Texty: Náchod, Excerpce pro MČAD 1998-2002

NÁCHOD o.Náchod viz též BABÍ, BĚLOVES, DOBROŠOV, JIZBICE, STARÉ MĚSTO n.M.
CČAD s. 29, 3I, 32, 51, 81, 85,126,158,199, 202, 204, 214, 218, 224, 374, 391, 397
Obr.CČAD s.84: Výjev z Jiráskovy Lucerny, Ochotnický spolek Náchod,1905.
Obr.CČAD s.214:J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena, Divadelní studio Kulturního střediska Náchod, režie Miroslav Houštěk,1965.
přelom 17. a 18. st.: Jan Karel Killar: Komedie o sv. Jiří mučedníku,
DČD I., s. 316
1832: Mozart: Don Juan - česky (!)
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo DČD II., s. 306, s. 290
Na Tři krále přišli do Náchoda lidé z Třebechovic, aby tu po domech chodili s "komedií", ale představitelé města jim to nepovolili. (Ron)
Nelze přesně určit, kdy se zde poprvé hrálo ochotnické divadlo. Předpokládá se, že provázelo ve městě národní obrození od jeho počátků. Nebyly to pevně organizované spolky, ale určitý druh vlasteneckých společností, které pečovaly o lidovou zábavu a tedy i o divadlo. 1848 první záznam o pokusu několika nadšenců, utvořit ochotnický kroužek. Představení se konalo v zámeckém divadle. 1850 bylo vybudované jeviště v hostinci Na kutlofě. Zde bylo potom do 1857 i sídlo spolku. Vhodnější podmínky pro představení se našly 1858 v hostinci U zlatého beránka. První představení bylo Rauspach: Der Zeitgast. Do 1860 se hrálo střídavě česky a německy, od 1859 jen česky. Válečný rok 1866 přerušil činnost spolku. 1869 znovu zahájena činnost v prostorách Na kutlofě. 1871 zal. Spolek divadelních ochotníků hrou Život za přítele. 1874 hrálo v hostinci U města Prahy. V tomto roce se ochotníci vrátili do Zlatého beránka, sál byl v prvním patře. 1882 obec odkoupila Zlatého beránka, zbořila budovu a na místě postavila nový divadelní sál, kde se hrálo od 1884 a zde bylo potom i trvalé sídlo spolku. Ten z vlastních nákladů vybudoval jeviště. 1890 bylo divadlo opět přestavěno a 1892 bylo provedeno slavnostní první představení v těchto nových prostorách hrou Pod krovem otcovským. 1895 byla v Praze po Národopisné výstavě zakoupena Alšova opona, kterou použili 1896. Po 1900 se ani zdejším ochotníkům nevyhnul trend, hrát operu. 1901 nastudovali Suppého operetu Dívčí ústav. Místní továrna umožnila finanční podporou dělníkům scénické provedení Bendlova Švandy dudáka zpěváckým spolkem Hron /19..?/. Do 1907 byla divadelní budova postupně modernizována. Toho roku divadelní sál skoro celý vyhořel, ale vybavení scény se zachovalo. /Javorin: 1910 se v tomto divadle hrálo naposled, budova byla zbořená??/. Tehdy se začalo uvažovat o postavení nového divadla. Se souhlasem obce 1912 byl celý hotel včetně divadelního sálu opět zbořen a bylo postavené nové divadlo. Nové dekorace byly od V.Šustka a Jos.Weniga. Divadlo mělo název Městské divadlo dr.J.Čížka. Zahájilo provoz 1914 Janem Žižkou. V titulní roli vystoupil Eduard Vojan. Postupně se provoz na scéně technicky zdokonaloval. Hrál se český i světový repertoár, klasický i soudobý a pečovalo se o odpovídající uměleckou úroveň. Spolek měl dokonale vedený archiv s mnoha důležitými dokumenty. (JM)
Ve službách Thalie II. s.260, Javorin s. 133, Smékalová
1655 na Tři krále přišli do Náchoda lidé z Třebechovic aby tu chodili po domech s komedií, ale nebylo jim to dovoleno. Jde patrně o nejstarší doklad o t.zv. pochůzkovou hru v Čechách. Existuje záznam o hře náchodského sládka Jana Karla Kilara Komedie o sv.Jiřím mučedlníku, patřící do hraných her v 17. a 18.st.
