Texty: Místopis českého amatérského divadla, Hesla Loutky E-K

*E


*F


FRANTIŠKOVY LÁZNĚ, viz též žÍROVICE, o. Cheb, Karlovarský kraj
Zač. 50. let LS SRPŠ při národní škole. Od kanceláře prezidenta republiky dostala darem rozhlasové zařízení, které využívala při představeních.

ČsL 1952, s. 64.


FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM, o. Nový Jičín, Ostravský kraj
TJ Sokol, TJ Orel a DTJ po dobu své činnosti. Po 1950 LS Radost ZK ROH MEZ.


FRÝDEK-MÍSTEK, viz též FRÝDEK, LÍSKOVEC, MÍSTEK, ZELINKOVICE, o. Frýdek-Místek, Ostravský kraj
1945 mohl loutkářský soubor TJ Sokol Místek (1931-1949) začít hrát U Deutscherů, 1946 se vrátili do pavilonu ve Smetanových sadech. 1949-1966 pod názvem LD Říše pohádek, pod ZK Ostravských dřevařských závodů, poté od 1960 pod ZK Slezan. 1951 část herců do profes. divadla v Ostravě. Zač. 50. let 20. stol. LS ZK Slezan. 1953 Radúz a Mahulena, r. F. Vaněk, v. M. Fuchs.
1953 ukončil činnost. Kontinuitu tradice udržel pouze E. Pešat (Zlatý odznak Matěje Kopeckého) a několik žáků ZŠ. Dětský LS se rozšířil o další žáky a 1954 předvedli dvě hry. Pešat s žákovským souborem nemohl udržet pravidelná představení a činnost ukončil. Část mladých si však pořídila jiné vybavení s paravanem a 2 sezóny hráli v zadním traktu u Bílků, za příznivého počasí v městských parcích. Nová dohoda s Pešatem znamenala obnovení Říše pohádek představením Staroměstský vodník. LS vždy převážně dětské a později mládežnické složení, i v 90. letech. 1966 část souboru ZK Slezan do Říše pohádek, tím pomohla odstranit nebezpečí zániku této scény. Od 1966 dosud jako LS Divadla DUO (Divadlo U Ostravice), má 2 tvůrčí skupiny: MADLO, vedoucí Al. Holásek, a Studio Ateliér, vedoucí J. Krulikovský. Loutkáři DUO v 70. a 80. letech řada ocenění, účast na LCH, úspěch na X. bábkárské Žilině. Z významných osobností souboru např. M. Pastor, J. Krulikovský. 1949 zal. LD TJ Sokol Frýdek, nejdříve v ZK Slezan, později DK Slezan, od 1978 v samostatné budově pod názvem Divadlo Čtyřlístek. Vůdčími osobnostmi Ant. Výkruta, Fr. Budínský, Fr. Pajurek a Fr. Vaněk. Od 1990 v budově tohoto divadla Frýdecko-Místecké umělecké sdružení. 1962-1964 soubor malých loutkářských forem RAPÍR při ZK Slezan. Protagonisté Al. Holásek, autor, r. a výtvarník, D. Ryšková, r. a drgie. 1997 LD DUO účast na přehlídce v Hovězím a v Rakovníku. Pravidelná představení v Aj divadle a v divadélku X, dále různé kulturní akce. Divadelní studio Ateliér spolupráce se studenty. 1997 Divadelní centrum Podbeskydí organizátorem 3. ročníku regionální přehlídky loutkových divadel Loutka '97. V činnosti DUO loutkové pohádky se vzdělávacím programem, umožňujícím dětem prohlédnout si loutky a také si s nimi zahrát. 1998 7. ročník oblastní soutěže divadelních monologů, dialogů a individuálních výstupů s loutkou, Pohárek SČDO.

1952 LCH: LS ZK Slezan: Tyl: Tvrdohlavá žena
1959 LCH: Skořepa: Čertův mlýn
1961 LCH: Marková: Ďáblův most
1962 LCH: Holásek: Romance z krámů
1965 LCH: Kannová: Zakletý kačer
1981 LCH: Divadlo DUO SKP Slezan: Lada - Košlerová: O líném Honzovi
1989 LCH: LD ČTYŘLÍSTEK DK ROH Slezan: Mašatová: Čtyři pohádky o drakovi

Novák, s. 64-65.

BEZDĚK, Z.: Režijní a herecká práce na festivalu, ČsL 1953, s. 266. Na s. 281 a 283 i foto; 1975, č 12, s. 272 (LS Rapír: Romance z krámů (Holásek).
RUMIAN, Jan: Sto let Národního domu v Místku. Frýdek – Místek, 1996.Texty Ivy a Jana Krulikovských upr.Věra Příhodová. Frýdek-Místek, Sdružený klub pracujících ROH Slezan 1981. 12 s.,fot. - Vyd.k 50. výr. zal. loutkového divadla a divadla Duo. kDÚ

ČsL 1975, č. 5, s. 116; Frýdecko - Místecký kraj, 1927, 1928, 1930; Frýdecký kraj, 1924, 1925.


Abychom se vyhnuli pozdějším nesrovnalostem u hesla MÍSTEK, přesunuji sem jen orientačně pro porovnání. Posléze text MÍSTEK přesuneme na místo dle abecedy.

MÍSTEK, m. č. města FRÝDEK-MÍSTEK, o. Frýdek-Místek, Ostravský kraj
Kolem 1920 zmínky o LD Emila Diringera. Druhý nejstarší spolek v Místku loutkářský odbor TJ Sokol, 1931-1949. Hrálo se v malém sále Národního domu. Od 1932 v pavilonu ve Smetanových sadech. Tehdy jedno z nejmodernějších LD v republice. 1940 zařízení Němci zkonfiskováno a funkcionáři zatčeni. Konfiskát ještě během války ilegálně zpět vlastníkům. Od 30. let Divadlo Duo (1975 Ševcovská pohádka).

TEXTY Ivy a Jana Krulikovských upravila Věra Příhodová. Frýdek-Místek, Sdružený klub pracujících ROH Slezan 1981. 12 s., fot. Vydáno k 50. výročí zal. loutkového divadla a divadla Duo. kDÚ


FRÝDLANT, o. Liberec, Liberecký kraj
1973 LS SSM při ZK Kovozávodů. Navázal na předchozí LS, který zanikl 1962. 1982 LS Marionety SZK ROH.


FRYŠTÁK, viz též LUKOVEČEK, o. Zlín, Zlínský kraj
Ve 30. letech LS TJ Sokol, např. Schweigstill, Kopecký, B. Studničkovy a hry z Knihovny českých loutkářů, Knihovny vybraných loutkových her a Kašpárkovy knihovničky. V zimních měsících v sokolovně 10-15 představení. Zákazem Sokola 1941 LD přerušeno.
1945 mladá generace, hry pohádkového typu, vedoucí J. Kubát st. 1950 školní LS, vedoucí B. Bardějová. V 2. polovině 50. a zač. 60. let pod názvem LS TJ Tatran, vedoucí Josef Šindler, hrál s talentovanými dětmi, hry Fr. Čecha a B. Schweigstilla, L. Tittelbachové. 1956-1959 vedl Č. Zapletal st. maňáskový kroužek Tyl PO ZŠ, pohádky, agitky, komické scénky, pro děti i dospělé. 1962 převzal LD v sokolovně Č. Zapletal ml., hráli se starším typem závěsných loutek (třicítky) i dekorací. V 50. letech moderní závěsné loutky většího typu (50 cm), též maňásky nebo javajky, nově vybudovaná spodová scéna. Orientace na hry s maňásky a javajkami. Zájezdy, festivaly, přehlídky. Název LS Jitřenka, pod TJ Tatran. 1969 při rekonstrukci sokolovny LS zrušena. Marionety předány mateřské škole, soubor pod Městskou knihovnou. Též na soutěžích. Umělecký vliv Š. Kotolán. Po 1973 jen příležitostná vystoupení pro MŠ. 1978 poslední vystoupení s Kašpárkovými obrázky a malými hříčkami. LS Jitřenka 1961-1978 132 představení.

ČsL, 1971.


FULNEK, viz též DĚRNÉ, KUJAVY, LUKAVEC, STACHOVICE, o. Nový Jičín, Ostravský kraj
Významné místo v místním kulturním životě mělo LD smíšené obecné a měšťanské školy. Celkem 76 her pro děti i dospělé.


*G


*H


HABARTOV, o. Sokolov, Karlovarský kraj
1954 zal. LD manželé Kässovi. Loutky od Dolu Dukla, hráli v bývalé dětské poradně v Dělnické ulici. Zah. 1955 Očarovaný vozík. Střídali marionety a maňásky, pokusili se i o hru živých herců. Hostování v okolí. Hosté např. autor Hurvínka Nosek, Jan Drda... 1971 (1967?) do Hornického domu, výhodnější podmínky, ale prostředí vyžadovalo jiný způsob hry. Nové závěsné loutky a maňásky z Unanova. 1974 název Kahánek, 1975 dětský soubor Kaháneček. Generační proměny snadné - rodinné zázemí loutkoherců. Zřizovatelství klubu ZV ROH skončilo 1989, místnosti v Hornickém domě použity pro komerční účely. Divadlo se přestěhovalo, hráli doma, v sokolovské nemocnici, Pochlovicích, Bukovanech, Slavkově...Soubor vlastnil celé zařízení, hrál dále v Hornickém domě. 1993 činný LS Kahánek. 1998 O třech prasátkách, O krejčím a čertovi. Postupné střídání generací. 1999 LD Kahánek.

INFORMACE pro MČAD o činnosti loutkového divadla zprac. Kahánek. kART.

JE TOMU již třicet let. O práci loutkářského souboru. Místní zpravodaj (Habartov) 1984. 2 s. kART.
SČOTKOVÁ, M.: Loutkářské vánoce v Habartově. (O předvánočním představení pro děti). ČsL 1978, č. 3, s. 62.


HÁJ VE SLEZSKU, viz též CHABIČOV, LHOTA, SMOLKOV, o. Opava, Ostravský kraj
1936 zah. LD DTJ v sále U Hohlů.


HALENKOVICE, o. Zlín, Zlínský kraj
Sokolské LD, několik let nehrálo, 1959 Veselý hrobař a Drak, 12 členů. 1960 tři hry 8členného LS.

VOTÁNEK, Jaroslav: Kronika amatérských loutkářských souborů na Gottwaldovsku. Gottwaldov, OKS 1988. 102 s.


HAMR NA JEZEŘE, viz též DŘEVNIŠTĚ, o. Česká Lípa, Liberecký kraj
LS 1954-1960(?), scéna v budově MNV.


HAVÍŘOV, viz též BLUDOVICE, SUCHÁ, o. Karviná, Ostravský kraj
Krajská soutěžní přehlídka amatérských LS. Od 1956 v KD Petra Bezruče Divadlo loutek Karla Kurjana. Výborné výsledky, včetně účasti na LCH. Osobnosti P. Kubů a Pavla Tomicová (později divadlo Drak a Východočeské divadlo Hradec Králové).

1979 LCH: Divadlo loutek KD Petra Bezruče: Mašatová: Čtyři pohádky o jednom drakovi

SLUNEČKO, Petr: Jubilanti v Havířově (20 let LS Divadlo loutek, 1958-1978). ČsL 1978, č. 6, s 136.


HAVLÍČKÜV BROD, dříve NĚMECKÝ BROD, viz též BŘEZINKA, JILEMNÍK, PODĚBABY, SVATÝ KŘÍŽ, o. Havlíčkův Brod, Jihlavský kraj
1921 skauti LD. Hráli doma i po okrese, ale i ve Východné (Slovensko), činnost doložena ještě 1933. 1933 začalo LD v sokolovně s loutkami 50-60 cm. Umělecká úroveň nejednou oceněna na přehlídkách. 1941 LD TJ Sokol zakázáno a zařízení zabaveno. 1942 se spojili loutkoherci ze zakázaného Sokola s Klubem českých turistů, s SK Německý Brod a s Junákem a vypůjčenými loutkami hráli v přísálí Dělnického domu. LD Sokol 1945-1948 55 představení. 1948 necitlivě likvidováno, přeměnou sálu v biograf divadlo skončilo. Zařízení, které se uchovalo, základem pro obnovenou činnost 1952 v ZK OÚNZ. 1961 úspěch v okresní soutěži. 1968 soubor omladili členové Junáka. Od 1983 pod JKP. 1990 uspořádali oblastní přehlídku loutkářských souborů. 1990 skončilo LD i v KD OÚNZ. Za celou dobu cca 250 představení. Soubor se přestěhoval do KD Ostrov, potom hrál na nouzovém jevišti. 1995 hrál s loutkami 20 cm v malém sále sokolského domu. 1996 získal Sokol zpět původní inventář LD a začal hrát na provizorním jevišti v budově zrušeného kina. 1997 vybudováno definitivní velké jeviště. Po měsících nejistot se vrátili do sokolovny. Zah. Sněhurka. Od 1953 do 90. let včetně hl. organizátorem LD Vl. Krátký. Z repertoáru 1998 Ostrov splněných přání, Hrátky s čertem, Kráska a zvíře, Aladinova kouzelná lampa.

RUDOLFOVÁ, Slávka: Historie loutkového divadla TJ Sokol v Havlíčkově Brodě. Havlíčkobrodský zpravodaj, 1998, II. 2 s. kART.


HAVLOVICE, o. Trutnov, Královéhradecký kraj
1959-1960 LD TJ Sokol.


HEJNICE, o. Liberec, Liberecký kraj
LD se hrálo do 1938. 1945-1948 trvalé divadlo s dobrým technickým zařízením. Sál pro 150 dětí.


HERÁLEC, viz též KAMENICE, o. Havlíčkův Brod, Jihlavský kraj
Od 1956 v Kulturní jizbě, inic. ředitel školy Němec a Průcha, zakoupeny loutky a vybavení. Téhož roku 5 her, např. Král Lávra, Oklamaný hastrman. 1957 Loupežníci na Vranově, 1958 soukromý soubor (učitelé, ředitel Němec), návštěva řezbáře loutek Jana Vavříka-Rýze. 1960 činnost ukončili.

L 1956, s. 112.


HEŘMANICE, m. č. města NOVÁ PAKA, o. Jičín, Královéhradecký kraj
V obci byla oblíbena loutkohra místního kronikáře a řezbáře Kloučka.

INFORMACE pro MČAD zprac. J. Materna. OMaG Jičín. 1999. Rkp. kART.


HEŘMANŮV MĚSTEC, o. Chrudim, Pardubický kraj
Tradice ochotnického LD od konce 19. stol., kdy tu hrál Laštovka loutková představení. Asi 1908 zač. LD Sokola pravidelně v neděli v sále místního hostince.

ŠTĚTKOVÁ-UHLÍŘOVÁ, Z.: Naše loutkové divadlo, L 1925/26


HLINSKO, o. Chrudim, Pardubický kraj
60. léta 20. stol. LD, 1964 uvedlo řadu pohádek. 1978-1982 po požáru Komorního divadla hrálo pouze LD Korzo, 14-18 představení ročně, např. Honza, kovář a čert, Zlatý kolovrat, Čert a Káča, Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Krakonošova nadílka... 1983-1990 pokračovalo v nabídce až 5 novinek ročně. 1999 LS Panenka.


HLUBOKÁ NAD VLTAVOU, viz též HROZNĚJOVICE, o. České Budějovice, Budějovický kraj
Ve 30. letech (?) dva LS baráčníků. 1996 Vítkovo divadlo.

1996 LCH : Vítkovo divadlo: Marčík - Defoe: Robinson Crusoe


HLUČÍN, o. Opava, Ostravský kraj
Začátkem 20. let LD Matice Opavské. Hlavní iniciativa učitelé Hort a Zapletal, instruovali také učitele okolních škol.

ZACPÁLEK, J.: Loutkářství na Hlučínsku, L 1922/23, s. 66.


HLUK, o. Uherské Hradiště, Zlínský kraj
1984-1986 divadelní skupina SSM v DPM loutková představení. 1998 oblastní přehlídka dětských loutkářských souborů.


HODONÍN, o. Hodonín, Brněnský kraj
1907 zal. z podnětu akad. malíře R. Livory sokolské LD. Hrálo se s loutkami 7O cm vysokými. Dekorace a kostýmy navrhoval R. Livora, vedoucí scénky do 1917, kdy odešel do Prahy, také hrával Kašpárka. LS TJ Sokol v 30. letech 20. stol. Měl vybavenou scénu v nově postavené sokolovně. Zač. 50. let LS OB. 1952 hry A. Suchardové, F. Kopty, F. Schmoranze, F. Čecha a B. Schweigstilla. 1956 pravidelně každou neděli, příležitostně i večer pro dospělé. 1974- 19 ? LS SZK Klubíčko. Loutkové divadlo tety Běty, divadlo jednoho herce, 1991-1999 49 pohádek.

