Texty: Rožmitál pod Třemšínem, Excerpce pro MČAD 1998-2002

ROŽMITÁL pod Třemšínem o.Příbram
CČAD s. 101
Iniciátorem vzniku rožmitálského divadelního spolku byl místní učitel František Jerie, spolu
s Hynkem Hofmeisterem, Františkem Kumperou a Ludvíkem Dražanem. Po dvou letech snah a čekání na úřední povolení byl 27.8.1861 založen Spolek divadelních ochotníků, a do vínku dostal také souhlas k devíti divadelním představením. Zakládajícími členy spolku dále byli:
Alois Hofmeister, Marie Zemanová, Herman Haudschuch, František Topinka, Josef Dražan, Antonie Vočková a František Filipovský.
Výbor spolku byl tvořen ředitelem, prvním a druhým režisérem, prvním a druhým pokladníkem , jednatelem, dekoratérem, později ještě revizory účtů a praporečníky. Dá se však říci, že v praxi “všichni
dělali všechno”. V letech 1861-1903 se počet členů spolku pohyboval mezi 20-40, a zhruba 2/3 tvořili muži. Spolek nebyl zpočátku nijak podporován, kupoval proto materiál na vybavení divadla na dluh. Postupně se však z prostého vybavení rozrostl počet kulis, rekvizit a obleků, přibyla i studna, návrší, strom, kříž, obrazy, šatstvo
i vlásenky. Bylo vybudováno i stálé jeviště, roku 1893 byly zakoupeny 2 reflektory.
Rožmitálští se nesoustředili jen na úzký okruh svých aktivit, ale odebírali i sebrané spisy J.K.Tyla, časopisy Jeviště, Besední listy, Thálie, Divadelní listy.
Prvním představením spolku byla veselohra Pan Strejček, sehraná 24.9.1861 v hostinci “U města Rožmitála”, zvaném též “Radnice”. Stálou místností, kde spolek převážně účinkoval, byl ovšem sál hostince “Na růžku” a od 1.poloviny 70.let až do roku 1937sál hostince “Na Plzence”.
Roku 1865 byla divadelní představení z neznámých příčin zakázána a spolek obnovil činnost až r.1867.
O prvních dvou desetiletích činnosti ve 20.století, byla-li nějaká, se nedochovaly podrobnější zprávy. V kronice města Rožmitálu se patrně o tomto mezidobí píše o převzetí kulturních aktivit místním Sokolem, v jehož sokolovně se pořádala jím provozovaná ochotnická představení. Z kroniky města Rožmitálu se dále dovídáme, že roku 1921došlo ke znovuzaložení Spolku divadelních ochotníků v Rožmitále. 2.února tohoto roku se v hostinci Josefa Petráně sešli na veřejné schůzi Daniel Petráň, Václav Květoň a Karel Matějka. Zakládajících členů bylo 12, činných 23. Za příspěvky, dary a výtěžky divadelních představení ochotníci pořídili za 5 000 Kč jeviště. Za šest let trvání obnoveného spolku sehráli divadelníci 52 představení, uspořádali několik výletů, pomníkových slavností, plesů, večírků.
Dalším rokem, zmíněným v kronice v souvislosti s divadelní činností spolku, je rok 1930. Kromě nenáročných veseloher se hrály v tomto roce kusy, jako Medkův Plukovník Švec - jedno z mála děl tzv. “legionářského dramatu”, Hilbertova Vina, či Molierova jednoaktovka Lékařem proti své vůli. V dalších záznamech – z let 1931 až 1934 – nalezneme např. tři hry herce Jaroslava Průchy, Jiráskovy Psohlavce, další Medkovo dílo – Srdce a válku, Klicperova Hadriána z Římsů, Mahenova Jánošíka. V posledních předválečných letech činnosti rožmitálského spolku, roku 1936 a 1937, se mj.hrála Langrova Jízdní hlídka (zde není však jasné, zda jde o ochotnické představení) či Pujmanové Lidé na kře.
Zprávy o další divadelní činnosti po rozchodu spolku r.1937 se objevují v roce 1944, kdy např. Všesportovní klub sehrál Stroupežnického hru Naši furianti.
Roku 1946 v rožmitálské sokolovně proběhlo představení Čapkova Loupežníka, od roku 1947, kdy ochotníci sehráli hru Ženichové od Macháčka, se v kronice neobjevuje žádný zápis až do r.1949, kdy měla premiéru a dvě reprízy velice úspěšná Zuzana Vojířová. Téhož roku
a stejně úspěšně hráli ochotníci Bílou nemoc, kterou předvedli i přesně o rok později s hosty
z Blatné. V roce 1951 kronika zaznamenává např.představení Molierovy hry Jeho urozenost pan Měšťák (resp.Měšťák šlechticem), Maryši bratří Mrštíků či Tylova Strakonického dudáka. Další zmínka je až z roku 1956 (V.Dyk: Posel, W.Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, hrané též na nádvoří zámku, podobně jako Večer tříkrálový, kde hostoval Josef Kemr, atd.).hra Příliš štědrý večer. Téhož roku uvedli rožmitálští také Jiráskovu Lucernu
a Čapkovu Matku.
K výročí slavného přeštického rodáka J.J.Ryby v roce 1965 sehráli hru Čas mého žití od Richarda Záhorského.
Posledním představením rožmitálských v předlistopadové době byla roku 1976 veselohra Hoši,dívky a psi.
