Texty: Místopis českého amatérského divadla, Hesla Loutky L- O

*L


LADNÁ, m. č. města BŘECLAV, o. Břeclav, Brněnský kraj
1920-1925 DS spolku Omladina (loutky řezbáře Františka Baránka 1925 darovány škole), další činnost zaznamenána při obecné škole 1926-1938, poté po 1945. 1983 zal. LS ve školní družině ZŠ.

KOTRČOVÁ, Milena - ZIKA, Jaroslav - MATOUŠEK, Mirko: Historie a současnost loutkářství v Břeclavi. Břeclav. DK ROH 1984, s. 9 a 11.

LASVICE, m. č. města ZÁKUPY, o. Česká Lípa, Liberecký kraj
1967 zmínka o existenci souboru.

Nástup 1967, č. 6.

LÁZNĚ BĚLOHRAD, viz též DOLNÍ JAVOŘÍ, HORNÍ NOVÁ VES, HŘÍDELEC, LÁNY, UHLÍŘE, o. Jičín, Královéhradecký kraj
90. léta LS KUK.

LÁZNĚ BOHDANEČ, o. Pardubice, Pardubický kraj
1925 zal. loutkový odbor TJ Sokol.

LÁZNĚ KYNŽVART, o. Cheb, Karlovarský kraj
1970 Klub mladých, zahájení práce s maňásky, javajkami, po 1975 beze zpráv. 1993-1995 Laffarovo rodinné divadélko, pro potřeby školy a dětské léčebny.

LÁZNĚ TOUŠEŇ, o. Praha-východ, Středočeský kraj
Za 1. svět. v. vznik tradice LD.

LEDEČ NAD SÁZAVOU, o. Havlíčkův Brod, Jihlavský kraj
50. léta loutkový soubor OB.

LEDENICE, o. České Budějovice, Budějovický kraj
1976 zal. LS Krajánek, koncem 70. let a v 80. letech pracovaly 2 soubory (dětský a dospělý).
1989 skončila většina dospělých svou aktivní činnost. Od založení pracoval nepřetržitě, podařilo se mu získat (velkou měrou vlastním nasazením) svou scénu v obecní budově. V každé sezoně jedna premiéra nové pohádky. Tradičně na přehlídkách Skupovy Strakonice, Loutkářská Třeboň. Od 1997 organizoval příchod Mikuláše na ledenické náměstí.

INFORMACE pro MČAD zaslal dle Zdeňky Zaimlové, principála souboru Krajánlek a Františka Jelínka, starosty obce OÚ. 1999, 1 s. kART.

1999 LCH: LS Krajánek: Středověký anonym Kopáčková-Zaimlová: Námluvy princezny Prozerpíny

Zavřelová, loutky, s. 1.

LEDNICE, o. Břeclav, Brněnský kraj
80. léta Divadélko za paravánem (několikrát účast na okr. přehlídkách), drgie a r. Marie Tomešková, Feldek: Sněhurka a Šípková Růženka.

SOkA Břeclav v Mikulově: Dokumentace činnosti oddělení ZUČ OKS Břeclav 1967-1990. JAF, č. 47.


LELEKOVICE, o. Brno-venkov, Brněnský kraj
1919-1940 LS TJ Sokol. 30. léta LS TJ Orel.


LENEŠICE, o. Louny, Ústecký kraj
LS TJ Sokol, od 30. let 20. stol. do zákazu činnosti 1941 hrál pravidelně v neděli dopoledne. Scénu i loutky vyrobili členové souboru. Činnost nebyla po válce obnovena. 1965-1970 veškeré zařízení neuváženě likvidováno.

LESKOVEC NAD MORAVICÍ, o. Bruntál, Ostravský kraj
1977 zal. maňáskový soubor.


LESNICE, o. Šumperk, Olomoucký kraj
1926 TJ Sokol zakoupil LD, 14 her pro děti.

LETOHRAD, dříve KYŠPERK, viz též KUNČICE, o. Ústí n.O., Pardubický kraj
1978 zal. loutkářský kroužek Kyšperáček. Ročně dvě premiéry, reprízy pro mateřské školy i v okolí. Pravidelně účast na přehlídkách včetně LCH. V repertoáru i hry pro dospělé v Klubu mladých. Původní maňásky z únanovské dílny si nahradili vlastními. Do 1986 cca 130 představení. 1997 výstava ke 100. výročí zal. spolku. 1998 divadelní bál, premiéra nové inscenace. Naposledy 1990.

LETOVICE, o. Blansko, Brněnský kraj
Po 1924(?) několik členů Besedy katolických mužů a TJ Orel vytvořili LS.


LETY, o. Praha-západ, Středočeský kraj
1920-1962 LS TJ Sokol.

INFORMACE pro MČAD dle zápisové knihy Sokola zprac. Křivánková. Rkp. 1998. 1 s. kART.


LHOTA NAD MORAVOU, m. č. obce NÁKLO, o. Olomouc, Olomoucký kraj
1950 zal. LS, zahájil s hrou Kašpárek vždy vítězí (Fr.Čech). Loutky manželů Urbanových z Police nad Metují. Hrálo se v zasedací místnosti MNV. Další hry Začarovaný les (Schmoranz), Princezna Jitřenka se vdává (Čech), Vodníčku, vrať se, Honza na trůně (Horký), Pohádka se vrací (Malík), Vlastní příhody Stréčka Křópala ad. Od 1959 zvětšení na maňásky 50cm, pokračuje i marionetová scéna. Provoz SČM. Repertoár edice Divadélko. 1972 generační krize. Postupnou výchovou vznik nového kolektivu 1980. Obohacení o spodové loutky a spojení s živým hereckým projevem a s živou hudbou, později i stínové divadlo (vlastní hry Stréček Čásek, Koledníci). Název souboru Pálečka. 1950-1989 hráli doma i v okolí, 118 představení. 50. léta inscenace Jak se uhlí hněvalo (Tittelbachová), ocenění ústřední porotou STM.

OLBERT, Jaroslav: Tradice ochotnického divadla v přírodě a loutkového divadla ve Lhotě nad Moravou. In: Lidová kultura na Hané. Sborník příspěvků ze IV. odborné konference 22. - 23. 11. 1995. Olomouc, Vlastivědné muzeum a Vlastivědná společnost muzejní 1996, 8 s.


LHOTA POD LIBČANY, o. Hradec Králové, Královéhradecký kraj
1943-1953 LS Maják.

Údaje pamětníků, dotazník Impuls Hradec Králové, 1998.


LHOTKA, o. Frýdek-Místek, Ostravský kraj
Učitelé hrávali pro celou vesnici LD, společensky významné zejména 1938-1945. Hrávalo se na dvou rozebíratelných jevištích. Spolupracovali s místní dechovou hudbou.


LHOTKA , m. č. města ZLÍN, o. Zlín, Zlínský kraj
1950 LS DS Máj (ved. František Postava).

Votánek, Kuslová, Bednářová/ JS


LIBÁ, o. Cheb, Karlovarský kraj
1949-1950, pak až 1965 LS Libá. Od roku 1967 žádné zprávy.

Hraničář, 16. 2. 1965 - VI, 7, 3.


LIBÁŇ, viz též PSINICE, o. Jičín, Královéhradecký kraj
Od 1914 LD TJ Sokol, zájem podnítily pravidelné štace lidových loutkářů, zakoupeno Alšovo divadélko. Pravidelná představení v zájezdním hostinci U koruny, později v místní škole. Činnost souboru se stabilizovala v 70. letech 20. stol. 1919 zal. LD Martínek, činný i v 90. letech, 1998, 1999 uspořádal přehlídku LD. Jeho představení navštěvovalo 60-80 dětí, např. od října do vánoc 1998 11 představení.


LIBČANY, o. Hradec Králové, Královéhradecký kraj
90. léta (1996, 1997) místní LS na přehlídce loutkových amatérských divadel O cenu Matěje Kopeckého (*v Libčanech 24. 2. 1775)


LIBČICE NAD VLTAVOU, o. Praha-západ, Středočeský kraj
1918-1938 LD TJ Sokol. 1957-1972 v Klubu ROH Šroubárny maňáskové divadlo.

LIBEREC, viz též DOLNÍ HANYCHOV, DOUBÍ, FRANTIŠKOV, HORNÍ RŮŽODOL, KATEŘINKY, KRISTIÁNOV, MACHNÍN, NOVÉ PAVLOVICE, OSTAŠOV, PILÍNKOV, RADČICE, ROCHLICE, RUPRECHTICE, STARÝ HARCOV, VESEC, VRATISLAVICE NAD NISOU, o.Liberec, Liberecký kraj

1900 zal. LD tj Sokol. Loutky od řezbáře Vorla ze Sychrova. Hrávalo se v Matiční škole nebo v České besedě, potom v Národním domě v hudební síni, pro zájem až tři dopolední představení. 1906 divadélko prodáno do Nymburka. Činnost loutkářů obnovena až po 1918. Hráli uč. a vojáci v kasárnách 44. pěšího pluku. Od 1923 nejúspěšnější loutkáři DTJ, hráli ve škole Na svahu, v Prátru, ale i ve škole v Rochlici. Na repertoáru Faust, Kašpárek na Měsíci, Jan za chrta dán, Pan Franc ze zámku, ale později odklon od lidové tradice k české klasické hře, Horymír, Švédové v Praze, Tvrdohlavá žena, nakonec Bacilínek (Driml), Začarovaný les (Schmoranz). Ocenění za provedení her Ptáček, Princezna Nafta (1926). 1924 - 1925 nejúspěšnější sezona, později hráli až 13 představení ročně. Během přestavby Dělnického domu (1927) si postavili divadlo v jeho zahradě, což byl první krok k osamostatnění LS. 1928 tato scéna skončila. 1925-1938 LD TJ Sokol. Zahájilo ve staré nádražní restauraci, po 4 představeních hrálo ve školní místnosti dopravního úřadu. 1927 otevřená nová dřevěná budova LD Menšinový dům v Tovární ulici (už neexistuje), premiérou Král Ječmínek nové divadlo. Hrálo pro děti, později i pro dospělé. Velký úspěch s kabarety i operetním představením (1930 Giroflé-Girofla (Lecocq). Protagonisty divadla h. a r. Jan Durych a E. Pospíšil. Výtvarníkem akademický malíř J. Nastoupil. Za rok 53 představení, později zájem dětí i dospělých prudce vzrostl, hrálo se odpoledne a večer. Význam zejména národně uvědomovací a kontakt dětí s českou kulturou. Vysoká umělecká úroveň a pravidelnost provozu přiváděly mezi obecenstvo i německé děti, Němci měli loutkové divadlo značně skromnější a nepravidelně hrající. Celkem 462 představení, včetně 274 premiér, z toho 25 pro dospělé. Autory Schweigstill, Rada, Čech, Průcha, Žemla, Habesbergerová, Rudloff, Sojka, Stoklas, Schmoranz, Driml, Ptáček, Malík, výjimkou byl Cooper a Pocci. Vedle toho hráli Kopeckého, Klicperu, Jiráska, Kvapila, Mašínovou, nejčastěji pohádky. V hledání nových cest upřednostňovali výtvarnou složku. Prosluli kabaretním představením v tradici Červené sedmy a J. Skupy (17 kabaretních premiér, Durych - Pospíšil). Také podíl na uvádění operet, ceněna byla drgie, hledající vedle klasické operety i málo hrané tituly (Píseň Fortuniova (Offenbach), Giroflé – Girofla (Lecocq), 1930). Pozornost vzbudili uvedením opery Kouzelná hlína, podle A. V. Valenty - Mělnického (1846-1892). Během existence účast na loutkářských výstavách (Praha, 1929, Turnov, 1833), pořádali loutkářské kurzy (1930). Vedle Loun a Jaroměře třetí scéna se samostatnou loutkovou budovou v ČSR. 1938 hrou Dračí nevěsta (Ch. Habersbergerová) činnost skončila. Před okupací 1938 loutky a knihovna převezeny do Turnova, Josefu Hanouskovi se zde ale nepodařilo pokračovat. Loutky byly rozprodány buď jednotlivě anebo jako soubor prodány TJ Sokol v Přepeřích. Řada loutkářů z tohoto souboru skončila v koncentračních táborech. Po 1945 pokračovala tradice v amatérském Spojáčku a v Naivním divadle. 1954 zal. LD Spojáček v ZK Spojů, hráli v jeho prostorách v Matoušově ulici. Po demolici budovy 1988 se rozpadlo. Několik členů pak zal. javajkové divadlo Povídej, hráli do 1991 v sále nákupního střediska Luna v Kunratické ulici. 1990 se polovina členů odloučila a založila marionetové divadélko Watrlo. Do 1991 hráli v Experimentálním studiu. 1993 obnovil bývalý člen LD Rudolf Krause znovu Spojáčka v Domě dětí a mládeže Větrník. 2000 sedmý rok jednou měsíčně pohádky, většinou starší tradiční hry, ale i autorské hry a a úpravy starších her v kukátku. Od 1982 LS Střední zdravotní školy (vedoucí B. Klíchová). 90. léta Divadlo Piškot.

1997 LCH – Spojáček, Čavojský: O upovídané vrbě
2000 LCH – Spojáček, Čavojský: Jedna šprušle za druhou

DUBSKÁ, Alice: Loutkové divadlo Sokola. Heslo in: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů. Praha, DÚ 2000.
JANÁČEK, Jiří: Amatérští loutkáři v Liberci 1918-1938. Liberec, Česká beseda 1988. 56 s. foto kART. MLK.
VOJTĚCH, František: 1924-1999. 75 let loutkového divadla v Benátkách nad Jizerou. Zpravodaj Benátecka 1999, č. 5, s. 14-17.

ČsL 1975, č 6, s. 136. LS ZO MŠ: O domečku na kopečku (Maršak), LS kolektiv 29. MŠ: O Palečkovi (Novák).

LIBICE NAD CIDLINOU, o. Nymburk, Středočeský kraj
50.-70. léta 20. stol. LD ČSPO, marionety 75 cm.

LIBINA, dřive HORNÍ LIBINA, o. Šumperk, Olomoucký kraj
40.-50. léta 20. stol. v TJ Sokol loutkový kroužek pod vedením J. Nováka. 1956 LS ZK Moravolen. Nová scéna vybudována nákladem deset tisíc Kčs. Repertoár Nikita, ruský bohatýr, Začarovaný les, Ostrov splněných přání. Pro dospělé Smutná tanečnice.

ČsL 1956, s. 42.


LIBIŠ, o. Mělník, Středočeský kraj
Evangelická mládež.


LIBLÍN, o. Rokycany, Plzeňský kraj
1928-1929 dorost ČSČK čtyři loutková představení.