1976 LCH: Klubíčko SZK: Hurník: Muzikanti a vítr

ČsL 1953, s. 106 (M. R.: Co nám přinesl průzkum jednoho kraje); 1954, s. 9. (Akademický malíř prof. Rudolf Livora sedemdesátníkem); 1956, s. 63; 1974, č. 7, s. 155 (LS Klubíčko: Beránci na obloze (Hartman); 1975, č. 5, s. 114 (Cestou do Ertepelska (Sandburg); 1976, č. 6, s.137 (Muzikanti a vítr (Hurník).


HODSLAVICE, o. Nový Jičín, Ostravský kraj
Ve 30. letech 20. stol. DTJ, 1938-1950 pod OB.


HOLEŠOV, viz též DOBROTICE, KOLIČÍN, ŽOPY, o. Kroměříž, Zlínský kraj
1953 LKr ZK Thonet. Rep. Míček Flíček, Kouzelná galoše, Drak mezi námi ad.

ČsL 1953, s. 106.


HOLICE, o. Pardubice, Pardubický kraj
Po 1918(?) Pěvecký kroužek Hlahol vedle hudebních aktivit i LD, do 1962. Hráli u Černého koně. 1962-1965 součástí KD.


HOLOHLAVY, o. Hradec Králové, Královéhradecký kraj
LS 1870-1956. Činnost ukončena politickým zásahem, jeviště a loutky spáleny 1984.


HOLOUBKOV, o. Rokycany, Plzeňský kraj
LS ZK ROH Kovosvit, s pauzami trvale aktivní


HORAŽĎOVICE, o. Klatovy, Plzeňský kraj
19. stol. časté návštěvy lidových kočovných marionetářů. V letech 1874-1910 zde např. 27x hrála vnučka Matěje Kopeckého, loutkářka Arnoštka Kopecká. 1908 zde hrál LD E. Krumpera. O prázdninách si na tomto divadle zahrál herec K. Želenský: mělo moderní technické vybavení, loutky řezbář J. Kála. Hrály se tradiční loutkové hry (Don Šajn, Herkules, Faust), parodie A. Gallata aj. Z výtěžku podporovány charatitavní akce. 1918 divadélko umístěno na horažďovickém zámku. Od 1923 vedl LD Sokola J. Duchoň, autor loutkových her. Loutky 65 cm vysoké, rozměry scény 120x250x100 cm. Po 13 letrech se scéna přestěhovala do nového sálu, kde vybudováno velké jeviště (výška 2,2m, šířka 3,6m) s otáčivou scénou a lávkovým systémem pro vodiče. Otevřeno 1937 hrou Veselé příhody Kašpárka nezbedy (J. Duchoň).

DUCHOŇ, Jan: Naše loutky 1932/33, s. 90.
DUCHOŇ, Jan: Do nového působiště. Naše loutky, 1937/38, s. 113.
HEIN, B.: Statistický přehled veřejných loutkových divadel v západních Čechách. L 1925/26, s. 71.
KUMPERA, E.: Technické zařízení mého loutkového divadla a výprava Fausta. L 1920/21, s. 66.


HORKA NAD MORAVOU, o. Olomouc, Olomoucký kraj
1972 Dětský LS ZDŠ. Vedoucí Milada Mašatová, významná představitelka moderního metaforického LD hraného dětmi, autorka her a dramatizací pro LD. Východiskem dramatická výchova. Současně od pol. 60. let působila v loutkářském odd. LŠU Žerotín v Olomouci (viz Olomouc).

1972 LCH: ZDŠ: Mašatová: Klim-klom-klimprdom

CČAD, s. 263, 398; obr. s. 237 (Klim, klam, klamprdon, Dětský loutkářský soubor ZDŠ Horka, vedoucí a výprava Milada Mašatová).


HORNÍ BORY, m.č. obce BORY, o. Žďár nad Sázavou, Jihlavský kraj
1928-1937 učitelé školy a později žáci.


HORNÍ BŘÍZA, o. Plzeň-sever, Plzeňský kraj
LD NJP zal. 1913. 1948-1995 LS Radost (LS ZK ROH Keramických závodů), dlouhodobě aktivní soubor. Účast v kraj. a národních přehlídkách. V 80. letech 20. stol. krajské přehlídky LS. Od 1993 krajské přehlídky loutkářských souborů, pořádané LS Radost.

1977 LCH: Radost ZK ROH Západočeských keramických závodů: V. Bárta: Zpěvavé království

HEIN, B.: Statistický přehled veřejných loutkových divadel v západních Čechách. L 1925/26, s. 71.

ČsL 1973, č. 1, s. 14. 1972 (LS Horní Bříza: Ostrov splněných přání (Cinybulk); 1973, č. 5, s.18. -sn-: Loutkářský soubor Radost v Horní Bříze.


HORNÍ JELENÍ, viz též DOLNÍ JELENÍ, o. Pardubice, Pardubický kraj
LS I. odboru Čsl. skautů hrál v sezoně 1925/26 pravidelně v neděli a o svátcích. Mj.: Kašpárek osvoboditel, Princezna žába, Začarovaný mlýn, Chytrá královna, Bavlnka a Rorejs, Drak ve škole.

L 1925/26, s. 108.


HORNÍ LITVÍNOV, m. č. města LITVÍNOV, o. Most, Ústecký kraj
1912 zřídil LD Spolek pro ochranu mládeže, účinkovali hl. místní učitelé. Divadlo navštěvovaly i děti ze sousedních obcí.

TAŠNER, A.: Loutková divadla v Hrobech, Mostě, Lomu a Horním Litvínově. ČL 1913, s. 73.


HORNÍ MALÁ ÚPA, m. č. obce MALÁ ÚPA, o. Trutnov, Královéhradecký kraj
LD zahájilo 1965.


HORNÍ MARŠOV, o. Trutnov, Královéhradecký kraj
20. léta 20. stol. DS NJS hrál pro děti loutková představení.


HORNÍ POLICE, o. Česká Lípa, Liberecký kraj
1947 Stálá loutková scéna. 1979-1986 DLS Žandováček PO ZDŠ. 1984-1989 (?) LS MŠ.


HORNÍ SLAVKOV, o. Sokolov, Karlovarský kraj
LS DK ROH, aktivní v 60. a 70. letech 20. stol. 1971-1972 první zmínka o dětském LS, aktivní ale až 1973, vedoucí A. Drtinová. Dětský LS Slavkováček, 1977 Veselá medvíďata, vyhlašovatel okr. přehlídek Svátek loutek (1979-1990), od 1980 jako Slavkovské zimní loutkové hry. Největší úspěchy LS 1989, účast s Červenou Karkulkou. 1990 ve Staňkově cena diváků za nejhezčí pohádku (Popelka, vlastní dramatizace). Naposledy v Plzni O zlé koze. 1977(?) starší část souboru zal. paralelní LS Hejkal. 1986 postup do krajské soutěže s Doňa Lucia de la Blafálek, 1989 s Či-či hrátky (M. Zinnerová), 1991 Ostrov pro 6 tisíc budíků. Poslední představení 1994 O Palečkovi. Od 1997 se přejmenoval na Rolnička. 1999 LS ukončil činnost, nenašel se nový vedoucí.

INFORMACE pro MČAD zprac. dle kroniky LS a vlastních vzpomínek vedoucí Slavkováčka, Hejkala a Rolničky Anežka Drtinová. Rkp. 2000. 2 s. kART.
MAKONJ, Karel: Západočeši ve Slavkově. ČsL 1971, č. 6, s. 131-133.


HORŠOVSKÝ TÝN, též HORŠŮV TÝN, o. Domažlice, Plzeňský kraj
V 20. letech 20. stol. LD NJP.

BUDÍNSKÁ,Hana: Jedna vlaštovka jaro nedělá. O krajské přehlídce dětských divadelních a loutkářských souborů Západočeského kraje. ČsL 1982, č. 6, s. 130.
VESELÝ, Jindřich: Masarykův lidovýchovný ústav a československé loutkářství. In: Práce a cíle naší lidové výchovy. 1929, s. 47 an.

HORY MATKY BOžÍ, m. č. obce VELHARTICE, o. Klatovy, Plzeňský kraj
LD TJ Sokol 1953 předáno místní škole. 2000 je umístěno ve škole ve Velharticích.


HOŘICE, viz též BŘEZOVICE, CHLUM, o. Jičín, Královéhradecký kraj
1902 fotograf Ludvík Čížek začal vyřezávat loutky a postupně s manželkou zhotovil celé divadlo. 1903 zah., divadlo odkoupil Vzdělávací sbor. První představení U Slámů, poté v hotelu Záložna, Beránek, U Dontů, v Lukavci, Újezdě Podhorním, v Holovousích... Na repertoáru Oldřich a Božena, Doktor Faust, Loupežníci na Chlumu... LD záhy zaniklo. Před 1914 učitelky Fr. Mikšová a Vinklerová našly toto divadlo špatně uložené v Daliborce, obnovily je, a daly 1919 podnět k ustavení Družiny přátel LD, sledující pedagogické cíle. 1920 se hrálo v Daliborce, potom v měšťanské škole, poté U Votýpků na Špici (Mikšová, Sehnalová, Buřilová, Pazourková, Vinklerová). Širší repertoár, Princezna Pampeliška, Drimlovy hry. Nové Alšovo divadlo, vytvořené truhlářem Majorem. Další loutky Havlas. 1924 v nové Husově opatrovně (Husův dětský dům), zde prostorný divadelní sál, Začarovaný les (Schmoranz). Původní menší scéna darována do Nemajova. Soubor činný i 1934, člen Loutkářského soustředění při Masarykově lidovýchovném ústavu v Praze a člen mezinárodní loutkářské organizace Unima. 1950 v OB. V 60. letech součástí JKP. 1979 obnovena pravidelná představení, marionety. 1996 v KD Koruna Divadélko mladých HREJSIs, kombinace loutkového, činoherního a tanečního divadla. LS Zvonek.

CČAD, obr. s. 100: Sériová výroba loutkového divadla podle návrhu Mikoláše Alše, Hořické hračkářské družstvo, 1911.

BUŘILOVÁ, L.: O vzniku loutkového divadla v Hořicích. L 1925/26, č. 5, s. 90.
DUNDA, Jan: Loutkové divadlo v Hořicích v Podkrkonoší. Hořice v Podkrkonoší. Město a okres. Díl I. Vydal Dr. F. Mann jako 12 svazek Knihovny národohospodářských informací. 1934, s. 38-40.
MIKŠOVÁ, Fr.: Loutkové divadlo v Husově dětském domě v Hořicích. L 1925/26, č. 5, s. 93.
Novák, s. 18.


HOŘICE NA ŠUMAVĚ, o. Český Krumlov, Budějovický kraj
1974-1982 LS mateřské školy zal. Československý svaz žen. Zaměřoval se na drobné hříčky pro nejmenší děti.

ZAVŘELOVÁ, Marta: Jihočeské loutkové amatérské divadlo. České Budějovice, Jihočeské muzeum 1982, s. 5.


HOŘOVICE, o. Beroun, Středočeský kraj
1920 zal. LD FDTJ, 1920 též LD Sokola, hrálo nepravidelně, Alšovo divadélko. Nejvýznamnější LS v Učitelském ústavu, Jar. Havelka, soustavná činnost 1921-1927. Vybudována scéna (200x100cm), hrálo se v místnosti bývalé zámecké kaple, pravidelně v sobotu a neděli, průměrně 120 diváků. V školním roce 1925/26 35 představení. Repertoár, mj. Pan Asinus (Driml), Princ Ahmed a víla Parí banů (A. Suchardová), Strakonický dudák, Pan Johanes (Jirásek), prozrazuje vliv pražské Říše loutek.
Tato LS společně se sokolskou v okrese počátkem tradice vysoké úrovně. 1930 obnovil činnost LS Sokol, 1939 činnost fašisty zakázána, scéna zničena.
V 50. letech LS ZK ROH Harmonika, po sloučení ve Společenský klub pod názvem Malá scéna Labe, hráli v Lidovém domě. Jednotlivci oceněni Zlatým odznakem Matěje Kopeckého. Jan Hakl, tvůrce loutek, kulis a scén, zlatý odznak Josefa Skupy. 1953 3 loutkářské soubory ZK ROH, 2 LS JZD, 1 Osvětové besedy a 1 školní soubor. 1954 LS ZK Harmonika hrál s marionetami i javajkami. 1956 krajské kolo LUT, Žito kouzelník (E. Skálová). Účast na přehlídkách, zájezdy. Spolupořadatelé přehlídky LS Loutkářské Hořovice. 1974 Malá scéna Loutkářské etudy aneb Komu se nelení, tomu se zelení. 1964-1966 při Malé scéně Labe i dětský soubor. Cílem výchova nástupnické generace. Obnoven 1977. 90. léta stagnace. 1993 neoficiálně ukončena činnost.

1965 LCH: Malá scéna Společenského klubu: Skořepa: Barabuš
1967 LCH: Matvějev: Kouzelné galoše
1974 LCH: Pelikán - Sekyrka - Čížek: Loutkářské etudy

Novák, s. 62-63.

50 LET loutkářského souboru. Zvláštní vydání kulturního kalendáře. Společenský klub Hořovice
HISTORIE ochotnického divadla na Berounsku. Red. Josef Mencl. OKS 1989, s. 7-8, 30.
HAVELKA, J.: Loutkové divadlo učitelského ústavu v Hořovicích. L 1926/27, s. 194.
HAVELKA, J.: Loutková divadla na Podbrdsku. L 1926/27, s.199.
LOUTKÁŘSKÝ odbor tělovýchovné jednoty Sokol v Hořovicích (almanach sokolské krajové loutkářské výstavy v Plzni. Plzeň 1936.
VLACHÝ, K.: Loutkářství Pražského kraje. ČsL 1953, s. 210.

ČsL 1954, s. 278; 1956, s. 88 (bž.: ZK Harmonika Hořovice); 1974, č. 5, s. 116 (LS Malá scéna); 1975, č. 11, s. 260 (Poklad v kapli (Průcha).


HOSLOVICE, o. Strakonice, Budějovický kraj
1929 žactvo obecné školy LD k oslavám 79. narozenin prezidenta republiky. Loutky i jeviště zhotovili žáci 2. třídy při ručních pracích.

Kronika obecné školy 1880-1929.


HOSTINNÉ, o. Trutnov, Královéhradecký kraj
LS OB hrál na Malé scéně. 25 loutkoherců a stejný počet mluvičů (členů OS). Divadlo zpustlo a v 70. letech 20. stol. zbouráno.


HOSTOMICE, o. Beroun, Středočeský kraj
1930-1938 (patrně) v hostinci U Čermáků čp. 184 zal. LD DTJ. Každou neděli představení. 1940 První podbrdské loutkové divadlo Antonína Růžičky. Brzy zaniklo. V 70. letech mládežnický LS Z kufru. Po několika představeních v MNV stagnace.


HOSTOMICE, o. Teplice, Ústecký kraj
Školní LD od 1930, původně na malém divadélku, později si zakoupena velká scéna od Okresní péče o mládež v Bílině.

L 1930/31, s. 222.


HRADEC KRÁLOVÉ, o. Hradec Králové, Královéhradecký kraj
Viz též BŘEZHRAD, KLUKY, KUKLENY, MALŠOVA LHOTA, MALŠOVICE, NOVÝ HRADEC KRÁLOVÉ, PLÁCKY, PLAĆICE, PLOTIŠTÉ NAD LABEM, POUCHOV, PRAŽSKÉ PŘEDMĚSTÍ , RUSEK, SLATINA, SLEZSKÉ PŘEDMĚSTÍ, SVINARY, SVOBODNÉ DVORY, TŘEBEŠ

Ochotnické LD již v 80. letech 19. stol. S loutkami (40 cm) hrával v Dlouhé ulici U Škabradů Jaroslav Hájek. Dekorace maloval mal. Fr. Pikač, představení často navštěvovali i důstojníci místní posádky. 1882 začal hrát Boh. Červený, dekorace a oponu s obrazem Nár. divadla maloval mal. Ad. Russ; zah. Libuše. Hrálo se v Měšťanské besedě, později v sále Jednoty. V 90. letech pestrý program, i původní novinky (Kašpárek na vojně). 1900 koupil divadlo Sokol, hrálo se v sokolovně, během 1. svět. v. činnost ustala. 1921 získala DTJ darem LD, s ním v Dělnickém domě na Střelnici. 1923 zakoupeno větší divadlo a 40 loutek 50 cm vysokých. Do konce roku 50 her, cca 80 diváků na představení.
V 20. letech několik LS, např. LS TJ Sokol výborné zázemí, hrál pravidelně, 1928 20 představení. Krom běžné produkce např. 1936 Oidipús král (Sofoklés) v novém překladu F. Stiebitze, ve výpravě prof. K. Štěrby. Studenti Rašínova gymnázia 1931 Král Oidipus. DTJ 21 představení.V roce 1938 nastudovalo sokolské loutkové divadlo původní hru Č. Čepka Světlo v tmách, jenž pohádkovým podobenstvím reagovala na ohrožení republiky. V pol. 50. let činný loutkářský soubor závodního klubu Závodů Vítězného února vedený manžely Čepkovými. Z repertoáru: V. Sojka Brokát, princ z pohádky. Od 1956- 2000 LS HAD s pravidelnou činností v Adalbertinu, vedoucí J. Merta, zač. 80. let vedl DLS Paravánek při ZDŠ Štefcova. J. Polehňa, loutkář, od konce 80. let vede dětské a středoškolské LS , např. Aťsi, Bifule v ZUŠ Na Střezině.

