Texty: Turnov, Excerpce pro MČAD 1998-2002

TURNOV o.Semily viz též DOLÁNKY U TURNOVA, DALIMĚŘICE, MAŠOV,
CČAD s. 51, 58, 59, 63, 75, 93,107,116,121,138, 139,142,150, 223, 224, 232, 336, 379, 390
Obr.CČAD s.51: Cedule k ochotnickému představení Škroupovy - Chmelenského opery Dráteník, Turnov 7.11.1839
Obr. DČD/II. s. 309, 308: Cedule k ochotnickému představení Škroupovy opery Dráteník. Turnov 1839. Muzeum Turnov.
Od 50.let 18.stol.uváděno Theatrum passionale D.N.I.Ch. anebo Zrcadlo umučení Pána Našeho Ježíše Krista Spasitele (znovu 1767, 1768, 1769, 1774, 1782, 1791) především na pódiu před radnicí. R 1810 místní "liboherci" sehráli první ochotnické představení - hru J. Palkoviče "Dva buchy a tři šuchy". Uvedeno v přízemí radnice P.A.Markem, který inicioval činnost ochotníků i v dalších letech. Na repertoáru hry s náboženskou tématikou a hry českých obrozeneckých autorů, Tháma, Šedivého, Zímy. V srpnu 1818 sehrána hra na oslavu založení českého muzea. Do r. 1821 se divadlo hrálo v budově radnice, někdy na verandě domu u Shořalého mlýna či v hostinci U císaře římského.

Chrám Thálin budiž osvěcován hlaholem řeči české.
Básníků duch k tobě hovoř, spoluměšťane vlasti,
lásky oheň rozpal v obětnici her divadelních,
zábava ušlechtilá bude krásliti chvíle večerní!
Z Prologu k zahájení českých ochotnických her divadelních v Turnově od Antonína Marka. 1820

1822-1867 první stalé divadlo v čp. 2 "U zlatého jednorožce". Za tu dobu tu sehráno 108 ochotnických představení. Místodržitelství zamítlo r. 1822 žádost A. Marka o povolení spolku, hrálo se bez povolení.
28. dubna 1839 uvedena opera Dráteník, hrála se 3x. Turnov byl po Hradci Králově druhým venkovským městem, kde byla sehrána. 1851 sehrána dvě představení ve prospěch vybudování Národního divadla v Praze. 1854 hostovala v Turnově Zollnerova společnost s J.K.Tylem. 1863 založena Kronika turnovské Thalie, zachycující historii divadla v Turnově od roku 1818.
Spolek divadelních ochotníků v Turnově - Založen řádný spolek se stanovami, povolen místodržitelstvím 30.10.1869. V r. 1867 sehrána veselohra J.Nerudy "Prodaná láska" u starého kostelíčku v Nudvojovicích, asi první představení v přírodě v tomto kraji. 14.6.1868 sehráno drama "Vražda na Uhelném trhu" na hradě Valdštejně za přítomnosti P.A.Marka na oslavu 70. narozenin Fr. Palackého. 1874 dostavěna stálá divadelní budova s jevištěm po vzoru pražského Prozatímního divadla. V květnu 1894 spolek přijat za řádného člena ÚMDOČ. 2.11.1894 představení J.J.Kolár "Pražský žid" na oslavu zahájení činnosti Divadelní župy pojizerské. 19.6.1902 Stroupežnického "Naši
furianti" - první představení při elektrickém osvětlení.
Spolek divadelních ochotníků "Marek" v Turnově - Spolek na valné hromadě 12.3.1906 pojmenován po zakladateli ochotnického divadla v Turnově P.A.Markovi. 1919 sehráno 9 her význam. českých klasiků k 50. výročí trvání spolku. 20.6.1925 hra turnovské autorky Abigail Horákové "Páni" v předvečer zahájení Krajinské výstavy. 1936 - účast na VI. roč. Jiráskova Hronova - diplom ÚMDOČ za zásluhy o čes. divadlo. 30.6.1945 první představení po osvobození - Vrchlického "Noc na Karlštejně". 19.6.1949 - 80. výročí spolku. Hra A.Horákové "Prstýnek".
Dramatický kroužek při JZD Turnov - od 10.3.1951 spolek div. ochotníků Marek začal působit pod JZD Turnov.