LIBOUCHEC, o. Ústí nad Labem, Ústecký kraj
1947 zal. DS loutková scéna, vedoucí O. Lamas. Největší úspěchy v 60. letech na okr. i kraj. přehlídkách.

ČsL 1983, č. 2, s. 44: Zbyněk Budič: Nová divadelní scéna v Libouchci, zal. r. 1947.Přehlídka v Libouchci; 1984, č. 5, s. 106. LS Loutková scéna: O statečné Máně (Lada).

LICHNOV, o. Bruntál, Ostravský kraj
1960 maňáskový soubor.


LÍPA, o. Zlín, Zlínský kraj
50. léta LS (ved. B. Pekařová).


LIPNÍK, nelze určit který
V 1906 vzniklo z iniciativy učitele H. Sedláčka Loutkové divadlo odboru Ústřední matice školské. Hlavní podíl na vybudování scény měl profesor reálky Jaroslav Vejchoda. Zahájilo se hrou Ošizený čert loutkami 90 cm vysokými, hrálo se ve prospěch místní mateřské školy. V letech 1908 - 1912 soubor zajížděl i do blízkého okolí.

J. Mráček: Loutkové divadlo odboru ÚMŠ v Lipníku, Český loutkář 1913, s. 72.


LIPOVÁ, o. Zlín, Zlínský kraj
1958 LD každých 14 dní (Ponocný a strašidlo, Perníková chaloupka, Princezna Rozmařilka).


LIPOVÁ-LÁZNĚ, dříve DOLNÍ LIPOVÁ, o. Jeseník, Olomoucký kraj
Koncem 40. let 20. stol. LS.

Loutkářství na Jesenicku. ČsL 1954, s. 180.


LIŠOV, o. České Budějovice, Budějovický kraj
90. léta 20. sto. loutkářský DS TJ Sokol.


LITEŇ, viz též BĚLEČ, o. Beroun, Středočeský kraj
Před 1912 ve zdejší škole LD, poté LS TJ Sokol.1958 LS TJ Sokol, ČSPO a mládež U Českého lva. V 60. letech hráli v OB, Na starém špejcharu. Odtud název souboru Na Špejchaře, později pod KSS Lubor. 1989 se rozpadl. Obnovil 1996, náklady na provoz převzala obec.

1989 LCH - LS Na špejchaře, Cassikanová - Dvorský: O zvědavém slůněti
1992 LCH - Pleva: O Budulínkovi

ČsL 1986, č. 5, s. 103. LS Na špejchaře: Míček Flíček (Malík).
Míku 1997, č. 3, s. 40.


LITOMĚŘICE, o. Litoměřice, Ústecký kraj
1947 otevřeno nové LD MOR Navázalo na předválečnou činnost LD Svazu důstojníků a rotmistrů. Hrálo se v tělocvičně bývalé klášterní školy v Michalově ulici. Vedoucí Rudolf Chocenský. Zahájeno při oslavách Josefa Jungmann hrou Posvícení v Hudlicích. 90. léta Klub ochotníků a přátel LD známý jako Sváťovo divadlo (1999 20 členů, vedoucí Svatopluk Horváth). Především v mateřských školách.

LS 1947/48, s. 60: Zahajovacípremiéra v Litoměřicích (kb).


LITOMYŠL, viz též PAZUCHA, o. Svitavy, Pardubický kraj
Původně hráli od 1920 sokolští loutkáři na divadélku vypůjčeném od NJS. 1923 si pořídili vlastní větší, s loutkami vysokými 70 cm. Vedoucí Oldřich Šťastný, ředitel uč. ústavu, dekorace akad. malíř Karel Šťastný. 1927 pro dospělé Strakonický dudák a Pražský žid. Pro děti 12 pohádek. Moderně vybavená scéna v nově postaveném sokolském biografu. Koncem 30. let loutkáři společně s místním pěveckým sborem několik operních děl (V studni, Tvrdé palice, Psohlavci). 90. léta LS Kalamita.
2000 výstava Julie 1/4, věnovaná čtvrtstoletí LD Julie a spol.

ZPRÁVY loutkářského soustředění 1939, č. 2, s. 2.

L 1927/28, s. 96: Jak se dělá loutkové divadlo; 1926/27, s. 207.


LITOVEL, viz též BŘEZOVÉ, NASOBŮRKY, o. Olomouc, Olomoucký kraj
Začátkem 20. let několik LD, např. LS TJ Sokol, školní LD na dívčí škole, na chlapecké měšťanské škole. Od 1928 též LD obecné školy, vedoucí uč. J. Vymětal. Loutkářskou činnost výrazně podporoval Eugen Stoklas profesor zdejšího gymnázia, významný autor loutkových her (Knížecí sirotek, Kupec a obr ad.). V 30. letech loutková scéna v přísálí sokolovny, hráli profesoři gymnázia. L 1936/37, s. 17.
1955 zal. Soubor Radost ZK Tesla. Nejprve maňásky, později vajangy. Ke zvýšení úrovně došlo po navázání spolupráce s DS. 1963 Janek Pecivál (J. Vladislav) v r. J. Kuči na kraj. přehlídce v Olomouci, 1964 LCH. 1966 Božská komedie (I. Štok) v r. M. Spurníka na kraj. přehlídce ve Frýdku-Místku.

1963 LCH - ZK Tesla, Vladislav: Janek pecivál

LITVÍNOV, viz též HORNÍ LITVÍNOV, HORNÍ VES, CHUDEŘÍN, JANOV, o. Most, Ústecký kraj
1949 zal. souboru Loutka Litvínov ZK ROH Stalinových (později Chemických) závodů ČSSP. 1954 si postavili vlastní divadlo, účast na přehlídkách (LCH 1952, 1962, 1965, 1967, 1968, 1970, 1972, 1975, 1984, 1985, 1986,1987). Od 1961 Litvínovský festival loutek. V 70. letech LS Budulínci. 1999 festival Divadelní potkání, připomínka 40 let historie amatérského divadelnictví ve městě.

1952 LCH – Loutka - ZK Stalinových závodů, Robenková - Novotný: Sirky
1952 LCH - Vlk: Chudák sedlák
1952 LCH - Horák: Křivulka kontra zubatá
1962 LCH - Daněk: Kouzelný vláček
1965 LCH - Budulínci - Chemické závody ČSSP, Lada, Pehr: Jeho veličenstvo Budulínek III.
1967 LCH - Loutka: Januszewská: Tygřík Petřík
1968 LCH - Wiedeová - Šnajdrovi: Sluneční hodiny
1970 LCH - Urbánek: Bleděmodrý Petr
1972 LCH - Malík: Míček Flíček
1975 LCH - Preobraženskij - Obrazcov: Velký Ivan
1984 LCH - Stejskalová - Čuban: Tři pohádky
1985 LCH - Hlávka - Lavičková: Ale, ale, otče Hájku aneb Čo v
kronice nebylo
1986 LCH - Novák: Jak si permoníci vytancovali lomikámen
1987 LCH - Divadlo U hodin, Loutka, DK ROH CHZ ČSSP, Maeterlinck - Lavičková: Poslední zemře
zítra
Obr. CČAD, s. 343: Karel Hlávka, Jana Lavičková: Ale, ale, otče Hájku aneb Co v kronice nebylo, soubor Loutka DK ROH Chemických závodů ČSSP Litvínov, režie Jana Lavičková, výprava Marie Stejskalová, 1985.

BEZDĚK, Zdeněk: Litvínovské dvojí jubileum. ČsL 1974, č. 4, s. 89.
PRO dětský úsměv aneb Třicet let činnosti souboru Loutka Litvínov. Litvínov, Loutka (1979). 55 s. obr. příl. MLK.

ČsL 1973, č. 6, s. 14. LS Loutka: Lvíčkova dobrodružství (Sekyrová); 1984, č. 5, s. 106. Tři pohádky (Stejskalová/ Čuban); 1974, č. 6, s. 138. LS Budulínci: Domeček plný koleček; 1982, č. 5, s. 106-107: -tt-: 21. Litvínovský festival loutek

LNÁŘE, o. Strakonice, Budějovický kraj
1925 od náboženské obce Církve československé zakoupeno LD, Princezna Včelka, Doktor Faust, Žádost kmotra Jahelky, Loupežníci na Chlumu, Velešovský poklad, Potrestaná lakota. 1953 maňáskové divadlo pod ved. J. Bejčka Chňapka má smůlu, Pan Franc ze zámku, Pepík loupežníkem. 1963 “maňáskové divadlo se zúčastnilo okr. kola STM se hrou Lízinka, kterou velmi úspěšně provedlo”


LOCHOVICE, o. Beroun, Středočeský kraj
1923-1939 LS TJ Sokol. 1929-1933 školní loutkové divadlo. 1951-1964 obnovena tradice LD v ZK ROH Státního statku.

INFORMACE pro MČAD zprac. dle informací pamětníků a kronikáře OÚ. Rkp. 2000. kART.


LOKET, o. Sokolov, Karlovarský kraj
1949 vznik velké LS v Chebské pivnici. Účast řady výtvarníků na tvorbě loutek a vybavení jeviště. Pravidelně jedna nová hra měsíčně. Vedení F. Bednář, z r. M. Haladová, A. Husáková, M. Hálová, Z. Štěpánová. Po požáru činnost ukončena. Kolem 1958 vybudována nová LS v malém sále přízemí Městské dvorany. Jako velmi aktivní Divadélko za plotem až do 1966. V 70. letech přenosné jeviště (F. Pižla, M. Kostaňuk). Hráli ve velkém sále Dvorany, pravidelně jednou za 2-3 měsíce nová hra. Technické důvody ukončily činnost tohoto souboru koncem 80. let. Paralelně s činností souboru dospělých aktivní soubor společný s dětmi. Z repertoáru např. Sněhová královna, Jak květinky přezimovaly, Z Krakonošovy zahrady, O Popelce, ve spolupráci se souborem Roháč (není jasné, zda to vše LS). Divadlo na podlaze, v 80. letech častý účastník ŠP (Commedia dell´ marke) a LCH.

1983 LCH - Divadlo Na podlaze OB, Vachrlon: Rozmazlený drak
1984 LCH - Vachrlon: Libuše
1986 LCH - Vachrlon: Commédia delľ marke


LOM, dříve BRUCH, LOM U MOSTU, o. Most, Ústecký kraj
1911 LD NJS. Členy souboru uč. české školy, příležitostně hudební doprovod mužského pěveckého sboru v Lomu.

TAŠNER, A.: Loutková divadla v Hrobech, Mostě, Lomu a Horním Litvínově, ČL 1913, s. 73.


LOMNICE, o. Bruntál, Ostravský kraj
1963 činný LS.

Vpřed 1963, č. 42.


LOMNICE NAD POPELKOU, viz též KOŠOV, RVÁČOV, o. Semily, Liberecký kraj
1926 LS TJ Sokol, premiéra v kulisách a na scéně lomnického malíře Čeňka Suchardy (Ponocný a strašidlo). Starším přenosné Alšovo divadélko ve starém sále,scéna se musela na každé představení postavit a po něm opět složit. Po vybudování přístavby velkého sálu 1929 moderní divadlo s kruhovým horizontem, prostorem pro recitátory, bylo dlouho vzorem pro okolní LS. Představení každou neděli. 1941 sokolovna nacisty uzavřena. Dvěma odvážným členům souboru se podařilo z uzavřené sokolovny vynést loutky, rekvizity a knížky loutkových her. Od 1942 se hrálo znovu, tentokrát jako Scéna mladých. Po válce první představení 1946, pak už každý týden, po 14 dnech premiéry. Při tvorbě kulis pomáhal opět Čeněk Sucharda. 1953 LS ZK ROH Technolen. Účast na mnoha soutěžích. Z chátrající sokolovny přešli do sálu ZK ROH Technolen na náměstí, změna názvu na LS Popelka. Zde také nová scénická konstrukce, modernizace loutkového fundusu. Po 1989 zřízena stálá scéna v Živnodomě. 1996 vzpomínková slavnost 70 let činnosti s účastí dalších LS. LS i v 90. letech.

JEZDINSKÝ: Půl století lomnických loutkářů (LS Popelka). ČsL 1977, č. 1, s. 20.
JEZDINSKÝ, J.: S dobrou perspektivou. ČsL 1967, č. 2.
Novák, s. 47-48
PTÁČEK, F.: Princezna Nafta a na závěr recitace Modlitba za vlast V. Beneše Třebízského. LS 1940/1941, s. 91.

LS Popelka: soubor loutek - dřevořezba, místní výroba, počátek 20. stol. (Dlouhý, Široký, Bystrozraký, princ, princezna, čaroděj) a soubor loutek (výroba Moravské družstvo umělecké výroby Únanov). Vystavovalo Krkonošské muzeum Vrchlabí, 1999.


LOMNIČKA, m. č. města PLASY, o. Plzeň-sever, Plzeňský kraj
20. léta LS MOK. Po válce MOK divadelní představení, loutková i s dětmi.

INFORMACE pro MČAD. Rkp. kART.
LOŠTICE, o. Šumperk, Olomoucký kraj
1960 zahájil loutkářský kroužek.


LOUČKA, m. č. města NOVÝ JIČÍN, o. Nový Jičín, Ostravský kraj
1945-1856 LS TJ Sokol, později v OB.


LOUKY, m. č. města ZLÍN, o. Zlín, Zlínský kraj
Scéna s marionetami a maňásky v Národní škole. 1947 devět představení. 1950 scéna v TJ Sokol, vedoucí Oldřich Šenk. 1950 sehrála Růžena Zámečníková čtyři hry na scéně v mateřské škole. 1954 scéna místní organizace ČSM, vedoucí Š. Daněk.