Po roce 1989 jsou snahy ochotnickou činnost obnovit. R.1992 se spojují březničtí
a rožmitálští zájemci o divadlo pod vedením Roberta Bartáka a Miloslava Pešty. Roku 1997 se k nim přidávají ještě zájemci z Čenkova.
Kromě každoročních vánočních lidových her se hraje např.roku 1993 Goldoniho Poprask na laguně, nově je nacvičena i Vrchlického Noc na Karlštejně.
Dle dostupných pramenů je však ochotnický soubor v Rožmitále před rozpadem.
(Velemanová)
PADEVĚT, P.: Příspěvek k dějinám ochotnického divadla na Příbramsku, o.c.
HALÍKOVÁ, V.: výpis z kroniky Rožmitálu pod Třemšínem (spolu s přílohou - kopie zápisu)
SOkA Příbram - archivní materiály - viz soupis ARTAMA

1859 skupina ochotníků podala žádost o povolení ustavení spolku. Po zamítnutí byla 1861 nakonec povoleno Družstvo ochotnického spolku. Zahájili veselohrou Pan strýček. Do 1872, kdy byl v místě založen čtenářský a zábavní spolek Špaček a později Literární kruh, byli ochotníci jedinými nositeli kulturního života v místě. Hráli Tyla, Stroupežnického, Klicperu, Štolbu, Šamberka, Mrštíkovy, Jiráska, Vrchlického. 1890 se družstvo přejmenovalo na První český spolek divadelních ochotníků v Rožmitále. Do 1911 sehráli za 5O let činnosti 398 představení a vykazovali i jinou kulturní a společenskou činnost. V 10. letech 20. st. obohatil kulturní život v místě Kroužek studujících, později přejmenovaný na Spolek J.J.Ryby. Tak se na místní scénu dostává i Shakespeare, Molićre, Shaw... První světová válka poznamenala negativně i kulturní činnost. Po vzniku ČSR sokolovna přestavěna na sál s moderním jevištěm a divadelní život zaznamenal výrazný rozmach. Soustředil se do dramatického odboru Sokola a 1930 se v Praze ustavil Spolek rodáků, krajanů a přátel města Rožmitálu, který vyvíjel pravidelnou divadelní činnost. Prvním předsedou byl spisovatel Josef Toman. V souvislosti s tímto spolkem se uskutečnily pohostinné režie a hostování známých profesionálních divadelníků. Po 1918 tak ve městě působilo několik ochotnických souborů. Na Plzence hrál Spolek divadelních ochotníků a Spolek J.J.Ryba, NA Růžku Soubor DTJ, v sokolovně dramatický odbor Sokola a v Orlovně Dramatický odbor T.J.Orel. Další soubory byly ve Starém Rožmitále, ve Vltuši, ve Věšíně, v Bukové, na Zelánech, ve Vranovicích a v dalších vesnicích v okolí. Krize nastala 1938, kdy počátek okupace činnost ochromil. Hrály se pouze dvě hry ročně. Po 1945 spolky činnost obnovily. Hrál se Vrchlický, Čapek, Shaw. K rozmachu došlo 1953, kdy se ochotníci soustředili v Dramatickém odboru ZV ROH lesního závodu. 1961 oslavili 100. výročí trvání ochotnické činnosti. Hrál se Blažek, Jirásek, Čapek, Březovský. 1962 tato činnost skončila a ochotníci přešli do Osvětové besedy. Hráli Vuolijuke, Daňka, Rollanda, Valkine, Vanderborga... Při 200. výroční narození J.J.Ryby se hrála 6x hra R.Záhorského J.J.Ryba. Od 1976 se ochotnická činnost ve městě odmlčela. Nový pokus kolem 1982 byl v Městském kulturním středisku nastudováním Ridleyova Půlnočního vlaku. (JM)
Stoletá II, s. 87.
1861 zal. Spolek divadelních ochotníků (dle SOA)
Existenci ochotnického divadla v místě uvádí Jos.Mikuláš Boleslavský v Divadelním ochotníkovi Díl II. Sv.6 v čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu.
Praha, Slovanské kněhkupectví 1863. s.III. kDÚ
SOA Příbram: archivní materiál 1861 - 1906: Zápisy o schůzích 1874 - 1903 (1 kn), seznamy divadelních textů a představení 1861 - 1873, 1874 - 1890 (3 kn), kniha přání cca 1881 (1), účty 1873 - 1906 (2 kn).
1861 hráli v hostinci V radnici. Některá představení byla reprízovaná. Za prvního čtvrt roku nastudovali 12 her. Po prvním představení se přestěhovali na Růžek. Pokles činnosti skončil jejím zastavením 1865 na tři roky. Jeviště zapůjčeno do Lnář. Po 1870 se ochotníci opět aktivizovali. Hráli Na Plzence, od 1876 U bílého lva, 1878 opět Na Plzence, 1886 Na růžku, pak trvale Na Plzence. Do 1911 sehrál spolek 398 her, většinou veselohry a frašky. Vlastnil jeviště a bohaté divadelní doplňky, knihovnu o 450 svazcích. /JM/
TÁBORSKÝ, str.411 – 414.
PAMÁTNÍK na oslavu 50tiletého výročí založení ochotnického spolku v Rožmitále. Rožmitál p.Tř. 1911.SOA Příbram
ÚMDOČ 1922: Spolek divadelního odboru ÚMDOČ 1924: T.j.Sokol.