Databáze českého amatérského divadla

Texty: Kraslice, Organizace kulturních aktivit ve městě v roce 1995 , zpracoval Jiří Valenta

K R A S L I C E o. Sokolov 7249 (7604) obyv.

—————————————————————————————————————————————————————————————————
l Charakteristika obce
Kraslice (SO)

1.1 Město ležící na severozápadní hranici státu v pásmu Krušných
hor v povodí říčky Svatavy a jejích přítoků.Naleziště barevných
rud. Po zastavení hornické činnosti našli obyvatelé náhradní
program ve výrobě hudebních nástrojů a v ručních krajkářských
pracích.Většina obyvatel byla německé národnosti (viz l.2.)
Po skončení 2. světové války byla většina německých obyvatel
transportována podle postupimské dohody. V Kraslicích zůstali
pouze obyvatelé - odborníci na hornictví a na výrobu hudebních
nástrojů.Město bylo dosídleno, pokračovala výroba hudebních
nástrojů v nově vytvořeném podniku AMATI Kraslice (dnes DENAK =
DEchové NÁstroje Kraslice) a v podniku Krajka Kraslice, který
vyrábí krajky, záclony, plyše apod. Počet obyvatel se dramaticky
snížil, po celou poválečnou dobu pokračovalo vysídlování vesnic
a osad v okolí.
Kraslice jsou dnes součástí okresu Sokolov, bývaly v
dřívějších dobách samy sídlem okresu. Jsou přirozeným centrem
svého okolí. Rozhodujícím momentem je velmi malá vzdálenost a
vlastně téměř propojení s osídlením v NSR, s městem Klingenthal.
Vzdálenost od kulturních center:Sokolov 25km, Karlovy Vary 44km.

1.2 Demografické údaje: 7249 obyvatel (l99l) žije v 2756
domácnostech (0 2,6 obyv.v jedné domácnosti) v 964 domech (0 2,9
domácnosti v jednom domě). V roce l93O l3936 obyvatel v 1721
domě. Počet obyvatel tedy klesl od r.l93O o 92%, počet domů o 79%
S připojenými l3 částmi mělo město v r.l99l 76O4 obyvatel s lO8l
domem, tzn.že v dalších l3 částech žije trvale pouze 355 obyvatel
v ll7 domech, tyto osady jsou z převážné části osídleny
rekreanty. Z 4O98 ekonomicky činných obyvatel (tj.57% z celkového
počtu obyvatel - v ČR 0 53%) vyjíždí za prací 97O (tj.24% - v ČR
0 33%), znamená to, že ekonomicky činní jsou ze 3/4 zaměstnáni v
podnicích ve městě.
Národnostní složení: l93O: něm:l34O4 jiné: 297 čs:235
l99l: čm:64O9 něm:573 slov:524
Náboženské vyznání l93O: řk:l2889 ev:489 bez:43O žid:88 jiné:4O
l99l: bez:3668 řk:l94l nezj:l676 ev:l82 čs49

l.3 Zástavba: V údolích směs roztroušených staveb velmi
různorodého charakteru, situovaných bez urbanistického řádu
většinou podél hlavní průjezdné ulice. Kostel (l9.stol.) vedle
panelového sídliště, ve staré výstavbě na výrazném místě vklíněn
býv.kulturní dům, podél příjezdové silnice budovy továren, na
protilehlé straně ulice rodinné domy nejrůznějších typů. Určitou
stavební jednotu zachovává malé náměstí, v jehož čele stojí
budova radnice. Město prožívá v posledních letech období obnovy ,
úprav většinou směřujících ke zkvalitnění nabídky zboží a služeb,
adresované výrazně německým návštěvníkům. S hraničním přechodem
je město spojeno v r.l994 obnovenou železniční tratí s častými
spoji.


l.4 Kulturní vybavenost: Teoreticky je město vybaveno novostavbou
Domu kultury (maj.záv.DENAK) s vhodnými prostorami pro
realizaci kulturně společenského života. Prakticky slouží dnes
restauračnímu podnikání s převážnou nabídkou německým hostům. Dům
byl pronajat, předpoklady pro možnost realizace kulturní činnosti
nebyly majitelem smluvně zajištěny.(Výše nájmů blokuje možnost,
aby dům mohl sloužit původnímu účelu.) Centrem kulturního života
je dnes základní umělecká škola a její sálek. Vhodně umístěna v
budově radnice je knihovna (s nedostatkem prostorů pro
depozitáře).Kino ve specoalizovaném sále (maj.města). Důstojným
prostorem pro koncerty je kostel. V souvislosti s ochuzením
o centrální budovu, v rozporu s hudebními tradicemi a nebývale
živými zájmovými aktivitami je situace kulturní vybavenosti
města kritická.

