Texty: Třeboň, Excerpce pro MČAD 1998-2002

TŘEBOŇ o.Jindřichův Hradec
CČAD s. 21, 47, 64,119,148,149, 224, 226, 230, 232, 342, 375, 380, 384, 391, 397, 403
Obr.CČAD s.64: F. Skála: Dekorace lesa pro ochotnické divadlo v Třeboni,1871
Obr.CČAD s.224: A. S. Puškin: Kamenný host, LS Třeboň, režie Karel Brůna, loutky Ivan Anthon .
Obr.CČAD s.341: Autorská úprava Dykova Krysaře M. Poesové a souboru PEKUF MěKS Třeboň,
1988.
Obr. DČD/III. s. 184, 185: Dekorace lesa pro ochotnické divadlo v Třeboni. Pro Právovárečnické divadlo v Třeboni maloval e.1871 F.Skála, s.186: Dekorace gotického sálu, s.187: Dekorace vězení.

školské divadlo:
DČD I., s. 112
1602: Hra o sv. Dorotě,
DČD I., s. 317
1836: Nová divadelní budova (s. 296)
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
DČD II.
1871. dekorace Fr. Skála (s. 185)
DČD III.
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
před 1835: F. Škroup: Dráteník 3x (s. 306)
1839: F. Škroup: Dráteník 3x (s. 306)
DČD II.
50. - 80. léta 19. st.: aktivity českých ochotníků (s. 178)
1860: Scribe, Legouvé: Adrienna Lecouvreourová (s. 178)
1865: zal. ochotnická dramatická škola (s. 181)
DČD III.

1602 zaplaceno za komedii o Dorotě. (Ron)

Po předchozích ojedinělých pokusech se začalo ve městě hrát divadlo 1797 v t.zv.redutním sále. Hrálo se zde až do 1836. 1833 se nepohodli ochotníci z řad schwarzenberských úředníků a postavili si jeviště v zámku, kde hráli do 1855. 1836 se usnesli právovárečníci postavit samostatné divadlo. Přestavěli pro ni sladovnu městského pivovaru. Ochotníci i kočující společnosti zde hráli česky i
německy, německé hry postupně upadaly a od 1846 se hrálo pouze česky. 1851-2 a 1854 zde hrál s Kulasovou společností J.K.Tyl. 1855 se rozpadlo zámecké ochotnické sdružení a českému divadlu připadlo jeho vybavení, včetně jeviště. 1861 zal. nový ochotnický spolek. 1871-2 bylo divadlo přestavěné. Třeboň v tu dobu navštěvovaly kočující divadelní společnosti: 1873 Kramuelova, 1875-6 Terezie Knížkové. 1876 Svobodova, s níž vystoupil i Jindřich Mošna,společnosti společnosti Svobodova, J.V.Kramera, Knížkové, 1878 Faltysova, 1879 Zöllnerové, 1880 Kramuelova. Po opravě divadla 1883-4 Prokopova, 1884 Pištěkova, 1886 Čížkova, 1887 Jelínkova, 1888 Marie Kozlanské, Pokorného, 1888-9 Muškova, 1891 Hurtova, Pokorného, Zöllnerové, 1892 Trnkova a Kaňkovského, 1895 Lacinova, 1895-6 Brázdova, 1897 Trnkova, Švandova, Chmelenského... Současně hráli i ochotníci. 1889 zde provedli Prodanou nevěstu. 1895 ji nastudovali znovu, při jejím provedení 1896 účinkoval Karel Krössing. 1902 zal. nový Spolek divadelních ochotníků. 1904-18 bylo divadlo z bezpečnostních důvodů uzavřené. 1924 byla budova přestavěná. 1925 se sloučil Spolek divadelních ochotníků se všemi místními dramatickými odbory v jeden celek. (JM)
Javorin s. 291, Smékalová