LOUNY, o. Louny, Ústecký kraj

378 LOUNY: Budova loutkového divadla, 1920. Foto Lad. Bába.

379 LOUNY: Loutky řezbáře Olše 1838 kART.

1903 na sokolských slavnostech sehrála skupinka členů TJ Sokol (za vedení J. Treglera) příležitostné představení hry lidových loutkářů Posvícení v Hudlicích. Hráno v hostincích, příležitostně v sokolovně loutkami řezbáře Zemance, později 80 cm vysokými marionetami z pozůstalosti loutkáře Kaisera. Následně vznikl LS TJ Sokol. 1909 zal. Spolek loutkářů. 1920 otevřena vlastní budova divadla (stálé loutkové divadlo v Lounech byla první samostatnou budovou loutkového divadla u nás a jednou z nejstarších v Evropě). Prvním principálem Jan Tregler, po jeho smrti (1925) vedoucí Josef John. 1929 hostování J. Skupy se Spejblem a Hurvínkem. Stálé loutkové divadlo hrálo i za II. svět. v., a to nejen pro děti, ale i pro dospělé (předtím byla večerní představení pro dospělé zrušena v 2. pol. 20. let, zaveden biograf, hrála se např. Jiráskova Lucerna pod změněným názvem Zachráněná lípa. 1942 pořízeny nové loutky 50 cm. Počátkem 50. let budova rozšířena o kulisárnu, klubovnu a sociální zařízení, v té době i změny v souboru. Střídání filmových pohádek s loutkovými (až do 1969). 50. léta zkvalitnění práce, přelomovou inscenace Adámek mezi broučky, s loutkami a scénou vlastní výroby a s originálním hudebním doprovodem. V 70. letech začal Soubor mladých. 1960-1988 duší souboru Z. Raška, h., r., ale též tvůrce loutek a dekorací. 1974-1978 generální přestavba divadla. Od 1979 loutkáři pod KD. V 90. letech divadlo opět v přestavbě, LS SOUS i v 90. letech. 1996 zahájena sezona Stálého loutkového divadla 5. ročníkem Raškovy Louny. 1999 po rekonstrukci znovu otevřeno loutkové divadlo pohádkou O beráncích a ospalém čertu. 2000 14. ročník regionální soutěžní přehlídky
Zdeněk Raška, kromě práce s tradičním dospělým LS vedl v 80. letech dětský LS při Stálém loutkovém divadle DK ROH ZSE EPL.

2000 6. dostaveníčko Raškovy Louny, které se koná každé 2 roky, 8 představení pro děti

1982 LCH - LS DK ROH ZSE EPL, Peřinová: Pohádky na draka
1985 LCH - Stálé loutkové divadlo DK ZSE SPL, Peřinová: Poslechněte jak bývalo
1986 KDL Prachatice - DS SLD DK ROH ZSE EPL, O. Pancu-Iaşi, J. Davídek: O kůzlátku a třech kozách
1989 LCH - Velinský: Pátek a Crusoe
1990 LCH - Dvorský: Ruce vzhůru
1994 LCH - Spolek loutkářů: Bradford: Černošský Pán Bůh
1997 LCH - Jaroš: Beránci a ospalý čert

Obr.CČAD, s. 139: Loutkové divadlo Louny, postaveno 1920.

Novák, s. 9 (foto první budovy stálého loutkového divadla).

BÁBA, Ladislav: Významné výročí půvabného divadélka. Rkp. 2000. kART.
BOUČEK, R.: Samostatné budovy našich loutkových divadel. L 1934/35, č. 3, s. 37.
ČESAL, M.: Pomáhá soutěž a kritika? ČsL 1958, č. 3.
ČESAL, M.: ABC malých forem 12. ČsL 1963, č. 4.
DVACET let pod vlastním krovem. Louny, Spolek loutkářů 1940. 10 s. MLK.
JOHN, J.: Maňáskové divadlo a němohra k němu. L 1933, č. 8.
LINHART, E.: O významu loutkového divadla. L 1921/22, č. 1, s. 3; č. 2-3, s. 26.
STÁLÉ loutkové divadlo v Lounech. L 1919/20, č. 10, s. 122.
ŠEDESÁT let stálého loutkového divadla v Lounech 1920-1980. Louny, DK 1980. 24 s. MLK (text Z. Raška a P. Macák).

Deník Lučan, 20. 3. 2000; MF Dnes, 29. 1. 2000: Jednou za 2 roky Raškovy Louny (Konají se v říjnu 2000 a přijede na ně 8 až 10 souborů z ČR).


LUBY, o. Cheb, Karlovarský kraj
1966-1984 LS PO Luby (Jaroslav Šindelář). Vybudovali si jeviště, hráli marionetami, maňásky, později javajkami. Bohatá činnost, pravidelná účast v soutěžích. Soubor měl až 20 dětí.


LUČINA, o. Frýdek-Místek, Ostravský kraj
1965-1968 v klubu Vlna LS Vlna umělecký vedoucí Z. Zícha, další spolupracovníci V. Kropová, V. Metzová, J. Bařina, L. Pryček.


LUDSLAVICE, o. Kroměříž, Zlínský kraj
1959-1960, LS ČSM (marionety).

Hejhalová, V., s. 13.


LUHAČOVICE, viz též KLADNÁ-ŽILÍN, o. Zlín, Zlínský kraj
1928 zal. LS TJ Sokol, hráli na Alšově divadélku. Bylo přenosné, ve staré sokolovně. Rodinné divadélko darovala Dolfa Dostálová. 1928-1929 pod vedením F. Pátka. 1930 otevřena nová sokolovna a vybudována stálá scéna. 1938 vedoucí Fr. Dostálek. Hry Fr. Čecha, Fr. Langera, M. Drahy aj. Koncem 1940 činnost přerušena. První představení po válce 1946. Nový vedoucí Š. Karlovský. 1948-1950 přešli na marionety. 1949 novými posilami akademický arch. P. Libscher, akademická malířka V. Libscherová a akademická malířka V. Čančíková. 1952 zastavena činnost. Pravidelná činnost znovu zahájena až 1958 Kašpárek dvorním lékařem (J. Průcha). Zřizovatelem SRPŠ ZDŠ. 1959 Král Žrout (Kopta), Zlý dědek Pikuliš (Cinybulk), Začarovaný les (Schmoranz). Scéna přemístěna do nové ZDŠ, zahájeno 1962 s Pohádka o slunci (Lesný). 1960 poprvé představení pro dětské pacienty lázeňské léčebny. Později LD součástí KSS MNV v Luhačovicích. Do 1974 od října do dubna průměrně 12 představení. S Perníkovou chaloupkou, Aladinovou kouzelnou lampou a Ostrovem splněných přání se zúčastnili okr. loutkářských festivalů ve Vizovicích, Napajedlích a Otrokovicích. 1974-1978 činnost přerušena. 1980 znovu pod vedením J. Koutného. Od 90. let pro děti lázeňských léčeben. 1960 v ZDŠ zájmový loutkařský kroužek (vedoucí Koryčánková). Maňáskové divadélko měla i mateřská škola (vedoucí Plášková).


LUHOV, m. č. obce BRNIŠTĚ, o. Česká Lípa, Liberecký kraj
1960-1962(?) DLS školy.


LUKOV, o. Zlín, Zlínský kraj
1959 Chovanec, Šošolík, Hába a Grulich založili LS a pro hraní zrekonstruovali dřevěnou budovu.
1961 ved. Chovanec, hrálo se 3x do měsíce. Tanec s čertem, Honza a zlá princezna, Ponocný a strašidlo. 1964 poslední zmínka o LS, mělo se hrát v Držkově.

LUŽEC NAD VLTAVOU, o. Mělník, Středočeský kraj
LS TJ Sokol, s. a. 80. léta 20. stol. LS.

LUŽNÁ, o. Rakovník, Středočeský kraj
1927 se hrálo LD.

LUŽNICE, o. Jindřichův Hradec, Budějovický kraj
1972 zal. LS OB. Původní marionety starého rodinného divadla. Klasický repertoár pro děti inscenovaný na přenosné scéně vlastní výroby.

Zavřelová, loutky, s. 6.


LVOVÁ, m. č. města JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ, o. Česká Lípa, Liberecký kraj
1949 žádost MOR o příspěvek na LD. 1961 maňáskový soubor PO.


LYSICE, o. Blansko, Brněnský kraj
50. léta LS (ale pracovala už i dříve). Osobnosti J. Peterka a G. Krahulec.


*M


MACHOVÁ, o. Zlín, Zlínský kraj
1960 loutkaři ZK Svit Otrokovice věnovali OB Machová maňáskovou skládací scénku.

CHYTIL Josef, pracovník OÚ, informace pro Místopis.

MALENOVICE, m. č. města ZLÍN, o. Zlín, Zlínský kraj
1908-1910 první LS, provozovatelem místní občan Gerlich. Hrálo se v hostinci Na Plockově (nyní Na Přístavě) a používalo se skládací jeviště. Hrálo se i v okolních vesnicích. Rep. často historické hry, Noc na Karlštejně, Oldřich a Božena, Pražské posvícení, Mikuláš Zrinský ad. Zaniklo před 2. sv. v. 1946 LS Sokol - Malenovice, vybudovali J. Moskoř a K. Volák (nejprve umístěna v malé místnosti hospodářského úřadu, později v turistické ubytovně v sokolovně), hrávalo se každou neděli. 1947 zahájeno hrou Míček-Flíček, během tohoto roku 12 her ve 43 představeních. Hry Štědrý večer a Kouzelný koberec (F. Čech), Pohádka o zlaté rybce (Kučera), Bezhlavý rytíř (Čech). 1951-54 - vzhledem k reorganizaci TJ soubor nehrál. 1954 pod hlavičkou OB (opět pod vedením J. Moškoře), ale pouze rok. Vl. Průša budoval celkem třikrát loutkovou scénu v Malenovicích. 1953 přenosná scéna v Tylově divadle. 1956-1957 divadélko v bývalých lázních. 1957 - 1959 budování divadélka "Na klášteře", 1960 zahájeno hrou Bezhlavý rytíř. Spolupráce s divadlem ZK Svit. 1969 konec činnosti scény a loutkového divadla v Malenovicích. 1952 zal. maňáskový soubor při ZK Obnova (ved. J. Moškoř). 1947 LS Orel a LS Junák, ale životnost patrně jen rok.

MALŠOVICE, m. č. města HRADEC KRÁLOVÉ, o. Hradec Králové, Královéhradecký kraj
Od r. 1956 pracuje úspěšně loutkářský soubor TJ Sokol po r.1965 dochází ke stagnaci.Od r. 1979 začíná hrát loutk.soub. Žížala díky znamenitému divad. Janu Mertovi. Věnují se i vlastní tvorbě.

1961 LCH: LS TJ Sokol: Svatoň: Ukradený míč
1964 LCH: Pavlík: Hrnku vař
1964 LCH: Dětský soubor TJ Sokol: Domin - Haas: Ztratil se nám Alík
1981 LCH: Žížala TJ Sokol HK-Malšovice:Merta: Neposedný dům

CČAD s. 239, 343

MALŠOVICE, o. Děčín, Ústecký kraj
1978 zal. LS Krajánek LS při JZD v Malšovicích jako putovní (odtud název souboru). Do výbavy dostal loutkovou scénu, kterou národní škola v Javorech obdržela darem z Českých Budějovic v r. 1949. Teprve asi po pěti letech si pořídil scénu vlastní, prostornější, s níž cestoval po 50 různých obcích a městech. Byl pozván i na Slovensko, na Horehroní, zúčastnil se festivalu v Drážďanech (1993) a loutkářské slavnosti na hradě Hohenstein v SRN (1995). 1992 přesídlil LS do budovy Stanice mladých techniků a přírodovědců v Březinách, kde působí dodnes. 1998 oslavil LS 20 let svého trvání (má pouze 7 členů). Od 1999 v Domově dětí a mládeže Boletice.

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ, o. Cheb, Karovarský kraj
1946-1948 Maňáskové prostořeké divadélko. 1954 - 1957 v lázeňském domě Klinger DS Wolker hrál činohru, ale i loutkové divadlo. Poč. 60.let hrál LS Čs. státních lázní, též zájezdy.1981-1989 při MěDPM LS Dráček. Vybraný repertoár a moderní inscenace.

MARIÁNSKÉ ÚDOLÍ, m. č. obce HLUBOČKY, o. Olomouc, Olomoucký kraj
1957 - 1963 loutková scéna ZK ROH Moravia. Maňásky, závěsné loutky či plošné, vedené zespodu. Soubor měl cca 20 členů. 1957-1963 sehráli 79 představení. Pak soubor zanikl.

NAKLÁDAL, Antonín: Ochotnické a loutkové soubory - okres Olomouc. Dle zpráv Iljiče Simpera a F.Formánka. 2 str. Rkp. 1998. kART.

MĚLNICKÉ VTELNO, o. Mělník, Středočeský kraj
1921 zal. LS. 25cm loutky, 30 uvedených her.


MĚLNÍK, viz též MLAZICE, PŠOVKA, ROUSOVICE, o. Mělník, Středočeský kraj
1916 zal. Loutkové divadlo Reálného gymnázia, loutky 36-40 cm. Hrálo se na malém rodinném divadle. 1918 vybudoval prof. R. Pulkrábek s pomocí kolegů a studentů velké loutkové divadlo technicky výborně vybavené, s originálním proscéniem a dekoracemi. Zahájilo tradiční hrou Doktor Faust. Představení doprovázena hrou hudebního kvarteta učitelů školy. Do roku 1938 uvedeno 192 inscenací, mezi nimi i Smetanova Prodaná nevěsta, Bastien a Bastienka Mozarta. 1953 3 loutkářské soubory Z toho školská loutková scéna 1. národní školy měla dvě přenosné maňáskové konstrukce určené k zájezdům. Působilo zde 6 učitelů, kteří vedli i dramatický kroužek žáků. Maňáskový soubor Spotřebního a výrobního družstva Jednota zájížděl 3krát měsíčné do okolitých obci. Loutkové divadlo Závodního klubu Perun mělo 18 členů. Hráli s marionetami na vlastní stálé scéně.

1956 LCH: Závodní klub Továrny dětských vozidel: Kučera: Mistr Pleticha
1960 LCH: kolektiv: Neničte trávu
1960 LCH: Pavlík: Tři sněhuláci
1961 LCH:Hladík - Klos: Věčná Eva

VLACHÝ, K.: Loutkářství Pražského kraje, ČsL, 1953, s. 210
LEPŠ, F.: Loutkové divadlo a čeští kreslíři. L 1918/19, s.16.
PULKRÁBEK, R.: Mělnické gymnasijní divadélko. L 1918/19, s. 99.
L 1937/38, s. 119; ČsL, 1953, s. 240 (BH)

MĚŘÍN, o. Žďár n. S., Jihlavský kraj
1953 - 1977 LS pod vedením PhMr. Karel Voneše.

MIKULÁŠOVICE, o. Děčín, Ústecký kraj
40. - 50. léta loutková scéna (marionety).


MIKULOV, o. Břeclav, Brněnský kraj
80. léta 20. st. LS Tůňka MěKS, vedoucí a r. výtvarník Jaroslav Petr.


MIKULOVICE, o. Jeseník, Olomoucký kraj
1946 - 59 LD Sokola.

Loutkářství na Jesenicku, ČsL, 1954, s. 180


MILETÍN, o. Jičín, Královéhradecký kraj
Konec 19. stol. záznamy o hraní loutkového divadla.
Zač. 20. století město s pečlivě řízeným ochotnickým loutkovým divadlem.

