Texty: Plzeň-Roudná, Excerpce pro MČAD 1998-2002

PLZEŇ viz též ROUDNÁ, SKVRŇANY *o.Plzeň
1818 se hrálo za působení J.F.Smetany v místě. 1848 ve Slovanské lípě. Ve 20. a 30. letech 20.st. se jednotlivé soubory organizovaly ve svazech. Z nich největší byl v Plzni ÚMDOČ. Vydával časopis Jeviště, organizoval letní tábory, kde se setkávali ochotníci s profesionály a získávali základy pro hereckou činnost. Tento Tylův okrsek měl bohatou knihovnu. Podobně působilo Dramatické sdružení Jirásek, součást Sokola. V místě působilo Studentské avantgardní divadlo, členem byl i M.Horníček. V místě působily ochotnické soubory, které měly vlastní návštěvnickou obec - Dělnické divadlo, Lidové divadlo, Maska /1919/, J.K.Tyl, Klicpera, Zeyer, Medika. Pravidelně hrál soubor v Bolevci, v Doubravce, na Letné /Sokol, zal. 1909/, na Košutce, na Rudné, na Petrohradě /Sokol/, ve Škvrňanech, na Bílé Hoře, na Valše. 1918 zal. Lidové divadlo bylo jedno z nejvýznamnějších. Zpočátku ho režíroval Budil, spolupracovala s ním Otýlie Beníšková a Jaroslav Průcha. V podstatě všechny tyto soubory existovaly nepřetržitě až do 50. let 20.st. V tu dobu se podle t.zv. Soběslavského plánu některé z nich organizovaly nově jako divadelní soubory ZK Škoda II, Plzeňských pivovarů, Autodružstva. Koncem 40. let a poč. 50. let vznikaly nové soubory, např. v Posádkovém domě armády Stráž míru, Bdělost, Studio Medika /později se 7x účastnili JH, ve 30.ročníku získali jednu z hlavních cen za Venku přede dveřmi /Brochet// a pod. Pokus gymnazistů obnovit studentské avantgardní divadlo ztroskotal po první hře. 1957 - 1960 se v předválečné tradici studentského avantgardního divadla pokusili pokračovat studenti 2.JSŠ a Klub mladých umělců v Domě pionýrů a mládeže.Pro soubory, organizované jako zájmové odbory osvětových a odborových zařízení se pořádaly semináře, odborná školení. Soubory měly poradní sbory, součást oborového aktivu ODO. Některé soubory však v tuto dobu činnost ukončily. 1949 zal. ZK ROH Škoda. Jeho součástí byl i reprezentující soubor ochotníků z různých jiných kolektivů, široce spolupracoval s plzeňskými výtvarníky. V první sezóně nastudovali dvě hry za vedení dr.V Kuchynky, činného dříve v řadě jiných souborů - Jan Roháč z Dubé /účast na JH/ a Princezna Pampeliška. Obě představení hráli ve Vídni pro krajany. Tato spolupráce plzeňské ochotnické špičky skončila 1953 odchodem členů zpět do menších souborů. Další taková spolupráce byla potom jen nahodilá. Takto nastudovali Paní Kalafovou /1961, JH/, Racka /1971, JH/. Ti, kteří zůstali, utvořili Divadelní soubor I. ZK ROH Škoda pod názvem Divadlo Dialog, existující ještě v 90. letech. Do 1998 se 8x účastnili JH. Inscenovali např. dramatizaci Hrabalova Rozpomínání, Poslední léto /Murello/. Hostovali v brněnském Divadle na provázku. Druhým škodováckým divadlem se stalo Dělnické divadlo v Doudlevcích /zal.1918/, krátce bylo souborem Osvětové besedy Plzeň, v 90. letech přejmenováno na Divadlo Propadlo. S tímto souborem spolupracoval v posledních letech svého života L.Pešek, /př. Lízal/. Účastnili se několikrát JH. Na přehlídce divadelních souborů 1953 získali první cenu za Píseň o turecké zemi /Hikmet/. Třetí škodovácký soubor vzešel v 60. letech z vlny divadel malých forem. Po zániku satirických divadel Kosa a Sako se tento žánr soustředil v divadle Souzdifer /?