1962 LCH: Brouček - II. ZDŠ: Skořepa: Stříbrný kožíšek
1986 LCH: LS HAD, PKO: Polehňa: O prázdném kufru a kouzelné konvi
1988 LCH: Polehňa: ...ale když ona je zakletá
1989 LCH: Kuželková - Tolstoj: Zlatý klíček
1992 LCH: Soukromé loutkové divadlo POLI: Polehňa: Čert a Káča
1993 LCH: ZUŠ: Jenovéfa, kněžna z Brabantu; Povídavá rybička; Pštrosík je král; Diamantová sekera
1994 LCH: ZUŠ Na Střezině: Poláček: O posazení klobouku
1995 LCH: AŤSI: Vyskočil - Polák: Malý Alenáš
1996 LCH: POLI: Polehňa: Byl jednou jeden
BIFULE: Smoček - Polehňa: Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho
1997 LCH: AŤSI, ZUŠ NA STŘEZINĚ: Cami - Polehňa: Křížová výprava
1998 LCH: ZUŠ Na Střezině: Zámečníková - německý prozaický švank ze XVI. století: Dobrodružství paní Anežky
AŤSI: Polehňa - Tesař: Bleší cirkus
Nejhodnější medvídci: Bukovina - Olivětín: Kašpárek, četník koločavský
1999 LCH: LS BIFULE ZUŠ Na Střezině: Jelínek - Polehňa: Bio desilusion
LS Vydohleděno: Hašek - Langer - Drobílek - Drtina - Portyková: Větrný mlynář a jeho dcera
LS ZUŠ Na Střezině: Erben: Svatební košile
2000 LCH: LS Bifule ZUŠ Na Střezině: Wilde, Krausová, Jelínek: Oskarky
Foglar, Jelínek, Bělohlávek: Rychlé šípy

ČERVENÝ, V.: Jak se hrávalo loutkové divadlo v Hradci Králové. L 1917/18, s. 70.
HAUSMAN, Dr.: Loutkové divadlo Sokola v Hradci Králové. L 1937/38, s. 158.
MAREŠ, K.: Naše loutky. 1923/24, s. 44.
VESELÝ, Jindřich: Masarykův lidovýchovný ústav a československé loutkářství. In: Práce a cíle naší lidové výchovy, 1929. S. 47 an.
VESELÝ, Jindřich: Jak moderní dědičky antických herců prováděly antické hry, 39. výroční zpráva Státního čs. gymnázia v Praze za šk. rok 1932-33.

ČsL 1955, s. 115.


HRÁDEK, o. Rokycany, Plzeňský kraj
Ve 30. letech(?) DTJ i loutkové hry pro děti. 1955 LS mladých členů ZK Železáren Bílá Cerkev v Hrádku u Rokycan. 12 zájezdů s Míček Flíček (J. Malík). 1977 mezikrajová přehlídka DDS a LS Jihočeského a Západočeského kraje. 1980 Pavlík: Jdi tam, nevím kam, přines to, nevím co. 1993 LS.

1980 LCH: LS ZK ROH Železáren: Pavlík: Jdi tam, nevím kam, přines to, nevím co
1987 KDL: Dětské dramatické studio ZK ROH Železáren Bílá Cerekev: Mikulka: Hastrmaní princeznička

ČsL 1955, s. 209.


HRÁDEK NAD NISOU, viz též OLDŘICHOV NA HRANICÍCH, VÁCLAVICE, o. Liberec, Liberecký kraj
LS zal. 1946. Po 10leté činnosti, stížené stálým stěhováním, 1956 nová scéna v sále Národního domu. 1950-1957 školní LD Donín ZŠ. 1949-1957 LS OB, hrál v Národním domě.

ČsL 1956, s. 163 (B.H.).


HRACHOVIŠTĚ, m. č. obce BÝŠŤ, o. Pardubice, Pardubický kraj
Po 1923 (?) ŠS.


HRANICE, o. Cheb, Karlovarský kraj
1949-1950 LS Hranice, marionety 25cm. 1956 LS s novými loutkami při ZK Ohara. 1967 nové jeviště. 1972 činnost skončili, pouze menší aktivity s dětmi. 1978 obnovili, nejaktivnější období 1979. Každoročně festival loutkových pohádek jako přehlídka roční činnosti souboru. Zal. dětský loutkový soubor. 1982 16 představení, festival a výstava. 1984 činnost přerušena, nově 1986, vlastní tvorba Povídání pro dva pány, Pokus pro tři, Ukradená pohádka.


HRANICE, dříve HRANICE NA MORAVĚ, viz též DRAHOTUŠE, o. Přerov, Olomoucký kraj
1956 LS ZK Sigmy.

ČsL 1956, s. 260.


HROB, o. Teplice, Ústecký kraj
1905 LD Spolku paní a dívek českých, účinkovali učitelé české školy, pohádky pro děti. 1925-1938 LS Vlastimila (NJS?). Pravidelná představení v budově české školy. Po 1945 neobnovil.

TAŠNER, A.: Loutková divadla v Hrobech, Mostě, Lomu a Horním Litvínově, ČL 1913, s. 73.


HROBICE, o. Zlín, Zlínský kraj
1938-1947 LD ve škole, r. řídící učitel Ol. Fajkus. Dobré elektrické vybavení se světelnými efekty. Když za okupace zakázány spolky, Fajkusovo divadélko jedinou kulturou v obci. Loutky ze sádry a dřeva, vyrobeny svépomocí v ručních pracích. 1948 konec LD.


HRONOV, viz též VELKÝ DŘEVÍČ, ZBEČNÍK, o. Náchod, Královéhradecký kraj
LS TJ Sokol zal. a 1926-1946 vedl Al. Polák (1908 Velké Poříčí - 1993). Zah. v tělocvičně chlapecké školy. Od 1929 v divadle. Stálé sídlo až 1935 v nové sokolovně. Slavné především maňáskové divadlo. Zač. 50. let vykázáni ze své stálé scény a loutky prodány. Administrativně přičleněni k OS, později k ZK MAJ, stálou scénu již nezískali. Zajímavá historie loutky Lojzíčka, tvůrce Gustav Nosek. Zhotovena 1931 podle fotografie "sympatického žebráka" Al. Šulce z Horního Kostelce, nazývaného Kostelecký Lojzíček. 1931-1946 ji vodil Polák. Při odchodu z Hronova 1946 ji daroval Jiráskovu muzeu v Hronově (v expozici ochotnického divadla). V srpnu 1949 první Loutkářský Hronov. 1956 vyhořela budova, v které hrál LS ZK TOS. Inventář zachráněn, Kaimovo dobrodružství (Cinybulk), Atomový samotel (Tešner).

ČABELA,V.: Hronovská loutková scéna v letech 1945-1958. ČsL 1966, č. 12.
ČESAL, M.: ABC malých forem. ČsL 1963, č. 3.
DESET let sokolských loutek v Hronově. 1926-1936. Hronov, Sokol 1936. Nestránkováno. MLK.
HAVLÍK, Vlastimil: Textilní odborník a loutkář. K pobytu Aloise Poláka ve Velkém Poříčí (1908-1915) a v Hronově (1915-1946). In: V proměnách času. Sborník příspěvků k padesátinám PhDr.Ladislava Hladkého. Dissertationes historicae 3. Hradec Králové. Gaudeamus pro Historický klub-pobočka Hradec Králové 1995. s. 57-72 (9 obr. příloh).
LOUTKÁŘSKÝ Hronov. LS 1949, č. 9-10, s. 161.
NOVÁK, Jan: Nejstarší amatérské loutkářské soubory v ČSR. Olomouc 1983. 67 s. (O historii Loutkového divadla TJ Sokol Hronov, s. 49-50.)
POLÁK, Alois: Jiráskův Hronov a loutkářství. Olomouc, Práce 1949, č. 231, s. 4.
POLÁK, Alois: Lojzíček - nová hvězda Hronova. L 1932.
POLÁK, A.: Něco o loutkovém divadle Sokol Hronov. L 1929, č. 4.
POLÁK, Alois: Za čestným členem SAL a UNIMA Gustavem Noskem. Rolnička. Zpravodaj SČDO-SAL. Praha, prosinec 1974, s. 4-5.
POLÁK, A.: Deset období sokolských loutek v Hronově, L 1936/37, s. 125.
30 LET hronovských loutek, ČsL 1956, s. 283 (Ap).


HROZNĚTÍN, o. Karlovy Vary, Karlovarský kraj
1945-1950 LS Čs.Skaut.

Dok. KPS-D Plzeň. kART.


HRUŠKY, o. Břeclav, Brněnský kraj
1939 zakoupeno LD.


HRUŠOVANY U BRNA, o. Brno-venkov, Brněnský kraj
Po 1918, za 2. svět. v. i po 1945 LD Sokola, repertoár zejména klasické hry Kopeckého. Osobnosti Mrkos, Pachl...


HŘIVÍNŮV ÚJEZD, o. Zlín, Zlínský kraj
1950 LS, vedoucí V. Nesvadba.

INFORMACE pro MČAD: Místopis okresu zprac. Hana Kuslová. Rkp. 1998. kART.
VOTÁNEK, Jaroslav: Kronika amatérských loutkářských souborů na Gottwaldovsku. Gottwaldov, OKS 1988. 102 s.


HUDLICE, o. Beroun, Středočeský kraj
LS Sokola zal. 1923, 40 loutek 32 cm vysokých.

HAVELKA, J.: Loutková divadla na Podbrdsku. L 1926/27, s..199.


HUKVALDY, o. Frýdek-Místek, Ostravský kraj
1928-1941 LS Kašpárek TJ Sokol. Vedoucí V. Marek.


HULÍN, o. Kroměříž, Zlínský kraj
1930-1939 v sokolovně LD. 1941 zde Sokolská župa hanácká pořádala loutkářskou školu. Pro hulínské loutkáře napsal Fr. Čech hru Konec čarodějky Hadimršky.

ČECH, F.: Režijní poznámky ke hře Konec čarodějky Hadimršky. Naše loutky 1934/35, s. 3.


HUMPOLEC, viz též KRASOŇOV, o. Pelhřimov, Jihlavský kraj
Historie LD od 1906, kdy s loutkami místních řezbářů vystupoval učitel Kunc. Hrálo se na rodinném divadélku, pak i na větší scéně ve škole. 1911 přerušení práce Kuncova divadla. 1920-1928 opět hrál v tělocvičně chlapecké školy. 1931 zal. LS TJ Sokol v šatně nové sokolovny, s loutkami předchozího souboru. 1939 loutkářská škola ČOS v Humpolci. 1940 záchrana loutek před konfiskací. 1945 obnovena činnost, pokračoval předválečný způsob práce s minimálním počtem zkoušek. 1951-1980 jako LD při ZK ROH Sukno, n.p. a ZK Zálesí. Účast na přehlídkách. Od 1984 v SKP, od 1994 v MěKS. 1931-1996 hráno 408 různých her, 533 představení pro 79 tisíc návštěvníků. 1996 oslava 65 let LD v místě, Muzeum Dr. Aleše Hrdličky uspořádalo výstavu loutek. Soubor loutkářů, organizovaný MěKS, po léta značná aktivita, představení v malém sále sokolovny. 1976 LS nemocnice, LS Zálesí.

1997 LCH: LS Kapka: Slavík - Fojtíková: O stařečkovi, který dával rozkvést stromům
1998 LCH: LD MKZ: Cassianová: Zvědavé slůně

65 LET loutkového divadla v Humpolci. Zálesí, Humpolecký zpravodaj , srpen-prosinec 1996. Vzpomínky, historie.
JIHOČESKÉ loutkové amatérské divadlo-průvodce výstavou (Jihočeské muzeum České Budějovice, 1982).
Novák, s. 66-67.
PŮL století loutkového divadla (Humpolecký zporavodaj, ZK ROH Zálesí, říjen 1982).
ZAVŘELOVÁ, Marta: Jihočeské loutkové amatérské divadlo. České Budějovice, Jihočeské muzeum 1982, s. 9.

ČsL 1955, s. 145 (Národní přehlídka začínajících loutkářských souborů v Českých Budějovicích); ČsL 1976, č. 3, s. 69 (LS nemocnice v Humpolci: Drak (Čech).Pohádka z kouzelné obálky (Malík);
ČsL 1976, č. 7, s. 160 (LS Zálesí: Pohádka o zlaté rybce (Kučera); ČsL 1976, č 10, s. 237. -mr-: Humpoleckých 45 let).


HUSTOPEČE, o. Břeclav, Brněnský kraj
LD ve 20. letech 20. stol. V pol. 50. let vlastní scéna v Národním domě. Činnost do 1960, dále ve 2. pol. 70. let v DDM, od 1993 v ZUŠ LS Fialka.


HVOZDNÁ, o. Zlín, Zlínský kraj
LS, 1947 nejméně 1x pro 200 diváků.

VOTÁNEK, Jaroslav: Kronika amatérských loutkářských souborů na Gottwaldovsku. Gottwaldov, OKS 1988. 102 s.


HÝSKOV, o. Beroun, Středočeský kraj
1955 LS ZK Prefa.

ČsL 1955, s. 65.


*CH


CHABIČOV, m. č. obce HÁJ VE SLEZSKU, o. 0pava, Ostravský kraj
1936 zah. LD DTJ v sále U Hohlů v Háji.


CHARVÁTSKÁ NOVÁ VES, m. č. města BŘECLAV, o. Břeclav, Brněnský kraj
Loutkářský odbor TJ Sokol 1931-1932 v hostinci U Kovářů.

KOTRČOVÁ, Milena, ZIKA, Jaroslav, MATOUŠEK, Mirko: Historie a současnost loutkářství v Břeclavi.
Břeclav, DK ROH 1984. 13 s.


CHEB, viz též HROZŇATOV, o. Cheb, Karlovarský kraj
1947 zal. LD TJ Sokol. Hráli v Americké škole, dobré vybavení, marionety, maňásky (Kašpárek od G. Noska). 1948 v nové sokolovně v Poohří. 1949-1950 na Střelnici, další činnost nepovolena. 1950 zah. Stálá loutková scéna. Hráli ve starém klášteře. 1952 vznik Městské LS, vrchol činnosti na přelomu 50. a 60. let, 16 členů. Hrálo se marionetami 60 cm vysokými, zah. Začarovaný les (Z. Schmoranz). Spolupráce s G. Noskem, J. Králem, repertoár např. Hmyzí kapela, Pan Kuneš z Bítovce, Radúz a Mahulena, Zlatovláska, Zlato krále Magamona. Vlastnila i postavičky muzikantů J. Vavříka-Rýze, po 1965 řada loutek zničena. 1965 přestavění scény i pro javajky a maňásky. Téhož roku činnost skončila. Na přelomu 50. a 60. let v Domově zemědělské učňovské školy Maňáskový soubor. 1962 vznik LS LŠU, účastník soutěží, vedoucí K.Soukup, 1971 LCH, 1973 rusky Káčátko. 1967 při KaSS zah. Svět loutek. Bohatá pravidelná činnost, účast v soutěžích, řada zájezdů, se souborem spolupracoval řezbář Gustav Nosek, autor podoby Skupova Hurvínka. 1971 LS Špalíček. Po 1977 změna názvu na Tamboři, naučné loutkové programy. 1978 zal. Dětský LS KaSS, pravidelně 1978-1982. Při 11. MŠ 1980-1984 rovněž LS. 1984-1988 při KaSS LS Dráček.