V redutním sále /později právovárečném/ se hrálo až do 1833. Zde hrály i kočující společnosti, zdá se, že i Matěj Kopecký. 1833 právovárečníci si postavili vlastní divadlo a hráli česky a německy /Štěpánek, Kotzebue/. 1845 uspořádána první česká Beseda, což mělo zásadní národně-společenský význam. 1855 se ochotníci vrátili do původního sálu. Do 1861 se hrálo v obou jazycích. Do 1872 se divadlo patrně nehrálo. Toho roku zahájili v novém divadle. Zde hráli i studenti Strakonického dudáka. 1878 zde vystoupila se společností Zőllnerové Sklenářová-Malá. V té době ochotníci hráli společně s pěveckým spolkem Pěslav opery, pořádali večery. Divadlo hrál i Sokol. Do 1918 aktivita ochotníků silně poklesla, hrálo se náhradně jen v menším sále, a to lidové hry. Teprve 1918 znovu činnost obnovili Janem Výravou. Divadlo potom hráli také: Sokol, Spolek paní a dívek, Dámský odbor, Pracující ženy aj. Poté divadlo definitivně uzavřené pro přestavbu. Ochotnický spolek zde zahájil téhož roku Paní mincmistrovou. 1902 – 1925 ochotníci sehráli 99 her, z toho 67 českých. Český repertoár tvořila klasická česká hra, ale i současní autoři, např. Čapek, Svoboda, Štech, z cizích i Wilde,
Bjőrnson, Ibsen, Shakespeare…/JM/
TÁBORSKÝ, str.270 – 274.
Jedna z nejstarších divadelních tradic v českých zemích. Od poloviny 16.st. v augustiniánském klášteře hry s biblickými náměty. Hráli kněží a žáci /1568 O synu marnotratném, 1569 O chudém Lazarovi, 1572 Nešťastná Jenovéfa, 1575 O bohatém sedlákovi, 1577 O třech králích. 1587 v horní části zámku nová zpěvohra Šimona Lomnického z Budče Triumf aneb komedie O vzkříšení Páně. Od 1603 takřka pravidelně divadelní produkce na zámku Petra Voka O svaté Dorotě, O Meluzině, O Řehoři, O potrestaném lakomci... Po Bílé hoře teprve 1722 a častěji od 1730 divadelní představení kláštera v Opatovickém mlýně. 1796 zasláno z Vídně bohaté vybavení jeviště na zámku. 1797 měšťané zřídili stálý divadelní sál s dobře vybaveným jevištěm. 1799 sál v zámku upraven. Střídavě na obou scénách hráli knížecí úředníci a měštští ochotníci, převážně německy, ale také kočovné společnosti. 1832 zahájena stavba nového městského divadla na místě dnešního divadla s bohatým vybavením sálu a jeviště. 1833 zde zahájili dvoujazyčným programem - německý prolog, německá aktovka Der Theaterunternehmer, česká aktovka Já se nikdy nemejlím aneb Vrchnik Petrovských, český epilog. Střídali se zde ochotníci a kočovné společnosti. Repertoár: Čech a Němec /1835/, Doktor Štěkavec, Loupežníci na Chlumu /1938/, 1844 zde hrál Matěj Kopecký 8 představení, 1845 první česká beseda. V dalších letech skoro výlučně divadlo v němčině. 1848 zal. Čtenářská společnost z dřívější Slovanské lípy. První českou hrou po mnoha letech byla Paní Marjánka v provedení Kullasovy společnosti s J.K.Tylem. v příštích měsících provedli na padesát her, prakticky celý tehdy v českém divadle hraný repertoár ve špičkovém provedení /Tylova rodina, Krumlovský.../. 1865 zde začal hereckou dráhu Vojta-Slukov. Ochotníci ukončili činnost vnitřní krizí 1863. 1865 činnost obnovili. Za 5 dalších let sehráli 30 her vybraného repertoáru. 1871-2 výrazné zvětšení a modernizace divadla, mimořádné vybavení jeviště. Zahájili Svéhlavostí /Benedix/. Na tomto jevišti hrál např. Mošna /1876/, Sklenářová-Malá /1879/. 1884 zde Pištěkova společnost hrála řadu oper a operet. Společností zde v tu dobu hostovalo více, takže ochotníci sehráli pouze Břetislava a Jitku /v hostinci Na panské, nyní Krčínův dům/, Prodanou nevěstu /za hostování Sittové?/, Naše furianty a
