Texty: Divadelní Bechyně 2000, Amatérská scéna 2000, č. 4. Podepsáno (Les).

Divadelní Bechyně 2000

Dvacátý devátý ročník Divadelní Bechyně, vrcholné soutěže armádních divadelních souborů, který se konal od 1. do 4. června v prostorách Kulturního domu v Bechyni, byl charakteristický nebývalým počtem představení pro děti a úbytkem klasické činohry. To však vynahradila kategorie malých forem, do níž byly přihlášeny i některé inscenace, které by mohly obstát také v soutěži divadel.
Prodloužený červnový víkend přinesl do lázeňského města nejen divadlo, ale i soutěžní přehlídku mažoretek, soutěž folkových kapel, recitátorů a komorní hudby, tradičně byla zahájena výstava výtvarných děl a proběhla i soutěž literární tvorby.
Na stránkách Amatérské scény bychom se měli věnovat především divadlům, pojďme se tedy zamyslet nad jednotlivými představeními. Jedinou celovečerní inscenaci, určenou výhradně pro dospělé diváky, přivezl do Bechyně soubor Trdla z PDA Vyškov, který předvedl Tři hry Arnošta Goldflama. Reprodukce Goldflamových textů je obtížná a soubor zůstal tentokrát své dobré pověsti cosi dlužen. Lépe se mu vedlo v oblasti malých forem. Divadelníci, sdružení pod ochrannými křídly PDA Vyškov, hrají v současné době v různých, prolínajících se seskupeních, pod různými názvy souborů, v nichž se však objevují stejní herci. Takže, v soutěži malých forem se představil soubor Divadlo G z PDA Vyškov s hereckou pantomimou s názvem Jenom smrt, která byla na velmi slušné pohybové i režijní úrovni. Další inscenace vyškovských se hrála pod hlavičkou DS Gedeten - byla to Bílá Belisa, v níž dominovaly dobré herecké výkony všech aktérů. Toto představení patřilo k vrcholům celého festivalu.
Tři představení pohádek pro děti potvrdila problémy v oblasti dramaturgie pro děti, které se přenášejí i do herecké a režijní práce. Nejucelenějším dojmem působila inscenace brněnského Divadla Dráček, které hrálo text svého kmenového autora Svatopluka Kouřila Strašidelný mlýn. Tento soubor, který hraje pravidelně pro děti již šestnáct let, si udržuje stálou úroveň a jeho představení mají u dětských diváků vždy příznivý ohlas.
DS Rubikon z Tábora sáhl po osvědčeném titulu Strašidlo Bublifuk, při kterém navázal dobrou spolupráci s dětmi. Domácí soubor Lužnice z Bechyně, který si v letošním roce připomíná 165 let své existence, sehrál poněkud zastaralý a neuspořádaný text Karla Svobody Sólo pro čerta.
Z oblasti malých forem můžeme ještě zmínit soubor při PDA Žatec, který v několika vystoupeních prokázal vzestupnou kvalitu. Snad nejlepší ukázkou jeho práce byl výňatek z Klicperovy Veselohry na mostě.
Letošní bechyňská přehlídka ukázala, že kulturní dění v armádě ČR - i přes poněkud ztížené podmínky je stále živé a má své oprávnění. A věřím, jako všichni organizátoři, že třicátý ročník se nejen uskuteční, ale přinese další zajímavé inscenace.
Hlavní festivalové ceny získaly:
Cena města Bechyně a Velký džbán festivalu: DS Gedeten, Vyškov
Cena náčelníka Centra kultury AČR: DS Dráček Brno
Cena Zdeňka Řehky za netradiční tvůrčí počin: Divadlo G, Vyškov
Cena Vrchního ředitele sekce personální a sociální politiky MO ČR: soubor Kiks z Litoměřic
Cena V. Kyncla: delegace PDA Vyškov
(Les) - autorkou Lenka Smrčková, funkcionářka ADA, v Bechyni byla m.j. i redaktorkou festivalového zpravodaje.