Texty: AS 2004, č. 4, s. 32, Vítězslava Šrámková.

DR. JAN MALÍK, OSOBNOST A TVŮRCE

Pod tímto názvem se uskutečnilo sympozium ke stému výročí narození významného českého loutkáře (1904-1980), nejprve loutkoherce, scénografa, režiséra a autora, později teoretika, kritika, publicisty a v posledním dvacetiletí života i historika loutkového divadla, ale také - celoživotně - významného organizátora českého loutkářství amatérského i profesionálního.
Lze říci, že Jan Malík byl po Jindřichovi Veselém nejvýraznější postavou spjatou s konstituováním moderního českého loutkového divadla, s bojem o jeho pedagogické a souběžně i umělecké kvality a zrovnoprávnění s ostatními divadelními druhy. Po dr. Veselém také přebíral významné funkce jak v Loutkářském soustředění (vzniklo 1923, předsedou byl od 1938), tak v mezinárodní organizaci UNIMA (založené v Praze 1929, v letech 1933-1972 v ní působil jako generální sekretář, v roce 1957 se zasloužil o její znovuzrození, od 1972 byl - podobně jako předtím Veselý - jejím čestným prezidentem). Loutkářské soustředění se stalo od roku 1925 součástí Masarykova lidovýchovného ústavu, předchůdce pozdějšího ÚDLUT, ÚKVČ (a tedy i dnešního NIPOS-ARTAMA), s nimiž také až do své smrti velice úzce spolupracoval jak na koncipování a realizaci, jak vzdělávacích akcí, tak festivalových setkání. Podílel se na vzniku Divadelního zákona z roku 1948 a sítě profesionálních LD, vytvořil pražské Ústřední loutkové divadlo, v němž se uplatnil jako ředitel, režisér i autor (1949-66), a zasloužil se o vznik loutkářské katedry na DAMU, kde řadu let učil.
Pracovní část sympozia se konala ve dnech 28. – 29. června tohoto roku v Muzeu loutkářských kultur v Plzni. Místo jednání nebylo vybráno náhodně. Dr. Malík patřil k zakladatelům Loutkářské Chrudimi a v roce 1972 prosadil i založení Muzea loutkářských kultur, jehož základem se také stala jeho sbírka loutek.
Setkání bylo nejen odborně fundované, ale i velmi přátelské a vzpomínkové. Přes mezinárodní charakter se odbývalo převážně v češtině a slovenštině, a také tak potvrzovalo postavení a význam našeho loutkářství a pražské DAMU v evropském kontextu: značná část nejen českých, ale i zahraničních účastníků (Slovensko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko), totiž byla Malíkovými žáky či spolupracovníky z UNIMA. Sympozium vedla Nina Malíková, šéfredaktorka Loutkáře a pedagožka DAMU, zpracovatelka otcovy bohaté pozůstalosti. Sérii referátů zahájila Alice Dubská (autorka řady publikací věnovaných historii našeho loutkového divadla, mj. jedna z autorů Cest českého amatérské divadla), která se zaměřila na Malíkovu činnost v Sokolském loutkovém divadle v pražské Libni v 30. letech minulého století, především na jednu z jeho klíčových inscenací, Sofoklova Oidipa. Nejznámější Malíkově hře pro loutkové divadlo Míček Flíček byly věnovány přečtené příspěvky Karla Makonje a Pavla Vašíčka. Malík ji uvedl 1936 v Loutkovém divadle Umělecké výchovy na pražských Vinohradech, kde po dvě sezóny působil, a od té doby patří k nejhojněji inscenovaným titulům na českých scénách a byla přeložena do více než dvaceti jazyků. Snad jako jediná původní loutková pohádka z meziválečného období žije i v divadle 21. století a byla převedena i do prozaické podoby. Makonj se věnoval dobovým souvislostem vzniku hry a převážně inscenacím v ÚLD. Vašíček drží nejspíš rekord, inscenoval Flíčka pětkrát, pokaždé ve velmi osobitém režijním pojetí. Jaroslav Blecha z divadelního oddělení Moravského muzea v Brně se věnoval Malíkovi výtvarníkovi a průkopnickému technologovi loutek, zvláště těch, které byly vyráběny sériově. Fenoménu Míčka Flíčka ve slovinském divadle se věnovala Mojica Kreft. Géza Balohg z Maďarska nazval Malíka polyhistorem loutkového divadla, Henryk Jurkovski z Polska připomněl jeho vliv v Polsku i činnost v UNIMA, Vladimír Predmerský a Ivica Ozábalová význam pro Slovensko. V rámci setkání byla pokřtěna knížka stejného názvu jako sympozium, v níž byly publikovány rozšířené verze hlavních referátů, mj. doplněné základní Malíkovou bibliografií (vydání podpořilo Ministerstvo kultury), další budou na podzim otištěny v Loutkáři.
Na závěr se sluší dodat, že vše připravilo Sdružení profesionálních loutkářů, Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, MLK Chrudim a České středisko UNIMA za podpory Pardubického kraje, Mezinárodního visegradského fondu a Města Chrudimi.
Vítězslava Šrámková