Databáze českého amatérského divadla

Texty: ŠTERC, Luboš: AS 2000, č.1.

Už tradiční Kaškova Zbraslav

III. ročník přehlídky jednoaktových her nazvaný "Kaškova Zbraslav" prokázal, že tato akce se stává trvalou součástí pražského amatérského divadelního života. Přehlídka má už za dobu svého trvání své stálé účastníky a současně se objevují další zájemci o vystoupení z Prahy i z okolí.
Přehlídka se konala ve dnech 27.-28.listopadu 1999 opět ve zbraslavském divadélku, pojmenovaném po velkém místním rodákovi, tylovském herci Janu Kaškovi. Nešlo o akci soutěžní. Čtyřčlenný lektorský sbor, vedený předsedou ADA Františkem Mikešem, však postupně hodnotil sehraná představení a v závěru rozhodnul o vyznamenání nejzajímavějších výkonů a udělil rovněž hlavní hereckou cenu Marii Živné z DS Neratovice za vyzrálý výkon v Averčenkově aktovce Klíč. Z velké části se podařilo, aby soubory mohly vidět navzájem svá představení a také účast zbraslavského publika byla uspokojivá, takže se hrálo vždy před slušně naplněným hledištěm. Klapala i organizace a technická stránka, a tak celá atmosféra přehlídky byla příjemná a srdečná a zaslouží v každém případě uznání. Další pokračování Kaškovy Zbraslavi bylo tedy slíbeno už na místě soubory i pořadateli přímo ústy obětavého divadelníka a starosty ing. Františka Kadlečka. Lze tedy už teď vyzvat další soubory, které se věnují i menším divadelním útvarům, aby se zajímaly o účast na dalším ročníku přehlídky. Uskuteční se opět v listopadu roku 2000.
Jak už bylo řečeno, má přehlídka jako pevný programový základ určitý počet souborů i jednotlivců, kteří přicházejí do Zbraslavi rok co rok, vždy s novými podněty a ukázkami. Z jednotlivců je to především stále vitální paní Mikešová se svými monology, které patří vždy ke světlým bodům přehlídky. Dále je to populární a zkušená dvojice M. Rada a J. Kadeřávková, která si vždy dokáže najít pro sebe text, šitý jí jakoby přímo na tělo. Tentokráte to byla vtipná aktovka A. Goldflama Zkouška.
Novým účastníkem přehlídky byl např. DS Neratovice, který zahrál v nedělním podvečeru dvě aktové hry - a obě výborně. Na členech souboru je vidět soustavná pečlivá práce, jíž pomáhá i vyspělý zákulisní tým. Oba tituly neratovických, Já jsem Herbert a Klíč patřily svým provedením k vrcholům přehlídky. Dalším nováčkem ve Zbraslavi byl soubor Frak s původní aktovou hrou Byt autorů Sticha a Štěpánka. Autoři zde vytvořili na podkladě osvědčeného principu, při němž spisovatel píšící román sleduje pak na scéně vývoj své práce a hledá při tom i novou inspiraci, zajímavou hříčku navíc solidně zahranou. Text ještě nemá vyrovnanou polohu a stavbu, bylo by třeba více vyostřit hlavní konflikt a zvýraznit závěr. V současném stavu je vrchol hry kdesi uprostřed a na další gradaci už autorům nezbývají potřebné nápady.
Ze souborů, osvědčených už v minulých ročnících, je třeba pochválit za dvě aktové hry soubor DaŽ a jeho režiséry V.Veselého a J.Špaleho. Zejména Gorinova humoreska Na služební cestě je režijně i herecky detailně propracovaná a přinesla pěkný divácký zážitek. Komedii Mágové by prospěla ještě další textová úprava a propracování celkového rytmu hry. Ani vlastní závěr nevyznívá plně přesvědčivě.
Celkem třikrát vstoupila dvojice manželů Lněničkových, jednou dokonce s dalším dětským členem rodiny.
Ze dvou Daňkových hříček z cyklu Zdaleka ne tak ošklivá, jak se původně zdálo byla výrazně lepší druhá část, která je i dramaticky nosnější. V prvé hříčce se nepodařilo překonat rétoričnost a statičnost předlohy. Vlastní Lněničkova práce Přednáška pátera Omnibuse je spíše rozehranou anekdotou se zřejmým záměrem uplatnit malého začínajícího herce. Ten zaujal svou jistotou a bezpečnou znalostí textu.
S novinkou přišel i soubor Refektář, a to s parafrází O.Smrčka a J.Sysla na motivy Shakespearova Hamleta. Největším kladem představení Ofélie, které staví na hlavu některá vžitá klasikova fakta, byl debut několika mladých nadaných herců v hlavních rolích.
Hosty přehlídky byly shodou okolností dva soubory, které se zabývaly operou. Byli to v prvé řadě domácí, v jejichž středu vznikla zásluhou H.Němcové a V.Vedrala původní zábavná opera Slepička a kohoutek, která převádí základ známé pohádky do současného světa a jeho problémů - od trefných kritických šlehů až po úroveň komunální a kabaretní satiry. Obdivuhodná je ovšem práce celého souboru, v němž všichni po celých 90 minut hrají, zpívají a tančí - a navíc s velkou chutí.
Divadelní klub Tykadlo přijel spíše s jakousi parodií na vědecký rozbor operní tvorby, zdálo se, že i trochu po vzoru populárních Cimrmanů. Operní ukázky se rekrutovaly zásadně z populárních šlágrů, citována byla místy i libreta Prodané nevěsty a Rusalky.
Jak tedy vyplývá z uvedeného malého přehledu, byl program přehlídky skutečně velmi pestrý a lze říci, že každé představení něčím zaujalo. Téměř polovina účastníků přijela s vlastní tvorbou, objevily se i nové, mladé talenty - a tak si lze jen přát, aby tomu tak bylo i v příštím roce 2000!
Luboš Šterc
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':


(c) NIPOS, Databáze českého amatérského divadla.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.