/ za vedení S.Spurného. Činnost skončili na zač. 70. let. v době, kdy přestaly hrát i další soubory, vlivem rozšířeného vysílání TV. Ze souborů. které vydržely, byla Maska /zejména bratři Andréové, JH/, Dramatické sdružení Klicpera /JH 3x/, Studio Medika /hráli v muzeu, JH 4x, skončili 1967/. Na Letné působil původní sokolský soubor /zal.1909/, hrající pod ZK Plzeňské pivovary, Stráž míru, trojnásobný vítěz celostátních armádních soutěží a 3x JH, na 21.JH oceněn Jan Žižka. Se hrou V našem pluku /Kuzmičev/ hostovali 1952 ve Vinohradském divadle. Režizér Z.Pták, umělecký poradce Č.Řanda, Pták vedl i soubor Bdělost. V 80. letech profesionalizovalo Divadlo pod lampou, svou aktivitu projevovalo především hostováním po republice. V činnosti pokračoval soubor na Košutce, v Bolevci. Oba se spojily pod názvem Divadlo Lucerna. V tradicích tohoto souboru pokračovalo i početně menší Jezírko, hrající pouze pro děti. Pokračoval i soubor Na Bílé Hoře, věnující se hudebnímu divadlu a operetě. Po odchodu mladé generace ale stagnoval, mladí provozovali 4 roky generační Madivadlo. Z něho vznikl D klub, později Divadélko Kuba. To v 90. letech profesionalizovalo. Nepřetržitě působil soubor DAS ZK železničářů, později ČAS, později Divadlo Žumbera /?/. Tento poslední název soubor přijal na počest sdružení, které dvakrát inscenovalo pod širým nebem se stovkami účinkujících obyvatel města, z nichž někteří v souboru zůstali. Významnou pozici v ochotnickém divadle ve městě má žánr divadla poezie. Od počátku 70. let se mu věnovalo Divadlo Dominik. Hned po vzniku se kvalifikovalo na WP. V 90. letech jeho činnost znovu oživila. Od 1984 pracovalo i Naivně poetické divadlo /?/. Původní kolektiv se 1995 osamostatnil jako Divadlo hry /?/. O generaci mladší část původního souboru pod názvem Divadlo Esprit NPD. Oba soubory se několikrát zúčastnily WP. V polovině 80.let po čtyři sezóny existovala i pantomima. 90. léta mj. poznamenala exploze scén mladých, také studentů. Řadu let pracuje Kapka, Ludvíci, .?.čelopříležitostní teatr, Antidivadlo, Spodina, Ars. Změna ekonomických podmínek přivedla v druhé polovině 90. let skoro polovinu ochotnických kolektivů do vážné existenční nejistoty. Osm souborů, hrajících na scéně Dialogu v Měšťanské besedě totiž tuto možnost počátkem 1998 ztratilo. Na obranu založily soubory spolek divadelních souborů Plzeňská neprofesionální scéna, dobrovolně sdružující soubory i jednotlivce. Obdobné potíže potkaly i loutkové divadlo V Boudě a jiné soubory v místě. /JM/
(Pozor!! Tento text je třeba pečlivě korigovat, neboť základní materiál neřadí vývoj chronologicky a některá sdělení byla pro mne nečitelná,, tedy možnost špatného přečtení. JM)
GARDAVSKÝ, Vladimír: Místopis amatérského divadla - Plzeň město.
Rkp.pro Místopis. 1998. kART.
ČEKANOVÁ, Markéta: Ochotníci se kvůli penězům sdružují. ?? 1998.

1555: dvorské divadlo (s.140)
1582: divadelní činnost řádu jezuitů - hráli česky!. (s. 112, 134, 350)
obřadní divadlo, (s. 289, 298)
Velikonoční hry, (s. 312)
DČD I.
1818: Ochotnické divadlo v české řeči, iniciátorem prof. J. V. Sedláček (s. 181)
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)DČD II.
60. léta 19. stol.: intenzivní akce ochotníků připravily situaci pro vznik českého prof. divadla (s. 186)
asi 90. léta 19. st.: dělnícký ochotnický kabaret (s. 493)
DČD III.
1921 (18. prosince): mimořádný sjezd SDDOČ: komunisticky orientované spolky zústávají ve Svazu, soc.-dem. orientované spolky vytvářejí Ústřední jednotu DDOČ se sídlem v Plzni (s. 104)
1936: Amatérské studio mládeže (původně Studentský avantgardní kolektiv), působilo i za války (s. 544)
DČD IV.
Nejstarší známé české představení se konalo v r.1582. Jesuita Mikuláš Salius, jeden
z prvních jesuitů Čechů, tu inscenoval hru o Vzkříšení. (Ron)
Menčík 23.