Dramatický odbor Domu osvěty v Turnově - Od ledna 1954 spolek div. ochot. Marek dramatickým odborem Domu osvěty v Turnově, později zařazen pod Kulturní středisko v Turnově, kde působí
dodnes. 25.10.1958 představení J.K.Tyl "Kutnohorští havíři" - slavnostní 1000. premiéra turnovských ochotníků od r. 1810 (od založení spolku v r. 1869 to byla 863 hra). 1963 J. Blažek "Přišel Štědrý večer" - nejúspěšnější hra poválečně éry, 25 repríz za jeden měsíc. V divadelních představeních hostovali často pražští herci - Z. Baldová, L. Dostálová, O. Scheinpflugová, R. Nasková, D. Medřická, Fr. Kovařík, R. Deyl st., G. Hilmar, K.Höger, Sv. Beneš, J. Vojta. Ze spolku vyšli: režisér J. Škoda, sólistka opery ND Marcela Machotková, režisér vinohradského divadla Jaroslav Dudek, herec Divadla F.X.Šaldy v Liberci Vojtěch Ron. (Votoček)
Kronika spolku vedena od r. 1863.
Kinský, Karel: Pamětní list Spolku divadel. ochotníků Marek Turnov, 1939
Kinský, Karel: Kronika turnovské Thalie, Turnov, 1958
Kruh "Tyl" Turnov - Povolen 31.1.1929. Bližší údaje o činnosti chybí.
Dramatický odbor "Merkur" Turnov - Založen při místní organizaci Československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské. Povolen 16.7.1932. Bližší údaje o činnosti chybí. Činný ještě v roce 1949.
Turnovské divadelní studio - Vzniklo v r. 1993 ve snaze dělat divadlo intenzivněji, než bývá u ochotníků obvyklé. Člen Pojizerské župy divadelníků a Volného sdružení východočeských divadelníků. První inscenace Šaškovská pohádka. Do roku 1996 se studio postupně rozšířilo a ustálilo na pěti souborech (dva dětské, dva studentské, jeden soubor dospělých). Celkem pracuje přes 60 členů. Studio iniciuje vznik dramatických přípravek na základních školách. Účast na přehlídkách všech kategorií. V r. 1996 první ročník přehlídky amatérského divadla Modrý kocour. Za dobu existence nastudovalo studio 20 inscenací a sehrálo téměř 200 představení. V r. 1997 postoupil soubor a vlastní úpravou Čapkovy hry "Ze života hmyzu" na národní přehlídku. Účast na festivalu v Avignonu. Dva
členové souboru studují herectví a divadelní vědy.
(není tu Horáčkův soubor, který vychoval osobnosti: Karel Kříž, rozhl.režisér......) JV
1932-33: Intimní scéna (studentské divadlo) - hráli hry W+V (s. 271)
DČD IV.
Turnovská Truchlohra o hořkém utrpení a smrti našeho Spasitele je v úředních listinách
osmdesátých let 18. století zmiňována jako "prastará" (uralten), což v dobovém významu
toho slova znamená, že si ji pamatují nejstarší občané ze svého mládí. Byla tedy založena nejméně čtyřicet až padesát let před rokem 1780, někdy ve třicátých - čtyřicátých letech. V r. 1780 si stěžoval Václav Šetřil mladší u krajského úřadu v Mladé Boleslavi na představenstvo města, že plýtvá obecním majetkem, když nechalo v obecním lese porazit několik stromů, aby z nich byla doplněna z radničního sklepa zcizená část jeviště k pašijové truchlohře. Vznikl spor, který krajský úřad rychle vyřešil zákazem "každoroční" inascenace dva dny před Velkým pátkem, s výhružkou potrestání starosty vězením. Rozhodnutí se odvolává na předcházející zákazy, na zbytečnost takových her, které škodí veřejnosti a obci způsobují marné výdaje. Takové divadlo vytvářené sousedy muselo být zde zakořeněné. Byla-li zakázána "obecní" inscenace, předváděná na náměstí před radnicí, pak již po třech letech, r.1783 získávají dva turnovští měšťané povolení "komedyi o Kristu Pánu producirovati a
sobě teatrum na rathauzu vystaviti”. Novošvec Karel Staněk a kamenář Antonín Zich stávají se tak samostatnými místními divadelním producenty.
Prothocoliumm Judiciale Libera urbis Turnoviensis 6. června 1783, §16.
RON, Vojtěch: Sousedské divadelnictví severních Čech 18. století, in: Divadlo v Kotcích, red. Frant. Černý, Praha 1992,.s. 355.
