Texty: Luže, excerpce pro MČAD 1998-2002

LUŽE (LUŽ), viz též BĚLÁ, o.Chrudim
CČAD s. 175
místo vzniku Rakovnické vánoční hry,
DČD I., s. 298 - 301
1815: Ochotnické divadlo v české řeči (s. 181)
DČD II.
Existenci ochotnického divadla v místě uvádí
BOLESLAVSKÝ, Jos.Mikuláš: Jos.Mikuláš Boleslavský v Divadelním ochotníkovi Díl II. Sv.6 v čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu. Praha, Slovanské kněhkupectví 1863. s.III. kDÚ
1684 nebo 1685 nejstarší záznam o divadelní a hudební produkci - Rakovnická vánoční hra v jezuitské rezidenci na Chlumku (česky)
1801 volné sdružení Ochotnické divadlo
1867 Ochotnicko - čtenářská jednota Jaroslav
1901 - 1950 Jednota divadelních ochotníků Jaroslav
1951 Jaroslav, divadelní kroužek ZK ROH Gottwaldovy státní léčebny
1953 - 1979 Dramatický kroužek (Jaroslav) při OB
1979 - dosud Dramatický kroužek Jaroslav při KaSS
Další soubory:
asi 1922 - 1926 soubor při FDTJ
1922 - 1944 Katolická mládež sdružená v Orlu
asi 1924 - 1938 DO DTJ
1930 - 1934 Žactvo a dorost Sokola
asi 1930 - 1969 Loutkové divadlo Sokola
asi 1969 - asi 1972 Loutkové divadlo ČSM
1928, 1929, 1939, 1949 - 1982 dětské soubory škol
NĚMEČEK, Aleš: Soubor informací o práci divadelních souborů v Luži a okolí. Rkp.kART
1684 a 1685 se zde hrála Rakovnická vánoční hra v jeziutské rezidenci na Chlumku, a to s hudbou a se zpěvem. Jde o jediný úplný dochovaný exemplář této hry. Náboženské hry, provozované na Košumberku či v Luži v přírodě vystřídaly světské náměty koncem 18.st. 1801 z hodnověrných pramenů zjištěna divadelní činnost v místě. Jindy se uvádí 1815. Převládala němčina, později čeština
a v polovině 19.st. jsou plakáty označené Ochotnické divadlo v Luži. Lužský zpravodaj od 1878 zal. v Radimi, později součásti Luže Čtenářská beseda, pořádající debatní večery. 1901-2 zal. Jednota divadelních ochotníků Jaroslav. Provozovali vedle činohry výjimečně i operetu anebo hry se zpěvy. 1908 - 1959 byl aktivní Ochotnicko - čtenářský spolek Havlíček v Bělé, pozdější části Luže. 1917 - 1925 /?/ se v Radimi ustavil další Nepolitický spolek Lípa, pořádající debatní večery, hry, kuplety. 1925 zal. v Radimi Místní sdružení republikánského dorostu, později přejmenované na Mládež Národního souručenství Lozice - Radim. Pořádali estrádní programy a hráli hry se zpěvy. Činnost ukončili 1942. Po 1918 se ustavily další ochotnické soubory. 1922 FDTJ ustavila činoherní soubor, který od počátečního kabaretu přešel na vážnější repertoár. 1922 hráli Průboj, Můj tatíček je anděl, Za cizí hříchy, Kubíček Vrána, 1923 Poprava pěšáka Kudrny, hry se sociální a politickou tématikou, určené dělnickému obecenstvu. Hráli v hostinci U Filipů. Členové souboru byli z místa a z okolí. 1926 byla činnost FDTJ v místě zakázána. Likvidované zařízení divadla bylo prodáno Sokolu v Pokřikově. Členové se soustředili na jinou veřejnou činnost a na pořádání výletů. Část přešla do souboru sociální demokracie, který hrál v hostinci pod Chlumkem. Ten později přestavili na Lidový dům a v něm zřídili přenosné jeviště. Společenské zázemí měli zejména mezi zaměstnanci ústavu pro tuberkulózní děti. O jejich repertoáru se nedochovaly zprávy. Ze vzpomínek účastníků lze uvést Posledního muže, Poslední zvonění, Pod vládou něžného pohlaví /1938/, C. a k. polní maršálek, Děvče z Čerchova /1938/, Bílá jeptiška. Výpravu si zařizovali sami. Na rozdíl Jaroslava a Orla hráli i pro děti /Jak Kašpárek s čertem Bálem udělali Honzu králem, se sociální tématikou Zelené království /Rajská - Smolíková/. Činnost ukončili 1938. Orel hrál od 1922 - 1944 v hostinci U hvězdy činoherní představení. 