Texty: Velké Meziříčí, Excerpce pro MČAD 1998-2002

VELKÉ MEZIŘÍČÍ, viz též HRBOV, o.Žďár n.S.
CČAD s. 60, 63, 64, 389
Obr. CČAD s.36: Slavnost v zámecké oboře, nástěnná malba v zámku ve Velkém Meziříčí, poslední třetina 18. stol.
1842 zal. zde první Slovanská beseda na Moravě. Doložené je představení 1846. Hrálo se na Obecníku, obvykle studenti o prázdninách. Do 1860 provedena většina Tylových a Klicperových her. Tehdy divadelní sál upraven. Hráli např. Divotvorný klobouk, Paní Marjánka, matka pluku, Statek Lhota, Pařížský hadrník, Čech a Němec, Lakomec, Galejní otroci, Pan Čapek a další tehdy obvyklé hry. Postupně ale činnost ochotníků zanikla. Obnovena po šesti letech. Průběžně zde hostovaly divadelní společnosti s česky hraným repertoárem. 1865 zal. Ochotnické sdružení. Repertoár tehdy obvyklý, spíše lehčí. Hrávalo se jednou za čtrnáct dní, divadlo hráli studenti, ochotníci a Řemeslnická beseda/?/. Obecník nestačil, hrálo se i v Mikyskově hospodě anebo v Liškově domě, v Dalimilově ulici. Po válečných událostech 1866 začali znovu na opět upraveném jevišti na Obecníku. Nové vybavení jeviště sloužilo až do 1932. Od 1870 stagnace, výměna hereckých generací. Rozpory mezi ochotníky vedly k osamostatnění studentů. 1881 zal. Divadelní sdružení. Hrály se i operety, v oblibě byly Javůrkovy zpěvohry, ale např. i Kvas krále Vondry XXVI., Symfonie /?/, Othelo a Cisdemona. Hostovali i v okolních obcích. Studnenti hráli po 10 let a i jinak se podíleli na společenském životě. 1885 zal. Měšťanská beseda a po ní Řemeslnická beseda. 1892 zal. ochotnická jednota Dalimil.. Získali Obecník a veškeré vybavení včetně knihovny. Dlouholeté problémy s obsazováním ženských rolí ohrozily existenci Dalimila. Všechny spolky společně včetně Sokola uspořádaly okázalé oslavy Komenského 1892. Spory v Dalimilu přesunuly ochotnickou aktivitu 1898 do Sokola. Zahájili Třetím zvoněním. V tu dobu hrál divadlo i Spolek katolických tovaryšů, Jednota sv.Josefa, Českoslovanská obchodní beseda, dělnické spolky, dramatický odbor soc.dem.strany, žákyně Světlé. Sokol hrál divadlo až do 1939. 1904 uskončil činnost Dalimil, majetek přešel do Sokola. 1914-1918 se hrálo málo, repertoár byl stejně jako dosud spíše zábavný /Mušketýrova láska, Žabec, Bavorské slovo.../. V nevyrovnané dramaturgii byly i hry se zpěvy, ale i Humperdinckova opera Perníková chaloupka. Po 1918 soutěživost mezi ochotnickými kolektivy vyvolala výrazné oživení divadelního života. Charakter dramaturgie se nezměnil, i když se kvalitní hry objevují častěji, nejvíce Lucerna, ale i např. R.U.R. a pod. Sokol za 35 let činnosti sehrál 156 představení, řadu her v několika reprízách. 1927 zahájili v nové sokolovně Probuzenci, uvedli dále Jízdní hlídku, Naše furianty, Paličovu dceru, později i Mamzelle Nitouche /úspěch Emilie Vysušilové/ Zachardové, pozdějši členky opery ND v Brně/. Vedle Sokola a ochotníků hrály divadlo např. žákyně Svěllé, Živnostenský dorost. Dělnické soubory DTJ uváděly kvalitní repertoár /Gazdina roba, Maryša, Noc na Karlštejně, Podskalák, Mrtvé moře, Balada z hadrů, Lumpácivagabundus...1935 ukončili činnost. Po 1939 se ochotnická činnost soustředila do sokolského centra a do Charity /Orla/. Doba odstranila nevraživost a oba soubory spíše soutěžily o přízeň díváků a v uměleckých výkonech /Palackého třída 27, Na letním bytě, Poslední muž, Červený mlýn /Werner/, pohádky a opereta Mé štěstí má zlaté vlasy.../. 