Texty: Masarykův lidovýchovný ústav, Zápis z jednání Senátu 11. června 1929

Zápis z jednání Senátu 11. června 1929
Prosím pana sen. Hubku, aby se ujal slova.
Sen. Hubka: Slavný senáte! O divadle a divadelních věcech nebývá často hovořeno v našich sborech zákonodárných.
(Následuje část o Národním divadle.)
předložení osnovy divadelního zákona:
To je věcí ministerstva vnitra. Bylo by už opravdu na čase, pobídnouti Masarykův lidovýchovný ústav, jemuž propracování osnovy zákona o divadelnictví bylo svěřeno, aby konečně odevzdal celý materiál do rukou ministerstva a odtud aby se osnova dostala co nejdříve do rukou našich ke konečnému projednání. Po více nežli 100 schůzích Masarykova lidovýchovného ústavu o této věci mohl by již býti materiál náležitým způsobem připraven.
Po tomto zákoně volá tisíce ochotnických spolků a volá po tom také uznání a vděčnost za obrovskou kulturní práci, kterou konají ochotníci ve službě divadla pro národ.
Volám k státní správě, aby v tomto směru konala rychle svou povinnost a předložila konečně návrh divadelního zákona.
Při této vzácné příležitosti buď také vzpomenuto i těch dřevěných aktérů. V těchto dnech ukončená výstava loutkařská dala širší veřejnosti nahlédnouti v obor kulturní činnosti, jíž příslušné odvětví státní správy věnovalo pozornost jen minimální.
Statistika o práci loutkářů budí zasloužený respekt. Měli jsme v roce 1928 v republice 2.677 loutkových divadel, na těch absolvováno bylo 24.550 představení s návštěvou 2,500.000 diváků. Dnes je loutkových scén v republice Československé skoro 3.000. To už je něco.
Loutkáři z povolání, spolky, mateřské školky, vojenská zátiší a různé jiné korporace baví a vychovávají svými divadélky mládež i dospělé. Z vybraných peněz podporují se kulturní, humánní a jiné dobročinné podniky, a tak loutky vedené obětavostí nezištných pracovníků, více nebo méně neznámých, plní obrovský úkol, před kterým má cizina větší respekt než my u nás doma.
Plzeňské loutkové divadlo feriálních osad, vedené prof. Skupou, je zváno do Francie, Ameriky, do Německa a svými zájezdy pomůže jistě velmi dobře šířiti kulturní zdatnost československého národa, K plzeňskému loutkovému divadlu řadí se mnoho jiných velmi významných loutkových scén.
Všímejme si i tohoto na první pohled drobného kulturního úkolu a přejme všemi silami rozvoji našeho loutkářství pilného zdaru. Od Národního divadla v hlavním městě našeho státu až po tu loutkovou scénu v našich mateřských školkách někde v pohraničí republiky, na celý ten soubor našeho čsl. divadla a celé naše divadelnictví mysleme stále a stůjme mu k službám! Konejme na tomto poli všichni kulturní práci, každý svým způsobem a všichni k jednomu společnému cíli, ti, kteří v divadlech jsou zaměstnáni, i ti, kteří mají umožniti těmto divadelně exponovaným osobám jejich těžkou práci! Všichni pro vyšší kulturní cíl, pro vyšší vzdělání národa! (Potlesk senátorů stran socialistických.)