NOVÁK, L.: čLD 1906, s. 90.


MILEVSKO, o. Písek, Budějovický kraj
Informace o činnosti loutkového divadla v Milevsku pocházejí už z konce 1. sv. války. 1929 pak vybudovali malou loutkovou scénu sokolové, kteří hráli až do zrušení Sokola v období okupace. Nový loutkový soubor vznikl 1954 pod hlavičkou ZK ZVVZ Milevsko. 1959 byl zahájen provoz v nové budově klubu. V témž období dochází ke spojení s loutkářským kroužkem ČSŽ, působícím již několik let předtím v sokolovně. Poč. 60. let dochází ale ke stagnaci, ta je doplněním členské základny 1962 zažehnána. Soubor se účastnil řady přehlídek.


MILÍN, o. Příbram, Středočeský kraj
1931 zal. loutkový odbor DS Milen. Během prvního roku své existence sehráli loutkoherci 11 her.

VOSTÁREK, J.: Po stopách ochotnického divadla v Milíně, výpis z kroniky, osobní svědectví kronikáře, OkÚ, OkM Příbram


MILOTICE, o. Hodonín, Brněnský kraj
LD Orel Jednota
1990 místní loutkář, kamenosochař Jaroslav Neduchal obnovil místní loutkářskou tradici. Soubor tvoří mladí lidé. Pro soubor zhotovuje loutky 50 cm. Zvláštností jsou "vařejkové" loutky, vařečka, oblečená obvykle do slováckého kroje.

PECHURA, Miroslav: Loutkář vystavuje své celoživotní lásky v rodné obci. Jihomoravský den, 29. 8. 1999, s. 5.


MILOTICE NAD OPAVOU, o. Bruntál, Ostravský kraj
1959 ŠS ZŠ.

Nová vesnice Bruntálska, 1959, č. 32.

Cepek / JM


MILOVICE, o. Jičín, Královéhradecký kraj
Dorost ČSČK III. třídy obecní školy, hrál loutkové divadlo.



MÍROV, o. Šumperk, Olomoucký kraj
Ukázkou dosud neprobádané divadelní tvorby v mírovské věznici je text maňáskové hry Sen noci svatomikulášské v roce 1949 tam vězněného brigádního generála Františka Kryštofa, bývalého člena královéhradecké Mansardy.
Ferda Hezoun, nováček pracovního tábora v trestnici na Mírově uvádí hru:
Už jsem tam, kde mám být věru,
jak to stojí ve výměru,
kterýmž nařízením shora
jsem zde vsazen do tábora,
kde se každý k práci nutí
tak dlouho, až dělá s chutí,
a můj pobyt - prach a broky-
vyměřen je na dva roky.


KRYŠTOF, František: Loutna z mříží a jiné verše. Uspořádali Josef Rodr a Jaroslav Šůla. Hradec Králové 1999. 168 s.


MÍROVICE, m. č. obce VELEŇ, o. Praha-východ, Středočeský kraj
1955 - František Drexler vybudoval ve škole ve Veleni velké loutkové divadlo (hrály se hlavně pohádky pro děti)
1962 - loutk. divadlo zrušeno z prostorových důvodů.


MÍSTEK, m. č. města FRÝDEK-MÍSTEK, o. Frýdek-Místek, Ostravský kraj
Kolem 1920 zmínky o LD Emila Diringera. Druhý nejstarší spolek v Místku loutkářský odbor TJ Sokol, 1931-1949. Hrálo se v malém sále Národního domu. Od 1932 v pavilonu ve Smetanových sadech. Tehdy jedno z nejmodernějších LD v republice. 1940 zařízení Němci zkonfiskováno a funkcionáři zatčeni. Konfiskát ještě během války ilegálně zpět vlastníkům.

TEXTY Ivy a Jana Krulikovských upravila Věra Příhodová. Frýdek-Místek, Sdružený klub pracujících ROH Slezan 1981. 12 s., fot. Vydáno k 50. výročí zal. loutkového divadla a divadla Duo. kDÚ

ČsL 1975, č. 5, s. 116; Frýdecko - Místecký kraj, 1927, 1928, 1930; Frýdecký kraj, 1924, 1925.


MLADÁ BOLESLAV, viz též BEZDĚČÍN, ČEJETICE,ČEJETIČKY, DEBŘ, JEMNÍKY, PODCHLUMÍ, PODLÁZKY, o. Mladá Boleslav, Středočeský kraj
Sokolské loutkové divadlo zal.1925. V 20. letech hrálo v Riegrových sadech. Uváděny hry nejen pro děti, ale i pro dospělé, např. v roce 1930 parodická hra V. Živsy Zkáza tvrdého meče aneb Pýcha předchází pád. Do roku 1935 sehráno 25O představení pro 26 tisíc diváků (z toho 4 tisíce dospělých). V lednu 1935 premiéra Molièrova Lakomce.L 1929/30, s. 209.
ŠERÁK, S.: Jak jsme hráli Molièrova klasického Lakomce na loutkovém divadle. L 1936/37, s. 53
1924 založeno loutkové divadlo Dělnické tělocvičné jednoty, v následujících letech scéna po technické stránce zmodernizována. Loutky 65 cm vysoké od řezbáře Zacha. Zahájeno hrou Posvícení v Hudlicích. Na repertoáru: Král Ječmínek, Květ kapradí, Kašpárek sluhou u čaroděje, Dalibor, Čeští muzikanti, Bruncvík, kníže české, Anton Belenkardo, Do Prahy za presidentem ad. Režisérem byl Josef Zeman. L 1929/30, s. 114.
čLS 1940/41, s. 43.
Od 80. let LS Domu kultury ROH AZNP (účast na LCH 1985, 1986). 1993 existence LS.

1985 LCH: LS DK ROH AZNP: Malík: Míček Flíček
1986 LCH: Dvorský - Grossman: Skákavá princezna


MLADÁ VOŽICE, o. Tábor
1929 zal. LS, který pracoval převážně pod hlavičkou Sokola, a to až do 1971. Na jeho činnost navázal 1976 soubor Bubeníček, nazvaný podle malíře Oty Bubeníčka, svého dlouholetého člena. Některé loutky souboru pochází z dílny J. V. Rýza, člena Skupova divadla a J. Staška, řezbáře ÚLD, který je zhotovil podle návrhů J Cinibulka.

HOREJC, Vladimír:Loutkáči na Táborsku. 18. loutkářská přehlídka jihočeských souborů v Mladé
Vožici, kde domácí soubor Bubeníček slaví 50 let své činnosti. ČsL 1979, č 6, s. 137.
TŘICET PĚT loutkářství v Mladé Vožici 1929-64. Mladá Vožice,OK STPM 1964. 65 s. MLK
Zavřelová, Loutky, s.17
ČsL 1974, č 5, s. 138: LS JKP: Šuki a Muki (Driml)


MLADCOVÁ, m. č. města ZLÍN, o. Zlín, Zlínský kraj
1957 zal. J. Roháček se svou manželkou loutkový soubor ČSM - Mladcová. 1958 první představení. Za tři roky sehráli 38 představení. 1959 účast souboru na VI. krajském festivalu. Scéna měla v repertoáru převážně hry tzv. malých forem a hry z edice Divadélko. 1960 navázal soubor spolupráci s Otrokovicemi na výměnná představení. K šesti zakládajícím členům přibylo dalších devět. Činnost souboru byla ukončena představením na Kolektivním domě v Gottwaldově. 1962 za období pěti let sehráli 59 představení v obci i mimo obec.


MLADĚJOV, o. Jičín, Královéhradecký kraj
1958 LS OB.


MLADĚJOVICE, m. č. obce ČEJETICE, o. Strakonice, Budjěovický kraj
1945 vypůjčil si řídící učitel Josef Dvořák ve Štěkni loutkové divadlo, které bylo majetkem Č.Kříže a uloženo bylo v místní škole. Zahájena loutková představení pro děti .

MLAZICE, část města MĚLNÍK, o. Mělník, Středočeský kraj
1933 zal. LS,, 3Ocm loutky, 6 uvedených her. 1955 LS ZK Továrny dětských vozidel účastil okresního kola LUT i NPZLS s hrou V. Cinybulka Návštěva v Kocourkově.

1956 LCH: LS ZK Továrny dětských vozidel: Kučera: Mistr Pleticha
1960 LCH: kolektiv: Neničte trávu
1960 LCH: Pavlík: Tři sněhuláci
1961 LCH: Hladík - Klos: Věčná Eva

ČsL 1955, s. 112; s. 145; 1956, s. 88.


MNICHOVICE, o. Praha-východ, Středočeský kraj
LS OB

ČsL 1976, č 1, s. 20.: LS OB: Perníková chaloupka (Horák)


MNICHOVO HRADIŠTÉ, viz též HOŠKOVICE, o. Mladá Boleslav, Středočeský kraj
1955 evid. LS Sokola, 1956 LS Domu osvěty. Od 1975 LS Sluníčko při Klubu pracujících LIAZ., 1978 42 představení pro více než 10 000 diváků nejen na domácí scéně. 1986 profesionalizace pod názvem Divadlo z půdy(existovalo i 2000).

1978 LCH: Sluníčko KP závodu Liaz: Simanov: Aladinova kouzelná lampa
1983 LCH: Polák: Červená karkulka

DIVADLO Z PŮDY: Dle lidových loutkářů Staronová komedie. 50. Pojizerské hry. Dobrovice 1999.
ČsL 1977?, č 3, s. 69. (Z členských souborů SAL)


MNÍŠEK, viz též FOJTKA, o. Liberec, Liberecký kraj
1980 zal. Maňáskové divadlo Vrabčáci MŠ.


MNÍŠEK POD BRDY, o. Praha-západ, Středočeský kraj
MODŘIŠICE, o. Semily, Liberecký kraj

586 MODŘIŠICE: Čmukaři: Lárk Íčičok, 1992, Daniela Weissová a Jaroslav Ipser. Foto Štoll

Od 70. let. rozsáhlá činnost LS Čmukaři. Ještě před jehho zal. ve škole zřízena stálá marionetová scéna, hrálo se vždy v zimním období. 1975 přišel do obce J. Ipser, který měl již nějaké zkušenosti z loutkového divadla v Turnově vedeného I. Šrajerem. Soubor tenkrát ještě bez jména se zúčastnil odborného školení. 1976 převeden od SSM pod Osvětovou besedu Modřišice. Čtyři členové 1978 studovali v loutkářské konzervatoři v Hradci Králové. 1978 s hrou J. Jaroše Beránci a ospalý čert na krajské přehlídce loutkářských souborů v České Třebové, kde byl poprvé použit název Čmukaři. 1982 ocenění za inscenaci na 31. LCH a první zahraniční zájezdy. Členové souboru si začali sami psát a upravovat hry. Na LCH 1986 cena za loutkoherecký výkon - získal Ipser. Každý rok průměrné 40 představení. 1991 úspěch s vlastní komedií Lárk Íčičok. Cena za inscenaci na LCH Chrudimi 1991, účast na 61. Jiráskově Hronově. 1995 opuštění OB, osamostatnění, soběstačnost. 1996 sehrána 83 představení. Do 1998 soubor sehrál 720 představení ve 155 městech a obcích, z toho v osmnácti v zahraničí (Francie, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Španělsko, Indie ad.),157 v tuzemsku.
Vystupoval na přehlídkách:

1978,1979,1980,1982,1984,1985,1986 (LČT - Loutkařská Č. Třebová)
1981 (S)hledání Praha
1982,1983 Tuchoměřice,
1983 Litvínovský festival loutek
1983, 1984 Klášterské dětské loutkové dny, Klášterec nad Ohří
1983,1984,1985,1996,1997 Turnovský drahokam 1996,1997,1998 Modrý kocour Turnov
1983 Kaplické divadelní léto
1983 Dělnické mládí Gottwaldov 1984,1985,1986,1997 Inspirace Letohrad
1985, 1986,1988,1993,1994,1995,1996,1997 O cenu Matěje Kopeckého Libčany
1987, 1988,1989,1990,1991,1992 Krajská přehlídka loutkářských souborů Lomnice nad Pop. 1992,1993,1994 Inspirace Hradec Králové
1991, 1992, 1993, 1994 Přelet nad loutkářským hnízdem Praha
1993,1994,1996 Regionální přehlídka loutkářských souborů Hradec Králové
1991, 1992,1993, 1994,1996,1997 Femad Libice nad Cidlinou

1991 Popelka, JH, WP, 1993 KDP, FEMAD: Čmukaři OB: Ipser, Weissová: Lárk íčičok
1992 ŠP, WP, JH, FEMAD: Saki Léčba neklidem:
1993 JH, FEMAD: Milne: Medvídek Pú nebo tak nějak

1982 LCH: ČMUKAŘI OB: Weissová - Ipser - Langer: Dračí pohádky
1984 LCH: Ipser: Vodník
1985 LCH: Weissová - Ipser: Frejíř
1986 LCH: Weissová - Ipser: Jak kašpárek...
1991 LCH: lidové pohádky: Lárk íčičok
1992 LCH: LS ČMUKAŘI: Saki: Léčba neklidem
1993 LCH: Milne: Medvídek Pú nebo tak nějak
1994 LCH: Ipser - Weissová: Dobrá rána
1996 LCH, JH: Weissová - Ipser: Sedm trpaslíků a Sněhurka

Zahraniční reprezentace: Čmukaři
1985 Portugalsko: Porto : Fazer a Festa
1986 Španělsko: Tolosa: Mezinárodní festival
1993 Indie: New Delhi: 3. divadelní olympiáda

CČAD s. 329, 333, 336, 340, 365, 403, 404
Obr.CČAD s.339: Dračí pohádky, Čmukaři z Modřišic přišli s hravým loutkovým divadlem hraným na stole a kolem stolu jednoduchými loutkami, na snímku jsou oba protagonisté Daniela Weissová a Jaroslav Ipser, 1982.
Obr.CČAD s.353: Lárk Íčičok, Čmukaři Modřišice,1991- na počátku 90. let dozrál osobitý styl tohoto
východočeského loutkářského souboru.


MOHELNICE, o. Šumperk, Olomoucký kraj
1949 zal. loutkové divadlo Hvězdička, které mělo asi 16 členů a vedl je Břetislav Zapletal. Divadlo bylo umístěno v sále bývalého hostince u Fiedlerů ve Smetanově ulici. Rep. Začarovaný les, Posvícení v Hudlicích, Pohádka o Rusálce. Činnost ukončena v roce 1952, když byl objekt hospody adaptován na ZK. Tam byl založen divadelní a loutkářský soubor KOSA. LS prožíval svůj zlatý věk pod ved. J. Olberta. První premiéra již pod názvem Maňásek 1954 - Sůl nad zlato. 1957 úspěšná účast na celostátní přehlídce v Opavě s představením J.Kaliba - Zlato krále Magamona.