1.5 Základní údaje z historie obce: Původní sídliště vzniklo na
staré obchodní cestě z Erfurtu do Čech. Základní význam pro jeho
vývoj v "horní město" (l541) měla těžba stříbra, olova, mědi a
cínu.Jeho rozvoj trval do třicetileté války.V l9.stol. se
proměnilo v souvislosti s proměnou zdroje obživy v průmyslové
město.Rozvoj podnikání (hudebníé nástroje, krajky) zabrzdila první
světová válka. V ČSR došlo ke konjunktuře kraslické výroby,
přerušené hospodářskou krizí, zostřující národnostní rozbroje
převážně německého obyvatelstva s českou menšinou.
V r.l945 osvobodily Kraslice americké jednotky.

Kroniku obce pečlivě vede učitel Václav Kotěšovec, vlastivědný
pracovník, zveřejňující základní údaje o historii obce na
výtvarně zpracovaných informačních obrázcích, vyvěšenýcn na
radnici a v ZŠ.


2 Tradice a vazba na ně
Kraslice (SO)
2.l Výrobní: hornictví, poslední štola byla uzavřena na začátku
90.let. Další výrobní tradicí bylo krajkářství.

2.2 S tradiční výrobou hudebních nástrojů souvisí
činnost hudebních souborů, reprezentujících republiku i v
zahraničí.V poválečné historii se zasloužil o obnovení tradic
p.Mir.Holeček,dnešním organizátorem dechové hudby je ZUŠ a p.Hájek.
V Kraslicích vznikají zřejmě v úzké souvislosti s tradiční
výrobou četné hudební soubory (viz 3).


3 Zájmové skupiny zabývající se kulturní činností
Kraslice (SO)
a/ Velký dechový orchestr závodu DENAK (dříve Amati)
soubor s dlouholetou tradicí a vynikajíící úrovní, reprezentující
mateřský závod, ale i dechové hudby z ČR často v zahraničí.Jeho
kapelníkem je p.Hájek,odbornými poradci byli přední čeští odbor-
níci (Praveček, dnes p.Horák,pracovník Artamy). Původně 90 členný
soubor má dnes 45 členů. Pravidelné zkoušky lx týdně
v býv.knihovně závodu.

b/ 5 kapel veřejně účinkujících, jejichž členové se rekrutují
převážně z okruhu členů velkého dechového orchestru.


c/ Dixilendová skupina při Středním odborném učilišti výroby
hudebních nástrojů - zájmová činnost žáků - členové jsou žáky
ZUŠ - nevystupují veřejně.

d/ Pěvecký sbor Střední průmyslové školy výroby hudebních
nástrojů asi s 4O členy občas vystupuje veřejně, absolvoval
několik zahraničních zájezdů, je doplňován absolventy a býv.žáky
ZUŠ, kteří na SPŠVHN studují.

e/ Dětský pěvecký sbor na I.základní škole - účinkuje na školních
akademiích

f/ Pěvecké sbory Základní umělecké školy

Skřivánek - děti do 8 let

Bohemia cantat - 8 - l5 let

Vivat musica - smíšený sbor dospělých pracuje 4 roky,
sbormistryně Věra Žáková, zúčastňuje se soutěží, koncertuje ve
městě, na zájezdech i v zahraničí. Tradiční koncerty vánoční, ve-
likonoční, pro důchodce. Uspořádal koncert spolu s dechovým or-
chestrem a výše uvedenými sbory.Hostí zahraniční sbory.

g/ Dechový orchestr mladých (ZUŠ) - vítěz celostátní soutěže,
vítěz mezinárodních hudebních dnů v Nauheim (NSR), s velkým
ohlasem vystoupil před americkými veterány, pořádá akce pro
město.

h/ l3 komorních souborů ZUŠ - nejlepší z nich příležitostně
vystupují na veřejnosti, jinak na školních produkcích, čtyři z
nich zvítězili v soutěži ZUŠ.

i/ Divadelní klub - ve svízelných podmínkách bez jeviště studuje
skupina ochotníků jedno představení ročně za vlídné pomoci ZUŠ,
v jejímž sálku zkouší a hraje. l993:Černošský Pánbůh a páni
Izraelité, l994:Mir.Horníček:Rozpravy s Veronikou. Soubor se
snažil bez výsledku získat dotaci na činnost u městské rady.

j/ Loutkářský kroužek Domu dětí

k/ Občané německé národnosti se podílejí na práci německého
pěveckého sboru v sousední Rotavě.