V polovině 18.století se hrály o velikonocích na jevišti na náměstí u radnice pašijové hry. Ke konci 18. století zajížděly do města německé kočující společnosti K.Taubera a J.Thomela.../. 1798 přišel do Turnova tamní rodák P.A.Marek, který pronikavě zasáhl do zdejšího divadelnictví... Psal o tom Jungmannovi do Litoměřic. 1811-19 se hrálo česky /Marek/ i německy / kočující společnosti/. Hrávalo se v létě na verandě na ostrově u Shořalého mlýna, v zimě v přízemí radnice, 1820 v sále hostince čp.69 v Klášterské ulici. 1821 se hrálo v sále hostince U římského císaře v Pernikářské ulici čp.133 a po půl roce v hostinci U zlatého orla na náměstí, čp.94 až do 1823. Toho roku bylo postavené první divadlo v domě čp.2 U zlatého jednorožce. Pravidelně se tu hrávalo až do 1841, kdy byla budova přeměněna v sýpku. V těchže letech se hrálo také na předměstí, které se kdysi nazývalo Obermanstadt, a to v soukromí, v domě truhlářského mistra - rebelanta J.Kořínka, čp.376. V revolučním roce 1848 tu hráli cenzurou zakázané hry. Dále se hrávalo ve Svobodově pivovaře a na Střelnici. 1857 bylo divadlo v domě U zlatého jednorožce opraveno a hrálo se tu až do 1866, kdy válka ukončila divadelní činnost. 1867 byl dům prodán a nový majitel jej zbořil. Pak se hrálo v letním sále h
ostince U města Petrohradu. 1869 zal. spolek divadelních ochotníků. 1870 provedli ochotníci Donizettiho operu Marie, dcera pluku, přičemž "zvláštností" bylo, že to bylo představení s doprovodem orchestru. 1872 podal spolek místní záložně návrh, aby se při stavbě nového domu uvažovala i o divadle. Návrh se realizoval a 1874 byla stavba divadla dokončena. V této budově potom hráli jak ochotníci, tak kočovné společnosti. Po 1900 se ani zdejším ochotníkům nevyhnul módní trend, hrát opery. 1902 nastudovali Bendlova Starého ženicha. Později divadlo tvořilo zadní trakt hotelu Slavia. Nájemcem divadla po 1945 byl Spolek divadelních ochotníků Antonín Marek. (JM)
Javorin s. 293, Smékalová
1818 hry v zahradě na ostrově u “shořalého mlýna” v aréně “u milošumné Jizery”.1819 hry v síni turnovské radnice, od 1821 “U římského císaře”, potom “U zlatého orla”, 1823-40 představení v “novém městském divadle” hry Štěpánkovy a Klicperovy, 1839 uvedena Škroupova opera Dráteník (popis představení), 1839 opera Rodina Švejcarská, 1840 “ si z chrámu dramatické Musy ziskuchtivá důmyslnost pachtýřova prostrannou sýpku a příhodný senník utvořila!” 1942 studenti začali hrát divadlo, výčet uvedených her, od r.1850 divadlo upadalo. 1857 znovu začali hrát studenti,
LETOPISY národních divadel ochotnických v Čechách.
In: Divadelní ochotník Díl II.Svazek 6. str.49 - 58.
Praha, Slovanské kněhkupectví 1863 70 s. kDÚ

Boleslavský, s. III.

1810 poprvé na českém jevišti provedli slovenskou hru Juraje Palkoviče Dva buchy a tri šuchy.
Ve 30. a 40. letech 19.st. zde hrály děti pro děti divadlo.
ČERNÝ, František: Divadelní tradice východních Čech. Listy Katedry historie a Historického klubu, pobočka Hradec Králové,č.9, 1995.
1818 zde hráli Dráteníka. Výrazný podíl na českém divadle ve městě měl synovec Antonína Marka 18letý Michal Kotler, inicioval i zal. Sdružení divadelních ochotníků – divadlomilců. Přiměl strýce, aby prostřednictvím Dobrovského dosáhl svolení k stálému provozování českých her v místě. Ochotníkem byl i cestovatel Čeněk Paclt. /JM/
TÁBORSKÝ, str. 179.