MORAVANY o. Brno-venkov, Brněnský kraj
90. léta 20. stol. LS.

KREJČÍ, V.: Paměti divadelního odboru Osvětové besedy v Moravanech (1953-1958). Moravanské listy, 2000, s. 1-2. kART.


MORAVSKÁ TŘEBOVÁ, o. Svitavy, Pardubický kraj
Poč. 90. let 20. stol. LS, LS Třebováček


MORAVSKÉ BUDĚJOVICE, o. Třebíč, Jihlavský kraj
1918 první představení loutkového divadla Sokola. Zahájeno Doktorem Faustem.
L 1997, č 12, s. 277.


MORAVSKÁ LODĚNICE, m. č. obce BOHUŇOVICE, o.Olomouc, Olomoucký kraj
TJ Sokol (zal. 1898) hrál i loutkové divadlo. Loutky 50 cm vyráběl místní občan Rudolf Staroštík, hry s Kašpárkem.

GRÚZOVÁ, Anna: Kulturní život v obci Bohuňovice a Moravské Loděnice. Lidová kultura na Hané. Sborník příspěvků ze IV.odborné konference 22.-23.11.1995. Vydalo Vlastivědné muzeum v Olomouci a Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci v roce 1996. 3 str.

MORAVSKOSLEZSKÝ KOČOV, dříve MORAVSKÝ KOČOV, o. Bruntál, Ostravský kraj
1964 LS, Honza, čert a Kašpárek.


MOST, viz též ČEPIROHY, ERVĚNICE, KOMOŘANY, KOPISTY, SOUŠ, o. Most, Ústecký kraj
Loutkové divadla Sokola vzniklo v roce 1910. Pravidelná představení pro děti každých 14 dní.
A. Tašner: Loutková divadla v Hrobech, Mostě, Lomu a Horním Litvínově. ČL 1913, s. 73.
1986 zal. loutkoherecký soubor Střípek v Klubu horníků Repre. Hráli v DK na Zahražanech. Postupně moderní loutkové divadlo, spojení s černým divadlem. Pro nezájem herců soubor ukončil činnost.

MOSTY U JABLUNKOVA, o. Frýdek-Místek, Ostravský kraj
1925 - 1935 v místní části Mosty-střed účinkoval loutkářský kroužek při obecné škole, v němž děti pracovaly pod vedením svých pedagogů (1925 Slezská matice přidělila škola loutkové divadlo). 1926 účinkovali místní učitelé v představení Vrah (E.Rada). Téhož roku první žákovské představení Sen vánoční (Plumlovská). Žákovské soubory hrály pravidelně až do 1938. Okupací veškerá činnost skončila. Soubory hrály bez názvu. 1946 - 1958 pod TJ Sokol nebo OB. 1946 se obnovila i tradice žákovských souborů a loutkový soubor.

ŠVEJKOVSKÝ, Ladislav: místní kroniky a vlastní vzpomínky zpracoval pro Místopis, Mosty u Jablunkova, 1997. Rkp., 1 str. kART.


MRLÍNEK, o. Kroměříž, Zlínský kraj
1959-1960 existence LS v rámci nár. školy.

Hejhalová, V., s. 15.


MŠENO, viz též HRADSKO, o. Mělník, Středočeský kraj
1922 zal. LS, 36 cm loutky, 29 uvedených her.

MÝTO, o. Rokycany, Plzeňský kraj
LS OB, aktivní v 60. letech 20.stol.




*N


NÁCHOD, viz též BABÍ, BĚLOVES, DOBROŠOV, JIZBICE, MALÉ POŘÍČÍ, STARÉ MĚSTO NAD METUJÍ, o. Náchod, Královéhradecký kraj
V 60.letech 18. století zde hrál s loutkami vlastní výroby náchodský měšťan Jan Brát, který se, podle pamětníků, nejdříve pocvičil ve hře v místních hostincích a poté, asi začátkem 70. let, odešel z Náchoda a stal se profesionálním kočovným marionetářem (Je dosud nejstarším známým českým loutkářem). Podle jiných zdrojů 1775 studnický loutkář Jan Jiří Brát hrál divadlo (jeho produkce podněcovala selské povstání proti vrchnosti, postava loutkáře literární předlohou pro mladého Jiříka v Jiráskových Skalácích.) 1780 koupil v Náchodě na náměstí dům čp.74. Zde si vyřezal a oblékl pimprlata a provozoval s nimi v sousední krčmě komedii. 1795 v Litoměřicích obviněn katolickou církví z frašek, pohoršujících mravy a náboženství. 1927 působilo v obci 14 loutkových divadel. mj. Sokola, skautů, Dělnické tělocvičné jednoty, Československé náboženské obce. Kolem 1930 zřídila DTJ loutkové divadlo v klubovně na hřišti. V tělocvičně vybudována scénu, hrající až do 60. let. Po několikaleté přestávce pokračovali i ještě v 90. letech. Další scéna v běloveské sokolovně skončila kolem 1950. Obliba loutek vyvolala i jejich výrobu, jíž se věnoval p. Mojžíš (dřevo, sádra, různá velikost a vedení). Průlom v tradičním pojetí znamenalo hostování Josefa Skupy ve 30. letech. Hrál ve velkém sále Městského divadla. Byl to podnět pro Městský osvětový sbor, který zal. v pol. 30. let Městskou loutkovou scénu (podle jiných zdrojů zal. až 1941, resp. 1940 pod názvem Umělecká scéna MOS). Zakladatel Alois Tašner měl rozhodující podíl na dlouhé historii tohoto souboru, původně složeného z místní inteligence a školních dětí. Hráli až do 1968 v 1.patře čp. 67 na rohu náměstí. Dům poč. 80. let zbořen. Tašner byl autorem, upravovatelem, uplatňoval moderní koncepci. 1942 Tašner deportován do koncentračního tábora. Zde napsal Koblížek na cestách, provedený rok po jeho návratu, 1946. V 50. letech nastoupila po Tašnerovi nová generace. 1968 scéna skončila, nebyly prostředky pro rekonstrukci zchátralé budovy. Vybavení divadla uskladněno v Městském divadle, další osud neznámý.
1953 zal. LD Dětem pro radost, scéna ZK ROH n.p. Rubena. Soubor vedl řadu let Miroslav Klicpera. Hráli v suterénu hotelu Slávie. Rep. např.: Zlatovláska, Sůl nad zlato, Aladinova zázračná lampa, Jak Honza vyzrál na princeznu, Den Kuťáska a Kutilky (Pehr), Kašpárek a čarodějnice (Sojka), Komedie s hodinkami aneb Jak to bylo s Karkulkou (Bláha) ad. Divadlo hrálo ještě i v 90. letech 20.st.

1977 LCH: LS Spojeného ZK ROH Tepna: Bláha: Kamarádi , aneb Jak to bylo s kocourem


JUBILEUM loutkové scény v Náchodě, ČsL 1956, s. 140
Dubská, A.: Vývojové proměny českého loutkového divadla 18. a 19. století, L 1999, s. 66.
NOVÁ loutková scéna v Náchodě, ČsL 1954, s. 113
Klicpera, M.: Náchodští loutkáři nezahálejí, ČsL 1955, s. 234
POLÁK, Alois: Výročí náchodských loutkářů. ČsL 1974, č 3, s. 68.
ŠAFÁŘ, Oldřich: Náchodské loutkářské tradice. Náchod, OM 1997. 12 s. (3 obr.). (U příležitosti výstavy Svět loutek, výstavní síň OM v Náchodě .
ŠÁRKA, Daniel: Doplněk k loutkovému divadlu v Náchodě. 1999. 1 str. Rkp. kART.
TAŠNER, Alois: Loutkář za mřížemi gestapa. Kus loutkářské historie.
Veselý, J.: Loutkářství na Náchodsku, Loutkář 1927/28, s. 15.

ČsL 1974, č. 3, s. 68; č. 8-9, s. 206; 1976, č. 7, s. 160.
Loutková scéna 1940/41, s. 26; 1945/46, s. 88

Kronika DS 1928 součástí divadelní expozice výstavy národního rozvoje v Jaroměři. (Max Lederer: Divadelní kroniky. In: Stráž osvěty, č. 8, asi 1928.


NAHOŘANY, m. č. obce ČESTICE, o. Strakonice, Budějovický kraj
1940 zakoupeno školou loutkové divadlo za 400 Kč. Kampelička darovala na to 200 Kč, ostatní se uhradilo z výtěžků vybraných při divadle. Rep.1940 Jak Kašpárek pomohl Drndálkovi, O mlsné princezně, O chytré princezně, 1943 Jak Kašpárek zatočil s čerty, Honzovi se nechce do školy, Kašpárek policajtem, 1948 Ošizený hastrman, Honzova maminka. Na podzim 1948 zakoupeno loutkové divadlo v hodnotě 1600 Kč. Výnos z představení O mlsné princezně (65 Kč) věnován na zakoupení nábytku pro loutkové divadlo. 1949 Kašpárek a krejčík Jehlička, Baba Jaga ( výtěžek věnován na zakoupení a podlepení nových scén). 1949 Zlatý brouk, 1952 Kašpárek a jeho koníček, 1957 Jak stařeček měnil, Zajíčkovo dobrodružství, Kutilka a Kuťásek, Hrnečku vař.


NÁMĚŠŤ NA HANÉ, o. Olomouc STOP OS
20. léta 20. stol: školní LD pod vedením uč. Klementa


NAPAJEDLA, o. Zlín, Zlínský kraj
1907-1908 zal. LS Klubíčko ze ZK Slavia - Fatra Napajedla. 1913 na krátký čas propůjčeno Jeřábkově soukromé společnosti. 1916 pod vedením Rudolfa Navrátila přestavěna scéna. 1921 vlastní loutkářský odbor při TJ Sokol. 1923-1934 realizace 84 her. 1934-1938 zrušení loutkového divadla. 1938-březen 1939 obnovena činnost souboru. Po dobu okupace se nehrálo. 1946 činnost znovu obnovena hrou Oldřich a Božena. 1948-1952 devět představení ročně. 1948 zřízení další scény pod n. p. Fatra Napajedla pod názvem Ku-Ku. 1952 sokolský soubor zastavuje svou činnost. 1955 sokolské divadlo začalo znovu hrát. 1956 personální a materiální sloučení obou scén. 1959 sloučení obou ZK. 1960 VII. krajský festival loutek zahájil domácí soubor hrou Kajmovo dobrodružství. Napajedelské divadlo dlouho vedl principál Jaroslav Rosenzweig (1903-1971). Vedoucí souboru Marie Janoušková, umělecký vedoucí a režisér Antonín Harník. 1942 škola má vlastní soubor věnující se loutkovému divadlu.

HUBENÁ, V.: Loutkáři před velkou slávou (90 let loutkářského souboru Klubíčko). Napajela - městské noviny 1995, č. 3, s. 4.


NASOBŮRKY, m. č. města LITOVEL, o. Olomouc, Olomoucký kraj
V rámci TJ Sokol. 1919 Honza a čert, 1925 Kašpárkovy taškařiny.

ZPRÁVA kronikáře Lubomíra Šika z Litovle, 3 s., 19.1.2000, KART


NÁVAROV, m. č. obce ZLATÁ OLEŠNICE, o. Jablonec nad Nisou, Liberecký kraj
1910 zde pobýval Viktor Dyk, napsal zde maňáskovou komedii Švejdy Navarovského sláva a pád. Společně se svými přáteli ji několikrát předvedl v místním hostinci. Scénu navrhl K. Vik, loutky byly pro každé představení zhotoveny z brambor.

Dubská, A.: Bramborové divadlo Viktora Dyka, Divadelní revue, 1992, č. 4, s. 80.
Vik, K.: Mateřídouška, 1940, s. 32;


NEČÍN, o. Příbram, Středočeský kraj
1920-1936 v místní škole se provozuje loutkové divadlo, výtěžek z představení na bohulibé účely (na léčbu tuberkulózy, na učebnice pro chudé děti, na hladovějící Rusko r.1921, apod.).

PEJKAL, J.: výpis z obecní kroniky, OkÚ, OkM Příbram


Nečtiny, o. Plzeň-sever, Plzeňský kraj
LS OB, v 60. letech 20.stol. nepravidelně aktivní


NEDAMOV, m. č. města DUBÁ, o. Česká Lípa, Liberecký kraj
1961-asi 1963 LS.

Nástup, 1961,č.10,12,15


NĚMČICE, o. Kroměříž, Zlínský kraj
LD od konce 50. let do 1962.

INFORMACE OÚ pro MČAD zprac. kronikářka Vlasta Štěpánková. Rkp. 2000. kART.


NĚMČICE, o. Strakonice, Budějovický kraj
1976: LS Koledníci: Hra o svaté Dorotě (hra ze 17. stol.)

-jk-: Koledníci v Němčicích. ČsL 1976, č 6, s. 140.


NĚMČICE NAD HANOU, o. Prostějov, Olomoucký kraj
Soubory založeny 1923 (TJ Sokol), 1925 (TJ Orel), 1946 (Junák), 1967 (skupina nezávislé mládeže). Hrávaly nejdéle dva roky.

NEMOJOV, o. Trutnov, Královéhradecký kraj
1924 sem předali z Hořic menší loutkové divadlo.


NEMOŠICE, m. č. města PARDUBICE, o. Pardubice, Pardubický kraj
Po 1. svět. válce pod hlavičkou místní osvětové komise (později MRO). Od 20. let DLS


NERATOVICE, o. Mělník, Středočeský kraj
60. léta 20. stol. zal. LS Sluníčko. Pořádá o sobotách a nedělích představení pro veřejnost, v týdnu pro děti z mateřských škol. 1996 poprvé vystoupil na Čelákovických letnicích. MěÚ v Neratovicích mu propůjčuje prostor pro zkoušky v divadle Lípa. Existuje i koncem 90. let.

1966 LCH: Sluníčko - ZK Spolana: Gernětová - Gurevičová: Káčátko

NESOVICE, o. Vyškov, Brněnský kraj
LS Loutkářský kroužek mladých: Jak Kašpárek s Honzou pomohli princezně proti čertu (Schweistill)

ČsL 1975, č. 5, s. 114.


NEŠTĚMICE (též NĚŠTĚMICE), m. č. města ÚSTÍ NAD LABEM, o. Ústí nad Labem, Ústecký kraj
60.-70. léta 20.stol. LS v rámci ZK Tonaso.