V 2. polovině 18. století tu františkáni provozovali velkopáteční pašijová procesí s dramatickými postavami. (Ron)Od konce 18.století se hrálo divadlo německy. 1817 přišel do města prof. J.V.Sedláček, na jehož popud začali ochotníci hrát též česky. 1818 je datováno první české představení v sále přišel jako herec i Vendelín Budil. 1865 Hlahol provedl Martu. Patrně to zapůsobilo na Švandovu společnost, která po 1867 začala hrát i opery. 1866 se ustavil nový kroužek ochotníků, který sehrál v divadle několik představení. 1866-8 bylo divadlo zadáno opět Švandovi. Po vítězných volbách většina české radnice zadala divadlo 1868 na šest let opět Švandovi. 1869 Švanda s Hlaholem provedli Prodanou nevěstu. Němci si postavili 1869 v tehdejší Goethově ulici vlastní divadlo. Švanda vybudoval letní arénu v zahradě Muschaurově na Staré poště, kterou vedl jeho zeť Stankovský. Další sezóny byly zadávány střídavě Švandovi, Kramuelovi, Pokornému, Pištěkovi. Pištěkova společnost provedla několik premiér Wagnerových oper. 1871 zde nastudovali ochotníci živý obraz z Méhulovy opery Josef a jeho bratři. 1881 zal.Divadelní družstvo ochotníků Tyl. Navazovalo na tradici dřívějších volných sdružení ochotníků a zaniklých kroužků Thalie a Mladá Šumava. 1884 v Řemeslnické besedě nastudovali Prodanou nevěstu. 1888 vystavěl Budil na Obcizně arénu, kde se hrálo do 1900. 1889-91 a 1895-1900 byl ředitelem starého městského divadla Budil. 1890 nastudovali ochotníci společně s Hlaholem V studni. Téhož roku zde bylo provedené pásmo Královničky podle původního nastudování v Ořechově. S Hlaholem spolupracovali tehdy Dvořák a Bendl. 1894 zal.Ochotnický spolek Baráčníků, 1910 přejmenovaný na Národní vzdělávací ochotnický spolek. Po 1900 i sem pronikl módní trend, hrát radnice a v hostincích U zlatého orla a U arcivévody Ferdinanda. I některé německé kočující společnosti zde hrály česky s pomocí českých ochotníků /1822/. 1829-3O dlel v Plzni s německou společností Hilmarovou poprvé J.K.Tyl. Společnost hrála i české hry. 1832 bylo postavené první městské divadlo v Divadelní ulici, vzniklé po zbourání hradeb, na rohu zvaném Cvingr, u Slepé brány. Existovalo až do 1902, kdy bylo zbourané. Není jisté,zda se v něm také hrávalo hned česky, ale 1836 Savarova společnost uvedla česky Berounské koláče a 1840 zde hrál J.K.Tyl s Kaškou, s Kolárem a s místními ochotníky v Macháčkových Ženiších. Ve šlépějích Sedláčkových pokračoval dr.J.F.Smetana, z jehož iniciativy 1847 zal.Kroužek ochotníků, který vykazoval aktivní činnost. 1854 hrála v městském divadle Prokopova a Tylova společnost. 1856 uspořádala Štanderova společnost 49 českých představení. Tehdy zde zemřel J.K.Tyl. Od 1863 se českým představením v divadle nedařilo, neboť nebyl dostatek českých herců. 1864 bylo divadlo zadané Kramuelově společnosti. České a německé společnosti se pak v divadle střídaly. 1864 Hlahol provedl první česky zpívanou operu Car a tesař. 1865 přišel do Plzně poprvé Pavel Švanda ze Semčic, jehož první sezóna českých her měla velký úspěch. S ním
ve spolcích opery. 1900 provedli Suppého operetu Žádný muž a tolik děvčat. 1902-1912 byl prvním ředitelem nového městského divadla opět Budil. 1914 v divadle v přírodě nastudovali Prodanou nevěstu. Tamtéž téhož roku tehdy českou novinku Polskou krev. 1919 zal. sdružení Maska 1920 zal. sdružení Ikaros. 1928-1930 zal. Dramatické sdružení Jirásek jako součást zdejšího Sokola. Největší příliv členů byl kolem 1942. Pracovní vypětí souboru bylo pozitivně patrné i v umělecké kvalitě a ve výsledku kulturního poslání. Do 1943 sehrálo sdružení 73 her a 110 představení klasického i soudobého repertoáru. Mělo tehdy 41 členů činných a 3O přispívajících. 1938 Němci zahájili důkladnou opravu svého divadla, které po 1945 bylo přejmenované na Malé divadlo, jako druhá česká scéna.(JM)
Ve službách Thalie II. s.280, Javorin s. 171, Smékalová
Existenci ochotnického divadla v místě uvádí Jos.Mikuláš Boleslavský v Divadelním ochotníkovi Díl II. Sv.6 v čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu.
Praha, Slovanské kněhkupectví 1863. s.III. kDÚ
“Po mimořádném sjezdu Svazu DDOČ, konaném 18.XII.1921 v Plzni, setrvaly ve Svazu spolky a odbory, hlásící se k politice KSČ nebo s ní sympatizující. Spolky sociálně demokratické utvořily Ústřední jednotu DDOČ se sídlem v Plzni. Nově organizovaný Svaz DDOČ čítal zpočátku 120 spolků...”
