Texty: Místopis českého amatérského divadla, Hesla Loutky A-D

MÍSTOPIS ČESKÉHO AMATÉRSKÉHO DIVADLA

výpisy z rukopisu

část hesla

loutkové divadlo

Obsah:

Model celého hesla

Zkratky

Části hesel o loutkovém divadle
Sestaveno z materiálů Alice Dubské, archivu ARTAMA, informací z obcí a od jednotlivých souborů. (Uvedena pouze bibliografie literatury specializované na loutkové divadlo - nikoli zdroje informující o divadle v obcích v širším záběru.)

Stav leden 2001
Určeno pro opravy, doplňování, návrhy obrázků, citací atp. Pokud místo není uvedeno, založte laskavě heslo a uveďte okres nebo jiné bližší určení. Prosíme o stručnost, záznam základních skutečností, nikoli však výběr, poznamenaný dobovými přístupy.
Do bibliografie zařazujte laskavě jen publikace a články pojednávající o vývoji nebo situaci souborů, nikoli reflexe jednotlivých představení.
Uvítáme zapůjčení vhodných obrázků.
Navrhované citace (např. hodnocení celkového vkladu souboru do vývoje loutkářství) označujte laskavě přesným označením pramene.

Opravy a doplňky vpisujte buď do textu nebo na protilehlou stranu.
Ideální je navrhované širší vstupy označit v tomto textu číslem a vstup napsat na počítači, poslat disketu nebo E-mail.
Přednostně prosíme o doplňky hesel A-M, N-Ž následně.

Konzultace postupu:
ARTAMA, P.O. BOX 2, Křesomyslova 7, 140 16 Praha 4 - Nusle,
Jiří Valenta, tel: 02/612 156 84-7, E-mail: artama.divadlo@volny.cz
Po 17 hod. a ve dnech volna: Tel: 02 / 573 247 17, E-mail: jiri-valenta@volny.cz


MODEL IDEÁLNÍ SKLADBY HESLA
(pokud není materiál, část hesla se vypouští)

NÁZEV MÍSTA a další geografické údaje
Připravené obrázky jsou v rámečku za nadpisem, texty jsou pracovní, zpracováno bude hromadně.

Stručný souhrn základních informací

Citace zajímavých dokumentů uvádíme v rámečku.

Účast na celostátních přehlídkách

Reprezentace v zahraničí

Hlavní zdroj informací

Bibliografie
Základní souborná díla
Sborníky a j. centrální prameny
Regionální a místní prameny
Periodika

Uložení dokumentů

Loutkové divadlo následuje za těmito údaji v oddělené části.
Vše ve stejném pořadí jako nahoře.


























Používané zkratky
(zkratky místních průmyslových aj. podniků do seznamu zkratek neuvádíme)


AMO Archiv města Ostravy
ARTAMA útvar pro neprofesionální umění Informačního a poradenského střediska pro místní kulturu v Praze
AS časopis Amatérská scéna
ASUT Armádní soutěž umělecké tvořivosti
BČAD Bibliografie českého amatérského divadla, bibliografický údaj pramene viz Úvod, Sborníky
BiblDÚ bibliografie Divadelního ústavu
BS baletní soubor
CČAD Cesty českého amatérského divadla, bibliografický údaj pramene viz Úvod, Sborníky
Cich soukromý archiv Libuše Červené, dříve Ciché, Ostrava-Hrušov
CP celostátní přehlídka
č. číslo
ČB Česká beseda
ČDLJ Československé divadelní a literární jednatelství
Čer soukromý archiv Františka Černého
ČL časopis Český loutkář
čLS časopis Loutková scéna
ČOB čtenářsko ochotnická beseda
ČOJ čtenářsko ochotnická jednota
ČOS čtenářsko ochotnický spolek
ČSČK Československý Červený kříž
ČsL časopis Československý loutkář
ČSM Československý svaz mládeže 1949-1969
ČSOL Československá obec legionářská
ČSPO Československý svaz požární ochrany
ČSR Československá republika
ČST Československá televize
ČSŽ Český (československý) svaz žen
ČT Česká televize
DAMU Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze
DD dělnický dům
DDL Dětské divadelní léto Prachatice
DDM dům dětí a mládeže
DDOČ viz SDDOČ (Svaz dělnických divadelních ochotníků československých)
DDS dětský divadelní soubor
div. divadelní
DJ divadelní jednota
DK dům kultury
Dkl divadelní klub
Dkr divadelní kroužek
DLS dětský loutkářský soubor
DNM divadelní oddělení Národního muzea
DO divadelní odbor
Dok. dokumentace
DP divadlo poezie
DPM dům pionýrů a mládeže
drg. dramaturg, dramaturgický
drgie dramaturgie
DrKr dramatický kroužek
2. svět. v. druhá světová válka, období od anexe pohraničí 1938 po německou okupaci 1939 až po válku 1940-1945
DRS dětský recitační soubor
DrO dramatický odbor
DSZMO divadelní oddělení Slezského zemského muzea v Opavě
DS divadelní soubor - skupina - spolek
DSt divadelní studio
DST Dětská scéna Trutnov
DSÚ Dětská scéna Ústí nad Orlicí,
DSZ Dětská scéna Zábřeh
DT Divadelní Třebíč
DTJ dělnická tělovýchovná jednota
DÚ Divadelní ústav v Praze
FDTJ Federace dělnických tělovýchovných jednot
FEMAD Festival a dílna divadel pro děti, Poděbrady, Libice n.C.
FF filozofická fakulta
h. herci, hráli
HDJ Hrušovské divadelní jaro
hl. hlavně
Hlav soukromý archiv Michaely Hlavsové, Ostrava-Poruba
i. č. inventární číslo
IDM MŠMT Institut dětí a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
insc. inscenace
IPOS Informační a poradenské středisko pro místní kulturu v Praze
JDO jednota divadelních ochotníků
JH Jiráskův Hronov
jh. jako host
JKP jednotný klub pracujících
JNV jednotný národní výbor
JSŠ jedenáctiletá střední škola
JZD jednotné zemědělské družstvo
kART knihovna Artamy (IPOS)
ka karton
KaSS kulturní a společenské středisko
KC kulturní centrum
KD kulturní dům
KDL Kaplické divadelní léto
KDO krajský dům osvěty
KDP Krakonošův divadelní podzim - Vysoké n.J.
KDPM krajský dům pionýrů a mládeže
KDS DON knihovna Ochotnického souboru Divadla Oskara Nedbala Tábor
kDÚ knihovna Divadelního ústavu
kIPOS knihovna IPOS
KK knihovna Kabinetu pro studium českého divadla ČSAV (nyní v knihovně Ústavu pro českou literaturu AV ČR)
KKS krajské kulturní středisko
kM knihovna místního muzea
kn kniha
KNM knihovna Národního muzea
kol. kolektiv
KP klub pracujících
KPS-D krajský poradní sbor pro divadlo
kraj. krajský, -á, é
KrDO kroužek divadelních ochotníků
KSČ Komunistická strana Československa
KSÚA knihovna Státního ústředního archivu
KVČ kulturně výchovná činnost
KVD katedra výchovné dramatiky
KZ kulturní zařízení
L časopis Loutkář
LD loutkové divadlo ne lidový dům
LDB Langrův divadelní Bohdaneč
LDO literárně dramatické oddělení
LCH Loutkářská Chrudim
LS loutkářský soubor, loutková scéna
LŠU lidová škola umění
LUT lidová umělecká tvořivost
M muzeum
m. č. místní část
MČAD Místopis českého amatérského divadla
MěK městská knihovna
MěDPM městský dům pionýrů a mládeže
MěKS městské kulturní středisko
MěstNV městský národní výbor
MěÚ městský úřad
Míku časopis Místní kultura
MJF malé jevištní formy
MKd Městská knihovna Praha, div.odd.
MKS místní kulturní středisko
MLF malé loutkářské formy (dobový termín, zvl. 60. až 80. léta 20. stol.)
MLK Muzeum loutkářských tradic, Chrudim
MLÚ Masarykův lidovýchovný ústav
MNV místní národní výbor
MO místní odbor, místní organizace
MOB místní osvětová beseda
MOK místní osvětová komise
MOR místní osvětová rada
MRO místní rada osvětová
MSRD místní sdružení republikánského dorostu
MŠ mateřská škola
MŠR místní školní rada
MU Masarykova univerzita v Brně
ND Národní divadlo v Praze
Nd národní dům
NJ Národní jednota
NJP Národní jednota pošumavská
NJS Národní jednota severočeská
NK Národní knihovna - Klementinum
n. p. národní podnik
NP národní přehlídka
NP DpD národní přehlídka her (hraných dospělými) pro děti a mládež
NP DRRK národní přehlídka dětských recitátorů a recitačních kolektivů
NP RSDH Národní přehlídka ruských a sovětských divadelních her
NP SD Národní přehlídka seniorského divadla
NP ZLS národní přehlídka začínajících loutkářských souborů
NS Národní souručenství
NŠ národní škola
NV národní výbor
o. okres
OB osvětová beseda
ObKS obvodní kulturní středisko
OD časopis Ochotnické divadlo
Od osvětový dům
odb. odborný, odborně
odbor. odborový
ODi ochotnické divadlo
ODO okresní dům osvěty
ODP okresní divadelní přehlídka
ODPM okresní dům pionýrů a mládeže.
OJ ochotnická jednota
OK okresní knihovna
okr. okresní
OOR okresní osvětová rada
OKS okresní kulturní středisko
OkÚ okresní úřad
OKVS okresní (obvodní) kulturní a vzdělávací středisko
OLK okresní lidová knihovna
OMaG okresní muzeum a galerie
Ondr soukromý archiv Vlastimila Ondráčka, Karlovy Vary SČDO
ONV okresní národní výbor
OOD okresní osvětový dům (název užíván v 50. a 60. letech 20 stol.
OOS okresní osvětový sbor
OPM okresní péče o mládež
OPS-D okresní poradní sbor pro divadlo
os občanské sdružení
OS ochotnický spolek
OÚ obecní úřad
PC ART materiál je uložen v počítači ARTAMA
PF pedagogická fakulta
PKO park kultury a oddechu
PKS Pražské kulturní středisko
Pl plakát
PNP Památník národního písemnictví
PO pionýrská organizace
poč. počátek, počátkem
pol. polovina
Popelka Popelka Rakovník, národní přehlídka činoherního divadla pro děti
profes. profesionální
1. svět. v. první světová válka 1914-1918
PS pohraniční stráž
PS-D poradní sbor pro divadlo
PZKO Polski Zwiozek Kulturalno-Oświatowy (o ve slově Zwiozek má mít ocásek) Polský svaz kulturně osvětový
r. režie, režisér
RK rudý koutek
rkp. rukopis
ROH Revoluční odborové hnutí
s. strana
s. a. sine anno (bez označení roku)
SA soukromý archiv
SAL Skupina amatérských loutkářů SČDO
SČDO Svaz českých divadelních ochotníků
SČDU Svaz českých dramatických umělců
SČM Svaz české mládeže 1945-1949
SDDOČ Svaz dělnických divadelních ochotníků československých
SDH sbor dobrovolných hasičů
SDO spolek divadelních ochotníků
SdružK sdružený klub
SDS stálá divadelní scéna
SK sportovní klub
SKP sdružený klub pracujících
SOA státní oblastní archiv
SOkA státní okresní archiv
SOU střední odborné učiliště
SRPŠ Sdružení rodičů a přátel školy
SSM Socialistický svaz mládeže 1970-1989
st. starší
STD Sdružení pro tvořivou dramatiku
STM Soutěž tvořivosti mládeže
STMP - Soutěž tvořivosti mládeže a pracujících
stol. století
Str soukromý archiv PhDr.Milana Strotzera (Artama)
svět. v. světová válka
SVK státní vědecká knihovna
SZK spojený (sdružený) závodní klub
ŠD školní družina
ŠP Šrámkův Písek
ŠrS Šrámkova Sobotka
ŠS školní (školský) soubor
TJ tělovýchovná jednota
uč. učitel (-ka)
ÚDLT Ústřední dům lidové tvořivosti
ÚDLUT Ústřední dům lidové umělecké tvořivosti
UK Univerzita Karlova
ÚKDŽ Ústřední kulturní dům železničářů v Praze
ÚKVČ Ústav pro kulturně výchovnou činnost v Praze
ÚLK Ústav lidové kultury ve Strážnici
ÚLT Ústředí lidové tvořivosti
ÚMDOČ Ústřední matice divadelního ochotnictva československého (českého)
VŘSR Velká říjnová socialistická revoluce
VSVD Volné sdružení východočeských divadelníků
VŠP Vysoká škola pedagogická
VÚ vojenský útvar
vyd. vydavatel, vydával
WP Wolkrův Prostějov
zah. zahájen (-a, -o), zahájil (-a, -o, -i, -y)
zal. založen (-a, -o)
ZDŠ základní devítiletá škola
ZK závodní klub
ZS závodní skupina
ZŠ základní škola
ZUČ zájmová umělecká činnost
ZV závodní výbor






































*A

ADAMOV, o. Blansko, Brněnský kraj
DTJ hrávala U Drexlerů, v DD Federální jednoty proletářské tělovýchovy, TJ Sokol a ČSM v ubikacích proti nádraží, též v hotelu Skalní sklep.


