Texty: Semily, Excerpce pro MČAD 1998-2002

SEMILY o.Semily viz též BÍTOUCHOV, PODMOKLICE
CČAD s. 59, 84, 86, 94,148,175,178
Divadlo se v Semilech hrálo, již před koncem 18. století ve vrchnostenském špýcharu (1790-1841) a na zámku, kde byl v provedení místních herců a muzikantů uveden r. 1815 Mozartův Don Giovani a r. 1826 Škroupova zpěvohra Dráteník. Opisy divadelních her zajišťoval v letech 1800- 1818 místní učitel Jiří Končinský. Divadelní činnost v Semilech začátkem 19. stol. doložena i díky sporu v r. 1827 a zapůjčena včas nevráceně divadelní zařízení. V roce 1818 se konalo první divadelní představení ve staré dřevěné radnici. V roce 1848 sehráno první divadlo v přírodě - v zahradě restaurace V ráji. V roce 1855 doloženo uvedení dvou veseloher (Pražské noviny z 1.1.1856). Z pokladní knihy z r. 1860 patrno, že se hrálo každý týden.
Ochotnický divadelní spolek v Semilech - Počátek řádné spolkové činnosti od 20.12.1864, kdy vydány stanovy. V r. 1874 zřízeno v nově postavené radnici stálé divadlo s kapacitou 132 míst k sezení a 160 míst k stání, s acetylenovým osvětlením. Oponu s pohledem na město namalovali V. Kwaysser a Jos. Prokop, kteří pak zařizovali ochotnická jeviště pro další spolky v okolí. Původní divadelní zařízení i s garderobou prodáno do Bozkova. V r. 1879 hrál se semilskými ochotníky i dr. Karel Kramář, později první předseda československé vlády. Hrálo se 7-15 her ročně. V roce 1905-55 členů, roku 1913-122. Roku 1916 opustil spolek radnici a přešel do sálu s moderněji vybaveným jevištěm v sokolovně. V době I. svět. války sehráno v Semilech jen 19 představení, ale podnikány zájezdy do okolních obcí. Po válce úspěšná činnost pokračovala. V roce 1928 založeno divadlo v přírodě a r. 1934 nově rekonstruováno - 480 číslovaných sedadel a 500 míst k stání. (V roce 1952 rozšířeno na 1000 míst k sedění.) V r. 1932-153 členů, r. 1947-220 členů, roku 1949-173 členů. V I. divadelní soutěži Riegrova okrsku ÚMDOČ zvítězily Semily. V r. 1946 s hrou J.K.Tyla "Jan Hus" absolvoval spolek úspěšně krajové kolo soutěže v Mladé Boleslavi, zemské soutěže, což znamenalo účast na XVI. Jiráskově Hronově (sehráno jako zahajovací představení).
V letech 1945-1949 sehráno 74 představení, 7394 diváků. Celkem za dobu činnosti do r. 1964-1500 představení, přes 3/4 mil. diváků. Po 14 letech profesionální herecké činnosti se v r. 1926 vrátil do Semil Adin Douba, který pak hrál a režíroval do r. 1934 řadu představení, než založil vlastní soubor. O dobré úrovni ochotnického divadla v Semilech svědčí i časté hostování předních profesionálních herců, kteří se semilskými ochotníky v vystupovali: Otýlie Sklenářová-Malá (1880), Václav Vydra (1883), Vojta Slukov (1885), Jindřich Mošna (1890-2x), Hana Kvapilová (1896), Karel Želenský (1907), Eduard Kohout (1924,1925 vícekrát), Růžena Nasková (1925), v 30. letech Eduard Kohout, Růžena Nasková, Zdeněk Štěpánek, Rudolf Deyl st., Eva Vrchlická, Olga Scheinpflugová, Zdeňka Sulanová, Rudolf Hrušínský, po roce 1945 Eduard Kohout, Jarmila Smejkalová, Josef Bek. Na přelomu století hráli v souboru i spisovatelé Ivan Olbracht a Stanislav Minařík. V roce 1936 odešel z řad členů spolku Karel Palouš do Moravsko-slezského národního divadla a později se stal uměleckým ředitelem Realistického divadla v Praze. Po úspěchu na XVI. Jiráskově Hronovu odešlo k profesionálnímu divadlu několik členů spolku, především hlavní představitel úspěšné hry Josef Srba zakotvil r. 1949 v divadle v Hradci Králové.
Divadelní kroužek ROH Oblastního sdruženého komunálního podniku v Semilech Ochotnický divadelní spolek začleněn v r. 1951.
