Texty: AS 2004, č. 3, s. 56 - 64. Štěpán Filcík a kol.

LOUTKÁŘSKÁ HOSTINA
Zpráva o krajských přehlídkách amatérských loutkářů v roce 2004

XIV. Turnovský drahokam, Turnov 13. – 14.3.
„Tak co?!“ ZUŠ Chlumec nad Cidlinou: POHÁDKY SE ZVÍŘÁTKY (Sutějev)
Holky na zabiti+Pavel ZUŠ Semily: PRCEK TOM A DLOUHÁN TOM (Pavel Šrut)
Kordula Liberec: PLECHOVÉ POHÁDKY (Milada Mašatová)
BSP Jaroměř-Liberec (Boďi, Spojáček Poprvé): IČA A URAK (G. A. Menoščikov, M. G. Voskobojnikov)
Háček ZUŠ Semily: HAPRDÁNS (Ivan Vyskočil)
Na Židli Turnov: KDO ZACHRÁNÍ PRINCEZNU (Dana Salabová)
Boďi Jaroměř: BEZHLAVÝ RYTÍŘ (Peřinová – Bauer)

V nesoutěžním programu pak vystoupil:
Ještěd Český Dub: DLOUHÝ, ŠIROKÝ A BYSTROZRAKÝ (Pavel Pechanec)
ZUŠ Libštát: JAK PIRÁTI VYMIZELI (Grigorij Oster)
Vozichet Jablonec nad Nisou: ZVÍŘÁTKA A LOUPEŽNÍCI (Daniela Weissová)
Divadýlko Matýsek,Nový Bor: PRINCEZNA PRASÁTKO (František Kaska)
Martínek Libáň: KAŠPÁREK SLUHOU U ČARODĚJE (F. Čech)

Proč si myslíte, že některé soubory neusilovaly o účast na celostátní přehlídce v Chrudimi? Sešly se i tyto soubory s porotou?

Turnov: Myslím si, že soubory hrály mimo soutěž z těchto důvodů: vymezení se vůči soutěži – nechtějí soutěžit; vědomí nehotovosti tvaru – tedy soudnost; někteří byli profesionální hosté. Ovšem to si myslím já, přesnější by bylo zeptat se přímo jich. Pro soutěž se soubory (tvůrci) rozhodují samy a zajisté po uvážení.
Všechny, tedy i tyto soubory (nebo jejich představitelé) mluvily o svém díle s porotou. Bylo to zajímavé a povzbuzující setkání myslím pro obě strany.

Co vás na inscenacích, které nebyly vybrány k dalšímu postupu nejvíc potěšilo a kde jste viděli největší problémy?

TURNOV: Letos mě potěšila určitá tvořivost, napřená spíš ve prospěch inscenace a nepotěšily nevyužité možnosti loutky a rozpracovanost inscenací.

Jak „chutnaly“ inscenace, které postoupily na další přehlídky

Iča a Urak – představení vychází z textů sovětských autorů G.A. Menoščikova a M.G. Voskobojnikova, vydaných v originále v roce 1950, český překlad 1952.
Skupina obyvatel Sibiře prosí moudrého starce o radu. Ten jim ji slíbí, ale nejdříve si chce vyslechnout jejich příběhy. Následuje řada jednotlivých scének a příběhů, hraných či ilustrovaných různými typy jednoduchých loutek. Centrálním prostorem pro loutkové výstupy je lednička stojící ve středu scény. Scénky jsou odděleny chórem, jako hudební podkres je použita „autentická nahrávka zpěvu sibiřských lovců“. Významným prvkem je zapojení videotechniky. Nad scénou je umístěno plátno, na které je (jako na sibiřskou oblohu) promítán text sborových deklamací a názvy jednotlivých scének, vše v azbuce. Na toto plátno jsou také promítány živě snímané loutkové výstupy v prostoru ledničky.
Představení končí (jak jinak) moudrými slovy starce o té jediné správné hvězdě, která bude svítit na věčné časy.
Představení připomnělo dobu nedávno minulou, kdy se z maličkostí stávaly vážné problémy a z věcí velkých zanedbatelné maličkosti. Většina diváků se dobře bavila. Představení zaujalo děti i dospělé, ale především pamětníci nedávných časů dokáží pochopit a ocenit humor a ironii tohoto představení. (J. E.) (Doporučeno z Turnova na Loutkářskou Chrudim do přehlídkového programu na 1. místě.)

Inscenace americké pohádky Pavla Šruta Prcek Tom a Dlouhán Tom je představení, které k nám promluví se sympatickou živostí a komorním tvarem. Hraje se velmi vynalézavě, malými maňasy na „paravánu“ tvořeným těly herců. Hru studenti už v Turnově dobře zvládli, lehce dali najevo, co je na příběhu zajímá, a s loutkou si zahráli s chutí.
Je ale pravda, že „americká drsnost“ pohádky je místy poněkud zarážející a vyplatilo by se víc pracovat s nadsázkou. Vyvrcholení (smrt babiček) by pak například nemuselo vyznít tak nevhodně drasticky. I zpřesnění v temporytmu, zvlášť v závěru inscenace, by inscenaci neuškodilo.
Inscenace ale působí kultivovaně. Soubor dostal cenu za výtvarné pojetí a představitel hlavní role. Pavel Marek za herecký výkon. (Doporučeno z Turnova na Loutkářskou Chrudim do přehlídkového programu na 2. místě.)

Plechové pohádky - jsou nachlup Čtyři pohádky o drakovi Milady Mašatové. S výraznými loutkami „v plechu“, udělanými kolikrát z prapodivného kuchyňského náčiní. Pohádky hrála herečka s jistou pomocí dětí. Zručně, klidně a adekvátně vyprávěla loutkami, v blízkém kontaktu se svými diváky-dětmi. Jen my dospělí jsme toužili aspoň někdy být také překvapeni... (Doporučeno z Turnova na Loutkářskou Chrudim do přehlídkového programu na 3. místě.)

Haprdáns - vyšel jako výraz herecké dychtivosti mladé skupiny, dobře animovaných předmětů, živé organizace dění na jevišti. Je to sympatické a pohledné studentské představení. (Doporučeno z Turnova na Náchodskou Prima sezónu.)