ANDĚLSKÁ HORA, o. Bruntál, Ostravský kraj
LS 1954.


AŠ, viz též KOPANINY, o. Cheb, Karlovarský kraj
1946 zal. členy ZO KSČ při MNV Ašské loutkové divadlo. Do 1949 24 premiér, zájezdy, nejzajímavější období činnosti, soudobí autoři. 1951 Čert a Káča, Psohlavci. 1960 Ašské loutkové divadlo Jak Nesvárovští porazili draka. Zájezdy do okolních obcí. 1963 LS při MěOB - několik pohádek. Nepravidelná činnost skončila 1972. 1979 zal. Divadlo 99 SKZ Aš. Moderní pojetí repertoáru i provedení, 1980 zah. Pejsek a kočička. Pořadatelé loutkářských dílen 1986, 1987 v různých místech regionu. 1993: LS D 99, LS Loutka.

1988 LCH - D99+Pimprle Praha, Davidova prostopášnost

CČAD, s. 344.



*B

BAKOV NAD JIZEROU, viz též MALÁ BĚLÁ, o. Mladá Boleslav, Středočeský kraj
V místě působil loutkový odbor TJ Sokol. 1944-1945 obnoveno jeviště a evidována činnost.


BAVOROV, o. Strakonice, Budějovický kraj
LD zah. před 1912 hrou Oldřich a Božena. Dekorace a oponu maloval místní rodák akad. malíř Jakší. Hrál se také Don Šajn, Pan Franc ze zámku. Scéna zanikla asi po roce činnosti.
Bavorovským rodákem byl Jindřich Veselý (1885-1939), loutkář a literární historik, upravovatel a vydavatel her lidových loutkářů.

ARDYV: Jak jsme zřídili loutkové divadlo v Bavorově. ČL 1912, s. 149.
Expozice loutek Jindřicha Veselého v místním muzeu.


BECHYNĚ, o. Tábor, Budějovický kraj
397 BECHYNĚ: Josef Brůček byl autorem, režisérem, scénografem a vodičem loutky v inscenaci Zachraňte vojína Kuřátko, 2000. Foto Jaromír Erner
1955 zal. LS Duha. Zah. v závodě Keras, poté U Pichlů, ve Společenském domě, zde úpravami získali potřebné prostředí. Repertoár klasické loutkové hry, ale i současní autoři. Řada ocenění. 1980 studenti keramické školy LD Třináctery hodiny (Thurber), navázali na tradici i název LS Duha. Od 1993 studentský LS Tatrmani (3. fáze stejnojmenného souboru, předtím Sudoměřice u Bechyně) pod vedením Jos. Brůčka: např. 1993 Setkání (dle Wernische), 1994 5 variací na další pohádku pro Františku (dle Jirouse), 1998 Keltská pohádka (Coffey), 2000 Noční stráž (dle Němcové). 1994 LD i v DS Lužnice. 1991-2000 Faustování - národní přehlídka loutkářských inscenací pro mládež a dospělé s dílnou tvořivého loutkářství (s IPOS-ARTAMA).

1984 ŠP - LS Duha, Stříbrný tácek
1994 LCH, JH – Lužnice, na motivy Krapivina: Ostrov Dvid
1994 LCH – Tatrmani, Jirous: Pět variací
1995 ŠP, LCH – Tatrmani, Wernisch: Sežrané spisy
1998 ŠP, LCH – Tatrmani, Jacobs - soubor: Ondřej Coffey
2000 LCH, JH – Tatrmani, Brůček, Hrubín, Spilberk aj.: Zachraňte vojína Kuřátko

CČAD, s. 337, 340, 342, 387.


BĚLÁ NAD SVITAVOU, o. Svitavy, Pardubický kraj
LD v 50. letech 20. stol.


BĚLÁ POD BEZDĚZEM, o. Mladá Boleslav, Středočeský kraj
První LS v hostinci U lva. Domácky vyrobené loutky. Později se hrálo v sokolovně, opona s námětem Bezdězu. 1918-1922 Studentský kroužek pořádal loutková, maňásková představení. V 30. letech činné sokolské LD. 1938-1945 se nehrálo. S převedením sokolovny pod Stavostroj, převedena i LS, LD jedním z kroužků ZK Stavostroj, po jeho zrušení v ZK ROH Sepap. V 90. letech LD v majetku KS, umístěno v ZŠ, kde dětský loutkoherecký kroužek, odborná pomoc Zd. Pešán z Divadla z půdy Mnichovo Hradiště. Pohádky.


BĚLKOVICE, m. č. obce BĚLKOVICE-LAŠŤANY, viz též LAŠŤANY, o. Olomouc, Olomoucký kraj
1919 záznam o LD TJ Sokol. 1921-1922 zájezdy po okolí. 1933 obnova LD v Bělkovicích. Hrálo se i během války, v sokolovně, u Arbeitů, v Lašťanech v hostinci Parlament. 1941 do zákazu Sokola až 11 loutkových představení. V 60. letech se hrálo ještě ve škole.


BENÁTKY NAD JIZEROU, dříve NOVÉ BENÁTKY, o. Mladá Boleslav, Středočeský kraj
1993 LS Rolnička. 1999 setkání amatérských LD.


BENEŠOV, viz též KONOPIŠTĚ, MARIÁNOVICE, o. Benešov, Středočeský kraj
LD Akademického klubu v Benešově zal. 1910. 1925 plánovalo rekonstrukci hlediště se stupňovitou podlahou. TJ Sokol hrála LD ve 20. a 30. letech 20. stol.


BENEŠOV U SEMIL, o. Semily, Liberecký kraj
1930 LD první představení Vodníkova Hanička, v Benešově a okolí 80 her. 1935 koupila TJ Sokol zařízení putovního LD. Do 1940 50 her, pak zákaz. 1947 zřízena stálá scéna v budově školy. 1957 LD pod OB. 1967-1973 stagnace, pouze 1968 dvě představení. 1974-1990 SSM 55 her. 1994 znovu oživení, za rok 12 představení. 1930-1997 295 her ve 264 představeních. 1999 činný LS Jizeran.

Novák, s. 58.


BERNARTICE, o. Trutnov, Královéhradecký kraj
V 70. letech 20. stol. LS Sluníčko, 1974 Klubíčko pohádek (Hrubín, Čapek), 1976 pásmo scének a písniček.

ČsL 1974, č. 8-9, s. 206; 1976, č. 7, s. 160.


BEROUN, viz též ZDEJCINA, o. Beroun, Středočeský kraj
V 20. letech 20. stol. LD Sokola. Do 1924 LD spolku Jungmannova nadace, stálá velká scéna (výška 4m, hloubka 4m, šířka 7m) v kreslírně reálného gymnázia, považována za nejkrásnější LD Podbrdska. Vůdčí osobností výtvarník, prof. gymnázia K. Kobrle (1911 vymodeloval podle kreseb M. Alše soubor tzv. Alšových loutek, které Svaz přátel loutkového divadla předal k sériové výrobě). 1924 Podbrdská kulturní pospolitost pokus o navázání na gymnaziální tradici LS. Po 1939 se LD aktivizovalo. V pol. 50. let činný LS ZK ČSD, LS SNB a LS ZK Kotana. Maňáskový soubor odborného učiliště SPZ začal působit v sezoně 1955/1956 pod vedením K. Štorkána. Uváděl satirická pásma a hříčky pro děti, mj. Pepík loupežníkem (K. Horák). 1956 činné LD KDC Plzeňka. 1973 Sekce učitelek MŠ. LD činné i 1993.

1973 LCH - Sekce učitelek MŠ, Novák: O Palečkovi

CČAD 148.

HAVELKA, J.: Loutková divadla na Podbrdsku, L 1926/27, s. 199.
ČsL 1955, s. 65; 1956, s. 112 (BH).


BĚŠTÍN, o. Beroun, Středočeský kraj
Po 1953 se krátkou dobu hrálo LD.

Pamětní síň: Loutky místního LS.


bezděkov, o. Klatovy, Plzeňský kraj
LD 1910 ve prospěch Ústřední matice školské a NJP.


BEZDĚZ, o. Česká Lípa, Liberecký kraj
1946 loutková představení.


BÍLINA, viz též CHUDEŘICE, o. Teplice, Ústecký kraj
V 2. pol. 20. let pravidelně hrálo LD Okresní péče o mládež.

VESELÝ, J.: Masarykův lidovýchovný ústav a československé loutkářství. In: Práce a cíle naší lidové výchovy. 1929, s. 47n.


BÍLOVICE, o. Uherské Hradiště, Zlínský kraj
Vybudováno 1951. 1952 zah. LS OB, vedoucí Ant. Šiška, jediné představení Hračky na cestách.

M. R.: Co nám přinesl průzkum jednoho kraje, ČsL 1953, s. 106.


BÍLSKO, ,viz též ZÁLUŽÍ, o. Strakonice, Budějovický kraj
1945-1946 uč. A. Pavlová obnovila LD. Zakoupeny loutky a sehráno 6 her pro děti. 1947-1948 uč. Fr. Krejsa opravil a rozšířil staré loutkové divadélko a během roku sehráli učitelé několik her. 1954-1955 zhotovili pionýři za podpory ředitele školy O. Hofmanna a OB maňáskové divadlo, 1958-1959 pionýři 2x, 1962-1963 2x, 1963 vánoční maňáskové představení. Ve školním roce 1964/1965 2x představení maňáskového divadla.

Kronika národní školy Bílsko 1874-1947, 1947-1967.


BÍLÝ POTOK, o. Liberec, Liberecký kraj
1956 LS SRPŠ v okr. soutěži LUT.

ČsL 1956, s. 234 (BH).


BLANSKO, o. Blansko, Brněnský kraj
Do 1914 hrával zakladatel turistiky stavitel Fr. Křenek na dvoře svého domu, s ním ing. Lusk. Později ve staré škole v parku Boženy Němcové. Poté v přísálí nové sokolovny. Křenek - představitel Kašpárka. Dále v DD od 1953 ZK ČKD. Občas i v Katolickém domě. 1954 LS v ZK Metra.

ČsL 1955, s. 145.


BLATCE, o. Česká Lípa, Liberecký kraj
LS 1953-asi 1959, znovu 1961.


BLATNÁ, o. Strakonice, Budějovický kraj
Patrně se hrálo i dříve, doloženo až 1923 s příchodem Jar. Průchy. Byl propagátorem rodinného LD, vlastnil domácí loutkovou scénu (tzv. Alšovo divadélko). Jeho činnost vyvrcholila ve 30. letech. Napsal 45 her pro děti a mládež, 40 loutkových her, 10 her pro dospělé, 21 drobných výstupů. Přispíval teoretickými a praktickými radami do časopisu Loutkář. Zasazoval se o rozvíjení rodinného a školního amatérského LD. Zemřel v Blatné 1936. Za jeho učitelování školní LD, autor převážně Průcha. 1929 LS Církve československé na pražské výstavě - hrál převážně ve 30. letech. 1947 LS TJ Sokol, vedoucí K. Samec. Hráli U Hájků, později v sokolovně, po zrušení Sokola i jinde, např. Princezna Pampeliška, Bacilínek. Až do začátku 50. let vedle marionetové scény též maňásková scéna střediska Junáka (Průchová, Janáček, Jestřáb). Hráli v místě a v okolních obcích, též pro vysokoškolské brigády, Jak pejsek s kočičkou prali prádlo, Jak pejsek s kočičkou dělali dort, pro dospělé parodii Kecafán neb Hacafán, renesanční Frašku o kádi aj. Činnost souborů postupně mizela se zánikem Sokola a Junáka. 1953 hrála LD Pionýrská skupina ZŠ v Komenského, 1966-1969 loutkářský kroužek DPM, v 70. letech LS Rolnička, 1979-1980 na ZŠ loutkářský oddíl Pionýra.

JANÁČEK, Jiří - PRŮCHA, Jaroslav ml.: Jaroslav Průcha, učitel a spisovatel. Blatná, Městské muzeum, České Budějovice, Státní vědecká knihovna 1988. Zde bibliografie prací J. Průchy. kART.


BLÍŽEJOV, viz též LŠTĚNÍ, MALONICE, o. Domažlice, Plzeňský kraj
1951-1953 hrálo LD Rodičovské sdružení.


BLÍŽEVEDLY, o. Česká Lípa, Liberecký kraj
1960 zal. loutkářský kroužek. Činnost ukončil pravděpodobně 1970.