DČD IV/104
Loutkové divadlo Feriálních osad v Plzni
DČD III/523-4 a DČD IV/195-200
Počátky českého divadla v místě souvisí s příchodem premonstráta J.V.Sedláčka. 1818 se hrálo poprvé v radnici /mj. Osvobození Plzně od Táborytů/. 1820 hráli mj. velké oratorium Umučení Páně, básnický text Sedláček. 1822 hráli Loupežníky na Chlumu. Střídavě s radnicí se hrálo U arcivévody Ferdinanda. 1929 provedli U zlatého orla ve prospěch postavení nového divadla Tři hrabata najednou aneb Který jest ten pravý /Klicpera/. Později nastudovali Štěpánka, Kotzebue. 1829 hostovala U růže Hilmarova společnost s Tylem. Provedli Loketský zvon, Loupežníky na Chlumu, Berounské koláče, Loupežníky /Schiller/Thám/, Břetislava… Kroužek ochotníků, v němž se soustřeďovala aktivní česká inteligence, sehrál např.Slepého mládence, /1847/, Ženichy /1848/, Rohovína čtverrohého, Každý něco pro vlast, Divotvorný klobouk, Loketský zvon, Popelka varšavská, Jan za chrta dán, Paní Marjánku, Paličovu dceru… 1848 se kroužek stal sekcí Slovanské lípy. Ředitelem Spudil. 1856 ochotníci uspořádali za hostování členů Stavovského divadla včetně Škroupa Českou hudebně-pěveckou akademii, zde poprvé basista Strakatý veřejně zazpíval Kde domov můj. Ochotníci v tu dobu hostovali i v okolních obcích. Kolem 1881 byly řádně organizované i ochotnické soubory Thalie, Občanská beseda, Mladá Šumava / hrála v Kolárově ulici/. Nic bližšího však o těchto souborech není známo. 1881 zal. spolek divadelních ochotníků, z něhož téhož roku vzniklo Divadelní družstvo ochotníků Tyl. Hráli U labutě, potom v Langrově hospodě v Sedláčkově ulici v Občansko-řemeslnické besedě. Zahájili Štolbou Staří blázni. Přibližně po roce se přestěhovali do Palackého ulice U korunního prince, později, až do 1886 do Vankova domu ve Veleslavínově ulici. Jedno představení pak sehráli v Maškově hostinci a poté se přestěhovali do hostince v Andělské ulici U kosů, až do 1894. Toho roku se stěhovali do restaurace J.Kozy a zahájili na novém jevišti J.K.Tylem. V následujících letech s menšími přestávkami činnost ochotníků byla na dobré úrovni. 1881 – 1885 Tyl provedl okolo 30 her, většinou cizích autorů. Často hostoval v obcích západních Čech, kde vykonával záslužnou národně uvědomovací činnost /Škvrňany, Třemošná, Přeštice, Nýřany/. Tyl měl řadu čestných členů z řad profesionálních divadelních umělců, ale i např. hudebního skladatele Stanislava Sudu. Po 1894 na vlastním jevišti uváděl v náročné dramaturgii klasické a soudobé české hry, menší procento překlady. 1893 zal. Jednota katolických jinochů a mužů s dramatickým odborem Jednota divadelních ochotníků Zeyer. 1894 zahájili v Měťanské besedě, hráli 5 – 6x do roka. 1908 se spojili v Dramatický odbor katolických spolků v Plzni a byli činní až do 1924. 1900 zal. Národně vzdělávací ochotnický spolek, divadlo však hráli už pět roků. Ochotnický spolek Baráčníků československý se 1910 přejmenoval na Jednotu divadelních ochotníků Tyl. Členy byli dělníci a řemeslníci, ostatní se sdružili v jeho spolku Národně vzdělávací – Palacký. Podobný název se Spolkem divadelních ochotníků Tyl vedl k rozporům. V tu dobu hrál na prostranném jevišti ve dvoraně Valdekova hotelu Kolár, jehož členy byli živonostníci, řemeslníci, úředníci. Pohostinsky zde vystupovali herci profesionální plzeňské scény. 1918 zal. v Plzni-Karlově Sokol s dramatickým odborem. V tutéž dobu dramatický odbor Mládeže čsl.sociální, dramatický odbor Sdružení kovopracovníka, oba odbory se brzy spojily pod Dramatický odbor československých socialistů na Karlově. 1921 se přejmenovali na Dramatické družení Vrchlický. Jejich aktivita byla vysoká. Maska /zal. 1919/ uváděla většinou české hry a dbala o dokonalou interpretaci. Sdružení Ikaros, moderně-literární spolek tvořili hlavně studenti, usilijící už během války o zveřejňování moderní poezie, o zájem o Moravu a Slovensko, spojili se později v Osvětovém sdružení Bezruč. 1925 měli 65 členů, 1920 – 1930 uspořádali 259 podniků, od divadla až po večery. 1924 se Dramatický odbor katolických spolků v Plzni opět přejmenoval na Jednota divadelních ochotníků Zeyer. Zahájili Zeyerovou hrou Z dob růžového jitra. /JM/
TÁBORSKÝ, str.158 – 172. Zde bohaté odkazy na prameny.
BĚLOHLÁVEK,Miloslav: Dějiny divadla a Archiv města Plzně. Praha, Státní archiv 1983. KK
1900 studenti reálky-Neruda:Prodaná láska-ve dvoře fy Muller a Kapsa, 1902 Rohovín Čtverrohý ve vile spolužáka Kundráta
KAREN,Bedřich: Epizody. Praha,Čs.kompas 1946. s.82,92
Asi 1933 SDO. 1945 JEVIŠTĚ MLADÝCH
BOHDANOVÁ,Blanka: Život jako v pavučince. Praha, Primus 1995. s.10,20
50.léta DS Vyšší hospodářské školy
HOŘEC,Petr: Seznamte se s... Praha, Melantrich 1994. s.117
Asi 1892 loutkové divadlo v hospodě na Cajdrně, Sokol)
KOVÁŘÍK,František: Kudy všudy za divadlem. Praha, Odeon 1982.. s.27,30
DIVADLO DIALOG 1949 - 1989. Dějiny souboru, přehled inscenací, soupis členů.Plzeň, Dům kultury ROH 1989. 45 s. Ondr
LOUTKOVÉ divadlo v Boudě. 60 let souboru. 1928 - 1988. Historie, foto.