1926 byla postavena v místě nová sokolovna se stálým jevištěm. Sokol spolupracoval s DS Jaroslav, zejména účastí svého dorostu a žactva, a to do 1934 /Pro princeznu svobodu /1930, Toulcová - Mattlerová, Miluška, dítě lesní víly /1933, Fořt/, Pro tatíčka presidenta /1934/, Karafiátovi Broučci /1934/. Těchto inscenací se účastnilo až 130 účinkujících. K aktivitám Sokola patřilo i loutkové divadlo /193O - 1969, mimo léta okupace/. DTJ skončila činnost 1938, její jeviště odkoupil Orel. Sem přešla i část hereckého kolektivu, jiní přešli do DS Jaroslav, který hrál až do zákazu 1944. Jaroslav uváděl v dobrém provedení každý měsíc premiéru. Po 1945 se všichni ochotníci sloučili v DS Jaroslav. Ten přešel 1948 do Národní fronty, 1951 jako Rudý kroužek ZO ROH Gottwaldovy dětské léčebny, v programu měli pouze činohru. 1950 /?/ se ustavil Klub ČSM, později OB, hráli kuplety. 1953 Jaroslav přešel do OB, hrál rovněž výlučně činohru, 1979 pod KaSS, kde hrál činohru, hry se zpěvy a pořádal zábavné pořady, takže byl nejaktivnější složkou místní kultury. 1959 ukončil činnost Ochotnicko - čtenářský spolek Havlíček v místní části města Bělé. 1969 - 1972/?/ byl činný loutkářský soubor ČSM. Na předválečnou aktivitu školní mládeže /1928, 1929, 1939/ navázala nová školní představení. Největší aktivitu tyto soubory projevovaly 1949, 1965 a 1970 a 1982. Později se zájmy pedagogů orientovaly na jinou veřejnou činnost, po 1989 převládla nechuť angažovat se anebo to byl nedostatek vědomostí v oboru. Zde byl ale také počátek několika pozdějších profesionálních umělců. Kladem školních představení byl kvalitní repertoár /Popelka, Zkoušky čerta Belínka, Tulipinka, Čarodějný bál, Soví princezny, O princezně Zívalce/. Od 1968 se rozšířily malé divadelní formy, v nichž se soubor metaforou vyjadřoval k současným problémům. Konkurence hromadně sdělovacích prostředků vedla v souboru k náročnější práci inscenační i herecké a počet premiér se omezil na 2 - 3 ročně. Pravidelně se účastnili soutěžních přehlídek. Oceněné byly inscenace Honorace z pastoušky /1976/, Jakub Oberva /Havlásek, 1978/, Pekelný mariáš /Starý, 1980/, Lumpacivagabundus /1989/, Šotola: Možná je na střeše kůň /Vysoké n.J., 1983/. 3x reprezentovali kraj na KDP. 1996 Jak květinky přezimovaly /Vaňátko/, připravené režijně členkou DS Jaroslav. V polovině 90. let vykazovaly nejvyšší uměleckou kvalitu dramatické kroužky ZŠ. 1996 k 195.výročí DS Jaroslav nastudovali Aškenazyho Pravdivý příběh Antonie Pařízkové, lehké holky s dobrým srdcem a připravili výstavu a 4.ročník Lužsko - košumberských hrátek - představení různých žánrů činohereckých a loutkářských souborů, amatérských i profesionálních, v prostorách hradu. Jaroslav v tu dobu pořádal výměnná vystoupení s okolními soubory. Soubor vlastní archiv s bohatou dokumentací, včetně videozáznamů. /JM/
Z informací NĚMEČKA Aleše, 1996, 1997, kART.
NĚMEČEK, Aleš: Divadelní činnost dalších amatérských spolků v Luži a okolí. Luže, 1997. Rkp pro Místopis kART. Též Lužský zpravodaj, 1979, seriál článků o ochotnickém divadle v Luži a také od 1993 se zde uvádí nepravidelně jména místních osobností, které se zasloužily o divadelnictví v místě.
Víceúčelová budova sokolovny - divadla byla postavena v r.1926 tak, aby sloužila ochotníkům i cvičencům sokola. Prostor jeviště s přilehlými šatnami, sociálním zařízením a možností prodloužení scény o zadní jeviště zabírá celou třetinu vnitřní části budovy. Na jevišti je 28 rumpálových tahů, propadlo, postranní a osvětlovací lávky i orchestřiště. Dnes je divadlo - sokolovna přizpůsobeno i pro promítání širokoúhlého kina. Zařízení se využívá příležitostně pro projekci přio některých inscenacích (Bukovčan: Hledání v oblacích, Ze života hmyzu (1965), Matka (1968). Bylo vybudováno jeviště, plně sloužící požadavkům tehdejší scénogrtafie, které bylo postupně modernizováíno technickým vybavením umožňujícím realizaci náročných scénografických projektů.