1945 mezi 64 popravenými byl i arch. Vladimír Neumann, tehdy nejvýraznější postava ochotnického divadla. Tragické události vyvolaly dočasný nezájem veřejnosti, ačkoli divadlo nabízeli nejen ochotníci, ale i Orel /Čechov, Dyk, Karafiát/, Svaz mládeže, Junák /Zmoudření Dona Quijota, Jezero Ukereve/, načal hrát i Sokol /Jedenácté přikázání, Velbloud uchem jehly, Chlapci z Rybářské uličky/. Po reorganizacích 1948 zahájil Divadelní ochotnický spolek /Scheinpflugová, Pristley, Kvapil, Ivanov, Jirásek/. Sokol ukončil Slepicí a kostelníkem a Mordovou roklí. Další čtyři léta kontinuitu udržoval soubor v gymnáziu /17 her v 88 představeních, Mikuláš Dačický, Strakonický dudák, Slovanské nebe /Toman/, Lucerna /nominace na JH/, Klicpera, Makarenko, Manzelle Nitouche, Filosofská historie, Mladá garda, pohádky/. Divadlo na Světlé našlo posléze perspektivu v DO /Goldoni, Kornejčuk /krajská cena/, Selská balada /Tvarůžek, účast v Přerově/, Lidový král, Švejk, R.U.R., Poprask na laguně/. Ekonomnické problémy tohoto souboru vyřešil přechod do ZK Kablo pod názvem Vysočina. V tomto klubu byl i taneční a pěvecký soubor Vysočina, Loutková scéna, pěvecký a taneční soubor ČSM. DS se zde vytvořil definitivně až 1957 /Pohádka o Honzovi a princezně Zlatovlásce, Vrah jsem já/. 1958 došlo k definitivnímu sjednocení obou souborů v ZK Kablo. Počet herců umožňoval studovat dvě hry najednou /Deník Anny Frankeové /Tvarůžek/, Limonádový Joe/. Ekonomické zázemí v ZK umožňovalo velmi vyrovnaný repertoár. 1957 - 1967 DS Vysočina ZK Kablo nastudoval 21 her pro 125 představení, z nich některá až 9 repríz. Režii měli Ivan Vítek, Stanislav Tvarůžek, Miroslav Man. Soubor hostoval v okolních obcích. Se souborem vystoupil František Filipovský a v operetách Alena Bílková /Státní divadlo Brno/. 1957 - 1959 hrál divadlo Rudý koutek Motorpalu. 1959 vznikla tradice operety /Děvče z předměstí, Mamzelle Nitouche/. Repertoár všech souborů se velmi dobře doplňoval a nabízel divákovi bohatý výběr v dobrém uměleckém provedení. 1964 ustaven JKP Vysočina, jeho součástí ochotnický soubor. 1997 působilo amatérské divadlo Vysočina pod Jupiter clubem. /JM/
Historie ochotnického divadla ve Velkém Meziříčí. ZK ROH Kablo Velké Meziříčí. 1966. 41 str. Informace Jupiter clubu s.r.o. Velké Meziříčí. 1 str. 1997. Rkp. kART.

mezi válkami dramatický odbor FDTJ (3 hry ročně)
" " TJ Sokol (3 - 4 hry ročně)
" " Sbor dobrovolných hasičů (3 hry ročně)
1923 Sdružené katolické spolky
1923 Akademický klub
1926 - 1932 chovanky Světlé (2 hry, též ve Vídni)
Velkomeziříčsko, roč. 1919 - 1926
SOKA Žďár n.S., pobočka V.Meziříčí, ZŠ Vídeň 111
(dle materiálu získaného od Muzea silnic a dálnic ve Velkém Meziříčí zpracovala PhDr. Marie Ripperová)
40. léta 19. stol.: Ochotnické divadlo v české řeči (s. 292)
DČD II.