Divadelní kroužek Okresního průmyslového kombinátu v Semilech
Zapojení od roku 1955.
Divadelní soubor Osvětově besedy v Semilech
Zapojení od r. 1957.
Divadelní soubor Kulturního a společenského střediska v Semilech
Zapojení od roku 1966.
Všechny tyto organizační změny znamenaly podstatné utlumení činnosti.
Po osm let se hrálo jen jedno představení ročně, dva roky se nehrálo vůbec.Spolek ukončil svou činnost v roce 1979, kdy se spojil s druhým divadelním souborem ve městě a spolu s ním založil Divadlo Ivana Olbrachta. (Votoček)
Mizera, František: Paměti města Semil a okolí, 1930 s.223-226
Kamenický, Jan: Vzpomínka na rodné Semily, in: Beseda, roč.IV, č.7
Táborský, Vojta Š.: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva čs., 1931, s.106-109
Glos, Josef: Sedmdesát let ochotnického divadelního spolku v Semilech, 1934
Hloušek, Josef: Osmdesát let ochotnického divadelního spolku v Semilech, 1945
Langhamer, Antonín: 100 let divadla v Semilech, 1964
Barták, Jaroslav: 130 let ochotnického divadelního spolku v Semilech, 1994
Hlava, Rudolf: W.A.Mozart a Semily, in: sborník Z Českého ráje a Podkrkonoší, sv.1/1988 SOA Semily, písemnosti, fotografie a plakáty spolku
Divadlo Dělnického domu Semily - Navázalo na divadelní činnost dělnického vzdělávacího spolku Mírumil, založeného 23.9.1892. I když jeho činnost byla jistě bohatší, bezpečně doložena jsou jen tři představení. Mírumil se rozešel r. 1906.
Divadlo Dělnického domu založeno 18.července 1909, ale až 4.2.1912 byla podána žádost k místodržitelství. To žádost 8.3.1912 zamítlo. Přesto se pod hlavičkou Divadla dělnického domu (jak svědčí dochované plakáty) hrálo do května 1916, kdy spolek zanikl. Uváděno průměrně 6 her ročně. V roce 1910 uvedena premiéra Mahenova Janošíka, teprve pak ji hrálo Národní divadlo v Praze. Nejúspěšnější hrou souboru byla r. 1912 Puldova dramatizace Vernerovy Cesty kolem světa s nákladnou výpravou a mohutnými davovými scénami, která dosáhla 14 repríz.
Lenderová, Milena: Divadlo Dělnického domu v Semilech, in: sborník Z Českého ráje a Podkrkonoší, sv.2/1989
Divadelní soubor závodního klubu ROH Pojizerských bavlnářských závodů v Semilech od reorganizace podniku Divadelní soubor Koloraklubu Semily
Založen 1950, první představení 1.5.1950. V roce založení uvedeny tři hry. Soubor hrál nejprve v sále hostince u Kynčlů v Bítouchově, později v sokolovně v Semilech. Uváděl 1-2 hry ročně. Spolupráce s Divadelním souborem KaSS Semily, vzájemné půjčování herců i režisérů podle potřeby. Soubor působil do roku 1979, kdy se sloučil s divadelním souborem Kulturního a společenského střediska v Semilech do Divadla Ivana Olbrachta.