1955 LCH: Stálá loutková scéna Domu osvěty: Němcová, Svatoň: Sůl nad zlato
1971 LCH: DLS LŠU: Soukup: Kolébka - pásmo národních písní

HODINOVÁ, I.:Loutkáři v Chebu. LS Špalíček, od r.1971. ČsL 1979, č 1, s. 21.
HORÁK, J.: Stálá loutková scéna domu osvěty v Chebu a její vznik. ČsL 1954, s. 234.
SVATOŇ, B.: Dům osvěty Cheb, ČsL 1955, s. 129.

ČsL 1975, č 6, s. 136. LS LŠU: O neposlušných kůzlatech (v úpravě Pokorné)
ČsL 1976, č. 7, s. 160. O hodných kůzlátkách. Pásmo lidových tanců ( vl. texty v úpravě ved.Pokorné)


CHELČICE, o. Strakonice, Budějovický kraj
1926 si učitelé školy vypůjčili LD z OOS Vodňany, Kašpárek ministrem. Z výtěžku pořízeno vlastní LD. Sehráli dále Rorejs a Kašpárek a Král Ječmínek (1927?), 1928 Kašpárek králem, Kašpárek ministrem, Kašpárek doktorem aj. Z výtěžku zakoupeny učební pomůcky.


CHEZNOVICE, o. Rokycany, Plzeňský kraj
1951 zal. ČSM úspěšné maňáskové divadlo.


CHLUM, m. č. obce PAVLÍKOV, o. Rakovník, Středočeský kraj
1785 se zde narodil Prokop Konopásek, který v době národního obrození psal loutkové hry pro Fr. Vinického a spolupracoval s Matějem Kopeckým. Zemřel 1828.

čLS 1949, č 7-8, s. 108.


CHLUM U TŘEBONĚ, o. Jindřichův Hradec, Budějovický kraj
1959 Maňáskový soubor Sklíčko ZK ROH Skláren Český Křišťál zah. v zámku. 1971 LS v novém DK. DS účast na loutkářských přehlídkách, dvakrát oceněn za výpravu (Skupovy Strakonice 1972, 1973). 1995 Loutkářský kroužek 2 hry a účastnil se přehlídky LS v Třeboni.

ZAVŘELOVÁ, Marta: Jihočeské loutkové amatérské divadlo. České Budějovice, Jihočeské muzeum 1982, s. 6.


CHLUMEC NAD CIDLINOU, viz též LUČICE, o. Hradec Králové, Královéhradecký kraj
LD za 1. republiky. 90.léta 20. stol. LS ZUŠ

1998 LCH: LS ZUŠ: Kahoun - Kratochvíl - Hejná - Hlubučková: Stolečkové pohádky


CHOCEŇ, o. Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj
1917 vyšlo 1. číslo nového časopisu Loutkář. Nakladatelem žižkovský výrobce loutek Ant. Münzberg , výroba tiskárna Č. Mojžíše v Chocni. Od 1923 název Tiskárna Loutkáře v Chocni, tam Dr. Veselý redaktorem, nakladatelem i vydavatelem.
1929 LS. Koutek loutek jako stálá scéna v místním divadelním sále, repertoár standardní. Po válečné přestávce nové působiště, zde do 1955. Od 1957 v adaptované sokolovně, marionetové divadlo. Malá účast na loutkářském dění.

Novák, s. 54
VAŠÍČEK, Pavel: 85 let loutkářského tisku. L 1997, č 1-2, s. 17.
VESELÝ, Jindřich: Třicet let s loutkami. Choceň, L 1939. 34 s. MLK.


CHODOV, o. Domažlice, Plzeňský kraj
1930 LS Matěje Kopeckého (?), Posvícení v Hudlicích.


CHODOV, o. Sokolov, Karlovarský kraj
LS ODPaM, příležitostně v 60. letech 20.stol. Asi konec 70. let – zač. 80. LS Radost ZK pracujících, 1982 Zvířátka a Petrovští.

1982 LCH: LS Radost ZK pracujících: Halberštát: Zvířátka a Petrovští

SLUNEČKO, Petr: Expedice Morava (LS Radost Chodov). ČsL 1982, č 4, S. 84 - 85.


CHOMUTOV, viz též HORNÍ VES, o. Chomutov, Ústecký kraj
Školní LD 1928, hráli učitelé s loutkami 25 cm, na divadélku rodinného typu. 1948-1950 Krušnohorská LS, členy zejména studenti reálného gymnázia. 1952 obnovila LS OB, od 1955 součast ODO. 1956 LS požárníků, měl i zájezdovou scénu. Od 1958 DS Klubu horníků Dolu Jan Šverma, spolupracoval s maňáskovým souborem Uhlíček. Kolem 1972 LS ZDŠ. V 70. letech LS Pajduláčci při 9. ZDŠ.

1963 LCH: Uhlíček - Klub horníků dolu J. Švermy: Středa: Pohádky pana Pohádky
1971 LCH: Pajduláček 9. ZDŠ: Tesařová: Zlá princezna Rozalinda

LOUTKÁŘI v Chomutově. ČsL 1956, s. 118 (L.K.).


CHORYNĚ, o. Vsetín, Zlínský kraj
Divadlo, včetně loutkového, má dlouholetou tradici, r. pí Kubešová. V roce 2000 představení pro děti r. Petr Sedlář.

INFORMACE pro MČAD: Místopis okresu zprac.Lad. Baletka a Jiřina Kašparová. Rkp. 1998-2000. PC ART.


CHOTĚBOŘ, viz též BÍLEK, o. Havlíčkův Brod, Jihlavský kraj
Od 1954 8členný maňáskový soubor při jedenáctileté škole. Hrálo se na jednoduché paravanové konstrukci, mj. hry se zdravotnickou tematikou, např. Zdravotníček na cestách (napsala vedoucí LS V. Semeráková). V 60. letech LD ZK Závodů Vítězného února. 1993 LS SCHOD. 1998 Výstava loutek, věnovaná historii loutkářství Chotěboře a nejbližšího okolí.

1964 LCH: ZK Závodů Vítězného února: Malík: Míček Flíček

ČsL 1955, s. 39 (B.H.)


CHOTĚŠOV, o. Litoměřice, Ústecký kraj
LD ochotníků koncem 19. století. Po 1945 LS v KD (zbourán), každou sobotu.


CHOTĚTOV, o. Mladá Boleslav, Středočeský kraj
LD - Loutky údajně pocházejí od Matěje Kopeckého. Šrtl bych to, ověřit nelze.1953 členové OB zal. loutkářský kroužek. 1960 2 představení LS OB. 1972 nákladem MNV renovace LD. 1974 LS SSM, vedoucí Fr. Novotný, hráli 2x. Po 10leté přestávce 1984 skupina 20 občanů opravila loutky; Kašpárek v pekle, vedoucí V. Salačová. 1986 Jak Honza přemohl draka, Kašpárek v černé sluji, Pilulky čaroděje Dobroděje.

CHRAST, o. Chrudim, Pardubický kraj
1932-1937 LS DrO Sokola v sále nové sokolovny. 1999 LS ZŠ, 20 dětí, 1-2 představení ročně, vlastní scéna, loutky. Vedoucí M. Lacmanová a A. Šárová.


CHRÁŠŤOVICE, viz též KLÍNOVICE, o. Strakonice, Budějovický kraj
LD pořízeno 1925-1926.
Loutkové divadlo objednali jsme u velice doporučované nám firmy Jan Král, nyní Eliška Králová, Praha II, Ječná ul. 13 za peníz 4672 Kč 60 hal. s dopravou železniční. 60,60 Kč a k tomu ještě jiná menší vydání, čímž vydání za ně přestoupilo 4700 Kč. Jako neodborníci nemůžeme cenu téhož nějak posuzovati, ale jsme toho náhledu, že jinde v témž provedení levněji bychom téhož nepořídili. Provedeno jest velice pěkně, jak v konstrukci jeviště, tak v malbách proměn i v originalitě a výpravě loutek. Přitom snažili jsme se při každé objednávce, tedy i při pomůckách školních a při portrétech vynikajících mužů s firmami jednati tak, by vše bylo v provedení vzorném a kde nám bylo cenu bez následků , jež by se zračily v provedení předmětů objednaných něják stornovati, rádi jsme se o to ve prospěch školy poctivě přičiňovali. Kronika obecné školy Chraštovice 1908-1930.


CHROPYNĚ, o. Kroměříž, Zlínský kraj
Po 1918 LS TJ Sokol. Začátkem 50. let činná LS ZK Technoplast.

CO nám přinesl průzkum jednoho kraje. Podepsáno M.R.ČsL 1953, s. 106.


CHRUDIM, viz též MEDLEŠICE, o. Chrudim, Pardubický kraj

679 CHRUDIM: LD ORO: Loutka Jiřího Stehna pro Kacafírkovo přátelství , LS 1949/50, s. 81.

19. stol. loutkářské produkce kočovní marionetáři, v 60. a 70. letech 19. stol. vystupoval oblíbený loutkář J. N. Lašťovka. Od 1864 zde působil Al. Gallat, humorista a autor populárních loutkových parodií, mj. Rytíř Šnofonius a princezna Mordulína. Jeho mladší bratr Jaroslav (nar. 1855 v Chrudimi), rovněž autor loutkových her, je v kruhu přátel předváděl. Pokusil se podnítit v Chrudimi vznik stálého LD, ale teprve 1915 za přispění J. Gallata a K. Pippicha vznikla LS Kacafírek, zah. Dráteník (Škroup), poté Jak Jaromír k štěstí přišel (M. Gebauerová). Výběr dokládá vliv pražského LD Umělecké výchovy. LS s různými výkyvy až do konce 30. let.
1948 LD ÚMŠ v Městském divadle, dlouholetá výtvarná spolupráce (do 70. let) Jiří Stehno. Od 1951 národní a celostátní přehlídka Loutkářská Chrudim. 1954 LS Mír ZK Eva, zah. Velký Ivan (S. Preobraženskij a S. Obrazcov), stupňovitě řešené hlediště pro 150 diváků, scéna pro všechny druhy loutek. 1988 LS Ahoj, vedoucí L. Štumpf, účast v oblastních přehlídkách. Pohádky, především pro mateřské školy, mj. Sněhová královna, Zakletý kačer, Ostrov splněných přání, Pyšná princezna, Pustý les. Spolupráce s Černým divadlem v Curychu. LS Kacafírek od 1915, jako spolek opět 1993. Vedoucí Fr. Žalud, výtvarník Fr. Štrajt. Marionety, účast v kraj. (1976-1988) a okr. (1976-1993) přehlídkách. 1954, 1956, 1976 a 1979 mimo program na LCH. 1993 LS Ahoj, LS (Ed. Žaludová), LS Kacafírek, LS Panenka, LS učitelek MŠ.
1951 LCH: ZK Eva: Jirásek: Lucerna

CČAD, obr. s. 229: J. K. Tyl: Bankrotář, LS Chrudim, z představení, které 1. července 1950 zahajovalo mezinárodní loutkářský sjezd v Chrudimi; DČD III, s. 194.

EVA znovuzrozena. ČsL 1954, s 41.
B.H.: Z činnosti našich souborů, ČsL 1954, s.4l.
LS 1948, č 8, s. 130, (výtvarník Jiří Stehno).
SCHÜTZ, Otto: Prameny k historii stálého loutkového divadla v Chrudimi. Strojopis. MLK.


CHVALETICE, o. Pardubice, Pardubický kraj
Od 1961 LS ZK ROH MKZ. 1964 účast na okr. přehlídce v Holicích. 4-6 premiér ročně. Od 1971 LS KD ROH Skřítek.

VELEHRADSKÁ, Milada: Hra s marionetami. Návštěva ve chvaletickém Skřítku. Zář 1983, č. 26, s. 3.


CHVALÍKOVICE, o. Opava, Ostravský kraj
1922 zač. členové Jednoty Orla čsl. hrát na půjčeném divadélku, 1x za 3 týdny. Zájezdy do okolních obcí. Z repertoáru: Život za republiky, Vašíkovo dobrodružství, Princezna Včelka, Kašpárek mlynářem ad. Posléze si postavili vlastní scénu, dekorace maloval učitel Kuzník, loutky daroval místní farář. Příklad chvalíkovického loutkového divadla povzbudil k loutkářské činnosti další jednoty Orla.

VALOUŠEK, B.: Loutkářství v župě P. Křížkovského, L 1929/30 s. 59


CHVALKOVICE, o. Náchod, Královéhradecký kraj
NJS věnovala 1934 Sokolu loutkové divadlo. Zahájení o Silvestru veselohrou C. k. polní maršálek. 1947 na zámku zřízeno LD.


CHVOJENEC, o. Pardubice, Pardubický kraj
LD od 1931 při škole.


CHYŠE, o. Karlovy Vary, Karlovarský kraj
LS OB, v 60. letech 20. stol.

Dok. KPS-D Plzeň, kART.


*I


IVANČICE, viz též HRUBŠICE, ŘEZNOVICE, o. Brno-venkov, Brněnský kraj
LD po 1895.

HRNČÍŘ, František: Loutkové divadlo. Ivančice po r.1895. 60 s. MLK


IVANOVICE NA HANÉ, o. Vyškov, Brněnský kraj
DS Haná 1928 zakoupil LD, do 1934 15 představení, pak zařízení prodali.


*J


JABLONEC NAD NISOU, viz též JABLONECKÉ PASEKY, KOKONÍN, MŠENO NAD NISOU, PROSEČ NAD NISOU, RÝNOVICE, o. Jablonec nad Nisou, Liberecký kraj
Čilý LS již v prvních poválečných letech. Stálá LS v Kamenné ulici zah. 1951, Kouzelný prsten. 80.- 90. léta LS Pružinka, ZK ROH n.p. Autobrzdy. 1991 Kubíkovo divadélko, 1993 LS Jablíčko. DS loutkářů Vozichet. 1999 zal. dětský soubor loutkářů v DDM, 16 členů, vedoucí Jiř. Polanská, nejen loutkoherectví, ale i dramatická výchova; první vystoupení 1999 na okresní přehlídce DDS v Městském divadle.

1987 LCH: LS Pružinka ZK ROH n. p. Autobrzdy: Štíplová: O drakovi, Cyferov: Sloní trápení
1988 LCH: Mikulka - Bajgarová: Palačinková Pepinka
1989 LCH: Kipling: O kočce, která chodí sama
1991 LCH: Kubíkovo divadélko: Polanská: Hrátky
1993 LCH: Vozichet: Středa - Polanská: Pohádkové sluníčko
1993 LCH: Weissová - Ipser: Kočičí král
1996 LCH: Vančura - Polanská: Kubula a Kuba Kubikula

FILIPI, J.: Jak se začínalo v Liberci, ČsL 1980, s. 16
TELECKÁ, Blanka: Začínající mladí loutkáři. Deník Jablonecka 3. 4. 1999
Zprávy loutkářského soustředění 1951, č. 2, s. 5.


JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ, viz též HEŘMANICE V PODJEŠTĚDÍ, KNĚŽICE, LVOVÁ, PETROVICE, POSTŘELNÁ, o. Česká Lípa, Liberecký kraj
1946-1948 LS v dominikánském klášteře vždy v neděli odpoledne; 1948-1952 LS osmiletky vedl uč. Václav Flegl. Hrál vždy v sobotu odpoledne, ve středu zajížděl na povoze se stejnou hrou vždy na některou školu v sousedních obcích.1986 -1988 LS Jiskřička.


JABLOŇOV, o. Žďár nad Sázavou, Jihlavský kraj
1926-1929 ŠS.

INFORMACE pro MČAD zprac. Marie Ripperová.

SOkA Žďár nad Sázavou, pob. Velké Meziříčí: ZŠ Březejc, i. č. 59


JABLŮNKA, o. Vsetín, Zlínský kraj
LD ZK Zbrojovky zal. 1952, 25 cm marionety. Od 1954 50 cm loutky. V 60. letech 20. stol. Zlatý slavík, Malý princ.

ČsL, 1954 s. 258


JABLUNKOV, viz též PÍSEČNÁ, o. Frýdek-Místek, Ostravský kraj
LD TJ Sokol, 3 představení pro žáky školy (1950?).


JÁCHYMOV, viz též MARIÁNSKÁ, o. Karlovy Vary, Karlovarský kraj
LS JKP, aktivní v 60. letech 20. stol.


JAKUBČOVICE NAD ODROU, o. Nový Jičín, Ostravský kraj
V místě dvě LS, ve škole a přenosná.


JALUBÍ, o. Uherské Hradiště, Zlínský kraj
1949 (?) 2x LD pro děti.


JANKOV, viz též JITRY, o. Benešov, Středočeský kraj
1925 LD v kreslírně měšťanské školy, zal. J. Kohlmünzer, poté vedl učitel J. Rajlich. Do konce 1940 62 premiér.