BLUČINA, o. Brno-venkov, Brněnský kraj

169 BLUČINA: Šípková Růženka, 1996 uvedena na LCH Foto Míčkal kART

170 BLUČINA: Doňa Lucia de la Packa, 1998 uvedena na LCH Foto Míčkal kART

264 BLUČINA: O svaté Dorotě. AS 1998, č. 1, s. 27.

1963 Divadelní a loutkářský soubor (DaLS), zal. H. Kratochvílová. Do 1997 27 premiér. Repertoár např. Kocour v botách, Popelka, O pejskovi a kočičce. LS 1970-1976, např. Míček Flíček, Káčátko, Šášulda a sluníčko. Jak šlo kotě na ryby, Neplač, muchomůrko, Kdo chce koťátko? Hastrmaní princeznička, O pyšné noční košilce, Ostrov pro 6000 budíků. Hrané texty publikovány v Mladé scéně KKS Hradec Králové, ve sbornících Malých loutkářských forem. Účast na LCH. 1977-1986 loutkoherecká skupina 1+1, z členů DaLS, např. Čmáranina a Čmáranice - účast na přehlídce v Otrokovicích, Jak si pejsek šlapal na jazyk - ve finále MLF v Praze, LCH a Čechova Olomouc, r. H. Kratochvílová. 1986-1988 - 3x H. Kratochvílové vydány sborníčky Malých loutkářských forem, a to KKS Brno, OKS Prostějov a OKS Brno-venkov. 1992-1998 DaLS OB, např. Sněhurka, Naše pohádky, Šípková Růženka. Účast na přehlídkách a soutěžích. 1987-1991 DLS Svazu invalidů, např. Sněhurka a sedm trpaslíků, Tři pohádky o drakovi. 2000 Divadelní a loutkářský soubor (DaLS).

1979 LCH - Skupina 1+1, Kdo chce koťátko?
1991 LCH - Skupina 1+1, Jak si pejsek šlapal na jazyk
1994 LCH - Skupina 1+1, Černá: Jak šlo kotě na ryby, Neplač muchomůrko
1996 LCH - OB Blučina, Feldek - Mašatová: Šípková Růženka
1998 LCH - LS Blučina, Kratochvílová: Doňa Lucia de la Packa
1999 LCH - DaLS OB, Ipser - Weissová: O ptáku vzácném...
DaLS OB, Anonym: Na jednom vršku
2000 LCH – DaLS OB, Florian, Kratochvílová: Tobiáš

DIVAHADLO - LCH 1996, č. 3, 4, 5.
MATOUŠEK, Mirko: Dětem je mít nápady dovoleno. Rovnost 22. 5. 1997. 1 s. kART


BLUDOV, o. Šumperk, Olomoucký kraj
Do 1957 hrál LD v sokolovně a poté Na nové Aug. Sedláček. Scénu i loutky si tvořil sám, ošacení jeho žena. Loutkoherci z různých spolků.


BOHATICE, o. Česká Lípa, Liberecký kraj
1956 LS národní školy.


BOHUMILICE, m. č. města KLOBOUKY U BRNA, o. Břeclav, Brněnský kraj
1954 LS v ZŠ.


BOHUMÍN, viz též NOVÝ BOHUMÍN, o. Karviná, Ostravský kraj
1948 vznikl LS ZK Drátoven. Hrál s marionetami hlavně starší loutkové hry. Z vlastních dramatických prací Psaníčko do Sovětského svazu. V 80. letech LS Zvonek při SK ČSD, vedoucí E. Kokyová. V 90. letech činný LS Klubíčko.

1992 LCH - LS Klubíčko, Andersen: Pasáček vepřů

ČsL 1955, s. 65.


BOHUSLAVICE U ZLÍNA, o. Zlín, Zlínský kraj
Ve škole byla 1959 zachovalá LS jako pozůstatek přenosné scény se závěsnými loutkami.


BOHUTÍN, o. Příbram, Středočeský kraj
Po 1918 provozovala LD TJ Sokol. Např. 1929 sehráli 17 představení.


BOJKOVICE, viz též BZOVÁ, KRHOV, o. Uherské Hradiště, Zlínský kraj
Zač. 20. stol. hrál LD lékař Tillich, sám si zhotovil scénu i loutky. Ty byly vytvořeny z několika vrstev nalepované gázy. 1936 divadélko i loutky vystaveny v Uherském Brodě.

ČECH, F.: Loutkářská kuriozita? L 1936/37, s. 20.


BOLERADICE, původně POLEHRADICE, o. Břeclav, Brněnský kraj
1949-1955 LS při ZŠ (hrál 2x měsíčně), na konci 50. let maňáskový LS Radost.


BOROTICE, o. Příbram, Středočeský kraj
1952 zal. LS.

ČsL 1953, s. 132.


BOROVÁ, o. Náchod, Královéhradecký kraj
Od 1930(?) v provozu školní LD. Bohatá činnost. V zimním období pohádky pro děti i dospělé téměř každou neděli.


BOROVÁ, o. Svitavy, Pardubický kraj
1995-dosud (1999) LS Budíček.


BOROVANY, o. České Budějovice, Budějovický kraj
1955 LS Jiskra ČSPO. Od 1970 na vlastní loutkové scéně (do té doby v malovaném sále zámku). 1995 LS Jiskra oslavil 40 let činnosti, na repertoáru 25 her, za 40 let více než 250 představení, 13x se účastnil Skupových Strakonic, 7x uspořádal v Borovanech loutkářský festival. LS činný i 2000, repertoár převážně tradiční loutkové hry pro marionety.

ZAVŘELOVÁ, Marta: Jihočeské loutkové amatérské divadlo. České Budějovice, Jihočeské muzeum 1982, s. 1.


Bořenovice, o. Kroměříž, Zlínský kraj
1959-1960 loutkové divadlo (marionety).


BOŘITOV, o. Blansko, Brněnský kraj
1919 příležitostně LD Sokola. V 30. letech na větší sokolské scéně uč. V. Kopřiva, který pro tuto scénu napsal i několik her.

Naše loutky 1932/1933, s. 57.


BOSKOVICE, o. Blansko, Brněnský kraj
Jedno z nejstarších v okrese. Čtenářsko-zpěvácký spolek Velen hrával na náměstí U Františků, čp. 15, potom v Panském domě (později hotel Záložna), v zahradě sokolovny čítárna s LD. Dřevěné jeviště 1907. Pro tuto scénku vyřezával loutky a dekorace Otakar Kubín, také Vladimír Tichý aj. 1912 na krajinské výstavě se hrálo pod stanem u gymnázia na Palackého náměstí. Divadlo též v obecné škole A. Švestka. Na zahradách hráli bratři Vaňkové. Velkou scénu, která zvítězila v celostátní sletové soutěži, vytvořil L. Schmid. 1979 zal. učitelky mateřských škol LS. Hrály i v širokém okolí včetně Blanska a Letovic.

CČAD, s. 99.


BOSONOHY, viz BRNO-BOSONOHY, Brněnský kraj


BOSYNĚ, m. č. obce VYSOKÁ, o. Mělník, Středočeský kraj
1907 Odi, Pan farář a jeho kostelník,1908 DS hasiči.

INFORMACE pro MČAD: Místopis okresu zprac. Frant. Černický. Rkp. 1999. PC ART.

STÁHLÍK, Josef - ŠARŠA, Karel: Přehled divadelního ruchu na Mělnicku. In: Mělnicko - z jeho života a práce. Mělník 1936, s. 105-107.

DNM: C 12.934, Pl, ODi, 1907.


BOŠOVICE, o. Vyškov, Brněnský kraj
Po 1948 činný LS v OB. 1982 v OB nový loutkářský kroužek, úspěchy na přehlídkách. 1993 LS.


BOZKOV, dříve též BOSKOV, o. Semily, Liberecký kraj
1997 LS součástí DS Sokola.


BRANDÝS NAD LABEM, m. č. města BRANDÝS NAD LABEM-STARÁ BOLESLAV, o. Praha-východ, Středočeský kraj
1859-1860 loutková představení kočovných divadelních rodin Třísků a Rochlů. 1924 loutkářský odbor TJ Sokol. 1953 zde působily 2 LS OB, 2 školní LS a LS Úsměv ZK Kovona 1955 postoupil do krajského kola soutěže LUT s vlastní hrou Dobrý den, zvířatka. 2000 LD Jiří Chour.

VLACHÝ, K.: Loutkářství Pražského kraje, ČsL, 1953, s. 210.


BRNO, o. Brno-město, Brněnský kraj
---Loutkové divadlo Brno-centrum a obecně

015 BRNO: LD Radost: Loutka Ondřeje Sekory, 1930, ex Jas, 1930, s. 20. maj. foto A. Dubská, kopie kART.

271 BRNO: LS Bedruňka. AS 1998, č. 2, s. 23.

273 BRNO: Robinson - Studio Dům. AS 1999, č. 5, s. 14.

V minulosti na 30 kolektivů. Dle historických materiálů se hrálo téměř v každé druhé ulici města.
1912 LD Tyršovy sokolské jednoty.1930 LD Našim dětem, v sále DD. Rozměrné jeviště (výška 3,5m, délka 5m, hloubka 1,5m), hlediště pro 800 diváků (+ galerie pro 150 diváků). Vůdčí osobností Ant. Turek, člen opery ND v Brně, sám maloval dekorace.
Na základech loutkového divadla rodinného typu (1924) 1930 vznik LS Jitřenka TJ Sokol, zah. Kašpárek a hastrman (Rudloff). Pravidelná činnost na technicky primitivní scéně na Stadionu. Po zákazu 1941 obnoveno 1948. Za 50 let více než 450 titulů, dobový repertoár, i náročnější, např. V. Sojka, J. Malík, K. Mašek-Fa Presto, F. Langer, B. Beneš Buchlovan. Zpočátku hráli marionetami na drátě, od 1935 marionetami na nitích. Na sklonku 30 let vznikaly v souboru rukopisné hry r. Vl. Švehly a výtvarníka R. Kučery. Od 1955 hráli spodovými loutkami. 1957 Veselé příhody, estrádní zájezdové pásmo, přestěhování divadla do Tučkovy ulice. S příchodem vedoucího, drg. a r. Fr. Píska 1967 a vybudováním dětského souboru vzrostla kvalita dramaturgická i inscenační. Např. 1971 Pan Sen, precizní zvládnutí techniky černého divadla, 1973 Šibal Zavřiočko (Pavlík) technická bravura, zvládnutí jevištního prostoru, 1975 Tři pohádky (Mikulka) svěží vynálézavé inscenování. Pískův režijní styl blízký monumentálnímu pojetí LD, zal. v 50. letech J. Malíkem v Ústředním loutkovém divadle, dramaturgicky i řemeslně profesionální provenience. Od 1997 jako Divadelní společnost Jitřenka, stálá činnost. Po Fr. Pískovi, r. a drgie jeho dcera P. Foralová. Náročnější loutkové hry.
LD Starobrněnské besedy činné i po 1945, za svou činnost získalo čestné uznání Masarykova lidovýchovného ústavu v Praze.
1947-1949 LD Radost, v Bratislavské ul. Vedoucím Vl. Matoušek, navázal na činnost břeclavské a zlínské Radosti. Experimentální scéna, kolektiv z pracovníků Výzkumného ústavu pedagogického (iniciátor Fr. Tenčík) a studentů konzervatoře, poloprofes. provoz, po 2 sezonách profesionalizace.
LS Ajdivadlo 1949 zal. při Vyšší uměleckoprůmyslové škole, vedoucí prof. Karel Langer. Studenti sami vyráběli dekorace i loutky (převážně dvojruční maňásky) a psali satirické a parodické scénky. Časté zájezdy po Moravě i Slovensku. Do soudobého loutkářství LS vnesl komediálnost a studentskou recesi, zasáhl do vývoje scénografie amatérských LS (konstrukce maňáskových scén, technologie prstových loutek). Z členů se později významně uplatnili na profes. scénách výtvarníci J. Majerová, K. Hlavatý, A. Mytysková a r. J. Jaroš. 1957 po reorganizaci školy soubor zanikl.
1999 Alternativní divadlo Polárka, ved. Jiří Skovajsa. 1999 Soubor amatérských loutkářů Bedruňka v saleziánské oratoři v Brně. Loutky i scénu si soubor vyráběl sám.

---Bibliografie LD k části Brno-centrum a obecně
CČAD, s. 138, 140, 149, 227, 230, 232, 324, 327, 329, 337, 343, 345.

Novák, s. 59-61.

BRNĚNSKÉ rolničky. Loutkové divadlo Sokola Brno I. Program. Nepravidelně, Brno 1948-1950. DNM: T 8778.
ČESAL, Miroslav: František Písek (Chrudimské profily). ČsL 1976, č. 4, s. 84-86.
DUBSKÁ, Alice: Loutkové divadlo Radost (1947-1950). In: Česká divadla. EDS. Též bibliografie, s. 244.
HARTMAN, Zdeněk: Loutkové divadlo Jitřenka DK ROH Zbrojovky Brno. Brno, DK ROH 1970. 36 s. MLK.
HULÁK, V.: Sezona skončila, práce pokračuje. ČsL 1955, č. 8.
LANGER, K.: Pět let brněnského Ajdivadla. ČsL 1954, č. 4, s. 50.
LAŇOVÁ, Jarmila: Jitřenka uprostřed sezóny. ČsL 1978, č. 4, s. 92.
LOUTKOVÉ divadlo Jitřenka DK ROH Zbrojovky Brno 1930-1970. Almanach ke 40. výročí, DK ROH Zbrojovky Brno 1970.
50 LET brněnské Jitřenky. ČsL 1980, č. 10, s. 233.
VAŇKOVÁ, L.: K činnosti experimentální loutkové scény Ajdivadlo. Časopis moravského musea 1983, s. 68.

