Texty: AS 2002, č. 2, s. 43 - 44, Vít Závodský.

Zpráva o Brněnském kole 2002

Pětadvacátý ročník Brněnského kola uspořádalo v únoru 2002 za organizační garance dr. Šárky Tryhukové zdejší Kulturní a informační středisko (KIC). V samotných počátcích šlo o mnohaoborovou soutěž pro učně, nyní je však už dvanáctým rokem přístupna veškeré mládeži ve věkovém rozpětí 15-21 let. Zatímco v oblasti hudební, výtvarné a vlastní literární tvorby jde o záležitost nepostupovou, v uměleckém přednesu (individuální i kolektivní recitace, malé jevištní formy) vhodně supluje městské kolo národní přehlídky Wolkrův Prostějov. Tentokrát se na Brněnském kole podílel vskutku rekordní počet 689 účastníků (zhruba o 165 více nežli loni) hudebních, pěveckých a slovesných vystoupení z několika desítek různých škol, přičemž množství vystoupení (149) nebo hodnocených literárních a výtvarných prací (703) v některých sekcích znovu zřetelně vzrostlo, a s tím se také mnohdy pozvedla i jejich kvalita.
Rovněž literární soutěž obeslal zřetelně větší počet zájemců nežli dosud (94 autoři s 286 pracemi). Mezi začínajícími básníky zaujali první místo společně Marek Mráz (Gymnázium Vejrostova) a Jiří Zítka (SPŠS Sokolská), o stříbrné medaile se podělili Jana Písaříková, Šárka Novotná, Kamila Musilová a Jakub Svoboda. Třetí příčku obsadili Magdalena Katolická a František Polach. Čestná uznání pak převzali Libor Šachl, Lucie Staníčková, Jan Gryc, Andrea Vatulíková, Martin Toul, Lukáš Vídeňský a Klára Halasová. Mezi prozaiky se vítěz nenašel, druhé místo náleželo Davidu Markovi (Gymnázium T.G. Masaryka Zastávka u Brna), „bronzovou“ šestici utvořili Jan Juříček, Alžběta Bublanová, Tereza Náhlíková, Miroslav Nýdrle, Radim Hůrek a Tereza Richtrová ; čestná uznání připadla Anně Danielové, Elišce Poláčkové, Ondřeji Neklapilovi, Evě Řezníčkové, Zdeňku Kalužovi a Pavlu Hrčkovi. Nejlepší literární i grafické práce shrnul pohotově vydaný almanach s názvem Stínohra, soustřeďující básně i prózy 25 debutantů pera a artefakty 11 výtvarníků, představené rovněž na samostatné výstavce v sídle KIC.
Těžiště slovesných oborů spočívalo v individuální recitaci, i když ani divadelní kolektivy nechyběly, a naopak jich v porovnání s bezprostředně předchozími lety nápadně přibylo. Soutěž proběhla ve dvou termínech, dělila se do tří věkových pásem a zahrnula rovněž účastníky z jiných jihomoravských okresů. Dostatečně pestrý dramaturgický výběr byl pochopitelně zcela ponechán na rozhodnutí účinkujících, kteří předlohám básnickým i prozaickým věnovali zhruba stejnou pozornost, preferujíce domácí i cizí moderní tvorbu před klasikou. Hodnota přednesu jako obvykle dosti kolísala, i když mechanického školáckého odříkávání nebo pamětních výpadků ubylo ve prospěch osobitého interpretačního vkladu.