LS 1940/41, s. 95.


JAROMĚŘ, viz též JOSEFOV, SEMONICE, STARÝ PLES, o. Náchod, Královéhradecký kraj

320 JAROMĚŘ: Budova Loutkového divadla Sokola otevřená 1928. Čer.

Kočovní profes. loutkáři doloženi od konce 19. stol., tradice až do poloviny 20.stol.
Velmi agilní i amat. loutkáří. Mezi skupinami, které od 1900 hrávaly pro děti veřejně divadlo, vynikli už v předvečer 1. svět. v. LS Ústřední matice školské a sokolští loutkáři. Po 1918 LD TJ Sokol zah. 1921, hráli téměř pravidelně, 1x za 14 dní. Repertoár uvážlivě vybírán, i hry lidových loutkářů. 1923 (1924) poblíž Fügnerovy sokolovny otevřeli provizorní dřevěné loutkové divadlo (domeček). 1928 jako důkaz vzestupu společenského významu LD po 1918 vedle Loun (1920) a Liberce (1927) otevřeno 1928 LD v podobě perníkové chaloupky. Za německé okupace byl rozsáhlý soubor velkých marionet, vytvořený uč. R. Boučkem, který byl též autorem budovy a její výzdoby, odvezen do Německa, odkud se již nevrátil. (Velká kulturní ztráta regionu.) V divadle obnovili činnost mladší loutkáři, většinou studenti, za vedení S. Rykra. Na repert. Vrchlického zpracování loutkářského Fausta, Oldřich a Božena, Jak Jaromil k štěstí přišel, Pohádka se vrací (Malík), Šuki a Muki (Driml) aj.
1953 LS ZK LINA měl 120 členů. 1953 zal. LS Makarovci ve vojenské nemocnici, vedený majorem Zbořilem, autorem loutkových her. Často se hrály maňáskové satirické scénky ze života nemocnice. V rekonstruovaném divadle ve slohu českých lidových staveb hraje soubor dodnes. (Divadlo se nazývá Boučkovo loutkové divadlo podle vůdčí osobnosti místních loutkářů meziválečných let.) 1958 LS 2. osmileté střední školy. V 90. letech LS BOĎI. Pořadatel loutkářské přehlídky Boučkova Jaroměř.(2000 18. ročník.) Tradiční součástí přehlídky výtvarná soutěž Malujeme pohádku. 2000 měl LS 15 členů

1954 LCH: ZK Lina 01: Zbořil: Ptáček Červenáček
1955 LCH: Jirásek: Pan Johanes
1958 LCH: 2. osmiletá střední škola: Kopenec: O nespokojeném kohoutkovi
1998 LCH: BOĎI: Dvořáčková: Kašpárek a princezna Darla
2000 LCH: Dvořáčková: Starý příběh jaroměřský

CČAD, obr. s.137: Loutkové divadlo Sokola Jaroměř, loutky učitele Rudolfa Boučka, 1926; obr. s. 138: Loutkové divadlo Sokola Jaroměř, scéna Faust čaruje, dekorace Rudolfa Boučka, 2. polovina 20. let
Novák, s. 32-33.

BOUČEK, R.: Loutkové divadlo Sokola v Jaroměři. L 1925/26, č. 5, s.85.
BOUČEK, R.:Samostatné budovy našich loutkových divadel. L 1934/35, č. 3, s. 37.
ČERNÝ, František: Putování se starými pohlednicemi z Hradce Králové do hor. Hradec Králové 1988, s. 47.( O Boučkově LD v 2. pol. 30. let a o činnosti loutkářů za okupace.)
HRNČÍŘ, B.: Festivalová opona se zvedá, ČsL 1953, s. 145.
35 let činnosti loutkového divadla v Jaroměři. ČsL 1957, č. 3.


JAROMĚŘICE NAD ROKYTNOU, o. Třebíč, Jihlavský kraj
1960-1967 25 inscenací, 1972-1973 4 inscenace, 1996-1998 8 inscenací. 1993 LS Srdíčko.
1989 obnovila v LD činnost Jednota sv.Josefa. Postavila scénu, opravila loutky a kulisy. Od 1996 pohádky pro děti.


JAROSLAVICE, m. č. města ZLÍN, o. Zlín, Zlínský kraj
1954 loutkařská činnost V. Zapletala.

INFORMACE pro MČAD: Místopis okresu zprac. Hana Kuslová. Rkp. 1998. kART.
VOTÁNEK, Jaroslav: Kronika amatérských loutkářských souborů na Gottwaldovsku. Gottwaldov, OKS 1988. 102 s.


JAROŠOV, m. č. města UHERSKÉ HRADIŠTĚ, o. Uherské Hradiště, Zlínský kraj
1947 loutkařský odbor SČM hrál pro děti ve škole.

SOkA Uh. Hradiště: Kronika obce Jarošova


JASENNÁ, o. Náchod, Královéhradecký kraj
1915–1945 LD řídícího učitele Jar. Bezděka. 1944 ve škole Honza u krále. 1945 přejmenováno na Bezděkovo LD a přestěhováno na sokolské cvičiště.


JAVORNÍK, o. Jeseník, Olomoucký kraj
1946-1959 sokolské LD.

Loutkářství na Jesenicku, ČsL 1954, s. 180.


JEMNICE, o. Třebíč, Jihlavský kraj
1982 Dětský LS OB a ZŠ.


JENÍKOVICE, o. Pardubice, Pardubický kraj
Zal. 1928 při škole, hráno v zimě ve prospěch školy, poslední zmínka 1950.


JESENEC, o. Prostějov, Olomoucký kraj
Po 1945 školní LS.


JESENICE, o. Rakovník, Středočeský kraj
LS 1999.

Dotazník ÚLK


JESENÍK, dříve FRÝVALDOV, o. Jeseník, Olomoucký kraj
1946-1948 žákovský marionetový soubor Měšťanské školy. Loutky i přenosná scéna z bývalého německého KD. Hrálo se v tělocvičně školy. 1950-1954 marionetový soubor ČSM. 1955-1964 Železničářský DLS vedený dospělými. Přenosná scéna s marionetami. Zájezdy do okolí. 1966-1967 LD ROH Pila Bukovice. Smíšený soubor, hráli v místnosti odborů, od 1961 stálá scéna v OB Jeseník. Hráli nejméně 1x za měsíc, marionety koupené v Únanově, dekorace místní. 1977-1980 LS SSM Podnikového ředitelství VŘES (výroba, řemesla, služby). Menší přenosná marionetová scéna, vedoucí LS Josefíková. Všechny tyto LS hrály klasické marionetové divadlo iluzivní, s rozdělenou interpretací. Repertoár hry vydané v ČSR do 1938 a po 1945, soubory mládeže pokusy i o agitační program. 1955-1989 (?) v DPM maňáskový LS. Děti si loutky zhotovovaly samy, též rekvizity a dekorace. Od 1985 LS v LŠU (ZUŠ). Moderní formy LD, ve spolupráci s výtvarným oborem různé typy loutek. Od 1987 LD Skřítek, soubor dospělých. Zpočátku marionetové (převzaty z OB), brzy zakoupena sada marionet v Únanově. Stálá scéna Městských kulturních zařízení. Zpočátku iluzivní, rozdělená interpretace, později modernizace, viditelné vedení, živý herec na jevišti, maňásky, kornoutové loutky, hůlkové, manekýni, hračky, kuchyňské nádobí, totemové loutky, voděné v ruce, loutky z klobouků. Náznaková dekorace, eventuálně jen na stole. Plošné masky přes obličej, plošné loutky vedené shora i spodem, dlaňové loutky, ruce jako loutky. Vlastní hry (Šibravová, Kadlec). Zájezdy po okolí, též Opava, Ostrava, Vsetín, Šumperk, Głucholazy. Hostování jiných předních souborů. Výstavy. Vedoucí do 1988 Mir. Kadlec, od 1989 H. Tulisová. 5-29 členů. V 90. letech LS oslaben odchodem členů. Účast na LCH, 1985 1. cena za individuální výstup, národní přehlídka v Kaplici 1988 Princezny pro draka. Když já si zazpívám. 1986-1992 měl Skřítek i dětský soubor, vedoucí Šibravová. 2000 Kašpárek v pekle.

1985 LCH: LS Skřítek SZK: Šibravová: Když já si zazpívám
1986 LCH: LS Skřítek SZK: Šibravová: Dobrý den, sluníčko
1996 LCH: LS Skřítek: Tulisová: Tři pohádky se zvířátky

Zahraniční reprezentace
1986 Rakousko: Mezinárodní loutkářský festival v Mistelbachu.

KADLEC, Miroslav: České amatérské loutkové soubory v Jeseníku po 2. světové válce. Rkp. 2000. 2 s. kART.
LOUTKÁŘSTVÍ na Jesenicku, ČsL 1954, s. 180.

MěKS: Kroniky LS Skřítek (4), 2 sborníky k 5. a 15. výročí souboru.


JETŘICHOVICE, o. Děčín, Ústecký kraj
1957-1958(?) LS ČSŽ.


JEVÍČKO, o. Svitavy, Pardubický kraj
1993 LS, 2000 pokus o jeho obnovení.


JEVIŠOVICE, o. Znojmo, Brněnský kraj
1899 LD v sokolovně. 1918 otevřena sokolská LS, vedl učitel J. Kutta. Největší rozkvět dosáhlo LD pod vedením F. Čady 1924-1949, 60 her. 1924 rekonstrukce dvou dřevěných divadélek, vznik stálé scény v místnosti vedle sálu. 1931 velká rekonstrukce a zvětšení scény. LS vedl přesné záznamy o činnosti. 1953 obnovení, LS ZK Drukov, generální oprava, marionety vlastní výroby, 35 cm vysoké. Např. Pohádka o princezně a sedmi bohatýrech, Slavík (obé F. Pavlíček), Vodníkova Hanička (L. Tesařová), Šuki a Muki (K. Driml), Jak Nesvárovští porazili draka (B. Svatoň) ad. 1953-1965 70 představení. 1969 principálem L. Papírník. V souboru marionet dospělí i jejich děti. Do 1978 63 představení. Po 1980 ještě několikrát SSM.

40 let sokolského loutkového divadla, ČsL 1957, s. 140

ČsL 1975, č 8, s. 212. AB: Jevišovická výročí /35 let loutkářského souboru)


JEZVÉ, m. č. obce STRUŽNICE, o. Česká Lípa, Liberecký kraj
1957-1958(?) LS.


JIČÍN, viz též POPOVICE, ROBOUSY, o. Jičín, Královéhradecký kraj
LD již před 1900. V druhé pol. 20. let se pravidelně hrálo na scéně LD Učitelského ústavu. 1922 Pavučina (V. Černý). V 50.letech LS ZK Agrostroj a ZK ČSP. V 70. a v 80. letech LS DPM Sluníčko. 1988, 1991, 1993 LS sekce učitelek MŠ, LS Srdíčko.

1988 LCH: Sekce učitelek MŠ při OPS: Černík: Malé pohádky

POLÁK, Alois: LS Srdíčko JKP v Jičíně. ČsL 1977, č 7, s. 164.
VESELÝ, J.: Masarykův lidovýchovný ústav a československé loutkářství, in: Práce a cíle naší lidové výchovy, 1929, s.47 an.
VLACHÝ, K.: Loutkářství v Hradeckém kraji, ČsL 1954, s. 80


JIHLAVA, o. Jihlava, Jihlavský kraj
1908 první zpráva o českém LD na Matiční slavnosti v zahradě Besedního domu. 1919 Městský osvětový sbor s odbory mj. divadelním a loutkářským, záznamy o LD od 1922 dále. Od zač. 20. let LD reálného gymnázia, hl. iniciátorem prof. Boh. Metelka. Hrálo se hl. v Besedě stylizovanými náznakovými dekoracemi a groteskně pojatými hadrovými loutkami B. Metelky. Tato scéna ovlivnila řadu českých loutkářů. Dále loukáři Sokola, DTJ, FDTJ, MO NJP. Ve 20. letech zde též LD lékárníka Formánka a Čsl. Orla. Mimo LD Městského osvětového sboru hráli loutkáři v Sokole, DTJ, příležitostně v Třešťské pivnici, pak v pavilonu na cvičišti DTJ. Loutky si vyrobili sami, repertoár z knihovničky Loukářských her. FDTJ od 1921 v rámci Proletkultu rovněž LD v DD na Pražské ulici, později v DD Pod hradbami. 1922-1937 LD MO NJP aj. Nejznámější scény v kině ELITE (dnes ZŠ TGM v Žižkově ulici) a v kině REFORM (později Dukla). 1926 zakoupeno loutkové divadlo pro loutky 55cm v kině REFORM a pořízena nová konstrukce. Časopis Loutkář a vlastní knihovna zdrojem repertoáru. 1933 po určité přestávce v Legiodomu. Téhož roku LS Katolického spolku a Orla u Minoritů. Po 1926 rozmach LD, jeho výjimečný vliv na rozvoj LS v širokém okolí. Loutky 50cm, moderní výbava na stabilním jevišti. Uvádění vybraného repertoáru skončilo okupací 1939.
1946 LD v pivovarské zahradě. LS pokračovala i v Katolickém domě, hrál i Sokol. 1047 pokračování tradice loutkářského divadelnictví v řadě institucí.1950 vznik LS při Horáckém divadle. Při Krajské správě SNB maňáskový soubor, tematicky orientovaný hl. na výchovu dětí k respektování dopravních předpisů atd. Hráli sériově vyráběnými maňásky. 1952 zal. LS ve Státní psychiatrické léčebně, marionety 35cm, později loutky 50cm, technicky moderní jeviště. 1955 účast na LCH. 1953 vznik LS v Čs. tabákovém průmyslu, loutky 50cm. Repertoár proti jiným scénám zůstal věrný postavě Kašpárka. Při reorganizaci podniku LS zanikl 1956, vybavení předáno do Kutné Hory. 1956 LD v n. p. Modeta, hráli v jídelně v Havlíčkově ulici se spodovými loutkami 50cm; velká aktivita i mimo město, brzy nejlepším LS v kraji; 1958 účast na přehlídce v Opavě. Jeho členové se podíleli na pořádání různých odborných kurzů a byli stálými hosty LCH. S maňásky hráli v několika školních družinách. V tu dobu zah. poradenské středisko LUT pro loutkáře. Po sedmileté přestávce opět železničářská LS. Všechny LS především nový soudobý repertoár. 1958-1961 kraj. loutkářské festivaly v Jihlavě. 1960 ZK ČSD U Jánů střediskem jihlavských loutkářů. Mladí loutkáři hráli i ve škole Čs. družby a v ODPM. 1962 otevřen DK ROH, v novém loutkovém divadle vytvořil podmínky pro dokonalé využití techniky. Důsledkem nevhodné organizace při využívání tohoto jeviště ale 1963 tradice LD v místě skončila, hrálo se pouze ve školách. 1963-1967 ALS Jiskra v ZK ROH, spodové loutky, 28 dětských členů. Nekonvenční umělecký projev je 1964 přivedl do Kroměříže. Téhož roku realizovali putovní loutkářskou výstavu s exponáty z celé republiky. Repertoár čerpal náměty z Hrubína, Kubátové, Lady, i vlastní hry. Téhož roku uspořádali okresní seminář. Oživili loutkářskou tradici v místě. V 60. letech loutkářství spojeno i s maňáskem Filípkem Jos. Douchy, herce z DS Klicpera. Po 1968 útlum zájmu o LD. Pouze 1971 v DK ROH zaměstnanci 4x Pohádky naruby (Lada) s vlastními plošnými loutkami. Hrálo se pouze ve školách a školních družinách a LS v DPM. 1974 zal.v DK ROH DLS Jiskřička, navazující na DLS Jiskra, 1975 do PKO, hráli v DD. 1976 změnili název na Plamínek. Vydávali časopis Bubeníček, 1978 v DK ROH zorganizovali přehlídku LS Jihomoravského kraje. 1979 přešli do ZK ROH Psychiatrické léčebny. Se soudobým repertoárem se zúčastnili přehlídek 1981 ve Vyškově, Třebíči a Olomouci. 1982 v ZK ROH OÚNZ organizovali přehlídku malých loutkářských forem a účastnili se řady přehlídek. V následujících letech se podíleli na odborných seminářích, jh. v mnoha místech mimo Jihlavu. Aktivita Plamínku v těchto letech mimořádná, dramaturgie velmi moderní. 1990 se vrátili do DK.