---Části Brna, včetně specifické bibliografie

BRNO-KRÁLOVO POLE, o. Brno-město, Brněnský kraj

305 BRNO-KRÁLOVO POLE: Högrův Kašpárek v Uměleckém loutkovém divadle Radost, 1929.

LD Radost zah. 1929 v Husově dvoraně. Zal. bývalý bohoslovec, operní tenorista Valentin Šindler (stréček Křópal z Břochovan) se svým bratrem, operním a operetním tenoristou Václavem Šindlerem (Jozéfek Melhobó) a s basistou Zemského divadla v Brně Čihákem. Karel Höger - tehdy učitel v Lomnici na Tišnovsku - představoval Kašpárka. Jako výtvarník spolupracoval malíř Ondřej Sekora. LD navazovalo na rozhlasové pořady V. Šindlera, kterými zpopularizoval řadu komických moravských figurek. Mělo podobný ustálený soubor karikujících loutek např. Stréček Matěj Křópal z Břochovan, Pan Hypolyt Šebánek z Prahy, Joséfek Melhoba, Cvoček, Hnát, Patrčka ad., jež promlouvaly dialektem. Speciální repertoár, místo tehdy obligátních pohádkových loutkových her revuální pořady, např. Z Brna do Brna (O. Nový), Matěj Křópal z Břochovan v Africe (J. Horňák), Matěj Křópal z Břochovan v Praze (J. Čihák a V. Šindler). 1930 zájezd do Prahy.

BRNĚNSKÁ Radost, LS 1929/30, s. 234.
PACHNEROVÁ, M.: Loutkové divadlo jako výchovný činitel. Jas 1930, č. 2, s. 4.
VESELÝ, J.: Škrhola či Stréček Křópal z Břochovan. Lidové noviny 18. 1. 1930.


BRNO-LÍŠEŇ, o. Brno-město, Brněnský kraj
Sokolské LD zal. 1932. Do 1947 uvedeno (mimo okupaci) 122 představení.

LS 1946/1947, s. 79.


BRNO-ŽABOVŘESKY, o. Brno-město, Brněnský kraj
LD hrálo U Slabých, od 1913 ve spolku Sirotčí.


BRNO-ŽIDENICE, o. Brno-město, Brněnský kraj
LD se hrálo v národních školách. LD Kamenačky 2, vedoucí p. Pivoňka, členy Fr. a Jarmila Kurandovi (Jarmila později Státní divadlo Brno), M. Bukovanská (Divadlo v Novém Jičíně). LD U křížku v Jamborově ul. č. 61, vedoucí M. Klapalová. LD v Tyršově škole v Kuldové 38, ved. Zd. Pospíšil, členkou Vlasta Fialová (později Mahenova činohra Brno). Od 1940 LD v NŠ Balbínova ulice. Sokolská jednota LD Hvězdička, hrála v kině Hvězda, vedoucí manželé Šmardovi, 73 loutek, velká knihovna loutkových her. Po 1948 většina těchto LD postupně zanikla.
Poč. 50. let agilní LS ZK MEZ Vývoj. 1952 Nejkrásnější Holubička (Hirsch), 1953 na festivalu LUT Zlatovláska (Kainar), 1954 úspěšná inscenace Čínské pohádky (L. Tittelbachová). 1955 Velký Ivan (Preobraženskij, Obrazcov) r. Fr. Písek, výprava Boh. Mlýnek, přesvědčivé loutkoherecké výkony. 1957 Kouzelný kvítek (Karnauchová, Brausevič), O chaloupce z marcipánu (Augusta). Účast na LCH 1952, 1954, 1955, 1957, 1960.

BEZDĚK, Zdeněk: Režijní a herecká práce na Festivalu. ČsL 1953, s. 266, foto za s. 288.

---Účast všech souborů z Brna-města na celostátních přehlídkách

1951 LCH - Ajdivadlo, Loutkové hrátky
1952 LCH - ZK MEZ Vývoj, Hirsch: Nejkrásnější holubička
1954 LCH - ZK MEZ Vývoj, Tittelbachchová: Čínská pohádka
1955 LCH - ZK MEZ Vývoj, Preobraženskij - Obrazcov: O velkém Ivanovi
1957 LCH - ZK MEZ Vývoj, Karnauchová - Brausevič: Kouzelný kvítek
1960 LCH - ZK MEZ Vývoj, Augusta: O chaloupce z marcipánu
1960 LCH - Vojenská akademie, Hladík: Tluče bubeníček
1968 LCH - Jitřenka, Lípa: Na vandru - Motovidlo
1970 LCH - Jitřenka, Daněk: Kouzelný vláček
1970 LCH - Jitřenka, Jaroš: Kašpárek domek staví
1971 LCH - Jitřenka, Srnec: Pan Sen
1972 LCH - Jitřenka, Pavlík: O sluneční panence a dešťovém panáčkovi
1972 LCH - Jitřenka, Středa: Čaroděj ze země OZ
1973 LCH - Jitřenka, Jaroš: Beránci a ospalý čert
1975 LCH - Jitřenka, Kákoš: O třech krásách světa
1975 LCH - Jitřenka, Mikulka: Zahrajem si na pohádky
1976 LCH - Jitřenka, Švarc: Město hraček
1976 LCH - Jitřenka, Truhlařík: Zrcadlo
1977 LCH - Jitřenka, Jaroš - Pololáník: Popelka
1978 LCH - Jitřenka, Borisová: Tajemství zlatého klíčku
1978 LCH - DDS Jitřenky, Lamkovi: Král Abeceda
1978 LCH - Jitřenka, Pavlík: Statečný koníček
1980 LCH - Jitřenka, Bezděk - Rödl: Generálská operka
1982 LCH - Jitřenka, Konopásek - Bartoš: Posvícení v Hudlicích
1985 LCH - Jitřenka, Jaroš - Pololáník: Popelka
1986 LCH – DOMINO – OKVS, Dyk: Smrt panenky
1988 LCH - LD Jitřenka, Kainar: Zlatovláska
1989 LCH - LD Jitřenka, Augusta: Krakonošův les
1990 LCH - LD Jitřenka, Černá: Cirkus pro dva a jednoho klauna
1993 LCH - LD Jitřenka, Vodňanský - Polák: Když jde kůzle otevřít
1994 LCH - LD Jitřenka, Polák - Augusta: Dlouhý, Široký a Bystrozraký
1995 LCH - LD Jitřenka, Čech: Drak
1996 LCH - LD Jitřenka, Tůmová - Kámal: Sněhurka a sedm trpaslíků
1996 LCH - Studio Dům, Tálská: Svatbičky aneb žonglování se smrtí
1999 LCH: D-Dílna Studia Dům, Defoe - Dombrovská: Robinson
1999 LCH: LD Meluzína,

---Zahraniční reprezentace všech souborů z Brna-města
Muzejní maringotka (LS)
1987 Dánsko: Aarhus, Mezinárodní festival divadla, tance...


BROUMOV, o. Náchod, Královéhradecký kraj

LS od 60. let,vedoucí J. Volhejn. Zhruba od poč. 80. let pod názvem BRUM. Činný i 1993.

1993 LCH - BRUM, kol.: Moje pohádka


BROUMY, o. Beroun, Středočeský kraj
1919-1940 pořádaly loutková představení 1919-1940 TJ Sokol, 1919-1939 DTJ, 1920 Osvětová komise, 1922-1937 FDTJ, 1923-1936 Národní osvobození, 1924 Sdružené spolky, 1928-1938 Sportovní klub, 1938 Dělnické divadlo, 1938 Civilní protiletecká obrana, 1919-1940 Obecná škola, 1939 Mládež NS.


BRUMOV, m. č. obce BRUMOV-BYLNICE, o. Zlín, Zlínský kraj
Poč. 50. let 20. stol. maňáskový soubor osmiletky, vedoucí D. Skoumal. Později M. Kroupová vedoucí maňáskového souboru. Pracoval s kratšími či delšími přestávkami. Poté vedoucí uč. Krupicová, LS vyznamenán odznakem Josefa Skupy. 101 představení na 61 místech republiky, včetně ČST, např. Svět naruby (první etuda), Broučci, Káčátko, Čert a Káča, Zvířátka na cestách, Dračí pohádky, Stvoření Adama a Evy. Od 1951 LS Ivana Vítka. 1953 v ZK MEZ úsek KVČ, vedoucí J. Pospíšil a V. Novák, např. O velké řepě, na přehlídce v Napajedlích, později zfilmováno. Pod vedením M. Kroupové např. Míček-Flíček, Koza Líza, Hračky na cestách, Kašpárkova odměna, Čertovy nevěsty. S pohádkou Zázračný strom, pták a živá voda na okr. přehlídce v Otrokovicích. 1963 ubývalo dospělých členů, vytvořen dětský kroužek. 1974 desetičlenný dětský soubor. Uspořádání loutkářských festivalů 1979 a 1980. 1982 Maňáskový kroužek při SZK MEZ, nejmladší dětský soubor v okrese, vedoucí M. Krupicová a r. I. Kostka. 1982 Pohádka o obrovi, Čert a Káča, Jak se Honza stal králem. 1983 Kuk, Fu, Muk a Začarovaný les.


BRUNTÁL, viz též KARLOVA PLÁŇ, o. Bruntál, Ostravský kraj
109 BRUNTÁL: Plakát loutkového představení Kašpárek straší, LS místní organizace KSČ. kART
1946-1947 zah. DJ LD v sále hasičského domu, později hráli v přízemí divadelní budovy. LD organizace KSČ v sále U halíře. 1955 LS při komunálním podniku Bruntál, Aladinova lampa, úspěch v kraj. přehlídce. Po 1958 v OB přípravy na LD. 1959 LS ZK ROH ČSD. 1960 LS OB zah. na nové loutkové scéně festival Olomouckého kraje. 1962 např. Vodník Pivoda (Langer). 1998 výstava Světem loutek k 45. výročí založení LS Krnováček.


BŘECLAV, viz též CHARVÁTSKÁ NOVÁ VES, LADNÁ, o. Břeclav, Brněnský kraj
Hrálo se před 1914. 1917-1919 loutkářský odbor Matice břeclavské. 1922-1925 při gymnáziu Družina Matěje Kopeckého a kmotra Alše. Nejvýznamnější etapa LD 1922-1938 za působení uč. Vl. Matouška. Zpočátku Alšovy loutky 25 cm, hrál hl. ve školách. 1927 zal. LD V říši loutek, zah. Dlouhý, Široký a Bystrozraký (J. Kopenec), nejprve obvyklý repertoár a průměrné inscenace. Pod vlivem J. Skupy Vl. Matoušek pokus hrát i pro dospělé a snaha o modernější výraz. Pořádán loutkářský kurz pro moravské LS. Inicioval zal. Spolku pro podporu loutkového divadla a 1930 vybudoval velkou scénu při Městské OB s 60 cm loutkami řezbáře Boh. Tichého z Poštorné, Kašpárkův výlet do XXX. století (B. Wunderlich). 1931 přejmenována na Radost při Městském osvětovém sboru. Spolupracovníky vedle B. Tichého hudební skladatel Vl. Ambros a výtvarník Fr. Mikeš. 1931 zájezd do Vídně s revuí Kde je ta naše písnička česká. 1927-1932 celkem 100 představení, každou neděli. Avantgardní scénování, použití voicebandu, expresivní svícení 1934 Svatební košile (Erben), 1935 Poštovní úřad (Thákur), 1936 Máj (Mácha) s původní hudbou Vl. Ambrose. Překonáváním dobového iluzivního pojetí se Radost zařadila mezi přední české LS. Zač. 1938 otevřena nová stálá scéna, ale po německém záboru Břeclavi Matoušek odešel do Zlína (kde zal. novou LS), rozpad Radosti. Obnovení 1946-1948 v městské knihovně (maňásky, marionety), pak v ČSM. 1950 rozpad souboru, obnova 1955, zah. O milionáři, který ukradl slunce (Wolker, Blažek), pod ZK ROH cukrovaru do konce 50. let, r. Fr. Krátký, výprava J. Říha, technik L. Marek. Nový LS Radost při DK ROH od 1983-dosud (marionety, hraje 3-5x ročně). V 80. letech současně působení loutkářského kroužku LŠU.

CČAD 138, 145, 146, 148, 149, 227.
DČD IV, s. 430; obr. s. 428. Výjev z Erbenových Svatebních košil. LD Radost, Břeclav 1934.

DESET LET břeclavské Radosti. L 1936/37, s. 159.
DUBSKÁ, Alice: Loutkové divadlo Radost Břeclav. Divadelní revue 1996, č. 2, s. 66.
DUBSKÁ , Alice: Loutkové divadlo Radost Břeclav (1927-1938). In: Česká divadla. EDS. Též bibliografie, s. 247-248.
KOTRČOVÁ, Milena - ZIKA, Jaroslav - MATOUŠEK, Mirko: Historie a současnost loutkářství v Břeclavi. Břeclav, DK ROH 1984. 38 s., 5 foto.
K. V.: Ze života našich souborů. ČsL 1955, s. 278.
VESELÝ, J.: Radost - loutkové divadlo Městského osvětového svazu v Břeclavi. L 1935/36, s. 88.


