Texty: Plzeň-Doudlevce, GARDAVSKÝ, Vladimír: Procházka růžovým sadem. AS 2000, č.2.

Propadlo oslavuje výročí novou inscenací

Plzeňské divadlo Propadlo oslavuje v letošním roce úctyhodné výročí - devadesát let od svého založení. Jeho legitimními předchůdci totiž byly Jednota divadelních ochotníků v Doudlevcích, založená v r. 1910 a později pak Divadelní soubor II ZK ROH Škoda. Soubor za dobu svého trvání již mohl vychutnat nespočet úspěchů včetně účasti na národní přehlídce Jiráskův Hronov. Ještě v živé paměti je mimořádně zdárné období pod uměleckým vedením Štěpána Maroviče i inspirativní spolupráce s Ladislavem Peškem. Zapomenuta by neměla být ani obětavá práce vynikajícího herce a dlouholetého vedoucího souboru Stanislava Mainera. K významnému výročí nastudovalo Divadlo Propadlo komedii Jana Jílka Procházka růžovým sadem.
Autor se v této hře dotýká v komediální rovině především pocitů osamělosti příslušníků té nejstarší generace bez ohledu na to, žijí-li ve společné domácnosti s rodinou svých dětí, jak je tomu v případě vitální, energické, ale citově strádající babičky (M.Drápalová), či osaměle (neutěšenou situaci jejího souseda penzisty na menším prostoru věrohodně nastínil J.Drápal). J.Jílek tyto ani další modelové situace v průběhu hry, bohužel nijak neprohlubuje, jen na ně upozorňuje, přesto závěrečné poznání, že není nikdy radno bezútěšný stav lámat násilně přes koleno, vyznívá díky vyzrálému herectví členů souboru vnitřně zdůvodněně. Hercům vůbec pod režijním vedením Josefa Drápala se daří i z místy značně plytkého textu budovat téměř nepřetržitě jeden komický výjev za druhým. Ty nabírají ještě druhý dech po příjezdu řízné Emilky (A.Kovářová, alternuje L.Frysová) a jejího lehce opožděného chráněnce Cyrila (J.Pelc). Herci vesměs důrazně konkrétním herectvím oživují výrazně odlišné typy, kromě již jmenovaných například přesmíru emancipovanou Olinu (D.Marovičová), trpně snášenlivého Škovránka (P.Woller, alternuje M.Urban), či notně vypelíchaného svůdníka, Olinina šéfa (F.Pohl), jehož pozérství je snad nepředstižitelné. Zkušený herec nás uměřenými výrazovými prostředky varuje před tím, jaká je strojenost nebezpečná věc, jak pod její maskou znějí falešně i upřímně míněná slova. Na tento fakt jako by však někdy zapomínal autor.
Vladimír Gardavský