50. - 80. léta 19. st.: aktivity českých ochotníků (s. 178)
?: dekorace pro divadlo zhotovil ak. malíř J. Krejčí (s. 185)
DČD III.1846 první doložené představení - Slovanská beseda
1865 Ochotnické sdružení, ale hrál též kruh studentů a Řemeslnická beseda.
1881 Divadelní sdružení
1892 Ochotnická jednota Dalimil
1902 - 1939 představení Sokola
hráli též členové Jednoty sv.Josefa, Československé obchodní besedy, dělnické spolky, živnostensko-obchodnický dorost, Jednota proletářské tělovýchovy, po 1945 hráli divadlo: Sokol, Orel, Skaut. Svazáci
1948 -1952 Studentská scéna gymnazia (17 her v 88 představeních).
z ní vznikla Divadelní scéna Domu osvěty
spojením pak Divadelní soubor Vysočina ZK ROH Kablo, později při Jupiter clubu s.r.o.: soubor dospělých a dětí - 1990 Malá noční inventura, 1995 Paní Marjánka, matka pluku, 1996 Sládci, 1997 Nebe na zemi
1975 - dosud (97) Loutkářský soubor Vysočina 3-4 inscenace ročně
1992 zal. soubor studentů Gymnázia Špatně zabržděno, uvádí 1 - 6 inscenací montáží textů: mj:Historky z meziříčského podsvětí, pořádá divadelní festival Velkomeziříčské hledání a setkávání (JV)
HISTORIE ochotnického divadla ve Velkém Meziříčí.
Velké Meziříčí, závod a ZV ROH Kablo 1966. 41 s. a obr.příloha kART
1842 - 1945 - Sokol, Orel, Skaut
1964 - DS JKP Vysočina, poté SKP
Zbořilová s.13.
1885 nastudovali zdejší ochotníci V studni. 1913 hráli operetu Emiliana Starého Z českých mlýnů.
Smékalová
V klubu Jupiter působil od 1976 /?/ OS Vysočina. V 90. letech měl dětský soubor a soubor dospělých.
Režisér 1979-1996 Zdeněk Svoboda, 1997 Jiří Neužil. Soubor dospělých měl v 90. letech 20.st. 16 členů. 1990 hráli Malou noční inventuru /Horníček/, poté do 1994 rekonstrukce objektu nehráli. 1995 Paní Marjánka, matka pluku, dětský soubor Královna koloběžka.1996 Sládci /K.J.Erben/, dětský soubor Honza a princezna Pampeliška. 1997 Nebe na zemi. Od 1992 v klubu hrál rovněž soubor studentů místního gymnázia Špatně zabržděno. Režie Zdeněk Šturma, David Raus, Eva Prešerová. Hlavně hráli vlastní montáže textů, 1992 např. Vpusťte slunce, 1993-4 Člověk především, řekl lidožrout, Sněhová královna aneb pohádka pro otrlé děti… 1995 Historky z meziříčského podsvětí…1996 Pohádka o Květušce /podle Hrubína/…, ročně 1 – 6 představení. Loutkový soubor Vysočina hrál od 1992, celkem 22 členů různých věkových kategorií, navázal na dřívější loutkový soubor, existující již 1975. Z repertoáru: Jak čerti vyplatili čerta, Míček Flíček, Čerti na hradě, Broučci, Kašpárek se ani čerta nebojí, O pyšné koze, O červené Karkulce, Sůl nad zlato, Kašpárek u krále větrů…/JM/
DOLEŽEL, Zdeněk: Informace o současnosti amatérského divadla v Jupiter clubu s.r.o. 1997. Rkp.. 1 str. kART
SKÁLA, Antonín: Dějiny ochotnického divadla ve Velkém Meziříčí do r. 1927 (dle Tu "připravuje") KK
OS DO účast v Přerově Škola pro muže./JM/
0D1956/1,s.21
Adresář 93: DS Vysočina
1998 2. ročník divadelního festivalu, nazvaného Velkomeziříčské hledání a setkávání. Zúčastnily se soubory středoškoláků a dospělých a dramatické kroužky ZUŠ z okresu Brno, Třebíč a Žďár nad Sázavou, mj. i třebíčský divadelní spolek Samota, který vznikl na podzim 1997.
Horácké noviny, č.29, 1998

DS Vysočina a soubor Špatně zabržděno (Dotazník ÚLK 1999.)