BŘEHY, o. Pardubice, Pardubický kraj
1960 utvořen při OB loutkářský kroužek.


BŘESTEK, o. Uherské Hradiště, Zlínský kraj
1937 MOK Naše pohádka a Perníková chaloupka (s Rodičovským sdružením). 1951 ŠS 4 představení.


BŘEZEJC, o. Žďár nad Sázavou, Jihlavský kraj
1930-1931 v průběhu školního roku 5 loutkových her.


BŘEZENEC, m. č. města JIRKOV, o Chomutov, Ústecký kraj
V 60. letech 20. stol. členové DS též v LS. Hráli v sále mateřské školy, 1 pohádka za měsíc.


BŘEZINA, o. Mladá Boleslav, Středočeský kraj
LD TJ Sokol asi 1955. LD SRPŠ zal. asi 1956.


BŘEZINY, m. č. města DĚČÍN, o. Děčín, Ústecký kraj
1978 LS Krajánek při JZD v Malšovicích, vznikl jako putovní, odtud název. Obdržel LS (původně 1949 dar z Českých Budějovic národní škole v Javorech). Cca po pěti letech si pořídil vlastní, prostornější, s níž cestoval po 50 místech. 1992 přesídlil do budovy Stanice mladých techniků a přírodovědců. 1993 účast na festivalu v Drážďanech, 1995 na loutkářské slavnosti na Hohensteinu. 1998 oslavy 20 let trvání, 7 členů.


BŘEZNICE, o. Příbram, Středočeský kraj
Tradice lidových loutkářů, 1875-1911 tu pravidelně hrála loutkářka Arnoštka Kopecká, vnučka Matěje Kopeckého, 1912 se sem přestěhovala a je zde pohřbena. LD hrály Orel a Sokol, též soukromníci. Sokolské loutky 50 cm, nyní v muzeu (předpokládaný autor řezbář Sychrovský z Mirotic). Orel hrál na faře, později v čp.73, každou neděli, loutky 30 cm. 1948 majetek Orla převeden do TJ Sokol.
Malá LD vlastnily rodiny, hrálo se i pro širší okruh diváků, např. Alšovo loutkové divadlo uč. R. Pavlů (nyní v muzeu). Kulisy tištěné, nábytek a doplňky podle tištěných návrhů od místního truhláře Hány. 1939-1945 LD NS v hostinci Na zelené. Po 1945 ve dvoře radnice. Loutky 50 cm, častěji maňásky, méně marionety.


BŘEZNICE, o. Zlín, Zlínský kraj
1929 první zmínka o LD ve školní kronice. 1947 LS TJ Sokol, brzy zanikla. 1952 školní LS soutěžní představení, vedoucí Korytář. 1953 otevření KD, další LD. LS OB, vedoucí Mir. Hanačík, 5 her pro děti a dospělé. Hostovali v okolí, hráli do zavření KD 1956. Po tříleté pauze LS TJ Sokol, několik let v sokolovně. 1959 loutkáři zařídili scénu v ČSM, vedení uč. Jelínková. 1965 scénu TJ Sokol převzala Kulturní a školská komise MNV, vedoucí L. Glombová. 1965-1966 3 představení, pak se LS rozpadla.


BŘEZOVÁ, o. Sokolov, Karlovarský kraj
Dlouholetou tradici LS Březovské pimprle obnovil 1993 LS Zvoneček, vedoucí Rud. Pekuniak. Ročně 2-3 hry, cca 6 představení.


BŘEZOVÁ NAD SVITAVOU, o. Svitavy, Pardubický kraj
Pamětníci (1999) připomínají snahy o obnovení předválečného LD (do 1938).


BŘEZŮVKY, o. Zlín, Zlínský kraj
1950 LS národní školy dvě představení. Vedoucí ředitel školy Ed. Urban.


BUKOVICE, m. č. města JESENÍK, o. Jeseník, Olomoucký kraj
1966-1967 LD ROH Pila Bukovice. Smíšený soubor. Hráli v místnosti odborů, od 1961 stálá scéna OB v Jeseníku. Hráli nejméně 1x za měsíc. Marionety koupené v Únanově, dekorace místní.

KADLEC, Miroslav: České amatérské loutkové soubory v Jeseníku po 2. světové válce. Rkp. pro MČAD 2000. 2 s. kART.


BUŠTĚHRAD, o. Kladno, Středočeský kraj
LD Sokola každou neděli odpoledne. (V určitém období děti chodily s hrníčkem, do kterého jim pořadatelé nabídli kakao.) V souboru řezbář Fr. Rott. Zánik 1941. 1945 obnoveno, 1947 ukončilo.


BUTOVICE, m. č. města STUDÉNKA, o. Nový Jičín, Ostravský kraj
1950-1975 loutková scéna ZK ROH Vagónka Tatra Smíchov, 45 inscenací, 65 repríz, r. E. Říhovská, scénografie výtvarník K. Říhovský. Osobnosti také R. Dostál, A. Wachtl, manželé Hartabusovi, A. Nadrchalová.

HRNČÍŘ, B.: Vsetínská přehlídka. ČsL 1954, s. 260.


BYSTRÉ (dříve BYSTRÉ U POLIČKY), o. Svitavy, Pardubický kraj
1933 hrály LD Sokola a Orla. 1945 obnovil činnost Sokol.


BYSTŘICE, viz též MOKRÁ LHOTA, RADOŠOVICE, o. Benešov, Středočeský kraj
Po 1918 upraven sál, kde začínalo ODi, pro LD a 120 diváků. Od 20. let nepřetržitá činnost LS . Od 50. let rozšířil OS SZK n. p. Interiér aktivity i o LS, od pol. 60. let jako LS ZK Nářadí. Osobnosti Lad. Jedlan, Fr. Havlíček. 5x účast na LCH. Pořadatelé Dnů loutkového divadla. 1999 LS při KS, též dětský LS.

1957 LCH - LS ZK Interiér, Macháček: Ženichové
1958 LCH - LS ZK Interiér, Klicpera - Němec: Hadrián na římse
1959 LCH - LS ZK Interiér, Havlíček Borovský: Král Lávra
1961 LCH - LS SZK, Aškenazy: Šlamastyka s měsícem
1963 LCH - LS SZK, Kipling: Bajky - Nebajky

CČAD 233.

BYSTŘICE POD HOSTÝNEM, viz též HLINSKO POD HOSTÝNEM, o. Kroměříž, Zlínský kraj
1917 LD TJ Sokol, 1941 činnost zakázána, 1945-1948 obnovena. LS Čs. Orla zal. 1923, aktivita zintenzivněla koncem 1924, průměrně 24 představení v sezóně.

L 1929/30, s. 86.


BZENEC, o. Hodonín, Brněnský kraj
Za 1. republiky vznikly v Bzenci 2 loutkoherecké scény, TJ Orel a TJ Sokol. Hrálo se 1931, kdy zakoupeno LD, 1933 obnoveno novými loutkami, používány ještě i v 90. letech. 1945 LD TJ Sokol Kašpárek hrálo v sokolovně každých 14 dní. Po 1948 obě LS zanikly. 1989 loutky sokolského divadla nákladem MěÚ restaurovány a dány do užívání obnovenému loutkohereckému sdružení Kašpárek. To od 1995 hrálo v ZUŠ 4x ročně. 10 členů, věkový průměr 35 let. Z původních 56 loutek TJ Sokol se zachovalo 22, jeviště se nedochovalo, bylo nutné vybudovat nové mobilní.



*C


CEHNICE, o. Strakonice, Budějovický kraj
Žákyně 8. třídy 1960 při oslavách Dědy Mráze sehrály loutkové divadlo.

Kronika obecné školy Cehnice 1885-1934, Kronika základní školy Cehnice 1945-1991.


CEREKVICE NAD BYSTŘICÍ, o. Jičín, Královéhradecký kraj
Od 1922 Osvětová komise pořádala U Čížků i LD pro děti. 1955 začala obnova LS.


CERHOVICE, o. Beroun, Středočeský kraj
1917 zal. LD obecné školy, 58 menších loutek, hrálo se v neděli, 6-10 účinkujících.

HAVELKA, J.: Loutková divadla na Podbrdsku. L 1926/27, s.199.


CIKHÁJ, o. Žďár nad Sázavou, Jihlavský kraj
1928 LS, 11 her.


CITICE (též CIDICE), o. Sokolov, Karlovarský kraj
V 60. letech DDS Dolu Přátelství.

1966 LCH - DS Dolu Přátelství, Beránková: Kachna a liška


CÍTOV, viz též DAMINĚVES, o. Mělník, Středočeský kraj
Zal. 1928. Používali 45 cm vysoké loutky, uvedli 53 her.


CVIKOV, viz též LINDAVA, TRÁVNÍK, o. Česká Lípa, Liberecký kraj
Od 1950 s přestávkami včetně konce 90. let 20. stol. LS Klubíčko, spolupráce s prof. AMU I. Anthonem, E. Kubíkovou a Naivním divadlem v Liberci. Kvalitní soubor, účast v soutěžích i na LCH. Stejně v 90. letech 20. stol. Divadlo loutkových omylů. 1981 zal. maňáskový soubor Kopretinka. 1983-1997 přehlídka Cvikovské dny loutek.

1981 LCH - Klubíčko KP ROH, Anthon: Perníkové narozeniny
1983 LCH - Klubíčko KP ROH, Anthon: Perníkový sněhulák
1990 LCH - LS Klubíčko SKP, Augusta: Muzikanti
1995 LCH - Divadlo loutkových omylů, Perraut - Cmíral: Kocour v botách
1997 LCH - D. L. O., Karko - soubor: Červotočí čaj



*Č


ČÁSLAV, o. Kutná Hora. Středočeský kraj
1911 zah. LS TJ Sokol Posvícením v Hudlicích. Činnost zastavena 1914 a obnovena po válce. 1922 vybudována v sokolovně stálá scéna s hledištěm pro 250 diváků. Během 10 let více než 800 představení, LD si získalo pozornost v rámci českého loutkářství, 1923 ukázková představení pro studenty učitelského ústavu, 1924 pro skupinu slovenských učitelů. K oslavám 500. výročí smrti Jana Žižky uvedena hra Slepý hrdina člena souboru K. Tyllera. 1929 nákladná rekonstrukce jeviště i hlediště.

CČAD, s. 138-139.

PETR, F. - TYLLER, K.: Stálé loutkové divadlo tělocvičné jednoty Sokol v Čáslavi. L 1932/33, s. 54-57.


ČÁSLAVICE, o. Třebíč, Jihlavský kraj
Při ZŠ Čáslavice-Sádek 1988-1995 DLS Smítko, vedoucí učitelé M. Čechová a Mil. Vyskočil.


ČASTOLOVICE, o. Rychnov nad Kněžnou, Královéhradecký kraj
1954 LS OB.

VLACHÝ, Karel: Loutkářství v Hradeckém kraji. ČsL 1954, s. 80.


ČEČELICE, o. Mělník, Středočeský kraj
LD zal. 1924, 25 cm loutky, 30 uvedených her.


ČELÁKOVICE, o. Praha-východ, Středočeský kraj
V 60. letech 19. stol. zde hrával LD pozdější herec a spisovatel Josef Jiří Stankovský. 1916-1917 LD Spolku paní a dívek. LS TJ Sokol zal. 1927, ročně cca 45 představení s loutkami 40 cm vysokými. 1940-1946 činnost přerušena. 1946 trvalá LS v sokolovně. 1952 převzal LD ZK Kovohutě, 1956 v sálku děkanství. Koncem 50. let zaniklo a bylo zničeno. 1944-1946 též loutkářský odbor DS Tyl. Po 1945 LD fy Volman (později TOS) hrálo v továrně v tzv. ”dřeváku”. 1958 přestěhováno do ZK, později do Kulturního klubu pracujících. 1945-1950 LS Junáka. 1975-1983, 1986-1987, 1989-1991 LD Tyláček. SAL SČDO vyhlásila Loutkářské letnice jako setkání loutkářských souborů všech typů z celé republiky 1994-1998. V 90. letech 20. stol. LS ZUŠ (ved. B. Vítovcová-Knapová) Tři sněhuláci, 1994 Život a umučení Ježíše Krista.

1994 LCH - ZUŠ, Pavlík: Tři sněhuláci

INFORMACE pro MČAD zprac. J. Špaček: Loutková divadla v Čelákovicích. Rkp. pro MČAD 2000. 1 s. kART.

ČESANÁ, R.: Loutková divadla Volného sdružení pěti pražských žup do konce roku 1930. L 1931/32, s. 70.
HRAŠE, Jiří: Obnovené Loutkářské letnice. L 1994, č. 8-9, s. 209.

M Čelákovice: Loutky LD TJ Sokol.