Muzikální gremium, jehož členy byli učitelé, vrchnostenští úředníci, městská honorace uvedli 1830 německy a 1832 česky Dona Giovanniho.
Po vzniku KSČ 1921 zde hrál Dělnický divadelní soubor. Soubor ukončil činnost po zákazu KSČ 1938, členové většinou přešli do jiných souborů.
ČERNÝ, František: Divadelní tradice východních Čech. Listy Katedry historie a Historického klubu, pobočka Hradec Králové,č.9, 1995.
1888 zal. Spolek divadelních ochotníků "Tyl"(Plhov). Na počátku své činnosti narážel na potíže a v důsledku toho často měnil místo. Po válce 1918 prožíval spolek největší rozkvět, i když hospodářská krize ho omezovala. Ve čtyřicátých letech si dobrou dramaturgií a uměleckými výkony získal publikum, takže docházelo až k 15 reprízám. Ve dvacátých letech hrála ve vývoji souboru zvláštní roli rodina Štěpánů. 1928 ve hře "Jiný vzduch" hrálo 26 Štěpánů. Repertoár byl tvořen klasickou i soudobou českou hrou. Do 1943 sehráli 655 představení. Spolek měl archiv a v něm m.j. i korespondenci s Al.Jiráskem a rukopis části hry J.K.Tyla. 1939-1945 bylo několik jeho členů perzekvováno a umučeno v německých koncentračních táborech.
Ve službách Thalie II. s.279.
Na zámku se provozovaly i části oper a balet. Po 1848 provedli ochotníci první česká představení Hadriána z Římsů, Pana Čapka /Fredro/Rieger/, Kníže ďábel /Raupach/, Kouzedlnice Sidonie /Zschoke/Štěpánek/. 1859 se společností J.Prokopa vystoupil i začátečník Mošna. Po 1861/?/ se hrálo už jen česky. U zlatého beránka ochotníci od 1875 pořádali pro získání finančních prostředků plesy a společenské zábavy, koncerty apod. Opona, zakoupená 1896 je dílem Alše a Ženíška /?/. 1905 se uskutečnil cyklus českých dramat. 1907 se uskutečnilo slavnostní setkání s potomky českých exulantů z pruského Slezska, včetně představení Sirotčí peníze /Stroupežnický/. Do té doby s ochotníky hostovali např. Mošna, Bittnerová, Ryšavá, Vojan, Hűbnerová aj. Divadelní sál U beránka nevyhovoval a bylo rozhodnuto postavit nové divadlo. Po 1918 ochotníci pokračovali ve vybraném dramaturgickém plánu, v němž byla klasická i soudobá díla česká i cizí /např. Langer, Medek, Šrámek,Shaw/. Součástí byly i operety a opera V studni. /JM/
TÁBORSKÝ, str. 371 — 379.
Spolek divadelních ochotníků, 1871, 18 L/44
Spolek divadelních ochotníků Tyl na Plhově, 1880, (změna stanov 1935), 18 N/34
Spolek divadelních ochotníků Osvěta, 1920, (změna stanov 1928), 18 N/167
Dramatický odbor církve československé, 1924, (změna stanov 1935),
Dramatický odbor živnostnicko-obchodnické strany středostavovské, 1926
Spolek divadelních ochotníků Lidová scéna, 1928, 18 N/264
Dělnické divadlo, 1931, 18 N/313
Rejstřík spolků, fond OkÚ Náchod, SOkA Náchod
1913 SDO
VOSTRÝ,Jaroslav: Zdeněk Štěpánek. Herec a dějiny. Praha, Achát 1997., s.55
asi 1935 gymnazium Radúz a Mahulena. SDO Šrámek:Měsíc nad řekou
SKOŘEPOVÁ,Luba: Pomněnky i máta peprná aneb Kudy jsem si to vyšlapovala. Praha, Set Out asi 1996. s.51,62
ÚMDOČ 1922: SDO Tyl
BOUZA, Erik - SÁDLO, Václav: Divadelní tradice Náchoda. Výstava k 100. výročí otevření ND v Praze, k 70.výročí Městskéého divadla v Náchodě a 30.výročí Náchodského kulturního střediska v Náchodě. Náchod, OM 1983. 14 s. (10 obr.příloh)
HRAŠE,J.K.: Dějiny Náchoda, 1620-1740, Náchod 1994, 316.