Plzeň, Dům kultury ROH ?1988. 30 s. Ondr
LÍKAŘ, Karel: Sto let českých představení divadelních v Plzni. (1818-1918). Plzeň, Obec král.m.Plzně 1918. KK
NUHLÍČKOVÁ, Alena: Dominik - cesta k divadlu poezie. Praha, ÚKVČ 1976. 26 s. - Umělecký přednes, sv.36. kDÚ
4O let činnosti národně vzdělávacího ochotnického spolku Kolár v Plzni. Plzeň, n.v. 1941. KK
25 let Divadelního odboru Osvětového svazu pro Plzeň a okolí 1909 - 1933. Umění všem. Oznamovatel divadelního odboru Osvětového svazu.
B.m.n. 1933. nestr. kIPOS
JUBILEJNÍ almanach lidového divadla v Plzni 1918-1938.Red.J.Klika. Plzeň, Lidové divadlo 1938. KK
PATEJDLOVÁ- Jeníčková J.: Dějiny a význam divadla ve staré Plzni. (Disertační práce UK 1947.) Čer
PATZAKOVÁ, A.: O hudební Plzni. Plzeňsko 1933.
SCHIEBL, Jaroslav: Pamětní kniha Spolku divadelních ochotníků Tyl v Plzni. 1906. KKNEJEDLÝ, Zdeněk: Bedřich Smetana. kniha 7, s.509. Praha,Orbis 1954. KK
Divadlo Dialog. 1949-1989. Plzeň, Dům kultury ROH 1989. 46 s. Str
II.Tylův okrsek ÚMDOČ v Plzni. In: Ve službách Thalie II. s.39.
25 let Tylova okrsku v Plzni. Kmd
25 let divadelního souboru I. ZK ROH n. p. Škoda Plzeň. Amatérská scéna 1974, r.11, č. 12, s. 7 - 9. kART
DIVADELNÍ ochotník.Orgán Ústřední jednoty dělnických divadelních ochotníků československých sídlem v Plzni. 1924 - 1933 DÚ 1 - 10; 69H
1929 Roč.6. 182 s. kIPOS předala kART
1930 Roč.7. 144 s. kIPOS předala kART
1932 Roč.9. 164 s. kIPOS předala kART
1933 Roč.10. 150 s. Měs. R:Jan Schmidt kART
pokračuje jako:
DĚLNICKÉ jeviště.Měsíčník Ústřední jednoty dělnických divadelních ochotníků československých v Plzni. Odp. red. Jan Schmidt, vyd. Josef. Filip. 1934 - 1935. DÚ: 11 - 12; NK: 11 - 12; 54 D 4162
DRAMATICKÉ sdružení Klicpera v Plzni, (periodikum) Nepravidelně 1939/40 - 1940/41. KMd.
JEVIŠTĚ. Orgán II.Tylova okrsku ÚMDOČ v Plzni.
1939 Roč.14. Red.St.Bořík KK
1940 15. KK
1941 16. KK
F.: Plzeň - Karlov. Divadelní ochotník 1930, r. 7, č. 7 - 8, s. 92. kART
-: Plzeň - Letná. Divadelní ochotník 1930, r. 7, č. 7 - 8, s. 92. kART
Hein.: Plzeň - Lobzy. Divadelní ochotník 1930, r. 7, č. 7 - 8, s. 93. kART
R.: Plzenec. Divadelní ochotník 1930, r. 7, č. 7 - 8, s. 93. kART
V.: Plzeň - Košutka. Divadelní ochotník 1930, r. 7, č. 11, s. 131. kART
Sídlo II.Tylova okrsku ÚMDOČ 1922.