1955 LCH: Závodní klub Státní psychiatrické léčebny: Malík: Pohádka o babce Tichošlapce
1989 LCH: LS Plamínek ZV ROH OÚNZ: Nepil: O nafoukaném králi
1991 LCH: LS Plamínek DK: Staněk: O třech malých prasátkách

METELKA, B.: Jak scénuji stylizovaně a jak naturalisticky. L 1924/25, s. 54 an.
METELKA, B.: Něco praktického, L 1926/27, s. 11; L 1936/36, s. 17.
METELKOVÁ, V.: Komické loutky modelované z hlíny, a loutky šité z látky, tamtéž, s. 61.
TOMKOVÁ, Anna: Loutkářský soubor Plamínek ZK ROH OÚNZ psychiatrické léčebny v Jihlavě a jeho Poklad baby Mračenice. Historie 5-ti letého souboru. ČsL 1980, č 4, s. 92.
TOMKOVÁ, Anna: Jihlavský seminář pro mateřinky. ČsL 1982, č 4, s. 92.
ZÁSTĚRA, František: Loutkové divadlo a loutkáři v Jihlavě. Vydal DKO Jihlava, 1992. 78 s.


JILEMNICE, o. Semily, Liberecký kraj
Zač. 20. stol. patřila Jilemnice mezi města s pečlivě řízeným LD.

NOVÁK, L.: LD 1906, s. 90.
KMÍNEK, Václav: Vzpomínka na slavného loutkáře. (Působení Bohumila Majznera na Jilemnicku) Krkonoše 1983, č. 3, s. 15 a 19.


JÍLOVÉ, o. Děčín, Ústecký kraj
1953-cca 1963 Maňáskové divadlo ZK ROH n. p. Papírny. Např. 1960–1961 10 her. Pro místní děti, též zájezdy do okolních škol.


JÍLOVÉ U PRAHY, o. Praha-západ, Středočeský kraj
Sokolské loutkové divadlo zal.1928. Ročně průměrně 30 představení.
1983 zal. Loutkové divadlo JZD, pozdější název JŽBB. Zal. J. Valinová, Jar. Stangler, R. Stanglerová. Zřizovatel JZD Rozvoj Posázaví (ZO SSM). Vedoucí Jar. Stangler (1982), A. Musilová (1984), M. Bernardová (1989). Klasické marionety, dramatizace českých pohádek, vlastní dramatizace. Poté vlastní vytvořené loutky, maňásky, vlastní divadelní hry. Z historie: 1982 Mateřská škola JZD v Petrově získala historické marionety 50 cm z Lešan, dílna Münzberg, kostýmy, kulisy. 1983 v jídelně JZD pevná osvětlená loutková scéna s marionetami. 1984 zah. s marionetami, O princezně solimánské, Dalskabáty, O Matějovi a Madlence, Kašpárek a Lakotinský, Kašpárek a Ježibaba, Voják ve městě lhářů, Honza a drak. 1989 budování klubovny a nové scény. Improvizované loutky a maňásci. Pohádkové kuličky z Kašpárkovy kapsičky, Pohádka o Sluníčku. Hrálo se na vlastní scéně, od 1990 návštěvy v mateřské škole, dětská oddělení v nemocnici v Praze-Motole... Ocenění na výstavě v Řevnicích. Též jiná kulturní činnost. 1993-1994 ukončili. Loutky jsou uloženy v Regionálním muzeu v Jílovém. Tam 1997 výstava spolkových a rodinných divadel při příležitosti 150. výročí úmrtí M. Kopeckého.

ČESANÁ, R.: Loutková divadla Volného sdružení pěti pražských žup do konce roku 1930, L 1031/32, s. 70
MUSILOVÁ, Alena: Loutkové divadlo JZD, později název JŽBB. 2000. 2 s. Rkp. kART.


JINDŘICHŮV HRADEC, o. Jindřichův Hradec, Budějovický kraj

708 JINDŘICHŮV HRADEC: Obálka publikace Kapitoly z historie loutkového divadla na Jindřichohradecku., 1999 kART

1906-1951 LD NJP, principál Ant. Picka, 222 loutkových her. 1955 zal. LS, navázal na 40 letou místní tradici, zejména na činnost zaniklého souboru Jablonský. Nový sál se 200 sedadly a stupňovitým hledištěm vznikl v bývalé restaurační místnosti. Vedoucím Průcha.
1979 zal. Dřevěné dívadlo. Pracovali nejprve s rodinným divadélkem Alšových loutek, teprve později získali kompletně vybavenou marionetovou scénu. Hráli v kinosále DPM. 1981 přehlídka Skupovy Strakonice. Dřevěné dívadlo MKS 1 inscenace, 12x.

FŰRBACH, František: Antonín Picka a loutkové divadlo Národní jednoty pošumavské v Jindřichově Hradci. In: Kapitoly z historie loutkového divadla na Jindřichohradecku. Acta historica Novodomensia II. Jindřichův Hradec, Okresní muzeum 1999.
MOSTECKÝ, V.: Třicet let principálem loutkového divadla. L 1936/37, s. 64.
ZAVŘELOVÁ, Marta: Jihočeské loutkové amatérské divadlo. České Budějovice, Jihočeské muzeum 1982, s. 6 .


JINÍN, o. Strakonice, Budějovický kraj
1956 ”pionýři pilně cvičí hře s maňásky."

Pamětní kniha obecné školy 1924-1975


JIRNY, viz též NOVÉ JIRNY, o. Praha-východ, Středočeský kraj
LS Sokola,


JISTEBNÍK, o. Nový Jičín, Ostravský kraj
Poprvé hráli učitelé menšinové školy 1926-1928, 13 představení. 1934-1938 DO TJ Sokol 15 her na vlastním jevišti. Vedli uč. J. Vavrečka a Nesiba. Marionety 40 cm.


JITRY, část obce JANKOV, o. Benešov, Středočeský kraj
LS (Sokol?).


JOSEFOV, m. č. města JAROMĚŘ, o. Náchod, Královéhradecký kraj
Obr. JOSEFOV: Jeden z panelů, jimiž vyzdobil josefovské loutkové divadlo Milan Albich, 1948. Čer.

LD hráli pro veřejnost už za 1. svět. v. čeští vojáci. Od 1903 (1917 ?) činnost LD Sokola, loutky 75 - 8O cm, hrálo se každou neděli, průměrně 100 diváků. Po vzniku Československa hrávaly též Dělnická beseda a Mládež církve římsko-katolické. 1946 se ustavil loutkářský soubor Junáka, 1948 si LD otevřelo dřevěný pavilon, oponu vytvořil a stěny sálku vyzdobil pohádkovými náměty Milan Albich. Zah. Kašpárek u krále větrů (J. Průcha). Soubor se udržel ještě dlouho po zákazu Junáka a vypracoval se v jednu z předních českých amatérských loutkových scén. Zanikl poč. 70. let. Divadlo bylo zbořeno. Počátkem 30. let manželé Preclíkovi při výrobě loutek volně navázali na tradici lidového loutkářství.

ČERNÝ, František: Dobrý den, paní Preclíková. ČsL 1983, č. 1, s. 12-13.
JOSEFOVSKÝ Junák dětem. LS 1948/49, s. 53. Podepsáno jhm.
SVATÝ, Rudolf: Loutková scéna dětem. Rkp., Střední lesnická technická škola v Trutnově, Čer.
VESELÝ, Jindřich: Loutkářství v okrese Dvůr Králové nad Labem. L 1926/27, s. 177.


*K


KÁCOV, o. Kutná Hora, Středočeský kraj
V 70. letech 20. stol. LS. 1976 Červená Karkulka (Hrubín), Zlaté vajíčko (Ušinskij), O zlé koze (Pavlík), Pan Cecil Brum a jeho dům (Groves), O domečku na kopečku (Maršak).

ČsL 1976, č. 3, s. 69.


KADAŇ, o. Chomutov, Ústecký kraj
1953 činný LS OB, 6 členů .1974 LS Štěňata: Carevič Ivan a král větrů.

HRNČÍŘ, B: Festivalová opona se zvedá, ČsL 1953, s. 145.
ČsL 1974, č 5, s. 138.


KAMENICE, o. Jihlava, Jihlavský kraj
1920 LS, vedoucí dr. A. Kába. 1955 soubor vyhrál okresní soutež LUT s insceancí Zlatovlásky (Kainar).

ČsL 1956, s. 96.


KAMENICE NAD LIPOU, o. Pelhřimov, Jihlavský kraj
Ve 20. a 30. letech 20. stol. se hrálo v zimě, ve školní tělocvičně, pod vedením ředitele školy Václava Škorpíka. Loutkovou scénu měli i na děkanství. V letech 2. svět. v. se pravidelně hrálo v hračkářské škole pod vedením ředitele Gustava Holešovského.


KAMENICKÝ ŠENOV,viz též PRÁCHEŇ, o. Česká Lípa, Liberecký kraj
1964-1967 a 1980-1990 LS ZK Lustry. 1983 LS MŠ. 1995 LS zal. v bytě paní Pilné, hrálo se ve školkách a školách. Od 1996 přešel soubor pod kino Hvězda. Loutky marionety vlastní výroby, 10 členů, převážně děti 10-15 let. 1995-1999 uskutečnil soubor 6 premiér ( mj. Šípková Růženka, Skákavá princezna), v sále kina.


KAMENNÉ ZBOŽÍ, o. Nymburk, Středočeský kraj
1937 TJ Sokol zakoupila LD.


KÁRANÝ, o. Praha-východ, Středočeský kraj
1936 zal. Scéna Hoblíček, ze souboru, který původně hrál LD pro děti Spolku truhlářů hl. města Prahy v zotavovně v Káraném. Nejprve hráli pro mládež a později i pro dospělé. Činnost výrazněji obnovena 1943. Celkem připravili 10 divadelních představení. Hrálo se nejvíce o sobotách a nedělích v létě. Herci převážně truhlářští dělníci, 38 členů, z toho 18 činných. Scéna zotavovny společenstva truhlářů Velké Prahy do 1959, (začleněn do OB), od 1949 Scéna Hoblíček.


KARDAŠOVA ŘEČICE, o. Jindřichův Hradec, Budějovický kraj
Ve 40. letech 20. stol. LD v modlitebně Evangelická mládež.


KARLOVICE, viz též RADVÁNOVICE, o. Semily, Liberecký kraj
1919 pod TJ Sokol loutkové divadlo uč. Konůpka. 1949 stálá loutková scéna ve škole v Přáslavicích, 1950 7 představení (Vodníkova Hanička), 1951 (Kašpárek detektivem, Vodníkova pomsta a dalších 5 představení).


KARLOVY VARY, viz též BOHATICE, DOUBÍ, DRAHOVICE, POČERNY, STARÁ ROLE, o. Karlovy Vary, Karlovarský kraj
1986 LCH - Divadélko Pod rourou, Mašatová: O zlé koze
1997 LCH - LD Dagmar, Šmíd - Franková: Mezi dvojím zasyčením kosy aneb vyprávění druhé.


KARLŠTEJN, též KARLŮV TÝN, o. Beroun
Sokolské LD zal. 1927. 1955 LS OB

ČESANÁ, R.: Loutková divadla Volného sdružení pěti pražských žup do konce r. 1930. L 1931/32, s. 70.

ČsL 1955, s. 65.


KARVINÁ, viz též FRYŠTÁT, o. Karviná, Ostravský kraj
Začátkem 30. let 20. stol. LD TJ Orel. 1928 vznik LS TJ Sokol-Fryštát. Hrálo se pravidelně, za okupace činnost zakázána. Po válce se hrálo v DD po zrušení TJ Sokol 1950 jako LS Pohádkový svět ZK ROH Železárny, r. Zdeněk Hess, zájezdy do Českého Těšína a okolí. 1952 LS pro 120 diváků, marionety věnoval hudební skladatel Karel Böhm, který psal pro LS hudbu. Ta byla provozována živě (klavír, housle, 1. a 2. fagot). Výtvarníkem akademický malíř Otakar Baran, zvuk a zvukové efekty Jiří Kraus (pozdější zvukový r. ČST). Od 1951 spodem voděné loutky, 30 členů, z toho 25 dospělých (Kačátko, Popelka, Zlato krále Magamona, Zlatovláska, Kůzlata a vlk), mimo to drobnější hry s maňásky. Mimořádný úspěch Těšínské tance. Účast na krajských a celostátních soutěžících a přehlídkách, účinkování v Polsku, (družba se souborem Nowa huta a Atheneum v Katovicích). 1962 činnost přerušena, likvidace Sokolky. 1964 vybudován Městský DK, soubor od 1966 pokračoval na nové LS, r. Jiří Trnka. 1x týdně pravidelná představení pro školy, zájezdy po okolí, vítězství v soutěžích. Uvnitř LS vznik dětského souboru, činný na domácí scéně i v okolí (vedoucí Jiřina Trnková). Maňásky a plošné loutky. Městský DK neposkytnul vhodné podmínky k činnosti a LS se 1976 rozpadl. 1990 v Městském DK Loutkoherecký soubor Bambules (herci, loutkáři, zpěváci, muzikanti), dvě věkové skupiny, na sobě nezávislé, 2 premiéry ročně. 1993 LS Beseda.

1954 LCH - Pohádkový svět ZK Železáren, Skořepa: Popelka
1955 LCH - Medvědkinová: Kůzlata a vlk

L 1932/33, s. 135.

MACKOVÁ, B., KALIBA, J.: Loutkáři Ostravsku, ČsL 1952, s. 206.


KAŘEZ, o. Rokycany, Plzeňský kraj
Od 1923 v nově postavené sokolovně LD (Karel Martínek).


KAŠAVA, o. Zlín, Zlínský kraj
Od konce 20. let ve škole uč., také LS Svazu katolických žen a dívek. 1950 LS na střední škole, vedoucí František Manďák.

VOTÁNEK, Jaroslav: Kronika amatérských loutkářských souborů na Gottwaldovsku. Gottwaldov, OKS 1988. 102 s.


KATEŘINICE, o. Nový Jičín, Ostravský kraj
1947-1948 DTJ a 1949-1963 TJ Sokol.


KATOVICE, o. Strakonice, Budějovický kraj
1947-1949 LS.
2000 činný LS (10 dětí a 2 vedoucí).


KAZNĚJOV, o. Plzeň-sever, Plzeňský kraj
LS ZK Lachema, aktivní v 60. a 70. letech 20. stol.


KDYNĚ, dříve NOVÁ KDYNĚ, viz též HLUBOKÁ, o. Domažlice, Plzeňský kraj
1925 LD TJ Sokol, další představení 1932. LS ZK Přádelen česané příze, příležitostně aktivní v 50. a 60. letech. Hrálo se s malými loutkami v závodní klubovně, každých 14 dní.

ČsL 1955, s. 39 (B.H.)


KLADNO, viz též DŘÍN, DUBÍ, KROČEHLAVY, ROZDĚLOV, ŠVERMOV, (dříve HNIDOUSY), o. Kladno, Středočeský kraj
1903 Klub přátel loutkového divadla, 16 členů, vedený A. Jankovcem, zahájil hrou Miliboj. 1905 první soutěž na loutkovou hru, zvítězila hra Ječmínek (V. Baldessari Plumlovská). Hrálo se v hotelu U města Kladna, v hotelu Beránek, v sokolovně. Soubor vypsal subskripci na vybudování stále scény, byly zakoupeny loutky řezbáře V. Zacha a J. Chochola. Za 1. svět. v. se hrálo pouze příležitostně, ke konci války fundus a loutky poničeny ubytovanými maďarskými vojáky. Po skončení války se nepodařilo navázat na intenzivní předválečnou činnost. 1922 loutky darovány žatecké sokolské jednotě. Ve 30. letech se hrálo v Katolickém domě, v YMCE a v Lidovém domě (LS LIDO). 1953 zde 2 soubory ZK a 1 ŠS. 80. léta dětský LS Áčko MěKS ( Zahrada (Charvát), Koza Róza (Nejedlý).

ALMANACH. 10 let práce loutkové scény Městského divadla na Kladně 1950-1960. Text V. Charvát. Kladno, Středočeské tiskárny 1960. 32 s. MLK
DUBSKÁ, A.: Kapitola o loutkářské renesanci na Kladně In: Divadlo Lampion 50, 1999, s. 4
HUDEC, J.: Z prehistorie loutkového divadla v Žatci (Klubu přátel loutkového divadla na Kladně), L 1928/29, s. 187.
SEHNALOVÁ, M.: Na okraj významného výročí. In: Divadlo Lampion 50, 1999, s. 6.
VLACHÝ, K.: Loutkářství Pražského kraje, ČsL 1953, s. 210.


KLÁŠTER HRADIŠTĚ NAD JIZEROU, o. Mladá Boleslav, Středočeský kraj
1955-1956 LS TJ Sokol.
1999 LS Divadlo z půdy pokračovalo v každoročním hostování v Benátkách nad Jizerou. Repertoár Čertovinky, Dvě pohádky, Tři prasátka.


KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ, o. Chomutov, Ústecký kraj
Česká menšina provozovala ve 30. letech 20. stol. LD.


KLATOVY, viz též HABARTICE, KYDLINY, LUBY, ŠTĚPÁNOVICE, o. Klatovy, Plzeňský kraj
Rodičovské sdružení při 2. Obecné dívčí škole obnovilo loutkářskou činnost 1946 hrou Kašpárek na vepřových hodech. 1946 LD umělecké výchovy loutkové představení opery Dráteník (Škroup), za pomoci LS K. Nováka z Plzně. Také V studni (Blodek). 1955 zde činný LS ZK Klatovských strojíren (5 členů), např. Posvícení v Hudlicích, Pan Franc na zámku. 1955 po odchodu vedoucícho Šváry k profesionálnímu LD v Mariánských Lázních ustala činnost LS ZK Šumavan, který patřil k předním souborům v okolí. O oživení se pokusil ředitel školy Krumlf. 1955 vznik LS Od, vedený p. Duchkem. LS ZK ROH KOZAK, činný v 60. a na začátku 70. let. 1984-1997 Dětská loutková scéna MěKS Brouček. 1987-1990 LS Duo Jen tak OŠ ONV. 2000 oslavil LS Brouček MěKS 15. výročí své činnosti.

1987 LCH - Duo Jen tak, odbor školství ONV, Ipser, Weissová: Dračí pohádka
1990 LCH - Hevier: Čmáranice a Čmáranina
1991 LCH - LS Brouček MKS, Švejdová: O ježibabě s mlsným nosem

ČsL 1955, s. 39 (B.H.); Klatovský deník, 25.01.2000 (LS Brouček 15. výročí).


KLECANY, o. Praha-východ, Středočeský kraj
Od 1981 se hrálo na faře (farář Pavel Kuneš později také Zdena Lomová). 1990 Pavel Kuneš (vlastnil kompletní vybavení LD) zal. LD Klecánek, hrálo nepravidelně od prosince do dubna , každou třetí neděli v městské knihovně pohádky pro děti. Návštěvnost 30-40 dětí z obce i okolí. 1996-1999 hrálo pravidelně, mělo tři pravidelně a dvě až tři nepravidelně hrající osoby, vstup dobrovolný a vybrané peníze výhradně na dobročinné účely (Fond ohrožených dětí ap.). Hrálo se na faře, v kině, městské knihovně, ve Vodochodech a Máslovicích (O Miloši a Václavovi, Únos Drahuška z Kralup aneb Jak Klecany ke jménu přišly, Zkamenělý rytíř, Kašpárek malířem v dračí sluji, Sůl nad zlato, Perníková chaloupka, Princ Bajaja, Posvícení v Hudlicích, O třech synech králových, Ukradená princezna, Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Jak draka bolely zuby a další). 1999 ukončil Klecánek činnost odchodem Pavla Kuneše.

INFORMACE pro MČAD o LS Klecánek zprac. Zdena Lomová. Rkp. 2000. 1 s. kART.


KLOBOUKY U BRNA, viz též BOHUMILICE, o. Břeclav, Brněnský kraj
V 20. letech 20. stol. činnost sokolského LD. Hrálo se původně na divadélku M. Fürsta, který byl až do své smrti 1931 vedoucí souboru. Napsal několik loutkových her. Později byla vybudována v nové sokolovně větší scéna, na níž se hrálo s loutkami 50cm vysokými. 1932 pět představení, další činnost nárazová, nedoložená.


KLOBUKY, o. Kladno, Středočeský kraj
KNĚŽICE, o. Třebíč, Jihlavský kraj
1931 LS Sokol, na speciálně vyrobeném jevišti v sokolovně, téměř každé nedělní odpoledne. Za války jeviště spálili ubytovaní vojáci.


KOJETICE, o. Praha-východ, Středočeský kraj
1934-1936 LS dospělých TJ Sokol. Jeviště 150 cm, loutky 35 cm. Iniciátory a výrobci celého vybavení František Urválek a Karel Samec. Hráli v hostinci Mázlové. Repertoár pohádky podle divadeních knížek. Hráli František Urválek, Karel Samec, Oldřich Eichler, Václav Červinka, Václav Urválek, Marie Brožová. Po skončení činnosti divadlo zapůjčeno 1939 TJ Sokol v Předboji, odtud se již nevrátilo. František Urválek v této činnosti patrně pokračoval po 1945 v Lipníku nad Bečvou, Karel Samec v Plzni. 1946-1947 LS s vybavením z místní školy. Hráli Antonín Knébl, Jiří Jindra, Pavel Pachta, Václav Moravec, Milada Vaňková, v hostinci Ladislava Pacholíka. Repertoár opět podle divadelních knížek. Po odchodu loutkoherců LD obnovilo až 1950. Školní vybavení LD zapůjčeno ČSM, předseda Oldřich Buzek. Hráli v hostinci Josefa Klejny. Vybavení se do školy nevrátilo.

INFORMACE pro MČAD dle informací Antonína Žižky, Karla Samce a Václava Moravce, s použitím dalších pramenů zprac. Jaroslav Kučera. Rkp. 2000. 2 s. kART.


KOJETÍN, viz též KOVALOVICE, o. Přerov, Olomoucký kraj
1946 LS TJ Sokol.


KOJICE, o. Pardubice, Pardubický kraj
1930 zakoupil řídící Josef Zemánek od Spolku baráčníků v Kuklenách 20 loutek, učitel Klíma namaloval kulisy. Loutky i s rekvizitami zakoupila TJ Sokol, každý rok pro děti alespoň pět představení. První 27. 11. 1930 Kašpárek námluvčí. LD pro děti také Výbor žen.


KOKOŘÍN, o. Mělník, Středočeský kraj
1933 LS, 40 cm loutky, 40 uvedených her.


KOLÍN, o. Kolín, Středočeský kraj
1953 2 soubory OB a 1 ŠS. 1955 zahájil LS SRPŠ na Zálabí s Pohádkou o zlaté rybce (r. Kučera).

ČsL 1955, s. 39 (B.H.).
VLACHÝ, K.: Loutkářství Pražského kraje, ČsL, 1953, s. 210.


Komárno, o. Kroměříž, Zlínský kraj
1959-1960 LD Národní školy.


KOMÁROV, o. Beroun, Středočeský kraj
1919 LS TJ Sokol Posvícení v Hudlicích. 65-70 cm vysoké loutky a dekorační fundus vyrobili členové souboru. Na repertoáru zejména tradiční loutkové hry. Průměrná návštěva 100 dětí. V následujících letech LD i ve škole, FDTJ a okolí, až do 1948. V 80. letech LS Pešík ZK ROH Buzuluk.

HAVELKA, J.: Loutková divadla na Podbrdsku. L 1926/27, s. 199.


KOMÁROV, m. č. města NECHANICE, o. Hradec Králové, Královéhradecký kraj
V pol. 50. let 20. stol. činný LS, hrál pro děti i dospělé. 1955 6 premiér.

ČsL 1955, s. 65.


KOMŇA, o. Uherské Hradiště, Zlínský kraj
V 50. letech 20. stol. žáci školy.


KONICE, o. Prostějov, Olomoucký kraj
Hráno zřejmě již v 19. stol., Sokol vlastnil LD jistě před 1904. LD Sokola hráno ve "Špitále" (čp. 158), později v host u Antalů, zájezdy do okolí. Organizátor představení F. Navrátil, výroba loutek a dekorací M. Klemsa. Později sokolské LD zaniklo, nahradily jej LD Orla a DTJ. Orelské LD hrálo v orlovně (bývalý pivovar), později v nové orlovně, v host. U bílého koníčka. Organizátory rod Procházků, výroba loutek a dekorací J. Procházka. LD DTJ zal. asi 1926, sídlilo v Šubířově, hrávalo v host. U Dvořáků v Konici. Rodinná loutková divadla hrána nejčastěji v rodinách K. Dostála (čp. 158) a J. Procházky (čp. 91), u Procházků hrávano v létě též na dvoře. 1938-39 vyrobeno LD v Újezdní měšťanské škole, dobrá technická výbava, el. osvětlení, loutky 20 cm vysoké. výroba loutek B. Šváb, kulisy F. Krejčí, hráli žáci společně s učiteli. Insc. např. Divotvorný meč (Plumlovská), Pohádka pozpátku (F. Čech), Kašpárek se učí čarovat (Stoiklas). po 2. svět. v. provozoval toto divadlo školník J. Procházka v sokolovně, po 1948 po správou ČSM provozováno v přízemí zámku

Trnečka, Alois: O divadelnictví v Konici. Rkp 2000. 10 s. 27 příl. kART


KONSTANTINOVY LÁZNĚ, viz též OKROUHLÉ HRADIŠTĚ, o. Tachov, Plzeňský kraj
Hrávalo se zde již před 1938. Brzy po 1945 se začalo hrát pravidelně. Po 1950 se zde konaly okresní divadelní přehlídky. 1953 vznik LS (Hanuš, Valtera, Wagner). Upravili si místnost v zadním traktu hotelu Lípa. Hráli zde od ledna 1955. Loutky pro soubor vyřezal řezbář Gustav Nosek, autor loutky Hurvínka.

NOVÉ divadlo v pohraničí. Podpsáno er:, ČsL 1955, s. 117.


Kopřivnice, viz též DRNHOLEC, LUBINA, MNIŠÍ, VLČOVICE, o. Nový Jičín, Ostravský kraj
Od 1921 hrály TJ Sokol a TJ Orel, od 1931 DTJ. 1950 zal LD ZK ROH Tatra, 1955 začal vydávat loutkářský oběžník Rolnička, aktivní do 1959, obnovení činnosti 1969. 1977 se přestěhoval do budovy bývalé LŠU. 1980 se rozdělil na dva kolektivy: Rolničku a Schůdky. 1890-1990 Rolnička organizátorem krajské soutěže Pohárek SČDO. 1975, 1978, 1979 a 1987 vystoupení v zahraničí (NDR, SSSR, Francie). 1983 u příležitosti Roku českého divadla v Praze vystoupení na vernisáži s inscenací Královna Koloběžka I. 1996 se Rolnička osamostatnila, má svoje Sdružení LD. Od 1996 pravidelně pořádá Kopřivěnku, oblastní loutkovou přehlídku. 1997 Sdružení mladých loutkářů souboru Schůdky. R. L. Červenka, M. Zikán, Stejskal.

1998 Rolnička - IV. dětský divadelní den pro zdravotně postižené děti z Kopřivnice a okolí.

1973 LCH - LS ZK ROH Tatra, Pospíšilová: Princezna s ozvěnou
1994 LCH – Schůdky, Skořepa: O kohoutkovi a slepičce
1997 LCH – Rolnička, Čapek, Svobodová: O pejskovi a kočičce
1998 LCH - Jaroš, Svobodová: Prasátka se vlka nebojí
1999 LCH - Nejedlý, Svobodová: Koza Róza

INFORMACE pro MČAD o LS Schůdky zprac. František Červenka. 2000, s. 1. kART; o LS Rolnička zprac. Alena Svobodová. 2000, s. 1. kART.

MATULA, Bohumil: Kopřivnická Rolnička třicetiletá. ČsL 1982, č. 5, s. 116. LS Rolnička, zal. 1952.


KORYTNÁ, o. Uherské Hradiště, Zlínský kraj
Před 1. svět. v., poté až do 1945.


KOŘENEC, o. Blansko, Brněnský kraj
LD řídící uč. František Fabiánek do 1938 (?).


KOSMONOSY, viz též HORNÍ STAKORY, o. Mladá Boleslav, Středočeský kraj
673 KOSMONOSY: Jiří Kroha: Návrh loutkového divadla v Kosmonosích.. Otázky divadla a filmu. Obr. příloha.
LD od 1897. Primitvní divadélko věnováno škole v severních Čechách.
Jiří Kroha (*1893) výtvarně spolupracoval 1921 s DrO strany čs. socialistů, když jako inž. arch. Zemského správního výboru v Brně byl pracovně přidělen do Kosmonos. V místním léčebném ústavu pořádal loutková představení. 1919-1922 zde realizoval tzv. Divadlo věcí, v němž se pojily prvky pohádkové s dadaistickými.
Nová scénka Václava Dlouhého hrála 14 let, do 1935. 1943 ji koupilo město 25 000 K. Činnosti se ujalo Rodičovské sdružení. 1944 na ní hrál LS obecné školy každou neděli.


KOSTELEC NAD ČERNÝMI LESY, o. Kolín, Středočecký kraj
1865 ODi, 1878 SDO,

1953 30 členný LS ČSM.

ČsL 1953, s. 178 (B.H.).


KOSTOMLATY POD MILEŠOVKOU, o. Teplice, Ústecký kraj
Po 2. svět. v. zal. LD Václav Mengr (předtím působil v Odolené Vodě), který i vyráběl loutky (Lucerna, Čerti v zelí, Broučci), vybavil 11 LS v bílinském okrese. Od 1947 LS Hraničář, od 1950 jako Kulturní soubor ČSM, od 1951 v OB, od 1953 jako Kulturní soubor SČSP, od 1956 pod ZK dolu Jirásek, od 1961 opět pod OB, 1964-1970 přestávka v činnosti, 1971-1972 obnovena činnost pod názvem Máj. 1947-1959 V. Mengr vyrobil 806 marionet (15-50 cm), asi 20 malých skládacích scén, mnoho maňásků, jednu velkou skládací loutkovou scénu pro zájezdy atd.

INFORMACE pro MČAD zprac. H. Bláhová a M. Bláha. Rkp. 2000, 3. s. kART.


KOŠŤANY, o. Teplice, Ústecký kraj
1954 vznikl 19 členný LS družiny mládeže, hrály se krátké scénky např. L. Tittelbachová Jak dědeček zasil řepu, K. Horák O kocourovi, lišce a lakomém mužíku.

Z činnosti našich souborů, ČsL 1954, s. 111.


KOTEROV, m. č. města PLZEŇ 2, o. Plzeň, Plzeňský kraj
Sokolské loutkové divadlo činné od 1920.

HEIN, B.: Statistický přehled veřejných loutkových divadel v západních Čechách, L 1925/26, s. 71.


KOUNICE, o. Nymburk, Středočeský kraj
Pod DO TJ Sokol se hrálo i loutkové divadlo.


KOUŘIM, o. Kolín, Středočeský kraj
1874 jedno z prvních sokolských LD. Vedoucí osobností náčelník TJ Sokol František Netáhlík, místní cukrář. Měl asi 20 loutek vlastní výroby. 1922 LS členem ÚMDOČ. 1928 hráli každou středu, hry řídil Stanislav Valse. 1956 LS TOS, scéna pro javajky. 1993 existence LS.

DČD III, s. 194.

ČsL 1956, s. 234 (B. H. ); L 1927/28, s. 46.


KOUT NA ŠUMAVĚ, o. Domažlice, Plzeňský kraj
Od 1953 12členný LS OB, vedený V. Haladou. Hráli pravidelně každých 14 dní. Na repertoru mj. Tylova Tvrdohlavá žena.

ČsL 1955, s. 39 (B.H.).


KOZLOVICE, viz též MĚRKOVICE, o. Frýdek-Místek, Ostravský kraj
1945 LS OB Divadlo loutek, hry pro děti, osobností František Červenka aj. 1953 Káčatko a vlastní dramatizace Perníkové chaloupky. Podnítili vznik dalších souborů kam pravidelně zajížděli. 1954 pro Radúze a Mahulenu výprava a kostýmy scénograf pražského ÚLD V. Cinybulk.

ČERVENKA, F.: Loutkářství na Frenštátsku, ČsL 1954, s. 114.
HRNČÍŘ, B.: Festivalová opona se zvedá, ČsL 1953, s. 145.


KRALICE NAD OSLAVOU, o. Třebíč, Jihlavský kraj
Ve druhé polovině 70. let LS Sluníčko PO.


KRALOVICE, viz též BUKOVINA, HRADECKO, ŘEMEŠÍN, TROJANY, o. Plzeň-sever, Plzeňský kraj
1985-1993 LS Loutka, od 1990 stagnace (2000).

KRALUPY NAD VLTAVOU, viz též MIKOVICE, MINICE, o. Mělník, Středočeský kraj
1953 působil LS ZK. 1972 LS Rolnička Loutkové dívánky, v 90. letech hry především z vlastní autorské dílny, os, pracuje za podpory sponzorů a MěÚ.

VLACHÝ, K.: Loutkářství Pražského kraje, ČsL, 1953, s. 210.