LL 1976 z klasické vesnické marionetové scény vzešel Loutkářský soubor ČMUKAŘI
1863-asi 1938 Sokol, 1920-1946 DS A.MAREK, 1933-1938 DO MERKUR při ŽOS. 1933 studentský soubor.Ve studentském představení Milionového Marka v r.1933 pohost. vystoupila E.Hálková. Do r.1938 LS POMNĚNKY, 1946 LS Sokola, DS aspirantů, 5.oddíl Junaček. (Zahrádková)
Liberecké listy, 1933,č.15,16,17,18,19,37 Stráž Severu, 1946,č.4,s.3, č.9,s.3, č.10,s.3, č.31,s.3, č.39,s.2, č.43,s.3, č.53,s.3, č.59,s.2, č.61,s.2, č.110,s.2, č.151,s.3, č.163,s.2
ČESKÝ ráj, okrsek ÚMDOČ v Turnově. In: Ve službách Thalie II., s.50.
ŠIMÁK, J.V.: Divadlo v Turnově r.1790. Časopis společnosti přátel starožitností českých 18/162 KK
ČERNÝ V.: K dějinám turnovského divadla. Od Ještěda k Troskám 7/139. KK
KINSKÝ, K.: Malá kronika turnovské Thalie. Turnov 1950.
KINSKÝ, K.: Malá kronika turnovské Thalie 1810-1958. - U příležitosti 1000.premiéry turnovských ochotníků vydal prac.výbor. "A.Marka", dramatického odboru DO v Turnově
Turnov, 1958. KK
KINSKÝ, Karel: Pamětní list Spolku divadelních ochotníků Ant.Marek v Turnově 1868-1939.
Turnov, Spolek divadelních ochotníků 1939 KK
ALMANACH spolku divadelních ochotníků Antonín Marek v Turnově (při příležitosti oslav 80 let trvání) . Tutnov, SDO 1947 (Urbanová)
ALMANACH spolku divadelních ochotníků "Antonín Marek" v Turnově
Turnov, n.v. 1949 KK
-: Divadelní škola v Turnově, Rozvoj 7. 8. 1965
ÚMDOČ 1922: S.d.o.Marek, Intimní Scéna, Div.s.Vesna
DS Antonín Marek nastudoval Hledač pravdy /Janovský/. /JM/
OD 1956/1,s.19.
DS Antonin Marek převažují domácí autoři /Hamilton a spol/L.Suchý/, Hrstka věrných /tentýž/, Orlí štít /Tetauer/, Červen/Šrámek/, Zelená princezna /Kožík/, Dva roky prázdnin, Zmoudření Dona Quijota, Mína z Barnhelmu, Křídla /Kornejčuk/.
OD 1957/3, s.67. OD 1957/8,s.174. OD 1957/10,s.238.
1869 spolek Antonín Marek. Výtěžek na budování čtenářských besed. Zde jedno z prvních ochotnických jevišť u nás. Zde ochotníci trvale až i v 50.letech 20.st. Po 1918 střídané úspěchy a střídavý zájem veřejnosti. Po 1938 Strakonický dudák 16 repríz po sobě. Hostování Vojta, Vydra, Kronbauerová, Scheinpflugová, Štěpánek... Po 1948 krátce v klubu JZD. Potom v osvětovém zařízení ONV. V dramaturgii orientace na soudobou hru a klasiky. Až 12 repríz. 1958 1000.představení Kutnohorští havíři. /JM/
PRÁDER, V.: Tisíc premiér. OD 1958/7, s.159.
Též činný DS DO. Nebo je to tentýž shora? OD 1958/9, s.215.
Palkovič byla nabídka Jungmannova. 1818 se na ostrově hrál Štěpánek Vlastenci, aneb slavnost Lipského vítězství. U zlatého jednorožce se hrály i dvě opery Dráteník, Švýcarská rodina /Wiegl/. Zde hrál Tyl, M.Ryšavá, M.Rajská, J.Čížek, F.Pokorný, J.Frankovský, J.Bittner, J.Mošna... 1905 500. představení Princezna Pampeliška. Na repertoáru 1958 Bezejmenná hvězda, Helenka je ráda, 1000.premiéra Kutnohorští havíři. OD 1958/11, s.261. OD 1958/12, s.285.