Holá faktografie v soupeření jednotlivců pak vypadá takto. Juniorskou kategorii (do 17 let) vyhrála Lenka Schubertová (Střední odborná škola informačních a knihovnických služeb) s přednesem prózy Alexandry Berkové O malé bílé cedulce před Veronikou Bártkovou (Cyrilometodějská střední pedagogická škola) s Prévertovou básní Picassova procházka, třetí místo společně obsadily Eva Dohnálková (SOŠIKS) s fejetonem Stanislava Zárybnického Mám pes a Iva Rybičková (Gymnázium Pastviny) s rytmizovaným textem Martina Horáka Let slepýše. Nositelkami čestných uznání (již bez práva postupu do regionálního kola WP) se staly Tereza Žáčková (Jiří Suchý: Sestra), Šárka Studená (J. Suchý: Poezie – rychlokurs), Ivona Klusáková (part Poutníka z Horníčkových Dvou mužů v šachu) a Eva Šefčíková (J. Suchý: Cecila). V početněji obsazené II. kategorii (do 20 let) postoupila čtveřice soutěžících. Vítěz Jan Rozbořil (Gymnázium Matyáše Lercha) zvolil předlohu Angely Carterové Vlkodlak, „stříbrná“ Jaroslava Lejsková (SOU a SOŠ spojů) Seifertovu Píseň o zrcadle. Třetí příčku zaujaly Šárka Krososková (Obchodní akademie Pionýrská) s Vágnerovým textem Do smrti dobrý a Magdalena Mrázková (Gymnázium M. Lercha) s Heinovou Písní markytánky. Nepostupujícími nositeli čestných uznání byli Lukáš Pink (Petr Bezruč: Smrt Césarova) a Roman Fořt (Jiří Kolář: Královna lesa). V tradičně nejméně obeslané III. kategorii (do 35 let) se další postup týkal již renomovaných recitátorů Otakara Blahy (tři texty Radka Malého), Alše Kubíka (Robert Fulghum: Už hořela, když jsem do ní lehal) a laureáta národního kola WP Radima Šípa.
Recitačních souborů se nakonec představilo dokonce devět, kvalitativní rozdíly v jejich rozličně dlouhých vystoupeních byly ovšem velmi značné. Dojem trapnosti a oboustranné časové ztráty vzbuzovala nenápaditá mystifikační dvacetiminutovka Kunst macht frei od čtyřčlenné party Hawanna, vedené Mgr. Ivanem Krajíčkem. Soubor Par Excellence z brněnského Gymnázia Táborská se pokusil o naivistické provedení anonymní nářeční Hry o svaté Dorotě z Kyjova. Bez většího ohlasu vyzněla scénická verze Nezvalova překladu Poeova Havrana, připravená kolektivem Martina Maryšky z Gymnázia M. Lercha, byť na temné pódium s využitím stínohry byla dovlečena i „mrtvá“ Lenora. Dvojice Martin Štrunc – Alexandr Stankov z Klasického gymnázia Plovdivská nazvala své poloimprovizační veršované přihrávání řízným titulem Pozadí smrdutého kance. Jejich spolužákovská holčičí parta Kočky, tvořená deseti bosými kvartánkami, sestavila si pod vedením Miroslavy Novotné dosti monotónní pásmo Kočičiáda. V montáži rozličných cizích (E.T.A. Hoffmann, O´Henry, J. Kolář, V. Čtvrtek, N. Tánská) i vlastních neumělých textů se bez ujasněné kompozice střídaly momenty milé s nenápaditými a křečovitými, což však vystačilo na čestné uznání. Druhé náleželo početnému souboru Pária z Gymnázia M. Lercha, pro který Stanislav Zajíček v půlhodinovém, poněkud rozbíhavém vystoupení Orbis Lusus našel inspiraci v díle J. A. Komenského. Z chóru vydělený Člověk tu pod dohledem Magistra a s uplatněním latinských sentencí, ilustrovaných abstrahujícími, anachronicky aktualizovanými modelovými situacemi, poznával složitost světa a snažil se najít své místo v něm. Výrazně didaktický ráz mělo i literárně hudební pásmo Omnia tempus habent z Gymnázia Jana Blahoslava Ivančice. Po příkladu humanistického školního divadla názorně přibližovalo a zpřítomňovalo odkaz tohoto předbělohorského českobratrského učence. Na rozdíl od brněnského komeniologického opusu však vynikalo detailní propracovaností jak složky textové, tak především sborově recitační, pěvecké a instrumentální, takže ohodnocení 3. místem přišlo do správných rukou. Do krajského kola WP postoupily nakonec dva již dříve úspěšní brněnští reprezentanti: jakožto vítěz soubor ÚSTAF z Gymnázia Pastviny s originální interpretací poezie Jiřího Žáčka a dalších autorů a za ním Útulek č. 22 z Domova mládeže na Gorkého ulici s improvizujícím ztvárněním Kainarovy Svatby. Obou si blíže všimneme při této příležitosti.
Slavnostní předávání diplomů s přehlídkou oceněných výkonů víceoborové přehlídky zájmových aktivit mládeže Brněnské kolo 2002 proběhlo s větším časovým odstupem až dodatečně.
Vít Závodský