ČENKOV, o. Příbram, Středočeský kraj
Zač. 50. let LS ZK Železáren. 1953 vedoucími vojáci A. Štochl a Doucek, patronát nad souborem vojenské velitelství. To způsobilo rozkol v souboru. Noví členové nastudovali O domečku na kopečku (S. Maršak).


ČERADICE, o. Louny, Ústecký kraj
Školní LD zal. 1923, hrál správce školy a učitelé.

L 1928/29, s. 201.


ČERČANY, o. Benešov, Středočeský kraj
DTJ po několik let pořádala loutková představení v klubovně.


ČERNÁ, o. Žďár nad Sázavou, Jihlavský kraj
1974-1975 školní mládež 2 loutkové hry pro mateřskou školu.


ČERNÁ HORA, o. Blansko, Brněnský kraj
Z iniciativy uč. O. Součka 1929 školní LD. Uč. Souček maloval dekorace, uč. V. Kopřiva řídil hru. 1931 vylepšeno jeviště a konstrukce loutek.

KOPŘIVA, V.: Nová tanečnice školního loutkového divadla v Černé Hoře. Naše loutky 1932/33, s. 73.


ČERNÁ V POŠUMAVÍ, o. Český Krumlov, Budějovický kraj
1971-1975 školní maňáskový kroužek, občasné pokusy i později.


ČERNČICE, dříve ČENČICE, m. č. obce PETROHRAD, o. Louny, Ústecký kraj
LD Odbočka osvětového klubu Čs. národní demokracie zal. 1929.


ČERNOŠICE, viz též DOLNÍ MOKROPSY, VRÁŽ, o. Praha-západ, Středočeský kraj
Zač. 50. let LS. Vydala 3 č. vlastního časopisu Sokolský loutkář, redaktorem student Jiří Lorman.

MALÍK, Jan: Naše loutkářství a tisk. ČsL 1953, s. 206.


ČERVENÁ VODA, o. Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj
1946-1959 LD (původně sokolské). 1956 LS ZK Orban.

LOUTKÁŘSTVÍ na Jesenicku. ČsL 1954, s. 180.
HUBÁLEK, J.: Loutkářská beseda v Mohelnici. ČsL 1956, s. 188.


ČERVENÉ JANOVICE, o. Kutná Hora, Středočeský kraj
1956 LS OB. Z repertoáru např. Ostrov splněných přání (V. Cinybulk), Aladinova zázračná lampa (V. Simanov) ad.


ČERVENKA, o. Olomouc, Olomoucký kraj
1917 zakoupila uč. L. Pillichová LD, pravidelná představení za aktivní účasti dětí. Její pozdější manžel E. Stoklas napsal řadu úspěšných loutkových her uváděných i jinými soubory. LD v místě ještě po 2. svět. v.


ČERVENÝ KOSTELEC, viz též BOHDAŠÍN, HORNÍ KOSTELEC, LHOTA ZA ČERVENÝM KOSTELCEM, OLEŠNICE, o. Náchod, Královéhradecký kraj
Od 1922 LD Čs. Orla, od 1933 činnost zintenzivněla zásluhou Ad. Šrůtka a F. Bartoše, zrekonstruováno jeviště, pořízeny nové loutky (60 cm). Zah. hrou Kašpárek a čarodějnice (Sojka). 1937 úspěch původní hry Robinson Crusoe (Dráha), nápaditá r., využívající specifických možností loutkové scény. Po 1945 zal. LD Výraz. Vedoucími osobnostmi výtvarník Rud. Říha a Ad. Šrůtek. Loutky nápadité konstrukce i výtvarného pojetí. 1949 jednáno o profesionalizaci v rámci připravovaného komplexu Ústředního loutkového divadla (neuskutečněno pro emigraci Šrůtka). 1954 zal. LS Radost závodu Grafotisk a sehrány 4 hry. Od 1955 v bývalé orlovně, později ZK n. p. Severografia. S přestávkami v 60. a 70. letech stále, průměrně 4 premiéry ročně. Konec 90. let 20. stol. pod MKS, asi 15 členů. Účast na okr., kraj. a celostátních přehlídkách (Libčany, Olomouc). 1997 LS uspořádal 1. ročník regionální loutkářské přehlídky.

CČAD, s. 226.
LOUTKOVÉ divadlo orelské jednoty v Červeném Kostelci. Podepsáno J. Hr. L 1936/37, s. 132.


ČESKÁ KAMENICE, viz též KERHARTICE, o. Děčín, Ústecký kraj
LS zač. 50. let, vedoucí Špaček. 1954 24 představení. S inscenací Sůl nad zlato se 19členný soubor účastnil kraj. soutěže LUT. Do 1954 hrál v Sokolovně, 1975 obnovena činnost, do 1980 hrál Na kovárně. Od 1985 stálé jeviště v DK. 1958 LS OB, soubor Dětského domova.

FILIPI, J.: Loutkářství v libereckém kraji. ČsL 1951, s. 57.
ŠNAJDAUF, V.: O práci loutkářů v České Kamenici. ČsL 1955, s. 45.


ČESKÁ LÍPA, viz též ČASTALOVICE, DOBRANOV, DOLNÍ LIBCHAVA, DUBICE, STARÁ LÍPA, o. Česká Lípa, Liberecký kraj
1905-1938 LD TJ Sokol. 1945-1969 LS ZK Dopravy a spojů. 1952 hrou Nejkrásnější holubička (A. Hisch) otevřena LS pro 340 diváků. Budovat začal LD SNB, který již dříve pravidelně hrál pro děti, před dokončením předal scénu a fundus OB. 1954 se hrálo pravidelně. Z repertoáru 1956 Kaimovo dobrodružství (Cinybulk), Míček Flíček (Malík), Sůl nad zlato (Svatoň), Pyšná basa (Cinybulk).
1975-1989 LS Lípáček učitelek MŠ, 1979 maňáskový soubor ODPM, 1981- asi 1989 LS ODMP.

DVĚ premiéry v České Lípě. Podepsáno vlk. ČsL 1952, s. 122.
LOUTKÁŘSTVÍ na Českolipsku. ČsL 1956, s. 233.
O PRÁCI českolipských loutkářů. ČsL 1954, s. 91.
SVOBODA, F.: Než se otevře opona. ČsL 1952, s. 102.


ČESKÁ METUJE, o. Náchod, Královéhradecký kraj
50. léta 20. stol. LD PO školy, později stálé divadélko v KD, vedl M. Veihold. Zaniklo po zahájení pravidelného promítání kina.


ČESKÁ SKALICE, viz též MALÁ SKALICE, ZLIČ, o. Náchod, Královéhradecký kraj
1914 vznik LD TJ Sokol. Po 1918 znovu 1921. Hrálo se v měšťanské škole, loutky 50 cm, jeviště 280x150x230 cm. 30. léta 214 představení, soubor patřil k nejagilnějším LS v Podkrkonoší. Od 1928 vlastní sál v nové sokolovně. Po 1948 scéna přemístěna do obce Zájezd. 1955 znovu LD v ZK n. p. Kolora, na scéně s otočným jevištěm, s novým vybavením i loutkami (marionetami), později v ZK Boženy Němcové.

Novák, s. 39.

VESELÝ, Jindřich: Loutkářství na Náchodsku. L 1927/28, s. 15.


ČESKÁ TŘEBOVÁ, viz též PARNÍK, o. Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj
LD se v domácnostech a školách hrálo odedávna. Před 2. svět. v. LS TJ Sokol v malém sále Na skále. 1943 zal. J. Benátský LS pod Církví československou (za okupace název Církev českomoravská), 7 členů, hráli na malém loutkovém divadélku jen pro zvané, načerno. 1944 zhotovena větší lávková přenosná konstrukce pro závěsné loutky 50 cm. Od 1945 v DD, zah. Honzova maminka (Wenig), 15 členů. 1947 postavena dřevěná LS, název Úsvit. 1948-1959 ročně cca 30 představení, Zlatá rybka (Kučera), Pohádka z kouzelné obálky (Malík), Pivoňka králem (Fr. Čech). Loutky do 1952 ak. mal. J. Jozefík a dále J. Fojt. 1951 pod ZK ROH ČSD, účast na přehlídkách a soutěžích. Loutky J. Fojt. 1955 s hrou Hrdinové severu (Šnejderová) přes LCH na CP v Bratislavě, dále např. Zlatovláska (Kainar). 1958-1959 Aladinova lampa (Gernětová), loutky manželů Rohlenových do MLK Chrudim. Do 1978 celkem 85 her v 530 představeních pro děti, z toho 16 pro dospělé.
1945 zal. Fr. Navara LS Junáka, malé rodinné divadlo, dřevěná budova v Javorce, členy převážně studenti. Výtvarník St. Víša, návrhy loutek pro loutkové kabarety, specialita tohoto LD. Od 1945 vedoucí J. Krška. 1947 původní kabaretní pásmo Kabaret na nitích. V jednom kabaretu i scéna Kecala z Prodané nevěsty, kopie loutky věnována Obrazcovovi. Postupně pod PO, Komunálními službami, n. p. Perla a OB. Po odchodu Kršky vedoucí St. Ševčík, autor mnoha loutkových her. Výtvarník E. Majírek, r. M. Linhard. Do 1970 620 představení pro děti, 64 pro dospělé, na zájezdech 138, 16 členů.
1959 se oba soubory spojily. 1960 asanace obou dřevěných budov. 1960 zal. Fr. Navara zájezdovou LS pod Komunálními službami, hl. školní mládež, z jejích řad vyrostlo mnoho aktivních divadelníků (např. A. Gregar). 1960-1965 výstavba, 1966 otevřena víceúčelová Malá scéna, zařízení pro spodové i závěsné loutky. Na ní působil LS Úsvit, vedoucí J. Benátský. Dále LS vedena St. Ševčíkem, z členů LS v Javorce, r. J. Chudý. 1972 tamtéž zal. LS Marionet, vedoucí J. Kubišta a Vl. Mašek, pásmo O pejskovi a kočičce (J. Čapek). 1974-1986 krajské přehlídky LD.

1955 LCH - ZK ČSD, Šnejderová: Hrdinové severu

CČAD, s. 232.

BENÁTSKÝ, J.: Projev k Mezinárodnímu roku dítěte 1979, (historie LS Úsvit). Městské muzeum, č. 800/88, 1/615, K 1381.
ČESKÁ Třebová 1278-1978. Sborník vyd. k 700. výročí trvání České Třebové. Uspořádal Milan Mikulecký. TEPS Praha pro MěNV 1978. 112 s., foto příl.
ČESKOTŘEBOVSKÝ kulturní zpravodaj, 1970, č. 11, s. 12-13; 1972, č. 9, s. 5-7; 1974, č. 2, s. 6-7; 1975, č. 7, s. 8-9; 1976, č. 2., s. 10-11; č. 5, s. 14; č. 6, s. 14-15; 1977, č. 7, s. 12-13; 1978, č. 2, s. 13; 1986, č. 4, s. 19.
ČsL 1955, s. 92. Loutková scéna 1947/48, s.110.


ČESKÉ BUDĚJOVICE, viz též ČTYŘI DVORY, MLADÉ-ČERVENÝ DVŮR, o. České Budějovice, Budějovický kraj
Loutkářská tradice spojená s činnosti loutkářů Kopeckých. V 80. letech 19. stol. sem zajížděla Arnoštka Kopecká, vnučka Matěje Kopeckého, žil zde její bratr, loutkář Jindř. Kopecký (zemřel 1927). 1918 J. Kopecký prodal své loutky a celý fundus českobudějovickému Sokolu I. Několik členů Sokola se s nimi pokusilo hrát v hostinci U Hromádků, avšak teprve iniciativa škol. inspektora R. Vondrušky vedla k zřízení LS v sokolovně, kde se těmito loutkami hrálo od 1923 průměrně 30 představení za sezonu. Koncem 1. svět. v. začalo také LD Sokola II pod vlivem hry J. Kopeckého, který na jejich scéně U kotvy jh. předvedl Dona Šajna. Ve 20. letech hrála dále YMCA, DTJ, NJP ad. 1940 LS Svět loutek zah. v Pětidomí v restauraci U Holšánů revuí Co loutky dovedou, za okupace hrála o sobotách a nedělích v hotelu Grand. Každý týden nová hra, např. Jak se strašidla udejchala, Červená Karkulka, Kašpárek učí Matěje, Ze života hmyzu, i kabarety pro dospělé. Kampfova loutková scéna v sále restaurace Metropol na Mariánském nám. i o některých všedních dnech, Míček Flíček (Malík), Jak Janička zachránila bezhlavého rytíře (Cibuzar) aj. Na Pražském nám. LD v Husově sboru Církve českomoravské a LS U Petrinů. LS Sokola II na Lineckém předměstí na konci války zabrána německými úřady.
1946 LS Petrinum 2x v týdnu vedle Růženeckého kostela, mj. hra Svatý Václav. 1948 loutková činnost Sokola I na nově zřízeném loutkovém jevišti v Národním domě na Lidické tř. Později zal. stálé LDH v Hradební ulici, základ pro vznik profesionálního Malého divadla v Českých Budějovicích.
1961 LS Vojenské posádky. 1978 zal. LS učitelek mateřských škol (hry pro děti, autorská pásma), plošné loutky vlastní výroby.