Divadlo Ivana Olbrachta Semily (DIO) - Sloučením kulturních zařízení ve městě v roce 1979 do Sdruženého klubu ROH se sloučily i oba divadelní soubory. Po ustavení SK ROH 26.11.1979. Divadlo Ivana Olbrachta sehrálo první představení v nově vybudovaném kulturním domě 8.12.1979. Soubor měl 40 členů. Soubor se zúčastnil řady národních přehlídek, kde získal mnohá ocenění. V r. 1983 soubor pozván k hostování do Divadla VÚ v Hradci Králové. V r. 1984 Semily vybrány za místo krajské přehlídky amatérských divadelních souborů Východočeského kraje. Soubor nastudoval do roku 1997-41 her a sehrál 115 představení. Na první přehlídce ochotnických divadelních souborů Jizerské oblasti v Lomnici nad Pop. v březnu 1998 získalo Divadlo I. Olbrachta mezi 11 soubory první místo a nominaci na Národní přehlídku do Třebíče s hrou V+W "Hlava proti Mihuli"
Barták, Jaroslav: 130 let ochotnického divadelního spolku v Semilech, 1994
1864-1884 z repertoáru:Blázinec v prvním poschodí, Divadelní vlak, Spanilá Savojanka, Jiříkovo vidění /vše Tyl/, Pan Měsíček, obchodník, Černé duše /Stroupežnický/, Monika, Mravenci /Kolár/, Neruda. Celkem 68 představení, z toho třetina českých autorů. 1885-1904 z repertoáru: Jedenácté přikázání, Podskalák, Vodní družstvo, Závěť, Na letním bytě, Maloměstští diplomaté, Pražský Žid, Exulanti, Bratři /Vrchlický/, Noc na Karlštejně, Jan Výrava, Drama čtyř chudých stěn, Vojnarka, Směry života, Cesty veřejného mínění, Naši furianti, Václav Hrobčický z Hrobčic, Paličova dcera, Jiříkovo vidění, Slepý mládenec, Baron Goertz, Třetí zvonění... Celkem 120 představení. 1905-1924 i s Jizeranem společně V studni, oživení repertoáru mladými - Katakomby/Davis/, Žně /Šubert/, Lucerna, Prodaná láska, Labutí píseň /Čechov/... celkem 150 představení. Někteří členové hráli zároveň v dělnickém divadelním spolku /Cesta kolem světa, Lucerna, Jánošík /poprvé vůbec/. Na jevišti v Semilech i Vina, Strýček Váňa, Revizor, Maryša, Lakomec, ale i Ibsen, Langer, Čapek, Šrámek, Preissová. 1925-1939 vnitřní upevnění Ochotnického divadelního spolku. Repertoár v podstatě podobný předchozímu období, navíc např. Radúz a Mahulena, Čekanky, Posel/Dyk/. T.zv. lidovek méně, z operet Slovácká princezka, Tulák. Méně cizích autorů /Krylov, Begovič, Nušič/. 1936 vyslal soubor jako jediného zástupce českých ochotníků svou členku na známý divadelní festival v Moskvě. Režie několika her Karel Palouš. Hostování E.Kohouta a Naskové. Účast na JH 1934. 1939-1945 se zúčastnili řady soutěží Na repertoáru více moderní autoři - Kožík, Dyk. Jiný repertoár omezován cenzurou. Hostování spřátelených OS. Ale také Národní divadlo. 1945 zahájili Lucernou. /JM/
DANÍČEK, Vladimír: 80 let kulturní práce v Semilech. Památník osmdesátiletého trvání Ochotnického divadelního spolku v Semilech. Vydal Ochotnický divadelní spolek v Semilech u příležitosti svého osmdesátiletého působení. 1945. str. 6-14.
Vánoční hra Bozkovská,
DČD I., s. 310
Velikonoční hry,
DČD I., s. 312
poč. 19. st.: lidové hry se světskou tematikou,
DČD I., s. 328
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
DČD II.
70.léta 19. st.: Antal Stašek - spolupráce s ochotníky (s. 176)
asi 90. léta 19. st.: dělnícký ochotnický kabaret (s. 493)
před r. 1910: dělnické divadlo - dekoracemi vabavila firma Fr. Petránek (s. 466)
DČD III."V úterý masopustní (1785) konán maškarní průvod na koních po soldátsku od hlavy až k patě ozbrojených maškarářů. Po velikonocích, Josef Careto hrabě Millesino zakazuje od příštího roku všeliký maškarní průvody na úterý masopustní. Kdo by však přece osmělil tento zákaz nešetřiti, za trest do vězení šatlavního odsouzen býti má. (Ron)
VEJVARA, Josef: Proti starým zvykům, (zpracováno do povídky) Hlasy Pojizerské III,1888, 7. ledna, č.1.
"Soudím, že se začalo hrát kol r. 1800.
Poč. 19. století Opera o narození Krista Pána, zachovaná v přepisu semilského učitele
Jiřího Končinského.