Ad a - k/

3.1 Většina z neobvykle bohatého počtu zájmových skupin je
orientována na některý z hudebních oborů, zřejmě v souvislosti s
tradiční výrobou hudebních nástrojů.

3.2 S výjimkou Velkého dechového orchestru, jehož zřizovatelem je
závod, nacházejí své organizační zakotvení ostatní skupiny v
základní umělecké škole nebo jiných školách. Bez zřizovatelské
základny zůstal Divadelní klub (ochotnický soubor s 35letou tra-
dicí). Ostatní skupiny se v souvislosti s ukončením činnosti Domu
kultury rozpadly.


3.3 Nejvýraznější ohlas na veřejnosti mají akce ZUŠ a jejích sou-
borů a Velký dechový orchestr, ale i ostatní soubory profilují
kulturní život města, když vystoupení hostujících souborů nebo
skupin je z finančních důvodů nerealizovatelné a nemá ani vhodné-
ho organizátora.


3.4 Finanční zdroje Velkého dechového orchestru jsou vázány na
propagační význam pro závod.Jejich výše nezjištěna. Ostatní
soubory jsou odkázány na vstřícný přístup ředitele ZUŠ, dalších
škol nebo příležitostné sponzorské dary.

3.5 Nejzávažnější překážkou činnosti skupin je zcela bezohledný
přístup majitele Domu kultury, když nezajistil smluvně s nájemcem
podmínky pro jejich práci a ani město se nepřičinilo o jejich
zajištění.

3.6 Po odborné stránce vazba Velké dechové hudby na Artamu,
hudebních souborů ZUŠ po linii soutěží uměleckých škol.


4 Instituce zřízené k zajišťování kulturních služeb
Kraslice (SO)

a/ Městská knihovna (zařízení MěÚ) je umístěna v budově radnice.
Plní středskovou funkci. Odborně je řízena Okresní knihovnou v
Sokolově (výplatní místo mezd).
Počet čtenářů v r.l994 ll37 (=l6 % celkového počtu obyvatel).
Výpůjček 53 363 (tj.47 výpůjček na čtenáře).Knihovní fond je
71 8OO.Nákup knih i pro výměnné soubory zajišťuje městská
knihovna z prostředků příspěvků města. Obce se na nákupu
nepodílejí (zajišťují prostory a vybavení knihoven v místech).
Vedle práce s knihou organizuje knihovna též přednáškovou a
vzdělávací činnost.Začala pořádat akce pro specifické publikum,
mládež a seniory. Knižní fond byl obohacen o dar rodáků
z Bramberku v němčině.Němečtí občané uvítali rozšíření
fondu německých knih a vzrostl počet čtenářů.

b/ Základní umělecká škola je umístěna v domě, který je renovován
a patří městu.Je výhodně položen ve středu města.
Má pouze hudební obory s 310 žáky a l7 učiteli . Ředitelem je
František Stůj, který je členem městského zastupitelstva a
předsedou kulturní komise. LŠU je v současné době jediným
organizátorem kulturního života města, organizátorem spolupráce s
německými kulturními pracovníky, organizátorem Kraslického
hudebního jara spolu se Stř.prům.školou výroby hudebních
nástrojů.

c/ Kino (budova města) - provoz v podnájmu s městskou dotací.

d/ Galerie G -v místnosti ZUŠ provozuje v podnájmu 3 dny v týdnu
výtvarník, který částečně hradí nájem propagačními službami ZUŠ.

e/ Síň tradic výroby hudebních nástrojů je zřízena v budově
Střední průmyslové školy výroby hudebních nástrojů.

f/ Zpravodaj města Kraslic vydává Městský úřad, redakčně
připravuje pracovnice na úseku školství a kultury Helena

Padůchová spolu s redakční radou.Vychází měsíčně, cena 2Kč.

g/ Knihkupectví a několik videopůjčoven

4.1 Město nemá žádné zařízení, jehož činnost by plně zajišťovalo.
Zcela chybí organizátor akcí kulturně společenského života,
řešící pořadatelské problémy občanstvem požadovaných kulturních
akcí (viz 8.), tuto funkci supluje ZUŠ.