VRŠECKÝ, Josef: Mozaika ochotnického divadla. Kultura, červen 1996. kART
DDOČ 1930: Sídlo VII. obvodu Pražského kraje (Burian s. 196)
Táborský: s. 158 - 172ÚMDOČ 1922: JDO Tyl, SDO Kolár, D.o.b.Palacký, O.s.Mošna, Dr.sdr. Bouda, Akad.dr.sdr. Dalibor, Intimní druž. Šamberk, S. akad. Radbuza, Sdr.o.Lumír, Dr.sdr. České děti, Sdr Ikaros, Dr.o. čsl. strany lid., Dr.o. Děl.Bes., Dr.o. Odboč. elektromont., Dr.o. ml. gener. čsl. náur. dem., Slovenská beseda, Jednota čes. stgřelců, TJ Sokol Plzeň I., TJ Sokol Plzeň IV., Plzeň-Karlov: Dr.sdr. Vrchlický, Dr. o. stráže bezpeč., Dr.o. Republikán,
ÚMDOČ 1923: Dram.sdr.Klicpera, Div.scéna Thalie, PLZEŇ II.: Div. o. t. j. Sokol, Dram. o. Nár. Milice, ÚMDOČ 1924: D.o.čes.obce úřed., Dr.sdr.Divadélko, Obec Vinohradská, D.s.Sv.Čech,
Adresář 93: DS Bílá Hora
DS Čas
DS Dialog
Divadlo D-klub
DS Košutka
Naivně poetické divadlo
DS Propadlo
LS Střípek
LS Svět pohádek
LS V boudě

1932 JH: Tylův okrsek ÚMDOČ: B. Borkovec: V káře Thespidově
1937 JH: Dramatické sdružení Klicpera: J. a M. Tomanovi: Přítelkyně
1941 JH: D. Pacovská: Chudí lidé vaří z vody
1948 JH: E. Konrád: Ráj srdce
Dramatické sdužení Maska: J. Vrchlický: Noc na Karlštejně
1951 JH: Vojenský divadelní soubor Stráž míru:A. Jirásek: Jan Žižka
ZK ROH Leninových závodů: A. Jirásek: Jan Roháč
1952 JH: Vojenský divadelní soubor Stráž míru:A. Kuzmičev: V našem pluku
1954 JH: Makljarskij - Spešnov: Nebezpečná křižovatka
1958 JH: Div.studio Medika RK ROH Kraj.správy lékáren: V. Kuchynka: Kratochvilná historie
1960 JH: W. Borchert: Venku přede dveřmi
1961 JH: Spojené plzeňské soubory: V. Cach: Paní Kalafová
1963 JH: DS RK Měst. ústavu nár.zdraví: C. Hubalek: Hodina Antigony
1965 JH: F. Langer: Dvaasedmdesátka
1971 JH: Spojené divadelní soubory: A. P. Čechov: Racek
1972 JH: DS ZK ROH Škoda: J. Zeyer: Stará historie
1973 JH: N. V. Gogol, Z. Hedbávný: Mrtvé duše
1975 JH: K. Čapek: R.U.R.
1980 JH: Divadlo Dialog ZK ROH Škoda: M. Bulgakov: Puškin
1985 JH: Divadlo Propadlo: Mrštíkové: Maryša
1987 JH: Divadlo Dialog: J. Švarc: Drak
1989 JH: B. Hrabal, I. Krobot, P. Oslzlý: Rozvzpomínání
LS Střípek: D. Jandová: Nesmysl! Nesmysl?