Byly uváděny divadelní hry se sokolským žactvem se více jak 100 účinkujícími: Pro princeznu svobodu (1930), Miluška, dítě lesní víly (1933), Pro tatíčka presidenta (1934), Broučci (1934), Švanda dudák (1949), Princezna Pampeliška (1950), Jak květinky přezimovaly (1950), Popelka (1953), Jednou ranou tři sta zabil (1954), Neohrožený Mikeš (1958), Zkoušky čerta Belínka (1959), Červená záplata (1961), Moudrá ševcová (1963), Sněhurka, zvířátka a sedm mužíčků (1967), Královnin prsten (1968), Tulipinka (1971), O princezna Zívalce (1973), Není kocour jako kocour (1980), Čarodějný bál (1982).
NĚMEČEK, Aleš: Doplňky k zpracovaným informacím z 2.11.1998 kART

První záznamy o ochotnících jsou z 1880. Soustřeďovali se zde místní i z okolníc vesnic, hráli ve Vodárně, po hostincích a v soukromých domech. O činnosti informuje Lumír 1861. Hráli Tyla, Macháčka, Klicperu, Molićra. 1867 zal.Ochotnicko - čtenářská jednota Jaroslav. V 80. letech měl trvalé působiště v hostinci u poutního chrámu na Chlumku. 1892 - 93 zde postavili zděné jeviště. Z předních herců tohoto souboru pocházel Josef Kajetán Šisler, pozdější ředitel divadla v Chicagu. Ztráta dlouholetých pracovníků a 1. světová válka ohrozily činnost ochotníků. 1915 uvedli celkem 15 představení, z nich některá umělecky mimořádná - 1916 Ibsenův Gabriel Borkmann, Oknetův Majitel hutí, Quimerova V nížině, Lucerna, Maryša. Po 1918 prvním představením byli Pasekáři. 1919 dávali Ibsenova Strašidla, 1920 připravili 11 titulů, 1921 9 titulů, 1922 1+ titulů. 1922 zal. FDTJ, předvádějící kabaretní večery a hry se sociální tématikou. 1926 bylo z bezpečnostních důvodů zakázáno hrát u Filipů, zařízení spolek prodal Sokolu v Pokřikově. V tuto dobu zahájil v hostinci U hvězdy divadelní činnost Orel,v hostinci Pod Chlumkem DTJ. 1926 otevřeli Sokol a Ochotnický spolek Jaroslav společnou budovu sokolovny a divadla Lucernou. Zde se po modernizaci 1945 hrálo ještě v 8O. letech. Ročně se uvádělo více jak 10 premiér nejrůznějšího žánru našich a cizích autorů. 1939 - 1945 byl vývoj ochotnického divadla omezován, zákazem politických stran skončil i DTJ. Někteří členové souboru byli odsouzeni do koncentračních táborů. Po 1945 prvním představením byla Matka. K 60. výročí ÚMDOČ 1946 nastudovali Ženitbu, do konce roku ještě tři hry. První hrou za nového zařazení souboru Jaroslav pod ZK ROH Gottwalkovy státní léčebny byly Hrátky s čertem /1951/. Ani za prvního rozmachu televize soubor v práci nepolevil. Zvýšil uměleckou náročnost a omezil novinky na max. 3 ročně. 1959 hrál Jaroslav pod OB a plnil své postavení kulturní instituce střediskové obce s největším JZD v okrese. Při zahájení 160. výročí divadelní činnosti v místě sehrál soubor Tylovu Drahomíru. 1961 provedli Stromy umírají vstoje /Casona/. Téhož roku organizovali okresní přehlídku divadelních souborů. Do konce roku nastudovali ještě dvě hry. 1963 uspořádali opět okresní divadelní festival, Jaroslav hrál Hledání v oblacích /Bukovčan/, Jak přišla basa do nebe /Kubátová/, Ze života hmyzu, Jeppe z Vršku Holberg /1965/, Matku... i hry dětského souboru ZDŠ. 1979 ustavené Kulturní a společenské středisko, kam byl Jaroslav zařazen.(JM)
Stoletá II, s. 71.

DIVADELNÍ kroužek "Jaroslav" Luže. Stručná historie ochotnického divadla .
Luže, n.v. 1996.