NEUBUZ, o. Zlín, Zlínský kraj
1961 učitelka Rozsypalová po rekonstrukci loutkového divadélka nacvičila s dětmi hru Dvě Maryčky.


NEUMĚTELY, o. Beroun, Středočeský kraj
Ve 30.letech 20.st. postavena na zahradě V. Sklenáře loutková scéna. Hrálo se v letních měsících, pro děti zdarma. Později hráli U Andělů, myslivecký spolek koupil nové loutky. Po převzetí divadla mládežnickou organizací činnost nepokračovala a loutky se ztratily. Od 1954 působil LS JZD. Členy byli zejména mladší žáci. Hráli s maňásky výchovné hříčky.

B.H.: Ze života našich souborů, ČsL 1954, s. 278.


NEVEKLOV, o. Benešov, Středočeský kraj
1947 zal. LS Sokola.


NIŽBOR, dříve NOVÁ HUŤ, o. Beroun, Středočeský kraj
Před 1914 se hrálo LD U Helebrantů, U Paterů, později v nové sokolovně. 1955 LS ZK Sklárny. LD se hrálo i v 80.letech, po rekonstrukci v ZK ROH Sklárny. Okresní loutkářské přehlídky.

ČsL 1955, s. 65


NOVÁ BYSTŘICE, o. Jindřichův Hradec, Budějovický kraj
1948: při stavbě DK vybudována i LS se sálem pro 100 diváků. První rok 29 představení. V rámci soutěže STM se soubor probojoval do krajského kola.

Rajlich, J.: Z činnosti novobystřických loutkářů, ČsL 1952, s. 63


NOVÁ PAKA, viz též HEŘMANICE, o. Jičín, Královéhradecký kraj
Od pol 19. stol. se zde loutkářství věnovala rodina Maiznerových (zřejmě profesionálně). Působili zde také Antonín Sucharda st. a ml. (řezbáři), kteří svou tvorbou, výrazně poznamenanou tradici barokní řezby, ovlivnili podobu českého marionetového divadla té doby. Vyráběli loutky pro profesionály, rodinná divadla i ochotníky..
1920 zal. LS Spolku na podporu chudých studujících, inicioval Ferdinand Tomek, jenž pro soubor napsal i několik loutkových her (Statný rek Kašpárek, Princezna Včelka, Dva sousedé, ad.). Zde se uplatnila velmi stará místní tradice řezbářů loutek (loutky vyřezal Bohumil Sucharda, opona a část dekorací byla dílem malířky Miroslavy Suchardové). Soubor tvořili členové spolku a studenti. Představení nejméně 2x týdně v zimních měsících. Původní loutkové divadlo zakoupeno od Podkrkonošské lidové záložny. 1920 - 1929 sehráli 327 představení (Dvořákova Rusalka, Offenbachova Svatba při lucernách, opera Jeník a Hanička, dále Oldřich a Božena, Honza na trůně, Kašpárkův sv.Mikuláš, Pražský žid), hudební díla uváděna za podpory pěveckého spolku Hlásoň. Na tradici řezbářství loutek navázali manželé Preclíkovi v Josefově. 1946 LS Skautů, hrál v hostinci U Nálevků. 1954 půsolily LS ZK Regula a Dětského osvětového domu.1993 LS Korálek při MěKS.

Jelínek, Prof.: Z Nové Paky, Loutkář 1930/31, s. 247
Slavík, B.: U Suchardů, 1973
Tomek, F.: Loutkové divadlo v reálce novopacké, Loutkář 1920/21, s. 119
Vlachý, K.: Loutkářství v Hradeckém kraji, ČsL 1954, s. 80


NOVÁ ROLE, o. Karlovy Vary, Karlovarský kraj
Zač. 60. let 20. stol. hraje se loutkové divadlo.

Dotazník ÚLK 199


NOVÁ VES POD PLEŠÍ, o. Příbram, Středočeský kraj
1953 zahájil LS JZD.

ir: Z činnosti našich souborů, ČsL 1953, s. 132


NOVÉ HRADY, o. České Budějovice, Budějovický kraj
1977 zal. LS Kastelán při BSP Železniční průmyslové a stavební výroby, v návaznosti na tradici dřívějšího LS Jednotného klubu pracujících (ten ukončil činnost na poč. 60. let). Zpočátku se formoval jako dětský soubor, od 1979 je složen převážně z dospělých. Soubor působil v objektech místního hradu.

ZAVŘELOVÁ, Marta: Jihočeské loutkové amatérské divadlo. České Budějovice, Jihočeské muzeum 1982., s.2.


NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ, viz též KRČÍN, o. Náchod, Královéhradecký kraj
1910 zal. LD Sokola. 40 marionet velikosti 70 - 80 cm. Rep. hl. pohádkové hry s Kašpárkem. Během 3 let sehráno 45 her.1993 existuje v obci LS Tuláci.

Tomek, J.: Z Nového Města nad Metují, Český loutkář 1913, s. 82


NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ, viz též HLINNÉ, JIŘÍKOVICE, SLAVKOVICE, o. Žďár nad Sázavou, Jihlavský kraj
1906 zal. LD ženského odboru NJ. Proscénium, dekorace a návrhy loutek (50 cm vysokých)
akad. malíř Karel Němec. Hrálo se v sále radnice, později ve škole. Pro děti pohádkové hry (Šípková Růženka, Kašpárek mlynářem, Sněhurka ad.,) pro dospělé např. Hadrian z Řimsů, Doktor Faust v přebásnění J. Vrchlického a pod.
90. léta 20. stol. existence maňáskového souboru.

Fialová, M.: Z Nového Města na Moravě, Český loutkář 1913, s. 76


NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM, o. Liberec, Liberecký kraj

NOVÉ MITROVICE, o. Plzeň-jih, Plzeňský kraj
1925-1941 LS Sokola ve Staré hospodě. 1969-1982 LD Augustina Klášterky: Začali s malými loutkami (cca 20 cm) v čeledníku hájovny, později s velkými loutkami (kolem 40 cm) v KD na novém jevišti. A Klášterka vyrobil v každé sérii asi 40 loutek ("velké" loutky měly podoby novomitrovických občanů), sám dělal také dekorace a napsal několik her. Jeho loutky byly oceněny na několika soutěžích. 2000 v okr. Muzeu Plzeň-jihse sídlem v Blovicích otevřena výstava loutek A. Klšterky.
Konec 90. let 20. stol. hraje Loutkové divadlo Augustina Klášterky.


NOVÉ STRAŠECÍ, o. Rakovník, Středočeský kraj
1909 zal. LD Odboru severočeské jednoty. Rep. hl. pohádkové hry pro děti, pro dospěle byly uváděny dramatizace místních pověstí. Aktivní Filip Hynšman (ředitel měšťanské školy), autor řady loutkových her. 1953 zde působily 3 školní LS. 1955 LS domu osvěty uvedl na krajském kole LUT maňáskovou komedii Káčatko. K členům tohoto souboru patřili zejména pracující na dole Nosek.

Král, J.: DO Nové Strašecí, ČsL 1955, s. 111
n: Z Nového Strašecí, Český loutkář 1912, s. 101
Vlachý, K.: Loutkářství Pražského kraje, ČsL, 1953, s. 210


NOVÉ SYROVICE, o. Třebíč, Jihlavský kraj
1949, 1950 a 1952 se hrálo loutkové divadlo pod vedením učitelů místní školy.

Záznamy z let 1907 a 1922 SOKA Třebíč, fond OÚ Moravské Budějovice, i. č. 308 N, ka 88 a 96
Zpracováno na základě zprávy Věry Dundové, kronikářky obce
Dokumentace MěKS Třebíč


NOVÉ VESELÍ, o. Žďár n.S., Jihlavský kraj
1941 zahájilo činnost velké loutkové divadlo, které navázalo na dřivější činnost loutkového divadla, hraného žáky ve škole. Činnost pokračuje i po 2. svět. válce. Kolem 1950 končí, vybavení se ztratilo.


NOVÝ BOR, viz též ARNULTOVICE, BUKOVANY, PIHEL, o. Česká Lípa, Liberecký kraj
1958-1960 LS Borské sklo, 1966-asi 1970 LS KP, 1975-1989 LS MŠ (učitelky), 1978- asi 1987 LS ČTYŘLÍSTEK ZDŠ U lesa, 1981- asi 1985 LS MěDPM, 1987-1990 STŘÍPEK maňáskový soubor. 1997 DDM Smetanka navázal na slavnou tradici loutkového divadla ze 60. let a navrátil loutky do města. První představení Kratochvíle s Kacafírkem uvedli dětští loukoherci.

1996 LCH: LS Hrubín: Werich - Horčičková: lakomá Barka


NOVÝ JIČÍN, viz též BLUDOVICE, ŽILINA, o.Nový Jičín, Ostravský kraj
1931-1963 loutkové divadlo. 1957-1963 činný LS Dětská radost ZK TONAK.

RK: O práci loutkářů v Novém Jičíně, ČsL 1957, s. 67


NOVÝ KNÍN, o. Příbram, Středočeský kraj
V roce 1953 činná dětská LS OB. Provedena adaptace jeviště, dohodnuty výměnné zájezdy se souborem Svět loutek v Dobříši.

ČsL 1953, s. 132.


NOVÝ PLES, o. Náchod, Královéhradecký kraj
1999 LS při TJ Sokol.


NYMBURK, o. Nymburk, Středočeský kraj
V 2. pol. 20. let (zejména asi 1925-1927) LD v bývalé stáji na starém děkanství (spodní petrolejové osvětlení, lavice bez opěradel), principál Slabý, pro dospělé i děti, vždy o nedělích odpoledne (Loupežníci na Chlumu). Od 1926(?) loutkářský odbor TJ Sokol, principál Karel Košta, o sobotách a nedělích pro děti, v sokolovně. V 50. letech 20. stol. loutková scéna v Hálkově městském divadle, ve stejném období loutková scéna jako součást DS Hálek, v suterénním divadle pod Husovým sborem (vedoucí Ferdinand Leopold). 1964 a 1965 loutková scéna v sále požární zbrojnice pořízená Kopečkem. Skupina mladých zde hrála nedělní představení pro děti. Starší loutkářské texty a hry napsané pro soubor jeho r. Milanem Strotzerem.


NÝŘANY, viz též KAMENNÝ ÚJEZD, o. Plzeň-sever, Plzeňský kraj
1997 Regionální přehlídka dětských recitačních, divadelních a loutkářských kolektivů, které se zúčastnilo na 20 dětských kolektivů ze západních Čech.

1955 Národní přehlídka: DS RK Armastav: ?

1993 LCH: Rámus: Doskočilová: Kůň ke koním, osel k oslům patří
1994 LCH: kolektiv: Náš Kain a Ábel


*O


OBRUBCE, o. Mladá Boleslav, Středočeský kraj
50. léta 20. stol.: Loutkové divadlo Sokola


ODOLENA VODA, o. Praha-východ, Středočeský kraj
70. léta 20. stol.: LS Aeráček

ČsL 1975, č 11, s. 260.


ODRY, viz též LOUČKY, o. Nový Jičín, Ostravský kraj
LS působil již před 2. sv. v., 1946 zal. LS OB, 1955 otevřeno loutkové divadlo na zámku (1964 vyhořelo), zahájeno Zlatovláskou (Kainar). Z rep: Hračky na cestách (Cinybulk), Petr a pan Proto (J. Kaliba), Černá královna (Grym) ad. Úspěšná zájezdová činnost do okolních obcí.1961-67 LS ZK ROH Optimit, od 1977 loutková scéna v DD (3 insc. ročně). 90. léta 20. stol.: LS MěÚ Odry.

Ze zkušeností loutkářského souboru OB v Odrách, ČsL 1956, s. 164.


OHRAZENICE, m. č. města PARDUBICE, o. Pardubice, Pardubický kraj
1930 zal. DLS, 1953 obnovena LS při SRPŠ - 1954 zvítězila v okresním kole soutěže LUT. LD pro děti hrál i ZK ROH Synthesia. 50. léta: vznikl LS OB.1957 zřízen loutkářský kroužek při ZK ROH Synthesia.

ČsL 1955, s. 232


OHRAZENICE, o. Semily, liberecký kraj
1945 - 1960 LS Obecné školy vedl uč. Halama.


OKROUHLÁ, o. Česká Lípa, Liberecký kraj
1974-Loutkové představení

Nástup 1972, č. 14; 1975, č. 26; 1976, č. 8


OKROUHLICE, o. Havlíčkův Brod, Jihlavský kraj
50. léta 20. stol.: LS Sokola: Maruška u ježibaby, Princezna Pampeliška, Čerta a Káča atd.


OKŘÍŠKY, o. Třebíč, Jihlavský kraj
1993 - 1995: Loutkářský kroužek MKS Okříšky Gutaperča.


OLDŘICHOV NA HRANICÍCH, m. č. města HRÁDEK NAD NISOU, o. Liberec, Liberecký kraj
1946: existence LS


OLEŠNICE, o. Blansko, Brněnský kraj
1925 zahájilo LD Čsl. Orla hrou Zázračné koření (B. Studničková). Během pěti let sehráno 90 her. Četná účast dětí i dospělých. 1978 tradice obnovena.

Loutkář 1930/31, s. 24.