4.2 Město zajišťuje pro zařízení na jejichž provozu se podílí
velmi vhodné podmínky (knihovna, ZUŠ, kino).

4.3 Vztah ke skupinám: Jedinou jejich oporou jsou přístupy ZUŠ,
jejíž ředitel je členem městského zastupitelstva a předsedou
kulturní komise (l995).


5 Vztah městského zastupitelstva ke kultuře
Kraslice (SO)
5.1 V situaci ztráty Domu kultury jako centrálního společného
zařízení vytvářejícího podmínky pro kulturní a společenský život
obyvatel města se nepodařilo najít vhodné, třeba jen omezené,
řešení. Tento základní nedostatek je zatím otevřen a podrobován
kritice občanů.

5.2 Podmínky pro práci knihovny (umístění, nákup knih) i ZUŠ
(umístění, provoz) jsou velmi dobré. Problematikou kultury se na
MěÚ vedle jiných úkolů zabývá Helena Palůčková, která má o
situaci kultury ve městě dobrý přehled.

5.3 Financování kultury: l993 l994
Výdaje města celkem
(bez stát.příspěvku na ekolog.stavby) 64 293tis. 51 O54tis.

Z toho na kulturu 624tis. 572tis.

tj.podíl z celkových výdajů obce l % l,l %

Rozpis:
Kino (příspěvek nájemci) l5Otis. l62tis.

Dům kultury (příspěvek na činnost) lOOtis. -

Knihovna 357tis. 353tis.

SPOZ l7tis. 57tis.
(Údaje fin.odb.MěÚ, pí Bajgarová)

Zrušení Domu kultury bylo příležitostí pro úsporu nákladů
vkládaných v minulosti jako příspěvek na jeho činnost. K
finančnímu zajištění jinak organizované kulturní činnosti město
nenašlo cestu ani odhodlání. Jestliže průměrný příspěvek obcí na
kulturu v ČR je 5 % z celkových výdajů, je příspěvek města
Kraslic přes záporné prostorové podmínky, přes rozsah kulturních
aktivit i zájem občanstva hluboce podprůměrný.

6 Projekty
Kraslice (SO)
Předseda kulturní komise předpokládá, že po zevrubném
prostudování možností organizačního řešení situace předloží k
projednání návrhy na přístup města v této oblasti.Předpokládá, že
město také naváže na tradici pořádání Kraslického hudebního jara,
které dle projektu společného s partnerským sousedním městem
Klingenthalem má být paralelou Klingenthalského podzimu a
společných dalších koncertů (např.o vánocích). Předpokládá se, že
účastníky koncertů a jiných akcí budou obyvatelé obou sousedících
měst.
Na základě ankety IPOS/Regis bylo navrženo k úvaze:
a/ zřídit Informační středisko při Městské knihovně,
b/ řešit s majitelem a s nájemcem Domu kultury podmínky pronájmu
sálu tak, aby byla umožněna větší nabídka programů, obohacujících
kulturní život města,
c/vstoupit do kontaktu s rodinou obchodníka Meinla ve Vídni a
pokusit se získat podporu např.hudebních aktivit města,
d/ zřídit rozšířením síně tradic muzeum výroby hudebních
nástrojů,krajek a historie města.

7 Podnikatelé
Kraslice (SO)
7.l Mecenáši - sponzoři:
Jestliže v minulosti financování kulturního života z převážné
části zajišťovaly místní závody a jejich odborové organizace,
dnes do jeho financování vstupují jen minimálně.Ani nově vzniklý
cech hostinských a obchodníkůh zatím na kulturu nepřispívá.Většina
podnikatelských záměrů ve městě je založena na současné
výhodnosti nákupů a i trávení volného času v naší republice pro
německé sousedy.

7.2 Organizátoři kultury: Dům kultury v rukou nájemce neplní
funkce,pro které byl vybudován.Na komerčním základě se zde
umožňuje za velmi nevýhodných finančních podmínek (lhod.= 67OKč)
realizace plesů a společenských zábav.
Prodejní činnost knihkupectví a tří videopůjčoven.Čtyři soukromé
restaurace a vinárny pořádají diskotéky.