FEMAD: LS V boudě: Don Šajn
1990 JH: I. Peřinová: Poslechněte jak bývalo, Don Šajn
1991 FEMAD: D klub: Hurník, Kaska: Pohádky z not
Mlád: Klauni
JH: Divadlo D-klub MKS: J. Dolina: Truchlivá komedie
1992 FEMAD: LS V boudě: Kipling a kol.: Příběh prvopočátku aneb Jak to bylo se zvířátky
Divadélko Kuba: Aškenazy, Mlád: Osamělý létající talíř
LS Střípek: I. Faitlová, Cibula: O Uladinovi a krásné Omně
ZUŠ: Havel: Chodící jitrnice,
Radovič: Pohádka o šedých a bílých myších,
Saint-Exupery: Malý princ
JH: LS Střípek: I. Faitlová: Zlaté kapradí
1993 FEMAD: LS Střípek: I. Faitlová: Klobásová komedie aneb Hamty, hamty, hamty
JH: Naivně poetické divadlo: K. Hynek: Inu...aneb Akustická kalužina
Spolkové loutkové divadloV boudě: I. Nesveda: Jossile Golem
1994 JH: LS Střípek: I. Faitlová: Kérkonošská pohádka
I. Faitlová: Klobásová komedie aneb Hamty? Hamty? Hamty?
DS Ludvíci Stavovské unie studentů :Haták: Ludvíci aneb Skvělá parta, hlášky, všechnoNaivně poetické divadlo: K. Hynek: Párty na troskách deníku malého lorda
FEMAD: Divadýlko Kuba sdružení Elča: Kaska, Mlád dle Čapka: Pejsek a kočička
1995 FEMAD, JH: LS Střípek: I. Faitlová: Cikánské princezny
JH: Divadlo Dialog: J. Murrell: Poslední léto
1996 FEMAD: Divadýlko Kuba sdružení Elča: Kaska, Mlád: Narodil se klaun
DT: DS Propadlo KS Esprit: Shirley: Vražda sexem
1997 FEMAD: LD Střípek: I. Faitlová: Brum - pohádka aneb Výchova medvědů v Čechách
Divadýlko Kuba sdružení Elča: Lédl, Kaska , Mlád: Čertovské pohádky
JH: Emil Hlavička, Ivo Hýbl: DS Dialog: Steinbeck: O myších a lidech
1998 JH: Divadlo My: F. Roberts, P. van Ostiijen, P. Podlaha: Můžete to být i vy
Loutkové divadlo Střípek: I. Faitlová: Brum – pohádka aneb Výchova medvědů v Čechách
I. Faitlová: Modrý Mauricius
1999 JH: DS Okřídlený vůl: D. Charms: Báby aneb Dobytku smíchu netřeba

WP 1973, 1974: Rec.kol. Klubu mládeže Dominik
WP 1984, 1985, 1991, 1993, 1994: Naivně poetické divadlo
WP 1988: Divadlo pod lampou
WP 1989: Klub západočeských recitátorů
WP 1992: Esprit
WP 1992: Divadlo D klub
WP 1995: Kapka

Loutkové divadlo: Loutkářský odbor TJ Plzeň-Letná
Ve 30. letech působilo v Plzni 36 loutkových divadel a všechna měla přátelské styky s Jos. Skupou. Ne jinak je tomu u dvou dodnes existujících plzeňských amatérských souborů. Sokolské divadlo v Plzni-Letné zahájilo pravidelná představení v r. 1923 v restauraci u Baumanů. V roce 1965 dostalo divadlo název Špalíček, zřizovatelem se stala Osvětová Beseda. Jádro repertoáru tvoří starší marionetové texty, současnější dramaturgii mají tzv. malé inscenace. (HS)
Novák, s. 41-42
B.Hrnčíř: Soubory letošní Chrudimi se představují (Čsl. loutkář, roč. IV/čís. 6, červen 1954)
St. Nový: Jubileum plzeňského Špalíčku (Čsl. loutkář, roč. XXV/čís. 3,březen 1975)

JAK plzeňský kašpárek pochovával Rakousko. Jubilejní almanach 1918 - 1928. Plzeň, Loutkové divadlo federálních osad 1928. 102 s.kIPOS, MLK
LOUTKOVÉ divadlo feriálních osad v Plzni. Upomínková brožura.
Plzeň, správa loutk. divadla 1925, 32s. fot.příl. kIPOS, MLK
OBRÁZKOVÝ almanach 1904 - 1929.Loutkové divadlo Feriálních osad.
Plzeň, F.Bergmann, b.r. 64 s. fot. v textu. KK
PLZEŇSKÉ loutkářství. Almanach vydaný k sjezdu českosl. loutkářů v Plzni. Plzeň, Loutkářský odbor při Osvětovém odboru 1925. 46 s. MLK
In:Novák:Nejstarší... (1923)
ALMANACH 1904-1929. Loutk. divadlo Feriálních osad. Plzeň, Bergmann 1929. 64 s. MLK
ALMANACH krajové loutkářské výstavy, školy a sjezdu, konané 31.5.-7.6.1936 v sokolovně Sokola Plzeň IV. Plzeň, Sokol 1936. 47 s. MLKNAŠE loutková scéna. Upomínková brož. Loutkového divadla feriálních osad v Plzni. Choceň, t. Loutkář (1919). 48 s. MLK
NOVÁK, Karel - o něm: Karel Novák. 70. Plzeň, t.Port 1932. 16 s. MLK
PIMPRLE. 10 let. P., Pimprle 1971. Nestr. MLK
PLZEŇSKÉ loutkové divadélko. Informační brožurka.
Plzeň, PLD (kolem r.1930). Nestr. MLK
PLZEŇSKÉ loutkové divadélko. Spejbl a Hurvínek. Inform. brožura... Plzeň, PLD (po r.1930). Nestr. MLK
PLZEŇSKÉ loutkové divadlo Národní jednoty pošumavské.
Plzeň, Správa divadla 1926. Nestr. MLK
ŠEDESÁT let loutk. souboru "V boudě". Plzeň, Dům kultury ROH 1988. 30 s. MLK
“V BOUDĚ” 1928 – 1998. Sborník. Plzeň, Loutkové divadlo V boudě” 1998. 30 s. kART (k zprac.JM)
LCH 1955: Loutkové divadlo zaměstnanců ve zdravotnictví
LCH 1954, 1956, 1958,...Úsměv - Závodní klub V.I. Lenina
LCH 1980, 1988, 1991, 1992, 1993, 1994, 1995, 1997, 1999: Střípek Národního výboru města PlzněLCH 1988: Dětský loutkářský soubor Myšáci, 3. LŠU Plzeň
LCH 1989, 1990, 1991, 1992, 1993, 1996: Loutkářský soubor V boudě
LCH 1992: LS D-klub
LCH 1994: Divadýlko Kuba
LCH 1996, 1997, 1998, 1999: Rámus
LCH 1995, 1997: Kapka
LCH 1998: Louže
:
JAK plzeňský kašpárek pochovával Rakousko. Jubilejní almanach 1918 - 1928. Plzeň, Loutkové divadlo federálních osad 1928. 102 s.kIPOS, MLK
LOUTKOVÉ divadlo feriálních osad v Plzni. Upomínková brožura.
Plzeň, správa loutk. divadla 1925, 32s. fot.příl. kIPOS, MLK
OBRÁZKOVÝ almanach 1904 - 1929.Loutkové divadlo Feriálních osad.