Na přelomu 18.a 19.st provozovaly pašijové hry na dřevěném "Teatru" postaveném před radnicí ochotnické družiny z Podkrkonoší a náboženské bratrstvo Turnova. Shořalý mlýn byl v Zaklášterské ulici, nyní Skálově čp. 69. Nejvýznamnější byl poté dům čp.2 na náměstí vedle radnice U zlatého jednorožce. Majetek rodiny Kotlerovy. Zásluhou A.Marka, jeho švagra Jana Kotlera a synovce Michala Kotlera 1822 v prvním patře otevřeno městské divadlo, sloužící potom 45 let. Pak se hrálo na protější straně náměstí ve Svobodově ulici U zlatého orla. Po jeho zrušení divadelní scéna na letní verandě U města Petrohradu v Hluboké ulici. V zimě se hrávalo U krále českého, dnes Slávia. 1868-1873 stavba divadla. 1874 otevřeno, 1882 jako městské divadlo. /JM/
MAIEROVÁ, Hana: Turnovskému divadlu je 125 let, ale české divadlo se v našem městě hrálo už od počátku minulého století. Hlasy a ohlasy Turnovska. Březen 1999. Str.48-49. 1959 vnitřní krize, generační proměna.
OD 1959/1, s.10.OD 1959/2, s.37. OD 1959/11, s.262.
Nový DS ZK Šroubárny a DS ZK Severografia. 90 let OD oslaveno Já nejsem on /Pásek/Spáčil/.
OD 1959/3, s.72. OD 1959/9, s.214.
DS jedenáctiletky.Plnou parou, pásmo, účast na krajské přehlídce nejlepších souborů v Jablonci,
OD 1959/7, s.164.
OD 1959/5, s.103

Adresář 93: DS A.Marek, LS Na židli
1998 Modrý kocour - otevřená regionální přehlídka mladého divadla.
Liberecký den, 16.01.1998
Divadelní studio Petra Hakena, ve kterém působí 4 soubory. Středisko využívá pro svou činnost prostory v budovách turnovských škol a tělovýchovných spolků.
Hlasy a ohlasy Turnovska, č.2, 1998
1998 8. ročník Turnovského drahokamu - přehlídky amatérských loutkářských souborů -
Hlasy a ohlasy Turnovska, č.4, 1998
TURNOV (15 tis. obyv., okres Semily): Ve dnech 22. až 24. 1. 1999 proběhne v Turnově na Semilsku 4. ročník regionální divadelní přehlídky mladého divadla s postupem na Šrámkův Písek. V programu byly zařazeny inspirativní inscenace všech žánrů - loutkové divadlo, klasická činohra, experimentální divadlo, pohádka, pantomima. (Hlasy a ohlasy Turnovska, č.1, 1999)

TURNOV (15 tis. obyv., okres Semily): Ve dnech 20. až 21. 2. 1999 se v Turnově uskuteční 9. ročník loukářské přehlídky Turnovský drahokam 1999 založený v roce 1983 a znovuobnovený v roce 1996. (Hlasy a ohlasy Turnovska, č.2, 1999)
TURNOV (15 tis. obyv., okres Semily): V Turnově se v březnu 1999 uskutečnily premiéry tamních 2 ochotnických souborů. První - Turnovské divadelní studio - připravilo zapomenutou aktovku Fráni Šrámka Dvě království, kterou pravděpodobně žádné tuzemské divadlo dosud nehrálo. Druhým souborem je nové, ryze dívčí amatérské divadlo Dóra, které uvádí stejnojmenný text, napsaný turnovskou autorkou D. Landrovou ve stylu cimrmanovských her, jehož první část tvoří přednáška. (MF Dnes, 05.03.1999)

TURNOV (15 tis. obyv., okres Semily): Ve dnech 20. a 21. 2. 1999 se v Turnově konala loutkářská divadelní přehlídka, které se zúčastnily např. BODI Jaroměř, Rolnička Ctirada Jelínka z Liberce, Čmukaři z Turnova. (Hlasy a ohlasy Turnovska, č.4, 1999)TURNOV (15 tis. obyv., okres Semily), ČECHY: Od 22. 1. 1999 se v Turnově konal 4. ročník přehlídky amatérských divadel, kterého se zúčastnilo 11 souborů z Čech. Spolupořadateli byly Turnovské kulturní středisko, vedení Městského kina a Středisko pro volný čas dětí a mládeže. Finanční náklady byly odhadnuty na 65 tis. Kč. Nejlepší soubory postoupily na Šrámkův Písek. (Krkonošské noviny, 11.01.1999)
Turnovské divadlní studio 1999 aktovka Dvě království (podle Fráni Šrámka).
MINSTROVÁ, Zuzana: Regionální ochotníci hrají o postup. Mladá fronta Dnes 20. 3. 1999.