HRUDÍK, Ladislav: Náchod divadelní. In: Stopami dějin Náchodska 1. Sborník SOkA Náchod. Náchod, SOkA 1995, s.44-71. (Přednáška o dějinách ochotnického divadla v Náchodě od r. 1797 do r.1947, kdy ji autor proslovil. Text opatřen úvodem autora a ediční poznámkou redakce.)
/SÁDLO, Václav/: Divadelní tradice Náchodska. In: Cesty k divadlu. Náchod. OKS 1984, nepag. (s.2). Pro potřebu účastníků zájezdu z okresu Náchod do ND na představení Jiráskovy Lucerny v dubnu 1984. (Stručný příspěvek zaměřený především na Náchod: bez podpisu.)
SENKEVIČ, Milan - BEDNÁŘ, Ivan: Kultura jako droga. Divadlo-Theatre 1, 1995, č.8, s.50 - 56. BibDÚ
SUCHÝ, Jaroslav: Plhovský Tyl. In: 100 let divadla na Plhově 1888-1988. Náchod. Náchodské kulturní středisko 1988. s.5-29 (28 obr.)
ŠAFÁŘ, Oldřich: Náchodské loutkářské tradice. Náchod, OM 1997. 12 s. (3 obr.). (U příležitosti výstavy Svět loutek, výstavní síň OM v Náchodě .
TAŠNER, Alois: Loutkář za mřížemi gestapa. Kus loutkářské historie.
JIRÁSKŮV okrsek ÚMDOČ v Náchodě. In: Ve službách Thalie II. s.35.
Sídlo Jiráskova okrsku ÚMDOČ (1922).
ÚMDOČ 1922: Spol. div. och., Spol. div. och.Osvěta
Činné soubory1956: DS Tyl, závod Tepna ´01-Plhov, DS závodu MEZ Náchod-Běloves, divadelní odbor závodu Zd.Nejedlého /z repertoáru Plačící satyr /Šrámek/, J.K.Tyl, Sen noci svatojánské, Loupežník, Živnost paní Warrenové/. Recitační soubor při okresní knihovně /za Eugena Oněgina dostal stříbrnou medaili SLUT 1955 v Praze, na repertoáru Honzl, Neruda, Ibsen,Básníci o Mozartovi, 1955 Seifertův večer za přítomnosti Seiferta, Mickiewicz, Schiller. /JM/
OD1956/3,s.66.
Smíšená umělšcká skupina Lidové knihovny OD 1957/2, s.27.
Sólisté OLK společné vystoupení na JH 1958. OD 1958/7, s.153. OD 1958/7, s.154.
DS Okresní lidové knihovny s Deset dnů, které otřásly světem účast na festivalu smíšených uměleckých skupin v Jaroměři. OD 1959/3, s.64 - 65.

Adresář 93:LS, Náchodská divadelní scéna
JH 1950: Okrsek ÚMDOČ: Jirásek - Tumlíř: Skaláci
JH 1957: Divadlo poezie Okresní knihovny: Zpěvy staré Číny
JH 1960: A slyším lidstva hymnus hřímavý
JH 1965: DS Náchodského kulturního střediska: Tyl: Tvrdohlavá žena
JH 1967: DS mladých Náchodského kulturního střediska: Vrchlický: Soud lásky
JH 1981: Náchodská divadelní scéna: Casona: Jitřní paní
JH 1995: Tvrdohlavá žena aneb Zamilovaný školní mládenec
WP 1962: Soubor OLK
Loutkové divadlo.
