Texty: Pražská přehlídka amatérského divadla, autor Luboš Šterc; AS, 2000, č.2,

Pražská přehlídka amatérského divadla
Tradiční jarní amatérské divadelní přehlídka se letos konala ve dnech 17.-19.března v divadelním sále DDM Karlín. Zúčastnilo se jí celkem 7 souborů a jako host soubor Refektář s představením pro děti, aby v Karlíně bylo zachováno pravidelné nedělní uvádění her pro dětského diváka.
Letošní přehlídce předcházelo výběrové kolo. Členové lektorského sboru se seznámili s přihlášenými soubory už předem a do přehlídky navrhli nejkvalitnější inscenace. Bohužel ne všechny soubory (např. DS Puchmajer) se mohly z provozních nebo zdravotních důvodů akce zúčastnit, takže ke slovu přišly i náhradní inscenace.
Celá přehlídka měla hladký průběh, hrací plán byl v podstatě dodržován a mezi jednotlivými představeními zbyl vždy čas i na pohovor poroty s vedením souboru nebo s celým souborem. Kromě jediného dopoledního představení byla až překvapivě dobrá i návštěvnost. Publikum bylo velmi vnímavé a pomohlo dotvořit příjemnou atmosféru.
V úterý 21. března se konal závěrečný seminář, na němž byla celá přehlídka zhodnocena, vyhlášeny výsledky i návrhy na účast v dalších soutěžních kolech a zkrátka nepřišli ani nejúspěšnější jednotlivci - režiséři a herci.
Budu-li srovnávat úroveň přehlídek posledních let, rád konstatuji, že letos došlo k určitému kvalitativnímu zlepšení. Bylo patrné už ve výběru textů - převážně se západní provenience - s jedinou hrou českou (Procházka) a mám-li nastolit nejzávažnější problém této oblasti, pak je to bezesporu nedostatek dramaturgické práce. Přetrvává stav, že soubory v podstatě dramaturga nemají, že jeho práci zastává vedoucí souboru nebo režisér. A při tom praxe ukazuje, že zejména u náročných textů dochází často k neadekvátním škrtům a úpravám anebo ještě spíše naopak, že se neškrtá a neupravuje tam, kde je to přímo žádoucí, a kde pak herci marně zápolí s předlouhými dialogy v nichž se ztrácí rytmus i pointa.
Mnohem světlejší stránkou byli tentokráte režiséři - ostatně tři z nich byli také za svou práci oceněni. Výbornou práci odvedl tentokráte nestárnoucí Dáda Stoklasa z Horních Počernic, který dokázal, že i amatéři si mohou troufnout na tak nesnadný úkol, jako je Shawův "Pygmalion". Režisér Stoklasa by rozhodně pochybil, kyby neuvedl tuto hru, když má v souboru tak vynikající představitelku Lízy jako byla Jana Keilová. Uznání zaslouží i Kateřina Baranovská z DS Klapý, který se statečně porval asi s nejnáročnější hrou celé přehlídky, Enquistovou "Nocí Tribádek". Kvalita tohoto souboru pak slibuje, že se na textu bude dále pracovat. Příjemně překvapila i první režijní práce mladého Jiřího Kohouta ze Zbraslavi (Procházka: "S tvojí dcerou ne"). Kvalitní zbraslavský soubor měl vždy největší manko právě na režijních postech. Talentovaný Jiří Kohout by mohl být pro Zbraslav velkým přínosem.
Velmi dobrou práci odvedl i režisér Strejcovský na Feydeauově komedii "Nebožka panina matka". Naopak nedostatek režijní práce poněkud přibrzdil výkon zkušených herců v náročné Patrickově hře "Rajčatům se letos nedaří".
Pokud jde o herecké výkony, dá se hovořit o solidním průměru. Starší a zkušenější herci si udržují své postavení a vedle nich vyrůstá řada mladých a nadějných adeptů. Dívky samozřejmě převažují, ale bylo vidět i šikovné mladíky, kteří jen potřebují více se vyhrát.
Porota ve složení Josef Kettner, Luboš Šterc a dr. Ota Smrček navrhla udělit celkem 4 ceny. Za nejlepší herecký výkon Janě Keilové z Horních Počernic (Líza Doolitlová-Pygmalion), Olze Novákové ze Zbraslavi a Vladimíru Šímovi z DS Máj za nejlepší ztvárnění vedlejší role. Cenu za nejlepší režii získal Vladimír Stoklasa z Horních Počernic (Pygmalion). Kromě toho bylo uděleno 7 čestných uznání.
Jakousi experimentální složkou přehlídky zastupovaly dva soubory: DS Excelsior a Neklid. Početný mladý kolektiv v DS Excelsior se představil montáží veršů, minipovídek a songů nazvanou "Žvahlavárium" a naznačil možnosti určité klubové inscenace. Velký počet zaujatých mladých členů souboru je příslibem pro další práci a závažnější úkoly. Divadlem jednoho herce a skutečným experimentem byly "Krotké variace" F.M.Dostojevského. Přeintimnělé podání a nedomyšlené režijně pojetí jakož i technické problémy zapříčinily, že k divákovi jak příběh tak i jeho závažné myšlenky nedocházely.
Zbývá poděkovat všem zúčastněným, popřát vítězům úspěch v další práci i v dalších soutěžích a projevit uspokojení nad tím, že amatérské divadlo v Praze nejen dále přes těžké podmínky žije, ale že je dokonce schopno přinášet lepší výsledky než v minulých letech.
Luboš Šterc