několik dalších ještě her. Gymnazijní studenti v tu dobu uváděli náročný repertoár, někdy ve spolupráci s ochotníky /Paní mincmistrová, Magelona, Dýchánek paní doktorové /Rettigová/, Karikatury /Kisilewski/... 1904 byla divadelní budova z bezpečnostních důvodů zavřena. Studenti začali hrát v sále Besedy po 14 dnech úprav /Maryša, Ideální manžel, Oblaka, Vilma, Zkouška, Vnučka /Krylov/, Noc na Karlštejně .../. Ochotníci pak hráli v restauraci u zastávky, v Besedě. Na novém světě z popudu Jednoty pracujícího lidu postaveno 1909 menší jeviště. Zde uvedeny jednoaktovky Stroupežnického, Diogenes /Vrchlický/, Jiný vzduch /Šimáček/, Strašidla. Vedle ochotníků zde hrála i Jednota pracujícího lidu. Jednota katolických tovaryšů nenabízela zajímavý repertoár a brzy se v podstatě umlčela. 1918 byly provedeny bezpečnostní adaptace a téhož roku se ochotníci vrátili do svého divadla s Janem Výravou. Následoval Othello, Tartuffe, Pustina /Nušič/, Poslední scéna /Šimáček/, Vlci /Rolland/. Ve 30.letech dramaturgie ochotníků přinášela řadu významných her, m.j. Bílou nemoc, Ze života hmyzu... 1939-1945 nastudovali jen několik her, z nichž některé bylo zakázané provést. Významnou událostí bylo provedení Dalibora /1943/ a Prodané nevěsty /1944/ pěveckým spolkem Pěslav a třeboňským symfonickým orchestrem /hudebního odboru Sportovního klubu/. Sólisté ND, řídil Rudolf Vašata. Po 1945 ochotníci nastudovali 10 - 12 her ročně. Na repertoáru byl Gorkij, Šejnin, Bělocerkevskij, Arbuzov, Endris, Drda, Heřmánek, Ibsen, Jirásek, Rostand, Čapek... Po uzavření divadla se hrálo na provizórním jevišti v sále Besedy /Gorkij, Shaw, Šrámek/. Aktivita souboru ochabovala, až v důsledku menšího zájmu veřejnosti a rozpadu souboru do více kolektivů v samostatných podnikových či závodních klubech v podstatě ustala/1962/, i když historické prostředí divadla bylo modernizované a dané opět do provozu /JM/
HADAČ, Václav: Z historie Třeboňského divadla.Vydala OB v Třeboni, 1962. 17 str.
JČ 1983: DS Gymnázia 1 insc. 5x
DS SEŠ 1 insc. 1x
CO nevíte o třeboňském divadle. Václav Hadač: Z historie Třeboňského divadla, Činnost divadelních ochotníků v Třeboni. Třeboň, Osvětová beseda 1962. 22 s. kART
WEBER, J.: Dějiny dramatického odboru "Všeodborového spolku jednoty pracujícího lidu" v Třeboni. In: Jihočeský obzor 1917/č.38,40,43. KK
ZVONAŘOVÁ, Alexandra: Historie a současnost loutkového divadla v Třeboni. In: Kapitoly z histoorie loutkového divadla na Jindřichohradecku. Acta historica Novodomensia II. Jindřichův Hradec, Okresní muzeum 1999.