Plzeň, F.Bergmann, b.r. 64 s. fot. v textu. KKPLZEŇSKÉ loutkářství. Almanach vydaný k sjezdu českosl. loutkářů v Plzni. Plzeň, Loutkářský odbor při Osvětovém odboru 1925. 46 s. MLK
In:Novák:Nejstarší... (1923)
ALMANACH 1904-1929. Loutk. divadlo Feriálních osad. Plzeň, Bergmann 1929. 64 s. MLK
ALMANACH krajové loutkářské výstavy, školy a sjezdu, konané 31.5.-7.6.1936 v sokolovně Sokola Plzeň IV. Plzeň, Sokol 1936. 47 s. MLK
NAŠE loutková scéna. Upomínková brož. Loutkového divadla feriálních osad v Plzni. Choceň, t. Loutkář (1919). 48 s. MLK
NOVÁK, Karel - o něm: Karel Novák. 70. Plzeň, t.Port 1932. 16 s. MLK
PIMPRLE. 10 let. P., Pimprle 1971. Nestr. MLK
PLZEŇSKÉ loutkové divadélko. Informační brožurka.
Plzeň, PLD (kolem r.1930). Nestr. MLK
PLZEŇSKÉ loutkové divadélko. Spejbl a Hurvínek. Inform. brožura... Plzeň, PLD (po r.1930). Nestr. MLK
PLZEŇSKÉ loutkové divadlo Národní jednoty pošumavské.Plzeň, Správa divadla 1926. Nestr. MLK
ŠEDESÁT let loutk. souboru "V boudě". Plzeň, Dům kultury ROH 1988. 30 s. MLK
Loutkové divadlo: Loutkářský odbor TJ Plzeň-Letná
Ve 30. letech působilo v Plzni 36 loutkových divadel a všechna měla přátelské styky s Jos. Skupou. Ne jinak je tomu u dvou dodnes existujících plzeňských amatérských souborů. Sokolské divadlo v Plzni-Letné zahájilo pravidelná představení v r. 1923 v restauraci u Baumanů. V roce 1965 dostalo divadlo název Špalíček, zřizovatelem se stala Osvětová Beseda. Jádro repertoáru tvoří starší marionetové texty, současnější dramaturgii mají tzv. malé inscenace. (HS)
Novák, s. 41-42
B.Hrnčíř: Soubory letošní Chrudimi se představují (Čsl. loutkář, roč. IV/čís. 6, červen 1954)
St. Nový: Jubileum plzeňského Špalíčku (Čsl. loutkář, roč. XXV/čís. 3,březen 1975)

JAK plzeňský kašpárek pochovával Rakousko. Jubilejní almanach 1918 - 1928. Plzeň, Loutkové divadlo federálních osad 1928. 102 s.kIPOS, MLK
LOUTKOVÉ divadlo feriálních osad v Plzni. Upomínková brožura.Plzeň, správa loutk. divadla 1925, 32s. fot.příl. kIPOS, MLK
OBRÁZKOVÝ almanach 1904 - 1929.Loutkové divadlo Feriálních osad.
Plzeň, F.Bergmann, b.r. 64 s. fot. v textu. KK
PLZEŇSKÉ loutkářství. Almanach vydaný k sjezdu českosl. loutkářů v Plzni. Plzeň, Loutkářský odbor při Osvětovém odboru 1925. 46 s. MLK
In:Novák:Nejstarší... (1923)
ALMANACH 1904-1929. Loutk. divadlo Feriálních osad. Plzeň, Bergmann 1929. 64 s. MLK
ALMANACH krajové loutkářské výstavy, školy a sjezdu, konané 31.5.-7.6.1936 v sokolovně Sokola Plzeň IV. Plzeň, Sokol 1936. 47 s. MLK
NAŠE loutková scéna. Upomínková brož. Loutkového divadla feriálních osad v Plzni. Choceň, t. Loutkář (1919). 48 s. MLK
NOVÁK, Karel - o něm: Karel Novák. 70. Plzeň, t.Port 1932. 16 s. MLK
PIMPRLE. 10 let. P., Pimprle 1971. Nestr. MLK
PLZEŇSKÉ loutkové divadélko. Informační brožurka.
Plzeň, PLD (kolem r.1930). Nestr. MLK
PLZEŇSKÉ loutkové divadélko. Spejbl a Hurvínek. Inform. brožura... Plzeň, PLD (po r.1930). Nestr. MLK
PLZEŇSKÉ loutkové divadlo Národní jednoty pošumavské.
Plzeň, Správa divadla 1926. Nestr. MLK
ŠEDESÁT let loutk. souboru "V boudě". Plzeň, Dům kultury ROH 1988. 30 s. MLK
“V BOUDĚ” 1928 – 1998. Sborník. Plzeň, Loutkové divadlo V boudě” 1998. 30 s. kART (k zprac.JM)
LCH 1955: Loutkové divadlo zaměstnanců ve zdravotnictví
LCH 1954, 1956, 1958,...Úsměv - Závodní klub V.I. LeninaLCH 1980, 1988,... Střípek Národního výboru města Plzně
LCH 1988: Dětský loutkářský soubor Myšáci, 3. LŠU Plzeň