in:Langhamer (Ron)
Z přelomu 18. a 19. století jsou první kusé zprávy o ochotnickém divadle ve městě. Hrála se Opera o narození Krista Páně, 1818 Bratr Tomáš aneb Všeho dobrého do třetice. 1815 se prý hrál v semilském zámku Mozartův Don Giovanni v provedení místních herců a hudebníků. 1827 si ochotníci vypůjčili jeviště z Lomnice a s jeho vrácením otáleli, až v Lomnici museli divadlo zastavit. Od počátku 19. st. do 1841 se hrávalo ve špejchaře, po přejítí štejcharu do soukromých rukou v hostici U českého lva, v konšelské síni dřevěné radnice, v hostinci V ráji, na zámku a jinde. Všechny doklady patrně shořely při požáru zámku 1842. Po 1850 bylo možné hrát jen pro dobročinné účely. Dokládá se ale, že tehdy společnost ochotníků existovala. Od 1960 se hrálo divadlo jednou týdně. Uvádí se Lakomec. 1864 deset mladých lidí založilo ochotnický spolek. Výnosy dokazují, že se představení těšila velkému zájmu. 1874 jednal spolek o postavení trvalého jeviště a sálu s pevnými sedadly v novostavbě radnice. Staré zařízení prodali do Bozkova. V 70. a v 80. letech se hrávalo až 15x do roka. Ochotníci provedli 1880 Blodkovu operu V studni, 1882 Jizeran nastudoval Škroupova Dráteníka, 1905 opět V studni. Hostovali zde i významní herci, Otýlie Sklenářová - Malá, Václav Vávra, Vojta Slukov, Jindřich Mošna, Hana Kvapilová. Koncem 80. let nastoupila mladá generace, především studující v Praze. 1904 byl spor obou generací vyřešen zvolením nového výboru. Mezi studenty působil i Ivan Olbracht. Na repertoáru byli Měšťáci, Drama čtyř chudých stěn /1903/. Katakomby /Davis/, Zkouška státníkova /Bozděch/ 1905/, Žně /Šubrt/, Jedenácté přikázání, Labutí píseň /Čechov/, Lucerna /1906/, Její pastorkyňa, Paní mincmistrová /1907/ s hostem Karlem Želenským. Vynikající byl Strýček Váňa (1908/, Revizor /1909/, Pan Johanes /1910/. V té době vyrostla ochotníkům konkurence v Dělnickém divadle. Ti studovali v soukromých bytech a hráli v hostinci Slavie, 1909 postavili Dělnický dům. Hráli Sienkiewicze Potopu, Hauptmannovy Tkalce, Tolstého Vládu tmy, Svět malých lidí, Ibsenova Johna Gabriela Borkmana a 1911 na celonárodní přehlídce Mahenova Jánošíka. Puldova dramatizace Verneovy Cesty kolem světa za 80 dní dosáhla 23 repríz. Účinkovalo 80 herců. Do 1914 nastudovali cca 50 her. 1916 přišli dělníci o svůj Dělnický dům. Válečná léta přerušila veškerou ochotnickou činnost. Po 1918 vyrostly první ochotnické soubory při dělnických tělocvičných jednotách. 1923 ustaven divadelní kroužek Sokola Podmoklice. Střídavá aktivita ochotnických souborů trvala až do 1844, kdy byla zakázána. 20. léta jsou spojena se jménem ing. Vladimíra Zemana, bratra Ivana Olbrachta, a to jako herce a režizéra /Velbloud uchem jehly, Periférie, Věc Makropulos, J.K.Tyl, Radúz a Mahulena... Pohostinně vystupovali Eduard Kohout, Růžena Nasková... 1926 se začalo hrát v přírodním divadle v Kopaninách, po dvou letech vybudováno divadlo v sadech Palackého. 1932 přišel do spolku Karel Palouš, realisticky režíroval Čapka, Tyla, Shakespeare. Střídaly se klasické hry se současnými autory, daň se platila i dobovému vkusu. Těsně před okupací byla uvedena Matka a Bílá nemoc. 1938 členové proletářské výchovy v hostinci Na rovinkách uvedli Kata a blázna. Za okupace se ochotníci rozšířili o vystěhované z pohraničí. Hrál se Jirásek, Horký, Kožík, Dyk, F.X.Svoboda, Vrchlický... 1945 zahájili Lucernou. Následovali Kutnohorští havíři, Zahradník /Thákur/, Radok. 1946 zahájili Janem Husem JH. 1950 vznikl při ZK n.p. Kolora nový divadelní soubor. 1951 - 52 postavili přírodní divadlo. 1958 přešel soubor do Osvětové besedy. 1962 se ustavil soubor mladých. 100. výročí souboru oslavili 1964 hrou Antigona a ti druzí. 1979 byl otevřen Kulturní dům a v něm ochotníci pokračovali jako Divadelní kroužek Ivana Olbrachta. (JM)
Stoletá II, s. 96, Smékalová
Počáteční ochotnická činnost 1835 ustala. 1841 se obnovila. 1864 zal. Družstvo. Obvyklý způsob provozování her německy a česky skončil v místě posledním německým představením spolku Eintracht 1875. Zároveň původní vlastenecký záměr ustupoval především uměleckým kritériím. 1872 – 1910 se hrálo 7 – 15x v roce. 1874 zal. Spolek divadeních ochotníků. 1880 – 1900 se v radnici dávaly operetky a zpěvohry, společně s pěveckým spolkem Jizeran /Ďáblův podíl /Titl/, Dráteník …/. 1895 – 1907 sehráli 114 her, z toho 70 českých. 1915 – 1918 se hrálo výlučně pro dobročinné účely a to i mimo město. 1919 – 1930 sehrál OS 110 představení českých, anglických, francouzských a německých autorů. /JM/
TÁBORSKÝ, str.106 – 108.Do r.1938 Sokol. 1932-1938 ochotnický spolek. Hraje se v sokolovně a v přírodním divadle. 1946 SDO TYL. (Zahrádková)
Liberecké listy, 1933,č.2,3,6,10,11,13,14,15,16,17,18,19, 28,30,31,32,33,34,35,36,37,38,40,43,45,46 Stráž Severu, 1946,č.13,s.2, č.53,s.2, č.72,s.2, č.88,s.2, č.89,s.2, č.139,s.2, č.146,s.3, č.150,s.2

LL 1979 zal. Divadelní soubor Ivana Olbrachta při Kulturním domě. Zaměřen na komedie. Účastník řady národních přehlídek.