OLOMOUC, viz též ČERNOVÍR, DROŽDÍN, HODOLANY, KLÁŠTERNÍ HRADISKO, SVATÝ KOPEČEK, o. Olomouc, Olomoucký kraj

625 OLOMOUC: DLS LŠU Žerotín: Sněhurka, 1975 Dětské centrum ARTAMA Foto Karel Minc

678 OLOMOUC-HEJČÍN: Kašpárkova říše: Ostrov splněných přání. 1949. LS 1949/50, s. 5.

1885: první amatérské loutkářské pokusy, Slovanský dělnický spolek uvedl z iniciativy Karla Sojky na spolkovém výletě na sv. Kopeček hru Hacafán a Kecafán.
Příležitostná loutková představení koncem 19. stol.
1906 se z Kroměříže přistěhovala učitelka Vojtěška Baldessari - Plumlovská (v Kroměříži 25 let činná ve Spolku ochotnického divadla), věnovala se dětskému a loutkovému divadlu (autorka her), spolupracovala s loutkovým odborem NJ.
20. léta 20. stol.: LS Vzdělávacího spolku Havlíček (např. v sezóně 1927/28 uvedl více něž 40 představení. 1922 zal. LD Čsl. Orla, 1923 postavena velká scéna v katolické škole u Voršilek. Divadlo navrhl malíř Drábek, dekorace malovala akad. malířka Rožánková.
LS Kašpárkova říše: 1920 zal. ing. František Čech rodinné loutkové divadlo v Hejčíně (zahájil Doktorem Faustem na Alšově rodinném divadélku v sále U Dostálů), Čech i autorem her (Zlaté srdce), od 1922 jako LS Kašpárkova říše pod hlavičkou Sokola (větší a lépe vybavené jeviště), od 1929 v sále Sokola v Řepčíně (Čech: Kašpárek vždy zvítězí), 1931-1938 divadlo vedl a režíroval F. Štěrba, od 1935 ve stálém působišti v nových šatnách na letním sokolském cvičišti v Hejčíně, od 1936 z Kašpárkovy říše centrum loutkářského dění v regionu, po 1938 činnost intenzivnější. 1944 - 1957 interní měsíčník Hejčínský Kašpárek. Po 1945 nový rozmach, promyšlený repertoár, zvláště péče o nové inscenace. Čech autorem více než 150 her (některé přeloženy do němčiny), hrdinové Kašpárek, Škrhola, Pivoňka, kmotr Drndálek, soused Cabivár. 1958 se přestěhovali do ZK Moravských železáren ve Slovanském domě.1973 uspořádán 1. ročník výběrového festivalu (bienále) pro loutkářské soubory z ČR - Čechova Olomouc. 1989 30 členů, vedoucím a rež. Zdarek Pop (od 1963), rep. určen dětem, hl. klasické pohádky, sezóna vždy od října do velikonoc, cca 30 představení. Do 1997 cca 400 her, ve více než 2100 představeních a vidělo je 275 tis. dětí.
Konec 60. let 20. stol.: kroužek LŠU vedený Miladou Mašatovou, účast na LCH. Soubor Nová loutková scéna (vedla Anna Karasová), působil v loutkovém sále (tř. 1. máje), po požáru působil v KD Zenit.
LD Kolovrátek zal. 1979, 1989-92 přerušení činnosti; 1997 uvedeny 3 pohádky, cca 10 členů, částečně studenti.
2000 oslavilo LD Kašpárkova říše 80 let svého trvání, vydán sborník, který mapuje zejména posledních 10 let jeho činnosti. Od svého založení divadlo nastudovalo 405 titulů, odehrálo 2 200 představení pro cca 352 tis. diváků. V současné době v něm pracuje 38 členů, jejichž průměrný věk je 45 let. (Amatérská scéna, č.1, 2000)

Čechova Olomouc, NP am. loutkářských soub. Viz BČAD č. 1303

1949 JH: Loutkové divadlo Kašpárkova říše: Cinybulk: Ostrov splněných přání
1952 LCH: Kašpárkova říše - ZK Moravských železáren: Cinybulk: Kaimovo dobrodružství
1955 LCH: Kaliba: Pert a pan Proto
1958 LCH: Čech: Křídová pohádka
1960 LCH: Cinybulk: Sršáň táhne do boje
1961 LCH: Cinybulk: Kocour Pětivousek
1967 LCH: LŠU: Mašatová: S drakem není legrace
1971 LCH: Kašpárkova říše- ZK Moravských železáren: Karafiát a kolektiv: Broučci
1976 LCH: LŠU: Feldek - Mašatová: Sněhurka, Šípková Růženka
1978 LCH: LS LŠU "Žerotín": Provazníková: Za lesem na louce v maličké chaloupce
Mikulka - Mašatová: 12 usmívajících se ježibab
1987 LCH: Divadlo Fkufru, PKO: Feldek: Kouzelník a květinářka
1989 LCH: Němeček a kolektiv: Klepy
1991 LCH: kolektiv: Nic jenom pro tebe
1993 LCH: Brautigan - Němeček: Zdravíčko, copak se zas vznáší v éteru?
1995 LCH: ZUŠ Žerotín: Thurber - Němečková: Třináctery hodiny
1996 LCH: Leč nastojte!: Wilde - soubor: ...hrnec zlata pro toho, kdo tu hvězdu najde...

1967 LCH: DLS LŠU Žerotín: Mašatová: S drakem není legrace
1975 KDL: Feldek - Mašatová: Sněhurka
1975 KDL: Hrubín - Mašatová: Pohádky
1976 LCH: Feldek - Mašatová: Šípková Růženka
1978 KDL: Žáček ad. - Mašatová: Jak se cestuje do pohádkové země
1978 KDL: Mikulka - Mašatová: O třech malých prasátkách
1978 LCH: Provazníková - Mašatová: Za lesem, na louce v maličké chaloupce
1978 LCH: Mikulka - Mašatová: Dvanáct usmívajících se ježibab
1980 KDL: Ruck-Pauquetová - Mašatová: Povídky z malého nádraží KDL: Andersen - Mašatová: Pasáček vepřů
1984 KDL: Hejná - Oplištilová - Mašatová: Jak jsme spravovali bačkůrky
1985 KDL: Vodňanský - Polák - Mašatová: Pojďte, něco vám povím
1986 KDL: folklorní texty - Mašatová: Stojí hruška
1994 DSÚ: 3. ročník LO LDO ZUŠ: Hevier - Němečková: Pohádky Daniela Heviera

Obr.CČAD s.32: Potulný loutkář s krosnou na zádech, malovaný kameninový máz,J. Neumayer, Olomouc,1786.
Obr.CČAD s.144: Sjezd loutkářů Olomouc,1930.
Obr.CČAD s.268: Milada Mašatová: Stojí hruška, dětský loutkářský soubor LŠU Žerotín Olomouc,
ved. Milada Mašatová,1986.
Obr.CČAD s.325: Jan Karafiát, Jaromíra Nohelová: Broučci, Kašpárkova říše loutek Olomouc,1971.
Obr.CČAD s.325: L. Feldek, M. Mašatová: Sněhurka, dětský loutkářský soubor LŠU Žerotín Olomouc,
1975.
Obr.CČAD s.334: Ohňostroj nápadů s papírem a jednoduchými předměty jako inscenační klíč k bajkám J. Thurbera: Klepy, loutkářský soubor Fkufru Olomouc,1989.
Obr.CČAD s.365: Z inscenace surrealistické poezie Nic jenom pro tebe, loutkářský soubor Fkufru Olomouc, 1991.

Novák, s. 20-21

45 let Kašpárkovy říše. Almanach ZK Moravských železáren Olomouc, 1965
50 let loutkového divadla kašpárkova říše. Almanach, ZK Moravských železáren Olomouc, 1970
B: Jak to dělají v Kašpárkově říši v Olomouci. Čsl. loutkář 1961, č. 5
BEZDĚK, Zd.: Dějiny české loutkové hry do roku 1945. Disertační práce, rkp 1975.
BEZDĚK, Zd.: Tři moravští autoři. Čechova Olomouc 75. Ostrava, KKS 1975
C: Zbrusu nový půlstovkař. ČsL 1976, č. 8-9
CUKR, Tomáš. Rkp. informace. 1 str. 1998. kART.
ČECH, Fr.: Dvě zvláštnosti divadla v Olomouci. Loutkář 1923, č. 7
ČECH, Fr.: Jak vzniklo naše divadlo v Hejčíně. Loutkář 1928, č. 7-8
Čechova Olomouc - sborník k l. festivalu věnovaný osobnosti a dílu ing. Františka Čecha. Ostrava, KKS 1973
DVOŘÁK, Jan: Zkuste to s námi. Čechova Olomouc 1979. Ostrava, KKS 1979. 31 s.
jn-: 60 let Kašpárkovy Říše. ČsL 1980, č 1, s. 20.
Kašpárkova říše. Loutkář 1938, č. 10
LS Berušky ZŠ Olomouc - Hejčín:Proč má pes blechy (Jirásková). ČsL 1976, č 2, s. 39.
LS Kašpárkova říše: Pták Ohnivák a liška Ryška. ČsL 1973, č 7, s. 15.
LS LŠU Olomouc-Žerotín: Ticho a Linduška (Mrázková). ČsL 1976, č 2, s. 39.
LS Nová loutková scéna PKO Olomouc: Cipísek, kluk loupežnická (Čtvrtek, Navara - javajky). ČsL 1974, č 2, s. 38. (Čechova Olomouc 1973).
MAŠATOVÁ, Milada: Jak jsme začali. O prvních krocích loutkářského oddělení. LŠU Ololouc - Žerotín. ČsL 1973, č 12, s. 17.
MAŠATOVÁ, Milada: Pro hrstičku radosti. 25 let Nové loutkové scény. ČsL 1973, č 5, s. 12-13.
PROVAZNÍK, Jaroslav: Chrudim už není sama. ČsL 1990, č 3, s. 49,
První Čechova Olomouc úspěšně proběhla ve dnech 23.- 25.11.1973. ČsL 1974, č 2, s. 38-39.
QQ ČECH, František: Dvě zvláštnosti divadla v Olomouci. L 1922-23, č 7, s. 86-87.
QQ Krajíček, J.: Z Olomouce, Loutkář 19029/30, s. 86
R: Hejčínskému jubilantovy do památníku. Loutková scéna 1948, č. 9
SEDMDESÁT let loutkového divadla Kašpárkova říše ZK ROH ZTS. Olomouc, ZK ROH ZTS 1990. 30 s.
Sýkora, O.: Z historie olomouckého loutkářství, ČsL 1954, s. 64
ŠPRINC, Z.: Loutky a lidé v olomouckém muzeu. Čsl. loutkář 1970, č. 4
ŠTĚRBA, Fr.: 40 let Kašpárkvy říše. Čsl. loutkář 1960, č. 3
Veselý, J.: Masarykův lidovýchovný ústav a československé loutkářství, in: Práce a cíle naší lidové výchovy, 1929, s.47 an.
Z. P.: Je tradice přítěží? Čsl. loutkář 1965, č. 8
ZAJÍČKOVÁ, L.: Loutkové divadlo v Olomouci
ZAJÍČKOVÁ,Lid.: Loutkové divadlo v Olomouci. L 1922-23, č 7, s. 85-86.


KAŠPÁRKŮV ZPRAVODAJ (1936 - 1937)Odp. red., vyd. a nakl. Fr. Balatka, Holešov.
HEJČÍNSKÝ KAŠPÁREK (1944 - 1957) Spolkový oběžník ; 1953, č. 111: Oběžník loutkového odboru Rudého koutku Moravských železáren v Olomouci ; 1954, č. 119: ...závodního klubu ROH .Nepravidelně. Olomouc.
ZPRAVODAJ KAŠPÁRKOVY ŘÍŠE (1958 - 1960). Časopis loutkové scény závodního klubu ROH Moravských železáren v Olomouci.

ČsL 1974, č 2, s. 38. (Čechova Olomouc 1973)
ČsL 1975, č 8, s. 208
ČsL 1976, č 2, s.39.
ČsL 1976, č 5, s. 112.
ČsL 1986, č 10, str. 235.


OLŠANY,o. Vyškov, Brněnský kraj
1943 zahájilo školní LD z likvidovaných Odrůvek, (Drak, Honza princem).


OPATOVICE NAD LABEM, viz též POHŘEBAČKA, o. Pardubice, Pardubický kraj
V pol. 20 let sokolské LD umístěné ve škole, loutky 50 cm vysoké, 25 představení za rok.


OPAVA, viz též JAKTAŘ, KATEŘINKY, MALÉ HOŠTICE, MILOSTOVICE, o. Opava, Ostravský kraj
1922 zahájilo sokolské LD (pod patronací Matice ostravské). Marionety 75 cm vysoké, jeviště 200x180cm.
Loutkové divadlo Pionýr Opava (dnes Loutkové divadlo) zal. 1951 (iniciátorem F. Podgrabinský), zprvu zde působily kroužky dětí, hrálo se každou neděli 2x. Do konce r. 1951 uvedeno 5 premiér a odehráno 52 představení (10797 diváků). Rep. zaměřen hl. na dětského diváka. Dějiště 2 národních přehlídek (1957, 1958), II. Celostátní přehlídky loutkářských souborů STM a řady krajských přehlídek.
LD je působištěm několika souborů:
Mládežnický loutkářský soubor, zal. 1957 (Z. Křístek a P. Fiedor), hrál převážně s marionetami nebo maňásky, interpretace byla rozdělena. Účast na II. Celostátní přehlídce loutkářských souborů STM 1959-1960 (V. Cinybulk: Kaimovo dobrodružství), 1962 vítězství v krajském kole STM (J. a H. Lamkov: O veselém hrobaři). 1964 soubor rozdělen na dvě skupiny (1. vedena P. Fiedorem, 2. Z. Křístkem). 1972 se soubor P. Fiedora znovu rozdělil (1. P. Fiedor, 2. Z. Wagner - později LS OPAL).
LS Broučci, vznikl 1972 z části Mládežnického LS, Čertův mlýn (1975,Skořepa), Příběhy mládence Ferdy Mravence (1976, Sekora), do 1980 vedl P. Fiedor (jeho poslední insc J. Lada: Budulínek), účast na krajských přehlídkách. Od 1980 rež. L. Hein (člen od 1956), účast na KSP ALS r. 1989 (O. Augusta: Krakonošův les), účast na regionálních přehlídkách 1993, 1995, 1997, 1999.
DLS Berušky, vznik 1996, rež. L. Hein, 1999 Tajemný hrad.
LS Skřítci, prapočátky 1964 (část rozděleného Mládežnického LS pod vedením Z. Křístka), účast na KSP ALS 1982, 1984 (Cena dětské poroty, insc. Zlaté kuře), 1985 (O zlém draku Mračounovi)
Sdružený LS sestaven z členů tehdejších opavských LS, insc. Koza Róza (S. Nejedlý, 1983), účast na LCH, a na přehlídce amatérských divadel loutek v polském Knurówe 1988 (cena Grand prix Jana Dormana).
LS OPAL, vznik v r. 1972, 2. pol. 80. let spolupráce s režiséry V. Břichnáčem, V. Koubkem, účast na ČO 1985( Hračky na cestách), 1987 (Zatoulaný chobot), 1993 (O prolhané koze), KSP ALS 1986 - 1988, 1990, Litvínovský festival loutek 1990 (Pejsek Kája), LCH v r. 1994 (Kolíbá se velryba), 1995 (Křesadlo), 1996 (Pohádky na draka), 1997 Aj, já koza, 1998 O moři, 1999 Zazděná slečna, 2000 Šlapací království, insc. uvedené na LCH režírovala Miroslava Halámková). V rep. i činoherní představení (Dívčí válka, Pravdivá zpráva o zkázeTitaniku, Limonádový Joe).
LS Z vody, vznik 1989, Hra na Palečka (1990, r. V. Koubek) - účast na LCH,.poté zánik.
Dětské soubory: 70 - 90. léta: 7 souborů v různých časových periodách.
Divadélko na dlani zal. 1996, třetí inscenace na LCH 2000, 4 členové, představení většinou na zájezdech, inscenuje klasické pohádky , r. a h. J.Vilímec.
V loutkovém divadle v Opavě se ve dnech 31.3 - 2.4. 2000 uskuteční přehlídka amatérských loutkářských souborů severomoravského regionu. Zúčastní se 8 souborů. (Opavský a hlučínský region, č.13)

PŘEHLÍDKY: I. a II. Národní přehlídka loutkářských souborů (1957, 1958), II. Celostátní přehlídka loutkářských souborů STM (1960), krajské kolo STM (1962), Festival loutkářských souborů (1974), Krajská soutěžní přehlídka amatérských loutkářských souborů, později přehlídka amatérských loutkářských souborů ze severomoravského regionu (1981-2000), Festival divadelních souborů Slezské cimbuří - Opava (od r. 1995), Další břehy (od r. 1997).

