Texty: AS 2000, č. 4. Vít Závodský

ZA HUMNY BRNA SE RODÍ FESTIVALOVÁ TRADICE

V poklidném, turisticky oblíbeném městečku Veverská Bitýškanedaleko Brněnské přehrady čtyři roky pracuje agilní amatérský soubor Prkno. Toto nekulaté výročí si připomněl rozverným večerem, na němž vzápětí po příjezdu z hannoverského EXPA s chutí vystoupila vynikající instrumentalistka a zpěvačka Iva Bittová. Krátce poté již potřetí uspořádal červnové setkání ochotnických divadel Na prknech.
U zrodu úspěšně se klubající tradice stojí jako všestranný a obětavý dobrý duch rozhlasová moderátorka i herečka Jaroslava Rozsypalová. Třídenní programově nabitá akce nemá charakter postupové soutěže (ty jsou na konci sezony beztak uzavřeny), nýbrž chce být skutečně neformální družnou „slezinou“ mladých lidí, jimž k seberealizaci rozhodně nestačí vysedávání u piva nebo televize, neboť je možná už navždy uštkl onen příslovečný tylovský had z ráje. O přehlídku byl i nyní takový zájem, že si organizátoři mohli účastníky vybírat: nakonec se sem sjela desítka souborů z šesti obcí (hlavně z Brna a blízkého okolí, ale také z Jedovnic nebo Zlína), aby odborné porotě a hlavně divákům, i sobě navzájem předvedla celkem jedenáct inscenací, doprovázených dvěma speciálními semináři Petra Váši (fyzické básnictví) a Tomáše Dorazila (režisér a herec), následnými rozbory a tolerantními diskusemi.
Žánrové spektrum této takříkajíc „rodinné“ přehlídky s karimatkami a spacáky (namísto ministerského grantu ji podpořil Obecní úřad v čele s přítomným starostou Františkem Černým a místní hospodyně pohotově přinášeným ovocem či buchtami), zůstalo až nezvykle široké, protože každá z účinkujících part si sama zvolila nastudování, které pokládala pro sebe za nejtypičtější. Zhruba v rovnováze byla vystoupení myšlenkově závažná s produkcemi komediálního rázu, nejednou z vlastní autorské dílny. Mohly tak být oceněny scénáře hned dvou brněnských kolektivů. Začínající dramatička a režisérka Blanka Fišerová z Divadla v negližé ve hře Melancholicky demonstrovala na pomezí snů a reality traumata osamělé dívky Ester (odměněná Jana Cindlerová). Obdobným abstraktně stylizovyným pojetím se vyznačovalo Divadlo M+M s tragikomedií režisérky Radmily Adamové Gloria.
Jihomoravský reprezentant na Wolkrův Prostějov, početný dvojsoubor Špatně zabržděného a ÚSTAF gymnazistů z Velkého Meziříčí a Brna-Komína,se představil jak méně zdařilým Arrabalovým protiválečným Piknikem v poli, tak zejména montáží The Best of Voiceband - šikovně zkomponovanou a hlasově i gesticky perfektně secvičenou sborovou interpretací dadaistického ladění. Hravost a poučené pochopení avantgardní poetiky počátku století nechyběly ani brněnskému Theatru Cmundi s Apollinairovými Prsty Tiresiovými (režie Ladislav Stýblo). Mezi oceněné soubory se právem zařadila herecky vyspělá Malá scéna Zlín, kde zkušený Petr Nýdrle evokoval lidskou úzkost a beznaděj na složitém dramatu Thomase Bernharda Ritter, Denne, Voss. Neoficiálním vítězem přehlídky se stalo vyspělé hostitelské Prkno, když si pod vedením Pavla Vašíčka nápaditým scénickým ozvláštněním výborně poradilo s dvojicí tragikomických aktovek Valentina Krasnogorova...a Pelikáni v pustině.
Bitýšský festival, kde jsme viděli také spornější ukázky autorského přístupu (Hemalův Richard II. ze Skomorocha Rosice, Na poslední chvíli Brno s Trtílkovým Tichem), nenáročnou „bakalářskou“ veselohrou (brněnská skupina Tak jo s Takovou normální rodinkou od Fan Vavřincové), představení dětí (jedovnický Vlastík s extemporující úpravou Čapkovy Velké pohádky doktorské) nebo ad hoc improvizované parodie báchorkových látek, se opět vydařil.
Vít Závodský