1780 si studnický loutkář Jan Jiří Brát koupil v Náchodě na náměstí dům čp.74. Zde si vyřezal a oblékl pimprlata a provozoval s nimi v sousední krčmě komedii. 1795 v Litoměřicích obviněn katolickou církví z frašek, pohoršujících mravy a náboženství. 1806 zemřel v Náchodě. Jeho syn Antonín se toulal s divadlem po Evropě. 1806 se mu narodil v Malmö Gustav Friedrich a v Nyköpingu Oskar Alexander. 1846 hráli jejich synové na zámku v Náchodě "metamorfózy". Loutky byly téměř životní velikosti, technika divadla překvapující. Tato společnost zřejmě procestovala značnou část Evropy. 1848 patrně celé divadlo vzalo při revoluci v Praze zasvé. V 1. pol. 19.st. zajížděly do města i jiné loutkové scény. Pravidelně zajížděl na Plhov U Houšťků Matěj Kopecký. Repertoár: Kopeckého hry, Paličova dceru, Švanda dudák, Lešetínský kovář, Naši furianti, pohádky a hry se zpěvy. Tradice hostování pokračovala až do 1914. Hrávalo se na Plhově, U Terčů, U Kuklů, U Jiřího z Poděbrad, U stříbrného potoka. Po 1918 se tradice přenesla spíše do jednotlivých domácností, kde hrávali děti a dospělí. Kolem 1930 zřídila DTJ loutkové divadlo v klubovně na hřišti. Zde se vytvořil kolektiv loutkoherců. V tělocvičně staroměstské školy tehdy vybudovali rovněž scénu, hrající až do 60. let. Po několikaleté přestávce pokračovali i ještě v 90. letech. Další scéna v běloveské sokolovně skončila kolem 1950. Obliba loutek vyvolala i jejich výrobu, jíž se věnoval ... Mojžíš /dřevo, sádra, různá velikost a vedení/. Průlom v tradičním pojetí znamenalo hostování Josefa Skupy ve 30. letech. Hrál ve velkém sále Městského divadla. Byl to podnět pro Městský osvětový sbor, který zal. v pol. 30. let Městskou loutkovou scénu. Zakladatel Alois Tašner měl rozhodující podíl na dlouhé historii tohoto souboru, původně složeného z místní inteligence a školních dětí. Hráli až do 1968 v 1.patře čp. 67 na rohu náměstí. Dům poč. 80. let zbořen. Tašner byl autorem, upravovatelem, uplatňoval moderní koncepci. Hráli i 1938 - 1945, ale Tašner za odbojovou činnost 1942 odsouzen do koncentračního tábora. Zde napsal Koblížek na cestách, provedený rok po jeho návratu, 1946. V 5O. letech nastoupila po Tašnerovi nová generace. 1968 scéna skončila, nebyly prostředky pro rekonstrukci zchátralé budovy. Vybavení divadla uskladněno v Městském divadle, další osud neznámý. 1953 zal. Dětem pro radost, scéna ZK ROH n.p. Rubena. Soubor vedl řadu let Miroslav Klicpera. Hráli v suterénu náchodské Slávie /ul. Němcové/Pražská/. Divadlo hrálo ještě i v 90. letech 20.st. (JM)
ŠAFÁŘ, Oldřich: Náchodské loutkářské tradice. U příležitosti výstavy Svět loutek, Okresní muzeum v Náchodě, 1997. 9 str. kART
1953 zal. loutkový soubor Dětem pro radost. Scéna ZK ROH n.p.Rubena Náchod. Do 1998 v suterénu Slávie /ul.Němcové/Pražská/. 1998 výpověď od nového majitele. Soubor je od tohoto roku občanským sdružením Loutková scéna Dětem pro radost. Inventář provizorně uložen v městském divadle a ve skladové hale. MěÚ hledá definitivní řešení. Soubor hraje v městském divadle. Pořádá zájezdy. 1953 - 1998 sehráli okolo 860 představení, ročně 7 premiér, 3 - 4 reprízy. S ohledem na provozní podmínky pčinnost omezena. Z repertoáru: Křemílek a Vochomůrka, Bubáci a hastrmani, Posvícení v Hudlicích, Hrátky s čertem, Dlouhý, široký a Bystrozraký, Jiříkova strašidýlka, Chytrá princezna... /JM/
ŠÁRKA, Daniel: Doplněk k loutkovému divadlu v Náchodě. 1999. 1 str. Rkp. kART.
1997: přes 40 let hraje pohádky Loutková scéna Dětem pro radost. Během divadelní sezóny navštívilo její představení přes 1 tis. dětí. Loutkoherci své inscenace klasických i moderních pohádek hrají s marionetami (závěsnými loutkami) i spodovými maňásky či javajkami. Soubor má 1997 8 stabilních členů.
Náchodský zpravodaj, č.3, 1997