1983 LCH: Loutk. divadlo Pionýr MKS: Nejedlý - Nosálek: Koza Róza
1990 LCH: LS Z vody LD MDK PB: Vostárek, Koubek: Hra na Palečka
1993 LCH: DDM: Saint-Exupéry: Malý princ
1994 LCH: OPAL: Peřinová: Kolíbá se kolíbá
1995 LCH: Andersen - Halámková: Křesadlo
1996 LCH: Peřinová: Pohádky na draka
1997 LCH: Provazníková: Aj, já koza
1998 LCH: Halámková: O moři
1999 LCH: Navara: O zazděné slečně
2000 LCH: Svěrák: Šlapací království
Divadélko na dlani: Andersen,Vilímec: Sněhová královna

Dobeš, B.: Loutkářský odbor Sokola v Opavě, L 1925/26, s. 115
Loutkové dovadlo "Pionýr" v Opavě, ČsL 1955, č. 5, 2 str. obálky
Podgrabinský, F.: 5 let činnosti loutkového divadla Pionýr v Opavě, ČsL 1956, s. 144
PRACNÁ, Sylva: Loutkové divadlo v Opavě. 1951-1996. Opava, Slezské zemské muzeum - Městský dům kultury Petra Bezruče 1996. 36 s.
PRACNÁ, Sylva: Loutkové divadlo v Opavě. Katalog k výstavě. Opava, Slezské zemské muzeum a Městský dům kultury Petra Bezruče 1996. 36 s. fot. v textu. In: Historie loutkového divadla v Opavě od jeho vzniku po současnost, Soubory opavského loutkového divadla, Přehlídky v Opavě.

ČsL 1956, s. 112; 1975, č 5, s. 116; 1976, č 5, s. 113.


OPOČNO, o. Rychnov n. K., Královéhradecký kraj
Ve 30. letech 20. st. činný LS TJ Sokol. Obnovil 1985 jako Opočenský Kašpárek, činný i v 90. letech. Vedoucí Tomáš Fábera. Soubor KND, soubor ZUŠ. Dívčí soubor Veselá kupa, činný i v 90. letech. 1999 festival Divadelní podzim Opočno. R. Václav Rychetník, Marie Černá, Karel Jorda, Karel Martínek, Václav Rathouský, Vladimír Petr, Ladislav Kolenec, Jiří Vojtěch.

Sokolské loutkové divadlo v Opočně, L 1938/39, s. 75.


ORLOVÁ, viz též LAZY, LUTYNĚ, PORUBA, o. Karviná, Ostravský kraj
Od 1950 působil LS učitelů při Zvláštní škole (2 předst. měsíčně). 1953 působil LS Pionýra osmiletky v Orlové II-Lazích, od 1954 činný loutkářský kroužek pedagogické školy.

Okres Karviná hlásí, ČsL 1954, s. 66.
Trnka: Z činnosti loutkářů Karvinska, ČsL 1954, s. 279.


OSEK, o. Beroun, Středočeský kraj
Od 1926 LD DTJ.
1929 - 1965 se zde hrálo loutkové divadlo.

HISTORIE ochotnického divadla na Berounsku. Red. Josef Mencl. OKS 1989. str.20 a 32.
Havelka, J.: Loutková divadla na Podbrdsku, Loutkář 1926/27, s.199.



OSOBLAHA, o. Bruntál, Ostravský kraj
1965 LS.


OSTRATA, m.č. města ZLÍN, o. Zlín, Zlínský kraj
Loutková scénka při národní škole, vedoucí souboru Vl. Peška 1950 insc. Pampeliška (Hradecký).


OSTRAVA – město, Ostravský kraj
Sokolské LD zal. kolem 1918, 1924 vybudována větší scéna, 1929 vybudován sál pro 320 diváků na verandě Nd (jeviště 300x200x120cm, dekorace akad. malíř F. Adámek a pan Dušek, malíř Národního divadla moravskoslezského). Zahájeno 1930 Pod názvem Kašpárkova bouda hrou "Posvícení v Hudlicích. LS měl 30 členů. Druhá pol. 20. let 20. stol.: LD DTJ Přívoz.
V inscenaci Perníkové chaloupky účinkovala na jevišti i cvičená veverka.
1935 zal. LS Don Bosco, hrající zejména pro hornickou mládež. Pětiletou činnost oslavila hrou Strašidlo na zbytkovém statku. (V. Skála). 1940: existence LS na Slezské Ostravě.
Od pol. 50. let. činný LS ZK Urxových závodů, významná podpora profesionálních loutkářů z Ostravy (ve funkci instruktorů např. režisér J. Jaroš, výtvarnice J. Žátková).
Loutkářské soubory registrované v l. 1984-1989 MěKS: Porubáček (1980-1985) - dětský soubor, zřizovatel Obvodní DPM Ostrava-Poruba, vedl. Ladislav Pospíchal. Insc. např. Pohádky na draka/ Peřinová, O rytíři Nežravkovi / Kubátová, Kouzelná lampa Aladinova / Simonov. Loutková scéna Jitřenka DK OKD Ostrava-Poruba (1961-1993, zal. společně s činoherním souborem stejného názvu), pro LS zřízena samostatná scéna a sál. Rep. zaměřen na dětské obecenstvo, úspěšné hudební insc. (loutkový balet jako specifický animační projev, např. adaptace Smetanovy Vltavy, Čajkovského Spící krasavice, Louskáčka, Labutího jezera). Insc. Spící krasavice úspěšná i v zahraničí: Rakousko (Villach), Monaco (7. světový festival amatérského divadla), Francie (Le Mans - Zlatá maska). Další úspěšné insc. např.: Anička Skřítek a Slaměný Hubert /Nezval, Středa, Bleděmodrý Petr/Urbán. Do 1985 45 premiér a 740 představení. Vedoucí souboru Anna Pospíšilová (úprava předloh, režie). 1993 zanikly provozní podmínky změnou funkce soubor ukončil činnost. Loutkářský soubor DK ROH Vítkovic (1961-1991) - zaměřen na děti, dramaturgicky náročný rep., spolupráce s profesionály. První insc. Není nad Ferdu / Kaláb, režie J. Krulikovský, Vodník a duše / Beránková, další úspěšné insc.: Tři Karkulky /Slabý, Kouzelný klavír / Stoklasa, Pan Franc na zámku / Kopecký, Piráti, tygr a cukroví / Augusta, 1970, Návštěva v Kocourkově / Cinybulk. 1974: přelom v práci souboru, novým um. vedoucím Jan Urant. Úspěšná insc. Tanec s čertem /Marková, rež. P. Nosálek. P. Nosálek (profesionální loutkoherec) se podílel i na dalších insc.: Křesadlo, Medvídek Vavřinec / Jakubowská, Kos a liška / Mosková, Don Šajn - insc. zaměřená na dospělého diváka, stejně jako Ptáci /Aristofanes, 1986. Poslední insc.: Červená Karkulka / Polák, Král Lávra (1989). Zahraniční zájezdy a mezinárodní přehlídky: UNIMA-ČSSR (1969,1979); Litva (1976), Rakousko (1977-Tanec s čertem), Polsko (1980-Křesadlo), Španělsko (1984-Don Šajn). Zhoršující se provozně technický stav loutkové scény, následná rekonstrukce a privatizace DK Vítkovice jako a.s. (1990-1991) vedly k ukončení činnosti jednoho z nejúspěšnějších LS ZUČ.

1956 LCH: ZK Urxových závodů: Jaroš: Kouzelný plášť
1962 LCH: Saldanovičová - Marková: Nechceme válku
1965 LCH: Dům kultury pracujících VŽKG: Slabý: Tři Karkulky
1966 LCH: Stoklasa: Kouzelný klavír
1966 LCH: JITŘENKA - KP Dolu Vítězný únor Ostrava-Poruba: Walló: Princezna se zlatou hvězdou na čele
1967 LCH: Dům kultury pracujících VŽKG: Mikulka - Hradecký: Pohádka o mouše
1968 LCH: Florián: Jak chtěl medvídek vidět hvězdičky zblízka
1968 LCH: Stoklas: O strašném loupežníku Šimákovi a princezně Adlétě
1969 LCH: ?: Pan Franc ze zámku
1972 LCH: Švarc: Mořský car
1972 LCH: JITŘENKA - KP Dolu Vítězný únor Ostrava-Poruba: Česal: Malý Muk
1974 LCH: Čajkovskij: Spící krasavice
1975 LCH: Dům kultury pracujících VŽKG: Marková: Tanec s čertem
1978 LCH: LS domu kultury VŽKG: Němcová - Nosálek: Sedm havranů
1979 LCH: LS DKP Ostrava-Vítkovice: Andersen - Nosálek: Křesadlo
1984 LCH: SL DKP Vítkovic: hra lidových loutkářů: Don Šajn
1985 LCH: Jitřenka DK Ostravsko-karvinských dolů Ostrava-Poruba: Čajkovskij: Louskáček a myší král
1986 LCH: LS DK ROH železáren a strojíren KG-Vítkovice: Aristofanes: Ptáci
1988 LCH: Marková: Tanec s čertem
1988 LCH: Loutková scéna Jitřenka DK ROH OKD: na motivy Němcové: Čert a Káča
1989 LCH: LS DK ROH železáren a strojíren KG-Vítkovice: Borovský: Král Lávra

Skalický-Šauer: Zařízení hlediště i jeviště Kašpárkovy Boudy, LS Sokola v Moravské Ostravě I, L 1930/31, s. 241.

L 1926/27, s. 43; 1929/30, s. 208.
čLS 1940/41, s. 26.
ČsL 1956, s. 175; 1973, č. 6, s.15. č. 7, s. 15; 1976, č 2. s. 39; č. 4, s. 89;


OSTRAVA - PORUBA, o. Ostrava
LS Porubáček: Kozel zahradníkem (Pospíchal, 1973), Kuřátko Pírko (1976, Pospíchal); LS Jitřenka DK OKD: Kalif - čáp (1975, Provazníková); LS DK VŽKG: Tanec s čertem (1975, Marková)

(z): Loutkářský soubor DK VŽKG Ostrava (Chrudimské profily). ČsL 1976, č. 10, s. 232-233.
ČsL 1973, č. 6, s. 15; 1975, č. 5, s. 116; 1976, č. 4, s. 89.


OSTRAVA – VÍTKOVICE, o. Ostrava
80. léta 20. stol. LS DK ROH Vítkovických železáren a strojíren Klementa Gottwalda. Úpsěšný též na LCH.

JS


OSTROMĚŘ, viz též DOMOSLAVICE, o. Jičín, Královéhradecký kraj
1980 zal. LS Javorka (Ludvík Bidlo a Mudr. Klouček), ročně 4 představení.


OSTROV, viz též KVĚTNOVÁ, o. Karlovy Vary, Karlovarský kraj
LS působil asi v 70. či 80. letech 20. stol.


OSTŘEDEK, o. Benešov, Středočeský kraj
LS při národní škole, hrál s marionetami, hl.hry vlastních členů.

B. H.: Z činnosti našich souborů. ČsL, 1953, s. 240


OTNICE, o. Vyškov, Brněnský kraj
LD působilo asi od 1928, hrálo 2-4x ročně

KALOUDOVÁ, Ludmila: informace kronikářky obce. 1998. 1 str. Rkp. kART.


OTOVICE, o. Karlovy Vary, Karlovarský kraj
LS OB hrál nepravidelně do 1968.

ŠKULTÉTYOVÁ, Milada (kronikářka obce): Zpráva pro Místopis, Otovice, 1997. kART


OTROKOVICE, dříve BAŤOV, o. Zlín, Zlínský kraj
1937: B. Langer dal k dispozici vlastní loutkové divadlo tehdejší obecní škole, nejúspěšnější insc. Maminka (R. Česaná). 1946: vznik dřevěné přenosné konstrukce pro 50 cm loutky. U zrodu scény stáli Bř. Langer, Josef Stuchlík a Adolf Špetla, první předst Posvícení v Hudlicích (1947), zal. LS (název asi Barák, potom ZK Svit, potom JKP Otrokovice), zpočátku marionety, později i maňásky. 1949 dán do provozu přestavěný vojenský barák. Insc např. Lucerna, ale i Cinybulk, Čech... Do 1972 415 představení, časté zájezdy. 1981-82 přerušení činnosti z důvodů rekonstrukce.
1959 zal. při ZK Moravan maňáskový soubor Moravánek (vedl Doležal), hrál 1x za měsíc v DK, zájezdy do Kudlova, Tečovic a Návojné; rep.: Soudeček medu, Janek Hastrmánek, Vrána a liška, Dva mrazíci, Kohout světapán, O zlé koze, Princezna Rozmařilka, zanikl 1963.
1961: existence loutkových scén při mateřských školkách (pí Zelíková, Kotásková, Tomášková)
1977 zal. Loutkové divadlo mladých (školní děti, vedl P. Pálka), insc. O Budulínkovi, poté stagnace. 1980 obnovení činnosti pod vedením H. Zajitzové: Červená Karkulka, Čtyři pohádky o jednom drakovi (1982, M. Mašatová).
1967 loutkářský festival, 1987: Okresní loutkářská přehlídka při příležitosti 40. výročí založení místního souboru Z boudy

Langer, B.: Z práce loutkářů v Otrokovicích, ČsL 1956, s. 143
M. R.: Co nám přinesl průzkum jednoho kraje, ČsL 1953, s. 106
TŘICET let loutkář. souboru Svit Otrokovice. Otrokovice, ZK ROH 1977. Nestr.
Ze života našich souborů, ČsL, 1954 s. 258
ČsL 1983, č 10, s. 239.


OZNICE, o. Vsetín, Zlínský kraj
1923 -30 loutkové divadlo, insc: Kašpárek chytil čerta, Princezna včelka, Kašpárek na honě.