NĚMEČEK, Aleš: Dramatický kroužek "Jaroslav " jubiluje. In: Lužský zpravodaj leden 1996 kART
NĚMEĆEK, Aleš: Historie ochotnického divadla v Luži 1801 - 1976. In:Lužský zpravodaj, 1976 - 1979 (40 příspěvků)
PAMĚTNÍ spis k otevření sokolovny - divadla v Luži. 1926
NĚMEČEK, Aleš: Informace a popis archiválií dramatického kroužku "Jaroslav" - dopis ARTAMA z října 1996 kART
Z Luže. Recenze ochotnického představení Ďáblův mlýn. In: Lumír 11.4.1861 kopie kART
Kopie dokumentů v kART:
l.str. rež.knihy "Slepá" 1862
Plakát "Mlynář a jeho dítě" 1870
Příjem a vydání "Paličova dcera" 1897 l.str.knihy
Stanovy jednoty divadelních ochotníků "Jaroslav" v Luži 1901
Ve fundusu a archivu souboru jsou mj.:(dle rozhovoru Němeček-Valenta) - listopad 1996
Ukázky kulis
Napovědní boudy s kašírovanými maskami
Opony
mj.foto Nora 1910, skupina a sólo Nora (!)
Kniha dobročinnosti - předtištěné vyúčtování, dary, děkovné dopisy
"Národní kolek" 1909 Národ sobě
Malované plakáty z 19.stol.
Sénické návrhy p.Němečka
(Osudy archivu sledovat, snad upozornit div.odd. NM)
NĚMEČEK, Aleš: Divadelní činnost dalších amatérských spolků v Luži a okolí v období l.republiky a za německé okupace. rkp. čl. 1997 kART
NĚMEČEK, Aleš: Chronologie změn scénografických technik (podle skutečnosti v Dramatickém kroužku Jaroslav z Luže). Rkp. pro Místopis 1998, 11 s. Přil.soubor scénických návrhů a foto kART
ŠÁMAL, K. a ČERNÝ J.: JUDr Jaroslav Mellan a divadelní Luže.
Luže, nákl.vlast. 1935 KK
ÚMDOČ 1922: Jed. div. och. Jaroslav
Adresář 93: DS Jaroslav
Nejstarší záznam o divadelní a hudební produkci v Luži je z r. 1684, kdy tu byla hrána "Rakovnická vánoční hra". Koncem 18. a počátkem 19. století vystřídaly náboženské hry pod širým nebem hry světské. Kolem r. 1801 vzniklo volné sdružení, které od r. 1867 neslo název Jaroslav. V letech 1892-93 bylo zřízeno stálé jeviště. V Luži působil i pěvecký spolek Diviš spojený s dámským spolkem Libuše, který ukončil činnost v r. 1948. Divadelní kroužek Jaroslav uváděl každoročně 10 i více premiér. V současné době se zúčastňuje krajských divadelních přehlídek, 3x reprezentoval východní Čechy na národní přehlídce ve Vysokém nad Jizerou. V rámci akcí ke 195. výročí trvání ochotnického divadla v Luži byla na únor 1996 připravena premiéra Aškenazyho hry Pravdivý příběh Antonie Pařízkové, lehké holky s dobrým srdcem. 1996 výstava archivních dokumentů a kostýmních návrhů archivovaných od 2. poloviny 19. století. Doplněna besedami pro děti i dospělé Členové DK Jaroslav
vzpomínají.
1996 Lužsko-Košumberské hrátky, různorodá představení loutkohereckých i činoherních kolektivů z celé ČR.
Lužský zpravodaj, č.1, 1996
Dramatický kroužek "Jaroslav" dostal cenu Nadace Místa v srdci jako výraz uznání, obdivu a díků ochotnickému souboru, který je jedním z nejstarších v ČR a stále je nepřetržitě aktivní. Posláním Ceny Místa v srdci je podporovat rozvoj místních občanských aktivit.
Lužský zpravodaj, č.3, 1997
2. regionální divadelní přehlídka amatérských souborů.
Lužský zpravodaj, č.5, 1997
1998 Východočeská divadelní přehlídka (5.roč.). Akci doprovázel seminář režisérského kurzu Střediska amatérské kultury IMPULS
Lužský zpravodaj, č.5, 1998
DS Jaroslav (Dotazník ÚLK 1999.)

1983 KDP: Divadelní kroužek Jaroslav, KaSS: J. Šotola: Možná je na střeše kůň
KDP91: Dramatický kroužek Jaroslav při KaSS: Jan Bor: Zuzana Vojířová
KDP94: DS Jaroslav: Vlastimil Venclík: Vrať mi to pyžamo!
KDP98: DS Jaroslav: Slawomir Mrožek: Na pustém...? (Na širém moři)