1954 LCH - ZK Energetických rozvodných závodů, Kovalevskaja: Nikita - ruský bohatýr
1962 LCH - Vojenský soubor STÍNOHRA, Wolker: O milionáři, který ukradl slunce
1963 LCH - Vojenský soubor STÍNOHRA, Abé Kobo: Kouzelná křídla
1981 LCH - LS učitelek MŠ, Pavlík: Tři sněhuláci

CČAD, s. 101, 138, 227.

ČESKOBUDĚJOVICKÝ ”Svět loutek”. Podepsáno R. LS 1940/41, s. 13.
SKÁLA, K.: Loutkové divadlo Sokola I v Českých Budějovicích. L 1927/28, s. 58.
STARÝ, K.: Loutkové divadlo Sokola II v Českých Budějovicích. L 1927/28, s. 59.
ZAVŘELOVÁ, Marta: Jihočeské loutkové amatérské divadlo. České Budějovice, Jihočeské muzeum 1982, s. 1.

ČESKÉ VELENICE, o. Jindřichův Hradec, Budějovický kraj
1895 Čtenářsko-zábavní besedy zakoupil LD, loutky vysoké 1 m, principál J. Šácha. Zaniklo asi ve 20. letech 20. stol., loutky odvezeny do Vídně. 1948-1949 Rodičovské sdružení školy 16 her. 1955 zal. LD SRPŠ, 1958 (v ul. B. Němcové) otevřeno pod vedením Kopeckého hrou Vodníkova Hanička, hrálo se každou neděli.


ČESKÝ BROD, viz též LIBLICE, o. Kolín, Středočeský kraj
V 30. letech 20. stol. činnost LD Sokola. Vedoucí Em. Rada. 1952 otevřen Dětský dům, kde adaptací bývalé orlovny vznikla LS. Zah. hrou Kouzelný koberec (F. Čech), 1953 Velký Ivan (Preobraženskij, Obrazcov).

L 1937/38, s. 147; ČsL 1952, s. 88; 1954, s. 278.


ČESKÝ DUB, viz též SMRŽOV, STARÝ DUB, o. Liberec, Liberecký kraj
DS Loutkář zal. 1925 na české obecné škole. Hrál v orlovně. První zmínka o LS TJ Sokol z 1924, 1930 vybudováno divadlo v tělocvičně. Za 2. svět. v. nečinný. 1945 obnovena činnost pod názvem LS Ještěd při Kulturním klubu MěÚ, ukončení 1966. 1972 znovuobnovení LS Ještěd pod OB, vedoucí uč. L. Chvalinová, pohádka Oklamaný hastrman, později pod Kulturním klubem. Od 1983 pořádal festival marionetových loutkářských souborů. Ještěd do 1999 12 členů, 33 inscenací, 217 představení, časté zájezdy do okolí, účast na přehlídkách. Od 1982 v místě bienále Loutkářské letnice, pořadateli SAL SČDO a LS Ještěd.

CHVALINOVÁ, Ladislava: Loutkový soubor Ještěd. Rkp. pro MČAD 1999. kART.


ČESKÝ KRUMLOV, viz též NOVÉ DOBRKOVICE, o. Český Krumlov, Budějovický kraj
1955 zah. LS DO v sále bývalé tělocvičny. LS OKS zal. 1975, špatné technické podmínky, loutky vypůjčené z Malého divadla v Českých Budějovicích, provizorní prostory. Pozoruhodná výtvarná stránka inscenací. Od 1984 přehlídky, semináře, tvůrčí dílny přesahující okr. rámec, setkání loutkářů, pořadatel OKS Český Krumlov. První setkání při příležitosti výstavy loutkáře Karla Kroba (Okr. muzeum). Poté v Brloze, Loučovicích.

ZAVŘELOVÁ, Marta: Jihočeské loutkové amatérské divadlo. České Budějovice, Jihočeské muzeum 1982. 22, s. 4.


ČESKÝ TĚŠÍN, viz též DOLNÍ ŽUKOV, o. Karviná, Ostravský kraj
1928 LS Sokola uspořádalo 30 představení. LD Bajka zal. 1948 při hlavním výboru PZKO, představení pro české i polské obecenstvo, ved. Pavla Niedobová. 1954 LD i div. ochotníci DS Tyl, vedení V. Hlostou, na nové loutkové scéně.

JEŽEK, J.: Českotěšínská Bajka - padesátnice. Moravský den 26. 8. 1997, s. 10.
VESELÝ, Jindřich: Masarykův lidovýchovný ústav a československé loutkářství. In: Práce a cíle naší lidové výchovy, 1929, s. 47n.


ČESTICE, viz též NAHOŘANY, o. Strakonice, Budějovický kraj
1976 LS ZDŠ.

Nový LS. ČsL 1976, č. 2, s. 45.


ČÍČENICE, o. Strakonice, Budějovický kraj
OOS z Vodňan zapůjčil škole na týden LD. Učitelský sbor sehrál 4 loutkové hry.

Zlatá stezka 1931, seš. 10.

Obecná škola Čičenice: Kronika 1913-1933.



*D


DALEŠICE, o. Třebíč, Jihlavský kraj
DS TJ Sokol 1938-1939.


DAŘENICE, část obce LOUKOV, o. Mladá Boleslav, Středočeský kraj
1914 zal. MO Českého svazu přátel loutkového divadla pro Dařenice a okolí, asi do 1916.

INFORMACE pro MČAD: Místopis okresu zprac. Jan Šimonek. Rkp. 1998. PC ART.

SOkA Mladá Boleslav: OkÚ Mnichovo Hradiště, ka 197.


DASKABÁT, o. Olomouc, Olomoucký kraj
1922 zal. školní LD, bohatě vypravené tradiční loutky. Činnost ukončena kolem 1952.


DAŠICE, o. Pardubice, Pardubický kraj
DĚČÍN, viz též BĚLÁ, BOLETICE, BŘEZINY, BYNOV, FOLKNÁŘE, CHROCHVICE, KRÁSNÝ STUDENEC, KŘEŠICE, PODMOKLY, o. Děčín, Ústecký kraj

1923 zal. TJ Sokol, LD v Podmoklech, 1928-1938 v Sokolském domě v Děčíně (Hotel Praha). Po 1945 Lucernička, LS při KaSS, zal. ze zbývajících členů LS SEZ, se zbytky loutek, které se podařilo zachránit; 1961-1966 na jevišti městského divadla na Teplické ul.- pouze s marionetami; 1967-1970 Březiny (zřizovatel JZD Markvartice), poté rozpad. V pol. 50. let činný LS ZK ROH Karna. Pol. 70. let LS MŠ, Čarokreslíř (Šmejkal). Koncem 90. let 20. stol. LS Kašpárek. 1993 zal. v ZUŠ DDDD = Děčínský dětský divadelní dorost, ved. Jana Štrbová, Alena Pavlíková, do 2000 9 inscenací, souborem prošlo 25 dětí. Po omlazení 2000 název změněn na DdDd, též LD.

1995 LCH - ZUŠ, Ruck-Pauquetová - Štrbová: Když sedí měsíc na střeše
2000 LCH - DdDd ZUŠ, Šrut - Štrbová: Velice americká pohádka

ČsL 1956, s. 163; 1975, č. 6. s. 136.


DĚRNÉ, m. č. města FULNEK, o. Nový Jičín, Ostravský kraj
1927-1938 školní LD, 4-6 inscenací ročně.


DEŠENICE, o. Klatovy, Plzeňský kraj
1955 LS, zadaptoval si místnosti ve starém pivovaru, první představení Sůl nad zlato (Svatoň).

ČsL 1955, s. 135; 1956, s. 163.


DĚTENICE, viz též BRODEK, OSENICE, o. Jičín, Královéhradecký kraj
1920-1925 Kroužek ochotníků LD, vlastnil loutkovou scénu, půlmetrové loutky, vyřezané místním všeumělcem Č. Novotným. Hrálo se v přírodě i v sále Sokolovny o víkendech. Repertoár Král Ječmínek, Zázračný doktor Vitamin, Potrestaná zvědavost, Čert a Káča, Zázračné koření, Červená Karkulka, Svízel a Štěstěna, Tři bratři, Bacilínek, Strýček z Ameriky, Baron Prášil v republice ad.


DĚTMAROVICE, o. Karviná, Ostravský kraj
1948 zal. loutkový DrO TJ Sokol, Kašpárkův svět, působil i v 50. letech.


DIVNICE, m. č. města SLAVIČÍN, o. Zlín, Zlínský kraj
LS při národní škole. 1954 vedla Bož. Matoušková.

INFORMACE pro MČAD: Místopis okresu zprac. Hana Kuslová. Rkp. 1998. kART.

VOTÁNEK, Jaroslav: Kronika amatérských loutkářských souborů na Gottwaldovsku. Gottwaldov, OKS 1988. 102 s.


DLOUHÁ TŘEBOVÁ, o. Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj
30. léta 20. stol. LD v hostinci Na rychtě.


DLOUHOMILOV, o. Šumperk, Olomoucký kraj
LD zázemí mělo v sokolovně, velmi známé, loutky dodnes zachovány.


DOBRONÍN, dříve NĚMECKÝ ŠICNDORF, o. Jihlava, Jihlavský kraj

Za 1. republiky LS v Německém Šicndorfu, měl vlastní budovu (zbourána v 70. letech); zanikl koncem 50. let. 20. stol.


DOBRŠ, m. č. obce DRÁŽOV, o. Strakonice, Budějovický kraj
LD zakoupeno 1932, hry nacvičoval s dětmi řídící J. Novák, např.: O hloupém Honzovi, Čert a Káča atd. Též v 50. a 60. letech za působení J. Tesařové-Kramlové, např. Slavný mistr Kopřiva.


DOBRUŠKA, viz též CHÁBORY, KŘOVICE, o. Rychnov nad Kněžnou, Královéhradecký kraj
LS Čsl. Orla začal hrát 1929, samostatně od 1930. 1950 zah. LD Svět loutek ve starém pavilonu v Archebových sadech, později v podniku Stuha, marionety 50 cm vysoké. Spolupráce výtvarník S. Balcar, dramaturg O. Řehák. Do 1955 26 premiér, časté zájezdy do okolí. 1955 dramatizace Sněhové královny, dále Bezhlavý rytíř.

BALCAR: Loutkáři v Dobrušce. ČsL 1956, s. 52.
Hlídka loutkářů Čs. Orla. L 1930-1931, s. 247.
TLÁSKAL, J.: Svět loutek v Dobrušce. ČsL 1955, s. 16.


DOBŘANY, o. Plzeň-jih, Plzeňský kraj
V 60. letech 20. stol. aktivní LS OB.


DOBŘÍŠ, o. Příbram, Středočeský kraj
LD TJ Sokol zal. 1924, ročně průměrně 72 představení. 1940 rekonstrukce scény, bohatě vybavena světelnou technikou. V době německé okupace nastudovali Prodanou nevěstu. 1953 LS Svět loutek ZK ONV, zde soustředěna i poradenská činnost pro LS v okrese. 1953 ve městě celkem 7 LS.

ČESANÁ, R.: Loutková divadla Volného sdružení pěti pražských žup do konce roku 1930. L 1931/32, s. 70.
SOKOLSKÉ loutkové divadlo v Dobříši. ČsL 1940/41, s. 73. Podepsáno R. Č.
VLACHÝ, K.: Loutkářství Pražského kraje. ČsL 1953, s.210.


DOBŘÍV, o. Rokycany, Plzeňský kraj
Po 1945 zal. O. Brožík LD v sokolovně.


DOBŠICE, m. č. obce LIBOŠOVICE, o. Jičín, Královéhradecký kraj
Existence LS potvrzena 1955.

INFORMACE pro MČAD: Místopis okresu zprac. Jan Šimonek. Rkp. 1998. PC ART.

SOkA Mladá Boleslav: ONV Mnichovo Hradiště, ka 380.


DOKSY, viz též KRUH, OBORA, STARÉ SPLAVY, ZBYNY, ŽĎÁR, o. Česká Lípa, Liberecký kraj
1926-1928 LD NJS. 1951-1970 LS, 1983-1996 maňáskový soubor Budulínek, 1987-asi 1989 LS Lupínek DPM.


DOLANY, o. Klatovy, Plzeňský kraj
Ve 30. letech 20. stol. LS TJ Sokol. 1952 LS Výboru žen, později ČSČK, brzy zanikl. LS OB, aktivní v 60. letech, 1986 obnovena tradice ČSČK, zrekonstruována scéna, obnoven soubor loutek. Nadšení brzy opadlo a přestavení 1x za 2-3 roky. Od 1995 došlo pod vedením pí Foltové k zásadnímu zvratu. Dosud v LS převážně lidé nad 30 let, 1997 se vytvořila skupina mladých (kolem 15 let), kteří kromě loutkoherecké práce také sami psali hry a režírovali. 1998 LS vedla učitelka MŠ Kozáková.


DOLANY, o. Náchod, Královéhradecký kraj
DOLNÍ BEŘKOVICE, o. Mělník, Středočeský kraj
LD zal. 1928, 35 cm loutky, 19 uvedených her.


