let jsem měl na starosti amatérské divadlo na tehdejším KKS, např. přehlídky Karolinku a MJF ve Valašském Meziříčí. Soubor DIVIDLO, divadelní studio Dramacentra Ostrava, který vznikl před sedmnácti lety, pořádá každoročně například Setkání divadel a lidí (letos v listopadu to bude již po dvacáté), přehlídku školních divadel, jevištní pokusy dětí z MŠ prezentujeme hned ve dvou termínech, jsme pořadateli Krajské přehlídky dětského divadla a recitačních souborů „Dětská scéna“, ale i Krajské přehlídky sólové recitace dětí. Účastníme se všelikých akcí, festivalů, přehlídek mimo Ostravu i mimo ČR, a to nejen se souborem, ale i v porotách. Takže jsem se celkem oprávněně domníval, že kraj mám za ta léta v podstatě dost zmapovaný, že mě nic nemůže až tak překvapit. Jenže...
Dostal jsem nečekané pozvání na XI. Celostátní přehlídku zájmové umělecké činnosti studentů církevních škol, která proběhla v Odrách od 23. do 25. března 2004. Přišlo pozdě, jen týden před začátkem. Četl jsem si nevěřícně program - a pak jsem se projevil trochu jako zbabělec. Jak je možné to všechno dát dohromady, jaká vlastně jsou hodnotící měřítka poroty? Určitě se chci jet podívat, ale rozhodně nemůžu do poroty, vždyť o tom všem nic nevím, nevím proč a ani kam, co tam bude a jak se hodnotí, musím se napřed dívat, slyšet, pozorovat, a pak snad, napřesrok…
Nakonec jsem mohl jet jen na jeden den, ale i ten jeden den stál za to a stal se pro mě ZJEVENÍM z čistého nebe. Jak to, že je v kraji taková přehlídka, celostátní, dokonce už po jedenácté, a vůbec o ní nevím? Kde se vzala ta spousta nádherných vystoupení ve všech možných žánrech: divadlo, recitace, sborový zpěv, koncerty jazzové i vážné hudby, folk, country, tanec, kung-fu… Vstřícná atmosféra v sále, kdy těm na jevišti naprosto upřímně fandili ti, kteří se na svá vystoupení teprve chystali, nebo už je měli za sebou, ohleduplnost o přestávkách v nabitém předsálí a v bufetu, ochotní a usměvaví pořadatelé z Církevní střední školy a Střední zdravotnické školy sv. Anežky v Odrách, ale především to, co se dělo na jevišti! Nelze vyjmenovat a popsat všech 28 vystoupení té středy, tak jen stručně o těch divadelních a recitačních.
BIGY Ostrava a jejich SMRT KLEPE NA DVEŘE Woodyho Allena chce jen režii, partnerství (Klára Kvitová je výrazně lepší partnera, je na ní vidět poučenost divadlem, ale je těžké jít nad věk). Přednes textu Aloise Mikulky KARKULKA Klárou Boudalovou z Českých Budějovic by na WP určitě patřil mezi horké kandidáty na laureátský titul. Soubor BIGY Brno pod vedením (a on taky sám hrál) PhDr. Zdenka Papouška na nás vybalil svou „VELKOU MEGASHOW“. Přijmout jejich poetiku dalo dost práce, ale jakmile jsem se dostal do obrazu, nestačil jsem se divit přesným zkratkám, znakům, symbolice karikatury, občas to bylo až drsné – ale přesné. Snad by se to dalo chvílemi nazvat i politickou satirou – ale ne tou lacinou a neadresnou pro NOVU. Chytře a s nadhledem prezentovanou, s plným vědomím toho komu, proč a za co se vysmívají… A sebe při tom nešetří! Sled volně provázaných skvělých etud, které teprve koncem dostávají svůj celkový smysl! Několik klobouků dolů! Lenka Lišková z Brna pak přednesla text Ilji Hurníka PAPOUŠEK – a odlehčila atmosféru svým laskavým a citlivým projevem.
Pak přišlo představení, za které by se nemuseli stydět na Hronově v té nejtěžší váhové kategorii. VOŠ Svatý Jan pod Skalou: „FIORETTI“ – „muzikálek o sv. Františkovi: alternativně řešené situace Malých bratří, humorně inspirované skutečnými příhodami, uloženými v knihovně v Assisi“. Autorem, režisérem a vedoucím souboru je Mgr. Miloslav Machoň. To jméno by bylo dobré si pamatovat, tohle představení by bylo dobré vidět a sledovat s obrovskou pokorou, jak dokonale a s nadhledem, ale i s vlastní plnou angažovaností vzniká na jevišti smršt gagů, které ovšem mají hlavu a patu, a své pevné místo v řádu představení! Nechce se mi o tom mluvit, ani by se to nedalo popsat, tohle divadlo je z kategorie těch, na které se musíme dívat, vidět, vnímat, být u toho!
Už jen fakta poslední a důležitá. Odbornou porotu celé přehlídky tvořili:
Mgr. Ladislav Mareček – Brno, Mgr. Miloslav Machoň – Sv. Jan pod Skalou, Mgr. Věra Smolková – Opava, MgA Barbora Baranová – Ostravská univerzita a Mgr. Věra Smolková – České Budějovice. Především oba pánové projevili vysokou profesionalitu, ale i laskavost, tolerantnost a souhru při výběru nejlepších čísel na závěrečný čtvrteční galavečer (na který už jsem zase nemohl - škoda).
Doufám, že příště budu mít tu čest jet se do Oder alespoň podívat, vidět, užívat si. ZJEVENÍ prý člověk může vidět jen jednou za život, a to tehdy, má-li hodně štěstí… Já věřím tomu, že mám v životě štěstí ještě více než moc, a že i za rok… Ještě několik dnů poté jsem měl skvělou náladu a radost ze života. Díky.

Saša Rychecký
Redakčně kráceno