8 Různé
Kraslice (SO)
IPOS/Regis realizoval l994 ve městě anaketu o názorech občanů na
různé služby ve městě. Z ní pro organizaci kulturního života
vyplývá, že nabídka kultury je v pořadí spokojenosti se službami
v místě na posledním místě.


9 Anotace

K R A S L I C E o.Sokolov 7249 obyv.

Malé město v severozápadním pohraničí, ve kterém došlo po r.l945
k výrazné proměně obyvatelstva. Kulturní aktivity jsou úzce
svázány s tradiční výrobou hudebních nástrojů, hudební a pěvecké
soubory jsou nejaktivnější, rozvíjejí svou činnost samostatně bez
vazby na kulturní zařízení, když budova Domu kultury byla
pronajata bez zajištění podmínek pro zájmové kulturní aktivity.
Oporou jejich rozvoje zůstala ZUŠ. Základní podmínky pro kulturní
a společenský život jsou velmi špatné. Nespokojenost občanů s
tímto stavem potvrdila anketa realizovaná Regis l995. Nově
ustavená kulturní komise hledá řešení situace a podniká již první
praktické kroky.


lO Informace podali
Kraslice (SO)
PSČ: 358 2O Směr.tel.č: Ol68

Městský úřad tajemník Kutil 965768
prac.pro kulturu Helena Palůchová 9658O9
Základní umělecká škola ředitel Frant.Stůj 965338
současně předseda kult.komise doma: 965678
Kronika, vlastivěda:
uč.Václav Kotěšovec,Smetanova l752 965518
Pracovní záznam s použitím podkladů Mgr.Věry Schollarové
Jiří Valenta IPOS/Regis 6. 2.1995

Ověřeno (předs.kult.kom.F.Stůj) 2. 3.1995


SCHÉMA ORGANIZACE KULTURNÍCH AKTIVIT

a vzájemných vztahů s místními kulturními zařízeními a samosprávou

K R A S L I C E o.Sokolov
——————————————————————————————————————————————————————————————————————
—————— = zřizovatelské vazby ///// = zajištění provozních podmínek

•———————————————• •——————————————•
| Zastupitelstvo•———————•Kulturní kom. | 7 249 obyv.
•——+———————————————• •——————————————•
| | MěÚ |
| •———————————————•
|
| Kult.služby Zájmové skupiny Podnikatelé
| •———————————————• •———————————————• •———————————————•
•——• Městská knih. | |Dechová hudba | |Dům kultury |
| •———————————————• •———————————————• •———————————————•
|
| •———————————————• •———————————————• •———————————————•
•——• Zpravodaj | |5 kapel | |Knihkupectví |
/ •———————————————• •———————————————• •———————————————•
/
/ •———————————————• •———————————————• •———————————————•
///| Z U Š •———•———•l3 kom.souborů | |3 videopůjč. |
/ •———————————————• | •———————————————• •———————————————•
/ |
/ •———————————————• | •———————————————•
///| Kino | •———• Dech.orch.ml. |
•———————————————• | •———————————————•
|
•———————————————• | •———————————————•
| Síň tradic | •———• Skřivánek |
•———————————————• | •———————————————•
|
| •———————————————•
•———• Bohemia cantat|
| •———————————————•
|
| •———————————————•
•———• Vivat muzica |
| •———————————————•
|
| •———————————————•
•———• Divadelní klub|
•———————————————•

•———————————————•
|Pěv.sbor SPŠ |
•———————————————•

•———————————————• •————————————————•
|Dixilend SOU | |Dět.pěv.sbor ZŠ |
•———————————————• •————————————————•

•———————————————•
|Loutkářský kr. |
jv 2. 3.1995 •———————————————•


Práce s materiálem:

Publikováno: část.Amatérská scéna 2/95
lO měst - 10 přístupů (Regis,1995)

Následné záznamy:
Ad 4.f:
Od č.3/95 vychází Zpravodaj s novou obálkou, s nezměněným obsahem
Ad 3.i:
Zpravodaj města Kraslic 4/95 (duben): Inscenace Černošský Pán Bůh
a Izraeliti vybrána na Národní přehlídku amatérských divadelních
souborů v Třebíči (květen 95).
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':