DOLNÍ BĚLÁ, o. Plzeň-sever, Plzeňský kraj
LS OB, aktivní v 60. letech 20. stol.


DOLNÍ BOUSOV, dříve BOHUSOV, o. Mladá Boleslav, Středočeský kraj
Školní LD zal.1923. Na zařízení se podíleli žáci školy, kteří také po dvouleté přípravě sami hráli. 1939 zmínka o hraní LD v kronice. Od 1950 LS SČM (nebo SRPŠ střední školy), např. Dobrodružství na měsíci, Kachňátko a Velký Ivan. 1960 Obcí baráčníků obnoveno LD, zaniklo v 80. letech.


DOLNÍ CETNO, m. č. obce NIMĚŘICE, o. Mladá Boleslav, Středočeský kraj
1898 hráno na rodinném loutkovém divadle dr. Kazifrase, nemohlo uspokojit velký zájem školních dětí. 1911 LD NJS, zakoupila loutky od řezbáře V. Šedivého z Kutné Hory, dekorace akad. malíř Boháček. LD vedl dr. Kazifras, hrály se pohádkové hry, Zakletý princ, Perníková chaloupka, Sůl nad zlato ad., i česká klasika, např. Paličova dcera.

CČAD, s. 99.

MAČENKA, F.: Loutkové divadlo v Dolním Cetně. ČL 1912, s. 95.


DOLNÍ ČERMNÁ, o. Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj
LD 1934 v dřevěném sokolském pavilonu.


DOLNÍ DVOŘIŠTĚ, o. Český Krumlov, Budějovický kraj
Od 1925 každoroční představení žáků menšinové školy. Od 1966: maňáskový LS Sluníčko, pod SRPŠ MŠ, od 1982 jako LS OB, zaměřený na nejmenší diváky, později též autorská zpracování pohádek rozehrávaných předměty. 1984 účast na kraj. přehlídce v Třeboni.

ZAVŘELOVÁ, Marta: Jihočeské loutkové amatérské divadlo. Průvodce výstavou. České Budějovice, Jihočeské muzeum 1982, s. 4.


DOLNÍ KALNÁ, o. Trutnov, Královéhradecký kraj
LS Kalenka 1976-1989. Mateřská škola: soubor cca 20 loutek - dřevořezba, práce Ladislava Cermana, Dolní Kalná. Soubor cca 30 loutek - papier-maché, zakoupeny od LS Sendražice, kulisy, rekvizity. (Vystavovalo Krkonošské muzeum ve Vrchlabí 1999.)


DOLNÍ KRUPÁ, o. Mladá Boleslav, Středočeský kraj
1956-1959 LD při osvětové jizbě, 1958 pořízena nová maňásková scéna.


DOLNÍ LHOTA, o. Zlín, Zlínský kraj
1947 evidován školní LS.

VOTÁNEK, Jaroslav: Kronika amatérských loutkářských souborů na Gottwaldovsku. Gottwaldov, OKS 1988. 102 s.

SOkA Zlín: Fond OKS č. 44
Školní kronika.


DOLNÍ LIBCHAVA, m. č. města ČESKÁ LÍPA,o. Česká Lípa, Liberecký kraj
1957-1962 LS OB.


DOLNÍ POUSTEVNA, o. Děčín, Ústecký kraj
LS zal. 1947 při OB, zakoupeno 60 loutek vysokých 60 cm. 1953 rekonstrukce jeviště. 1956 umístění v okr. soutěži LUT. 1961-1975 pod SKP, od 1962 stagnace. Od 1973 LS Proměna pod vedením akad. sochaře P. Mizery. 1975-1976 oprava budovy. 1977-1978 LS Pomněnka. 1989 rekonstrukce hlediště a jeviště, obnovení činnosti.Např. Kterak Kašpárek přemohl dva draky, 5-6 her ročně; soubor činný i koncem 20. stol. 1999 v Dolní Poustevně a německém Sebnitz 1. festival LD v Česko-Saském Švýcarsku.

PEČÍNKA, M.:Na samotném výběžku Čech. ČsL 1979, č 1, s. 21-22.


DOLNÍ RADECHOVÁ, o. Náchod, Královéhradecký kraj
1934 zal LD TJ Sokol, vedl J. Klimeš, první představení Posvícení v Hudlicích a v Praze, v sále A. Klesla. 1941 činnost přerušena, 1951 obnovena v bývalé Orlovně, Jak Kašpárek princeznu vysvobodil, od 1953 pod OB.


DOLNÍ ROŽÍNKA, o. Žďár nad Sázavou, Jihlavský kraj
LD postaveno 1939 ve škole, hráli rodiče, později i mládež, do 1949 každou neděli.


DOLNÍ ŘEDICE, o. Pardubice, Pardubický kraj
70. léta 20. stol. školní LD.


DOLNÍ SVĚTLÁ, m. č. obce MAŘENICE, o. Česká Lípa, Liberecký kraj
LS v 2. pol. 50. let 20. stol.


DOLNÍ ŽANDOV, o. Cheb, Karlovarský kraj
1962 LS, 1966 hraje jako Žandováček, např. Tři medvíďata, Honza a čert, Zkoušky čerta Belínka.


DOMAŽLICE, viz též HAVLOVICE, o. Domažlice, Plzeňský kraj
1905 Měšťanská beseda dobročinné představení. 1919 akademický spolek. 1924 LD válečných poškozenců, od téhož roku i LD TJ Sokol, činný i po 1945, na repertoáru mj. Broučci v dramatizaci J. Krejčíka. 1958 LS ZK ROH Pivovary (Havlíček), aktivní v 60. letech. 1969 z iniciativy r. Václava Berana v Akci Z vybudovaný nový objekt LD. Pravidelná představení každou neděli odpoledne podzim – jaro. Repertoár především starší původní hry. 2000 činnost LD pozastavena, příčinou nevyjasněné majetkové vztahy k budově. R. stále Václav Beran.

ČsL 1948/49, s. 122., LS 1949, č 7-8, s. 122-123.


DOUBRAVA, m. č. obce LIPOVÁ, o. Cheb, Karlovarský kraj
Koncem 50. a zač 60. let 20. stol. Maňáskový soubor PO (pionýrské organizace, tj. dětský) a ČSM. 1960 se zúčastnil kraj. kola STM.

INFORMACE pro MČAD zprac. J. Gregorová; Místopis okresu zprac. Anna Franková. Rkp. 1998. kART.


DOUBRAVA, dříve DOMBROVÁ, o. Karviná, Ostravský kraj
1922 zal. LS MOR, umístěna v Dětském domě. Zah. hrou Kašpárkův první krok do života (Čech), loutky vysoké 55 cm. Od 1945 jako Svět loutek, bohatá inscenační i publikační činnost.1976 např. Ostrov splněných přání (Cynibulk).

CČAD, s. 224.

ČTYŘICET LET Divadla loutek v Doubravě. 1922-1962. Doubrava, Důl Doubrava 1962. 16 s.
DVACETPĚT LET divadla Svět loutek v Doubravě. 1945-1970. ZK ROH dolu Doubrava 1970, 62 s.
SVĚT loutek. Oběžník loutkářského kroužku. Doubrava 1945-1959.
ZE SVĚTA loutek (1959-1962). Vyd. Redakční rada divadla Svět loutek v Doubravě. 5x ročně. KM:
Z 51 D 51.
ZPRÁVY návštěvníkům. Doubrava, Svět loutek 1948/49.


DOUBRAVICE, viz též ZÁLESÍ, o. Trutnov, Královéhradecký kraj
1926 zřízena stálá spolková LS TJ Sokol.

VESELÝ, Jindřich: Loutkářství v okrese Dvůr Králové nad Labem. L 1926/27, s. 177.


DRAŽICE, o. Tábor, Budějovický kraj
Za 2. svět. v. a několik let po ní hrával pro děti pan Knotek. Jeviště, dekorace i loutky vyráběl sám, hrával v pokoji svého domku.


DRNHOLEC, součást m. č. LUBINA, města KOPŘIVNICE, o. Nový Jičín, Ostravský kraj
LS Sokol, doložen 1924, 20 představení. 1946-1947 LS Orel.


DRNOVICE, o. Zlín, Zlínský kraj
1954 vedl loutkové divadlo Mir. Hofírek.

INFORMACE pro MČAD: Místopis okresu zprac. Hana Kuslová. Rkp. 1998. kART.
VOTÁNEK, Jaroslav: Kronika amatérských loutkářských souborů na Gottwaldovsku. Gottwaldov, OKS 1988. 102 s.


DROZDOV, o. Šumperk, Olomoucký kraj
Podle ústních zpráv hráno v obecné škole zřejmě již za 1. republiky.


DRŽKOV, o. Jablonec nad Nisou, Liberecký kraj
1929 školní děti O zakletém srdíčku, z výtěžku a půjčky bylo divadlo, částečně svépomocí, za podpory místních řemeslníků. Loutky 50-60 cm, první představení 1930 Honza orlobijec, do 1940 52 hry, 1941-1955 54 hry. Od 1955 pod ZK n. p. Technosklo, do 1963 22 předst., hráno i pro dospělé.


DRŽKOVÁ, o. Zlín, Zlínský kraj
Školní LS 50. léta 20. stol., 1952 účast v soutěži.

INFORMACE pro MČAD: Místopis okresu zprac. Hana Kuslová. Rkp. 1998. kART.

VOTÁNEK, Jaroslav: Kronika amatérských loutkářských souborů na Gottwaldovsku. Gottwaldov, OKS 1988. 102 s.


DŘEVOHOSTICE, o. Přerov, Olomoucký kraj
1912 Honza u Krakonoše, Tři zlaté vlasy děda Vševěda. 1915 Kouzelná zahrada, Sůl nad zlato. 1916 Tři zlatá jablka a jedna činohra. 1917 2 představení, 1918 4, 1919 2 představení.


DUBŇANY, o. Hodonín, Brněnský kraj
1970 zal. LS při ZŠ, vedoucí D. Sladká, 4-6x ročně pro mladší děti. Od 1981 vedla J. Šeďová, využití původních loutek vyrobených dětmi, např. Rozhádaná písmenka, Velký král a malá myš atd.
1977-1982: Maňáskové divadlo při SZK Ligniťan, r. H. Tomanová, asi 30 hříček pro děti, např. Chytrý králíček, Makové království ad. 1981-1991 obnoven LS ZŠ (č. 2), ved. S. Dobešová, kombinace činohry s loutkou, improvizace, např. O Šípkové Růžence, Pasáček vepřů, Duhové pohádky.


DUCHCOV, o. Teplice, Ústecký kraj
20. léta 20. stol. gymnaziální loutková scéna, výtvarník B. Metelka.


DVORCE, o. Bruntál, Ostravský kraj
LS po 1945. Též 1959.


DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM, o. Trutnov, Královéhradecký kraj
1840-1860 Paulus a Zelinka zal. LD v tzv. Eliščině domě na Tašenberku (1934 zbourán). LD TJ Sokol od 1913 každou neděli, loutky 40-50 cm. 1920 zal. L. Patera Volnou školu práce, v jejím rámci LS Kašpárkův svět, účinkovali členové DS Havlíček, hrálo se na různých místech (spořitelna, stará tkalcovská škola, tržnice, sokolovna atd.) i v okolí města na přenosném jevišti, každou neděli, hrál do zač.okupace. Od 1921 1x měsíčně v MŠ na Alšově divadélku, které darovala NJS. 1918-1921 a 1948-1950 Skautské loutkové divadlo, zal. S. Veselý, zpočátku hráno v bytě, od 1920 v tzv. Pilském mlýně, 1921 zničeno. 1948 obnoveno ve skautském domě.
1923-1952 LD Kašpárek Církve československé, působilo v hotelu U Hradeckých, od 1929 v Husově sboru. 1946 LD SRPŠ školy 5.května, 20 členů, 1x za 14 dní. 1949-1964 LD Česká Podhrať (Cvrndorf) pod hlavičkou Dramatického a vzdělávacího kroužku, 1950 věnováno obecné a mateřské škole, od 1951 pod podnikem Tiba Vorlech s názvem Radost. 1954 Dlouhý, Široký a Bystrozraký a Čert a Káča, zdramatizované členem souboru prof. Šilhánem. 1964 členové přešli do maňáskové scény spořitelny RK (1955-1971), po 1971 sloučení s divadlem Klíček, působili v budově teplárny, 1947-asi 1960 ve škole, později v hostinci U Rykrů. 1971- i 2000 LD Klíček, vznikl sloučením souborů spořitelny, 5. května a Č. Podhratě, působil v teplárně, od 1992 v Hankově domě, ved. J. Schrabalová.

VESELÝ, J.: Loutkářství v okrese Dvůr Králové nad Labem. L 1926/27, s. 177.
VLACHÝ, K.: Loutkářství v Hradeckém kraji, ČsL 1954, s. 80.


DÝŠINA, též DÝŠINÁ, DEJŠNÁ, o. Plzeň-sever, Plzeňský kraj
1956 činný LS ZK Západočeských strojíren a sléváren.

ČsL 1956, s. 260.