Divadlo Ivana Olbrachta Romance pro křídlovku.
MINSTROVÁ, Zuzana: Regionální ochotníci hrají o postup. Mladá fronta Dnes 20. 3. 1999.

PAMÁTNÍK osmdesátiletého trvání ochotnického divadelního spolku v Semilech 1864-1944.Red.Jos. Hlouška. Semily, Ochot.div.spolek 1945. 54 s., il. OA Semily, KK, kART
GLOS, Josef ml.: Sedmdesát let Ochotnického divadelního spolku v Semilech.1864-1934.
Semily,n.vl. 1934.52 s. OA Semily, KK, kART
LANGHAMER, Antonín: Vyprávění o divadle v Semilech. Předml.P.Puturek. Semily, Osvět.beseda 1964. 34 s.,příl.
Sídlo Riegrova okrsku ÚMDOČ (1922).
DDOČ 1930: Sídlo obvodu (Burian s. 197)
ÚMDOČ 1922: S.d.o.
Adresář 93: LS MLS, DS I.Olbrachta
1996 1. ročník přehlídky autorských inscenací, které se kromě místního zúčastnily amatérské divadelní soubory z Prahy a Plzně.
Orlické noviny, 18.11.1996
1998 dětský divadelní soubor Má to háček se zúčastnil celostátní divadelní přehlídky v Ústí nad Orlicí.
Semilské noviny, č.6, 1998

1946 JH: ODS: Tyl: Jan Hus
WP 1963: Soubor OB
1992 KDP: DS Ivana Olbrachta: W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy
1998 DT: V+W: Hlava proti mihuli

Loutkové divadlo:
Loutkářský odbor TJ Sokol Semily - Loutkářský soubor založen 1929, hrál pravidelně v sokolovně, působil až do rozpuštění Sokola okupanty. Provozování loutkového divadla pak převzalo Kuratorium pro výchovu mládeže. V roce 1944 hrálo každou neděli. Loutkářský odbor Sokola obnoven v r. 1946 a působil do r. 1948.
Loutkářský odbor Kaloraklubu Semily - Soubor založen r. 1960 a po celou dobu existence veden zkušeným loutkohercem Vilémem Maiznerem ze staré loutkářské rodiny. Hrál v sále radnice, v letech 1962-1973 uvedl 86 her, které vidělo 8200 diváků. Úspěšný na loutkářských přehlídkách v okrese i kraji. V letech 1978-1979-10 představení. Zanikl v r. 1979 v souvislosti se začleněním všech souborů do Sdruženého klubu ROH.
Malá loutková scéna (MLS) Semily - Soubor v rámci Sdruženého klubu ROH, do něhož přešli všichni loutkoherci. Koloraklubu i se svým vedoucím Vilémem Maiznerem - 14 členů.
Loutková scéna v Kulturním domě. V roce 1980 sedm představení, 1550 diváků, v roce 1982-12 představení, 1190 diváků. V r. 1985 vystupoval MLS 2x v Polsku.
Vedení souboru převzal pak Zdeněk Lindner, absolvent loutkářské konzervatoře v Hradci Králové a zaměřil se především na vlastní tvorbu. V r. 1987 nominován na Čs. přehlídku loutkářských souborů v Žilině. Po vítězství v okresní a krajské soutěži postoupil na 36. přehlídku loutkářských souborů v Chrudimi, kde získal cenu odborné poroty a ved. souboru Lindner cenu za loutky. (Votoček)
LCH 1987: LS MLS, SK ROH