DDOČ 1912: Dram. odbor Jednoty pracujícího lidu (Burian s. 77)
ÚMDOČ 1922: S.d.o.
1998 První ročník divadelního festivalu Čochtanova Třeboň uspořádalo občanské sdružení Werichovci na nádvoří třeboňského zámku.
Vyškovské noviny, 1998
Loutkářský soubor (Dotazník ÚLK 1999.)
JH 1963: DS J.K.Tyl při OB: Čapek: Bílá nemoc
FEMAD 1988: LS: Vodička: Asagao
FEMAD 1992: LS Pekuf: Kohoutová: Čas pro muže jménem Gilgameš
Loutkové divadlo:
Loutkové divadlo TJ Sokol Loutkáři sami datovali svůj vznik rokem 1924. Teprve v sokolské kronice se zjistilo, že zahajovací představení bylo r. 1921. V roce 1932 se začal na letním sokolském cvičišti svépomocně stavět dřevěný pavilon pro loutkové divadlo. Pravidelná představení se zde hrála od roku 1934. Poválečná představení byla zahájena roku 1945 v Městském divadle. V roce 1953 bylo otevřeno nové divadlo, vybudované v bývalém klášteře. (HS)
Novák, s.34-36
Loutkářský soubor v Třeboni vznikl v r. 1924 jako odbor místního Sokola. Hrával s vypůjčeným materiálem, vždy v neděli odpoledne v hostinci Na sadech. V r. 1926 se divadlo přestěhovalo do letní verandy hotelu U zlatého hroznu, kde se tehdy uskutečnilo první představení pro dospělé diváky. V letech 1928 - 1932, soubor nehrál. V první polovině 30. let byl vystavěn samostatný dřevěný pavilon pro loutkovou scénu. Činnost souboru byla přerušena zákazem Sokola v období okupace. Po válce se činnost souboru obnovuje v místním městském divadle. v r. 1947 se soubor přestěhoval do kreslírny ZŠ. V r. 1948 byla v Třeboni uspořádána loutkářská škola za účasti profesionálních odborníků (prof. O. Rödla a dr. R. Kučery). V r. 1953 soubor obnovuje svou činnost v nově vybudovaném stálém divadle v klášterním refektáři. v r. 1955 se zúčastnil národní přehlídky LS v Chrudimi. od té doby byl pravidelným účastníkem amatérských festivalů a přehlídek. Mezil lety 1976 a 1981 soubor nehrál z důvodů přestavby divadla. (OS)
Zavřelová, loutky: s. 7.
Fr. Procházka: Loutkové divadlo v Třebni (Loutkář, roč.XXV/čís. 5, 1939)
Loutkové divadlo v Třeboni (Almanach, Třeboň 1941)
C: Třeboňská loutkářská květena (Loutková scéna, roč. IV/čís. 1, září 1947
Loutkové divadlo Třeboň, 1924-1969 (almanach, Město v Třeboni 1969)
E.Vavruška: Mladý pětačtyřicátník (Čsl. loutkář, roč. XX/čís.7, červenec1970
I.Anton: Odešel Karel Brůha (Čsl. loutkář, roč.XXVII/čís. 6,červen 1977)
I.Anton: Loutky Pravoše Martínka (Čsl. loutkář, roč. XXX/čís. 2, únor 1980
Adresář 93: LS, LS PEKUF
1996 Pohádkové soboty - přehlídky amatérského loutkového divadla
Listy Jindřichohradecka, 16.03.1996
1998 přehlídka amatérských loutkářských a činoherních souborů jihočeského regionu Pohádková Třeboň, které se zúčastnilo 6 souborů.
Listy Jindřichohradecka, 30.03.1998

LCH 1955, 1956, 1957, 1963,...ZK Pivovaru, pozd. Rudý koutek ONV
LCH 1987, 1988, 1989... Loutkářský soubor MěKS
LCH 1993: PEKUF
LCH 1994: LS IKS