Texty: Dlouhomilov, Excerpce pro MČAD 1998-2002

DLOUHOMILOV o. Šumperk
V roce 1897 byl založen divadelní soubor Osvětové besedy Sokol. Tento soubor byl mimořádně činný a hrál bez přerušení i během I. svět.války. Každým rokem nastudoval několik představení.
1897 - Sedlák Zlatodvorský, Strakonický dudák, Slepý mládenec
1898 - Paličova dcera, Dívka z Podskalí
1899 - Císař Josef II
1900 - Lesní panna
1901 - Žižkovo vidění
1902 - Divotvorný klobouk Rozina Rusharilova
1903 - Dívka z Podskalí
1904 - Maryša, Slepý mládenec
1905 - Otec
1906 - Lucerna, Závěť, Chudý písničkář, Nedejme se
1908 - Únos Sabinek, Probuzení, Podskalák
1909 - Pražské švadlenky, Vojnarka, Za svobodu
1910 - Revizor, Psohlavci, Osudný manévr, Vyškovský žid
1911 -Gazdina roba, Noc na Karlštejně, Pasekáři
1912 - Lucerna, Kosové, Ondráš a Juráš
1913 - Bulharsko vítězí, Baj Kaj Laj
1914 - Noční manévry, Jan Výrava (hrálo 120 osob v přírodě), Smír
1915 - Na rodné hroudě, Furiant, Oblaka, Červ, Staré hříchy
1916 - Samot chorobné květy, Na letním bytě, Její pastorkyňa, Závrať
1917 - Únos v aeropláně, Vpád, Cigánština pomsta, Maryša, Dědečkovy housle
1918 - Třetí zvonění, Děti Žižkova, Gazdina roba, Radúz a Mahulena, Žabec
1919 - Ulička odvahy, Dědečkovy housle, Na Kozlanském klepáči, Černé oči, Románek na horách
1920 - K.H.Borovský, Strakonický dudák, Z českých mlýnů, Žena legionářova, Baj Kaj Laj, žně
1921 - Ferdinand spí, Závěť, Dražba na nevěstu, Jánošík, V tichém hnízdečku, Pražský Žid
1922 - Zahučely lesy, Vojnarka, Ženská vojna, Poslední muž, Psohlavci, Slepci, Madam Sanˇs Geuu
1923 - Peníze, Paruka, Debora, Lucerna, Z nařízení bytové komise, Bezejmenná, Česká královská
1924 - Bezejmenná
1925 - Falešná kočička, Služebník svého pána, Pražský Žid, Černé oči, Dědkové, Bejvávalo, Gorali
1926 - Paličova dcera, Jiříkovo vidění, Paní Marjánka, matka pluku, Fidlovačka, J.K.Tyl (k 70.výročí)
1927 - Pásmákova dcera, Probuzenci (v přírodě), Jedenácté přikázání, Palackého tř. 27, Městská rada na návsi
1928 - V. Hrobčický z Hrobčic, Pražské švadlenky, Vrak, Pasekáři, Když služebnictvo stávkuje, Tulácká krev
1929 - Librova nevěsta, Raisino utrpení, Hotel zázračná voda, Transport č.20, Zelené království, Princezna
z pastoušky
1930 - Samot. chorobné květy, Vodní družstvo, Staří blázni, Soucit, U Dušánků + 7 loutkových her
1931 - Děda Štráchal jde k prezidentovi, Baj Kaj Laj, Její veličenstvo láska, To dfokáže Semlíček, Světla a
stíny, Tajemství klášterní samoty + 6 loutkářských her
1932 - Zámecké strašidlo, Muzikant z české vesnice, Teta Fany postrach rodiny, Tatíček jde na manévry, Naši
furianti + 2 loutkové hry
1933 - Polský Žid, Srdce a peníze
1934 - V tom domečku pod Emauzy, Za čarovným květem, Madlénka z kovárny, Na křižovatkách,
Sestřičky u
sv.Kláry, Dceruška pana tatíka Berušky, Hanáčtí dragouni
1935 - Osada zamilovaných, Cestou křížovou, Naše tchýně odzbrojuje
1937 - Třetí zvonění, Vojnarka
1938 - Poslední od Zborova, Vandrovali vandráci
1945 - Lucerna, Jedenácté přikázání
1946 - Zlatá brána otevřená, Soucit, Na barikádě, Strakonický dudák, Srdéčko od Mikuláše, Zakukala žežulička
1947 - Trikolora, Palackého tř. 27, Pražské švadlenky, Selská princezna, Ruští lidé, Líbánky komtesy Lucka
1948 - Hastrman, Tři dny štěstí, Neználek, Z českých mlýnů, Manželství Matěje Konvalinky
1949 - Česká muzika, Naši furianti, Ferdinand spí, Jan Johanes, Podskalák
1950 - Král Svatopluk, Kulatý svět, Stříbrná věž, Krakonoš, Tvrdohlavá žena
1951 - Vojnarka, Lucerna
1953 - Zdravý nemocný
1955 - Pan Johanes
1956 - Dědečkovy housle
1965 - Julinčiny vdavky, Honzíček z mal. chaloupky
Od založení spolku bylo předvedeno úctyhodných 184 inscenací. Hrálo se v místní sokolovně a s hrami ochotníci jezdili po celém českém okolí. Od roku 1933 byl jmenován režisérem Antonín Jašek, poslední hry režíroval Stanislav Čech. Velmi známé bylo i loutkové divadlo, které mělo své zázemí v sokolovně (dodnes jsou velmi kvalitní loutky zachovány). (Smyčková)
Podklady zpracoval z obecní kroniky J.Vepřek..
Divadelní soubor Osvětová beseda zal. 1897 Sokol. Mimořádně činný soubor, hrající bez přerušení i během I. svět. války. Každým rokem několik představení. Etapy: 1897-1908: celkem 20 her (mimo jiné Strakonický dudák, Paličova dcera, Lesní panna, Divotvorný klobouk, Maryša, Lucerna, Únos Sabinek, Podskalák; 1909-1915: celkem 24 her (mimo jiné Vojnarka, Revizor, Psohlavci, Gazdina roba, Noc na Karlštejně, Jan Výrava (v přírodě-účinkovalo 120 herců) Oblaka; 1916-1919: celkem 19 her (mimo jiné Radúz a Mahulena, Ulička odvahy); 1920-1938: celkem 78 her (mimo jiné Strakonický dudák, Z českých mlýnů-opereta, Závěť, Jánošík, Pražský Žid, Lucerna, Gorali, Paličova dcera, Paní Marjánka, matka pluku-70 výr. smrti J.K.Tyla, Jedenácté přikázání, Palackého třída 27, Pasekáři, naši furianti, Polský Žid, Osada zamilovaných, Třetí zvonění); 1840-45: za okupace byly české spolky rozpuštěny, nehrálo se; 1945-1968: celkem 21 her (mimo jiné: Lucerna, Ruští lidé, Z českých mlýnů). Od založení tedy 184 inscenací, počet hoden úcty. Hráno v místní sokolovně od jejího vybudování. S hrami jezdili po celém českém okolí. (Medlík)