KRÁLŮV DVŮR, viz též KARLOVA HUŤ, KŘIŽATKY, LEVÍN, POČAPLY, POPOVICE, o. Beroun, Středočeský kraj
1955 zahájil LS ZK Královodvorských železáren hrou Hračky na cestách za účasti autora V. Cinybulka. Poté např. Princeznu Milenku, Míčka Flíčka, Pohádku lesa. 1982 Tři pohádky o drakovi.

ČsL 1955, s. 24, s. 40 Nesign.: Královodvorští hlásí; 1982, č. 6, s. 130. LS : Tři pohádky o drakovi (Mašatová).


KRASLICE, viz též TISOVÁ, o. Sokolov, Karlovarský kraj
LD manželů Žilových. 1962 z LS OB vznikl LS Loupák (Loutkářská parta Krasličáků) DK. Pod vedením Karla Klomínka dosáhl významných úspěchů (4x LCH, 2x Loutkářská Žilina), organizátor krajských přehlídek, hostování v ČST, zájezdy po republice. 1995 činnost utlumena.

1971 LCH - Loupák VDK, Pilovanovová: Veselá medvíďata
1972 LCH - Cinybulk: Černý mstitel
1973 LCH - Čtvrtek: Honza, čert a Kašpárek
1975 LCH - Bulatov, Afanasiev, Nováková: Zajíčkova chaloupka
1978 LCH - Klomínek a kol.: O princezně strace

ČsL 1973, č. 7, s. 4. LS Loupák: Honza, čert a Kašpárek (Čtvrtek); 1976, č. 7, s. 160. Zajíčkova Chaloupka (Novák), Rybiniscence (pantomimické pásmo); 1978, č. 7, s. 160. -kl-: Jubilejní přehlídka v Kraslicích. 10. ročník.


KRÁSNÁ LÍPA, viz též KYJOV, o. Děčín, Ústecký kraj
1950 zal. Maňáskový kroužek PO. Po inscenaci hry K. Horáka Babka Chňapka má smůlu, se vedoucí B. Hrnčír rozhodl připravit inscenaci vzniklou kolektivní improvizaci členů souboru, aby tím podnítil jejich aktivní účast na práci. 1974 LS Vrabčáci Vrabčí škola.

HRNČÍŘ, B.: Práce pionýrského loutkářského kroužku v Krásné Lípě, ČsL 1951, s.147.

ČsL 1974, č. 6, s. 138. LS Vrabčáci: Vrabčí škola.


KRČÍN, m. č. města NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ, o. Náchod, Královéhradecký kraj
Od 1938 LD.


KRHANICE, o. Benešov, Středočeský kraj
1970-1994 hraje loutkové divadlo DDS Kvítko, 4-5 představení ročně.


KRNOV, o. Bruntál, Ostravský kraj
1952 zal. LS Krnováček, do 1999 kolem 40 pohádek. 1999 25 členů. 1956 činný LS nemocnice, vedený dr. Krnou. Členkami souboru zdravotní sestry. Hrálo se v nemocnici a v okolních obcích. 1972 první ročník Loutkářského Krnova. 1998 LS Krnováček oslavil 45. výročí založení, výstava Světem loutek.


KROMĚŘÍŽ, viz též BÍLANY, o. Kroměříž, Zlínský kraj
LD TJ Sokol 1885 Dvanáct měsíčků (Baldessari). 1900-1924 Kroužek divadla loutkového Faust, Čert a Káča. 1913 LS TJ Sokol Kníže Oldřich (M. Kopecký), hry s Kašpárkem, čerty, hráli nepravidelně, od 1924 pravidelná činnost (15 členů), 1933 ing. Fr. Čech Kašpárek vítězí, účast v župní soutěži. Loutkářské školení dr. J. Malík. 1937 přerušení činnosti. 1940 Skupa, Hurvínek se učí čarovat, 1941 zákaz činnosti. 1946-1952 J. Malík, Pohádka z kouzelné obálky, 1948 krátký film o loutkářích, 1949 na filmovém festivalu v Karlových Varech čestné uznání, průměrně 8 her ročně, 20 představení, Broučci. 1952 změna názvu Říše loutek, 1953 Princezna Pampeliška, Návštěva v Kocourkově, zhlédla ústřední porota lidové tvořivosti, nadprůměrné představení Zlatovláska, 1955 Pohádka o zlaté rybce, krajské kolo STM, 1959 činnost ukončena.
Začátkem 50. let činnost LD ZK Sdružených komunálních podniků, které navázalo na sokolské LD. Pokračovali též v zápisech do kroniky, jež vznikla 1900. 1954 hráli v místním kině pouze v neděli. 20. představení, 4 tisíce diváků. V pol. 50. let činný maňáskový soubor žákyň Pedagogické školy, 1954 krátké agitky v okolních obcích. LS Střední pedagogické školy 1967-1991 drobné pohádky, individuální výstupy s loutkou, různé typy loutek pro MŠ a ZŠ, 19-68 členů, 24-40 představení ročně. Např. Pohádky a písničky o zvířátkách (1972, Třebíčské loutkové jaro, čestné uznání), Naše zahrádka, O pyšné base (1984).
Hulínské pohádkové jaro, 1986 Barvy, krajské kolo Puškinova památníku, 3. místo, čestné uznání, 1989 Dobrodružství mládence Ferdy Mravence, 17. oblastní přehlídka dětských divadel Uherský Brod, účast na Oblastních přehlídkách loutkářských sólistů Přerov 5x, Hulínské pohádkové jaro 7x, Okresních přehlídkách individuální práce s loutkou učitelek MŠ Hulín 5x, Puškinův památník 3x, Celostátní soutěži SPgŠ v uměleckém přednesu v Kroměříži, Krajských přehlídkách práce s loutkou učitelek MŠ Otrokovice 2x; LCH 1997.
LS Říše loutek DK, 1968 Sněhurka a sedm trpaslíků, 10 členů, 20 představení za rok pro Kroměříž, Jihomoravský a Severomoravský region, celkem 35 premiér, Šípková Růženka (LCH), Prasátka se ani zlého vlka nebojí, O černém klobouku a duhovém míči (LCH), O Červené Karkulce, O Palečkovi, Pláštěnka aneb Bryčka na prodej (LCH), Povídej paňáco ( 7 let činnosti, LCH), Kolíbá se velryba (LCH). Přehlídky a ocenění: krajská 10x (2x 1. místo, 2 kolektivní ceny, 5 individuálních cen), oblastní 3x (2x 1. místo, 1 individuální cena), Čechova Olomouc 4x. R. J. Lisý, P. Rozsypálek.
LS Sokola 1995, původně 15 členů (studenti a žáci), nyní 9 členů (dospělí), pro veřejnost, pro postižené děti drobné pohádky, alternativní divadlo Šípková Růženka (Feldek), Hastrmaní princezna (Mikulka), Kašpárek v pekle (Žáček); 1999 Damián a blecha na konci ocásku (Čtvrtek, r. V. Hejhalová).

Účast na celostátních přehlídkách.
1973 LCH - Říše loutek, Skořepa: Šípková Růženka
1977 LCH - LS SPgŠ, Čtvrtek. Damián a blecha na konci ocásku
1981 LCH - Říše loutek, Vašíček: O černém klobouku a duhovém míči
1985 LCH - Říše loutek, Franc.fraška: Pláštěnka aneb Bryčka na prodej
1987 LCH - Říše loutek, Středa, Polák: Povídej, paňáco
1995 LCH - Říše loutek, Peřinová: Kolíbá se velryba

HINŠTOVÁ, Jana: Z kroměřížské Říše loutek. (10 let loutkářského souboru). ČsL 1978, č. 6, s. 140.
ŘÍŠE loutek. Vydáno na počest 10. výročí trvání obnovené činnosti loutkového divadla v Kroměříži. Úvodní text J. Navrátilová. Kroměříž, SKZ ROH 1978, 18 s.

ČsL 1953, s. 106: M. R. Co nám přinesl průzkum jednoho kraje; 1954, s. 62: nesig. Z činnosti našich souborů, s. 180.: L. Žůčková: Jak jsme pracovali před volbami; 1974, č 7, s. 156. LS Říše loutek: Kocour v botách (Perrault); 1976, č 7, s. 157. Prasátka se ani vlka nebojí (Jaroš), O perníkové chaloupce a Budulínkovi (Středa).
SOkA, Kroměříž: B - G 11 Loutkové divadlo Kroměříž 1901-1906.
Muzeum Kroměřížska, MěÚ, DK, TJ Sokol.
Kronika TJ Sokol . Kronika LS TJ Sokol 1995-2000.Čtyři kroniky loutkového souboru SPgŠ. Patnáct kronik loutkového souboru Říše loutek DK. Kronika divadla loutkového v Kroměříži - březen 1953. Tři kroniky divadelního souboru SPgŠ 1964-1986; 1995-1996.


KRPY, m. č. obce KROPÁČOVA VRUTICE, o. Mladá Boleslav, Středodčeský kraj
Zal. 1926. 25 cm loutky, 35 uvedených her.


KRUCEMBURK, dříve KŘÍŽOVÁ, viz též HLUBOKÁ, o. Havlíčkův Brod, Jihlavský kraj
1999 LS.


KRYŠTOFOVO ÚDOLÍ, o. Liberec, Liberecký kraj
LS OB.

INFORMACE pro MČAD: Místopis okresu zprac. Ivan Taller. Rkp. 1998. kART

SA Josef Slovák, Kryštofovo Údolí.


KŘÍDLA, o. Žďár nad Sázavou, Jihlavský kraj
1964-1976 v KD se hrálo nadšeně LD.


KŘINEC, o. Nymburk, Středočeský kraj
1955 se LS ZK Spolana zúčastnil krajského kola LUT.

JUŘENA, Z.: ZK Spolana Křinec, ČsL 1955, s. 112.


KŘIVOKLÁT, o. Rakovník, Středočeský kraj
1920 LD v Sokolské učňovské besídce. 1931-1945 LD ve škole


KŘIŽANOV, o. Žďár nad Sázavou, Jihlavský kraj
1928-1929 žáci školy. 1933 Anna Teuberová pořádala loutkové divadlo pro děti.

Velkomeziříčsko, roč. 1919-1929


KUDLOV, m. č. města ZLÍN, o. Zlín, Zlínský kraj
1924 ředitel obecné školy Mikulík vybudoval vlastní loutkovou scénu. Loutky vyřezal kudlovský lidový řezbář Miroslav Vrba st. Scéna vydržela jen dva roky (1925-1926). Těsně před 2. svět. v. zakoupeno pro školu menší skládací LD. Většinou pro školní představení. Koncem války skončilo divadélko na půdě školní budovy. 1946 školní scénka SČM. 1947 nová scéna Mládí. Hlavními loutkoherci byli M. Vrba st. a ml. S hrou Červený kvítek v celostátním kole 3. místo. Postavili novou scénu s moderním zařízením v sále KD. 1948-1957 ČSM řadu her za velkého diváckého zájmu. Scéna zanikla při přestavbě KD 1958.

Školní kronika.


KUNĚTICE, o. Pardubice, Pardubický
60. léta Loutkový kroužek OB.


KUNOVICE, o. Uherské Hradiště, Zlínský kraj
1935–1938 LS TJ Orel.


KUNŽAK, o. Jindřichův Hradec, Budějovický kraj
V pol. 50 let 20. stol. LS OB, ved. Plachý, 16 členů, hrál hlavně v zimě, průměrně 150 diváků.

ČsL 1955, s. 115.


KUTNÁ HORA, o. Kutná Hora, Středočeský kraj
Podle pamětníků na začátku 19. století hráli Tylovi rodiče LD: “Tylovi pěstovali vždy od adventu do masopustu Jesličky a Betlém s loutkami pro dítky o nedělích a svátcích. Bylyť sice v těch dobách i na jiných místech v Kutné Hoře Jesle a Betlémy, ale u Tylů byly nejlepší, ježto tam pěkně zpívali a u průvodu houslí a kytary starohorské koledy přednášeli a pěkné loutky i hry k tomu používali." G.T.: Rodný dům J. K. Tyla v Kutné Hoře, Světozor 1896, s. 946.
LS TJ Sokol 1920, Alšovo divadélko. 1945 vznik LS ZK MIRA. Rozsáhlá rekonstrukce divadla. Koncem 40. a začátkem 50. let prožívalo divadlo nejvýznamnější kapitolu své historie a patřilo ke špičkovým amatérským kolektivům. 1949 nastudovali Ze života hmyzu (bří Čapků).1953 uspořádali zájezdy do 17 míst pro cca 2.500 diváků. Na repertoáru např. Zlatovláska, Čarovné květiny (Lukeš), Mirek mezi broučky (podle J. Skupy a F. Weniga Hurvínek mezi broučky), Míček Flíček (Malík), Šuki Muki (Driml). Vedoucí souboru L. Znojemský zdramatizoval Wolkrovu pohádku O milionáři, který ukradl slunce, inscenace zvlášt úspešná. Do 1954 82 představení pro cca 7.500 diváků. 1955 se soubor z obnovenou inscenaci Ze života hmyzu účastnil přehlídky LUT.
1953 2 LS OB, 2 ŠS a 1 ZK.
Od 1947 v nově vybudovaném divadle LS Permoník, v 50. letech pro děti 3x týdně, také večerní programy. Od 1968 nová scéna podle požadavků náročných inscenací. Do 1968 se hrálo v tzv. staré sokolovně, poté specializovaná LS v prostorách Tylova divadla. Soubor garantem přehlídky Kutnohorské loutkářské dny, každoročně v podzimních měsících. LS Permoník působil do zač. 80. let.

1951 LCH ZK Mira: Tyl: Strakonický dudák
1955 LCH: Wolker - Znojemský: Ukradené slunce
1971 LCH: LS MěKS: Kment: Čertimlýn
1976 LCH: Marková: Ďáblův most
1977 LCH: Permoník MěKS: Šlechta: Dlouhou cestou do pohádky a tou krátkou zase zpátky

12. KUTNOHORSKÉ loutkářské dny (programový leták, MKS Kutná Hora, 1980).
JAK jsme pracovali.ČsL 1954, č. 10.
JELÍNEK, Z.: Padesát let loutkové scény v Kutné Hoře. ČsL 1970, č. 12.
JUŘENA, Z.: ZK MIRA Kutná Hora, ČsL 1955, s. 50.
KRÁSNÉ město, kulturní a propagační věstník města Kutné Hory. 1949, č. 4- celé věnováno loutkové scéně.
KUTNOHORŠTÍ loutkáři v Praze. ČsL 1949/50, č. 5-6, s. 134, podepsáno jk.
MALÍK, Jan: Kutnohorská nadílka. ČsL 1969, č. 2.
Nesign.: Jak jsme pracovali, ČsL 1954 s. 233.
Novák, s. 30.
O LOUTKOVÉ scéně v Kutné Hoře. ČsL 1963, č. 3.
PETRÁNSKÝ, L.: Čestmír Pechr. Edice Profily, Tatran, 1982.
PÍRKO, J.: Loutkové divadlo kutnohorského Sokola, Kutnohorský kraj 12.4.1946, s. 2.
ŠEDESÁT let loutkářství v Kutné Hoře. ČsL 1981, č. 2, s. 44, podepsáno L.Z.
VLACHÝ, K.: Loutkářství Pražského kraje, ČsL, 1953, s. 210.

ČsL 1973, č. 6, s. 14: LS Permoník: Hračky na cestách (Cinybulk).
ČsL 1974, č. 7, s. 156: Taškáři (Augusta).
ČsL 1975, č. 11, s. 260: Satiry.
ČsL 1976, č. 5, s. 113: Dlouhou cestou do pohádky a tou krátkou zase zpátky (Šlechta).


KVASICE, o. Kroměříž, Zlínský kraj
Od 1928 měla TJ Sokol i LD. 1954 vznik loutkové scény OB. Svépomocí vybudována marionetová scéna s lávkovou konstrukcí a dvěma bežícími pásy.

Z činnosti našich souborů. ČsL 1954, s. 62.


KYJE, o. Jičín, Královéhradecký kraj
1970 obnoven LS, scénu vyrobil uč. Petrásek. Pro činnost propůjčena místnost v požární zbrojnici. Vedoucí M. Knap.


KYJOV, o. Hodonín, Brněnský kraj
1981 LS Sluníčko SZK ROH Kyjov: Ťupínek (Wilkowský).


KYSELKA, o. Karlovy Vary, Karlovarský kraj
1964 LD ve staré škole v Radošově.


KYTLICE, viz též HILLŮV MLÝN, FALKNOV, MLÝNY, o. Děčín, Ústecký kraj
50. léta 20. stol. Loutková scéna OB .