Modrý kocourJH 1936: Spolek divadelních ochotníků Marek: Hilbert: Druhý břeh
FEMAD 1996: LS Čmukaři: Weissová, Ipser:Sedm trpaslíků a Sněhurka
FEMAD 1997, JH 1997: Weissová, Zemenová, Ipser: Sadoděde, sadoděde...
Ochotnický spolek Antonín Marek, Turnovské divadelní studio, DS Dora (Dotazník ÚLK 1999.)

Loutkové divadlo:
Loutkářský odbor TJ Sokol Turnov - Založen 15.2.1922. V letech 1922-1928 sehráno 62 her, 145 představení shlédlo 28 tisíc diváků. V r. 1924 obsadil soubor 4. místo na loutkářské výstavě v Praze, pořádané Masarykovým lidovýchovným ústavem.
Velmi aktivní období trvalo až do začátku II. svět. války. Hrálo se každou neděli odpoledne v malém sále sokolovny, který byl vybudován speciálně pro loutkové divadlo. Návrhy scén prováděli akad. malíř K. Vik, akad. malíř K. Kinský, prof. Zd. Juna a prof. J. Choura. V r. 1929 na Mezinárodní loutkářské výstavě v Praze pořádané opět Masarykovým ústavem získal soubor 1. místo. Vrchol činnosti v druhé polovině 30.let. Na repertoáru hry Máj K.H.Máchy, opery V studni, Prodaná nevěsta, Jiráskova Lucerna.
Za okupace se nehrálo, sokolovna zabrána německou armádou. Po válce činnost obnovena, trvala do počátku 50.let. Po zastavení činnosti Sokola převezena loutková scéna (přes 50 loutek 70 cm. vys.) do Domu pionýrů v Sobotecké ulici. Hrálo se ještě nějaký čas, ale bez výraznějších úspěchů. Divadlo se nezachovalo. (Votoček)
K. Vik, Loutkové divadlo, in: Loutkář, č.7-8, 1936
Loutkářský soubor "Na židli" Turnov
Vznikl r. 1978 při Jednotném klubu pracujících (Dnes Turnovské kulturní středisko).První inscenace, pohádka Cg. Habersbergerové "Princezna Mušlička" hrána na vyřezávaných židlích, které tvořily scénu, podle toho název souboru. První vedoucí souboru Jaroslav Ipser. V r. 1982 postup z okresní přehlídky ve Vysokém nad Jiz.
1983 na krajskou přehlídku ve Vysokém Mýtě. Na loutkářském festivalu v Českém Dubě 1987 uvedena pohádka "O princezně Čárypíše" - cena za režii a cena dětského diváka.
Účast na přehlídce dětských souborů v Ústí nad Orl. 1993. Postup z krajské přehlídky v Hradci Králové 1996 na přehlídku O cenu Matěje Kopeckého do Libčan zajistila Nepilovo pohádka "O slepičce kropenaté", nejoblíbenější pohádka souboru, která se hraje už od r. 1984. Soubor se za 20 let zúčastnil mnoha místních, okresních a krajských loutkářských přehlídek, r. 1983 uspořádal I. ročník loutkářské přehlídky Turnovský drahokam, jehož se zatím uskutečnilo pět ročníků do r. 1987 a po devítileté přestávce VI. ročník 1996.
Nedělní pohádka, tak se jmenuje cyklus pohádek pro děti, které se konají jednou měsíčně v období říjen až duben od roku 1996 v Divadélku Na židli, vybudovaném členy souboru v suterénu Kulturního střediska Střelnice. Pro postižené děti z lázní Železnice hraje soubor již po několik let pravidelně dvakrát ročně zdarma nebo za poloviční ceny.
Ročně hraje soubor průměrně 40 představení s návštěvou asi 3500 diváků. (Votoček)
Loutkové divadlo Na židli hostuje 1999 v Benátkách nad Jizerou.
VOJTĚCH, František: 1924 - 1999. 75 let loutkového divadla v Benátkách nad Jizerou. Zpravodaj Benátecka 5/99, s.14-17.
1996 JH: LS Čmukaři: D. Weissová, J. Ipser: Sedm trpaslíků a Sněhurka
1997 JH: J. Ipser, D. Weissová, R. Zemenová: Sadoděde, Sadoděde
1999 LCH, JH: J. Ipser, D. Weissová, R. Zemenová: Kašpárek chodí pěšky.