Texty: SOPROVÁ, Jana. Wild Wes mezi štaflemi. Recenze Jany Soprové na inscenaci Wes. Online. Web Jiráskův Hronov 11. 8. 2024

Recenze Jany Soprové na inscenaci Wes.

Soubor SUD má zjevné zalíbení v žánrových parodiích, jak už ukázal na letošním Hronově na příkladu Sherlocka Holmese a nyní nejlepšího pistolníka Západu Wese. A zdá se, že se do těchto témat pouštějí s chutí, což je z výsledku patrné. Práce souboru má několik předností – jednak má dispozici schopné herce, ale také muzikanty. A v neposlední řadě autory, což není až tak obvyklé. Lenka a Vít Chaloupkovi servírují ve svých textech, zjevně poučených konkrétními žánry, jejich autory, knihami, ale i filmy, divácky nenáročnou zábavu. Je ale zároveň chytrá, umí správně vypracovat pointy, příběhovou linku i jednotlivé charaktery postav.

Soubor je navíc pohybově disponovaný, takže se daří i nejrůznější pohybové gagy. V této inscenaci byl šťastný nápad zapojit štafle různých velikostí (využití štaflí na jevišti samozřejmě není žádné nóvum, je to rekvizita více než obvyklá), ale důležitá je je práce s nimi. Je jasné, že před usazením formy inscenace se hodně improvizovalo a vymýšlelo, jak nejrůznějšími způsoby štafle nejen použít, ale i vhodně – tedy srozumitelně pro diváky – je na jevišti komponovat. Vzhledem k tomu, že jsem seděla na balkóně, mohla jsem si tento prvek scénického řešení vychutnat. A tak se tu objevují štafle v „rolích“ nejrůznějších, jako koleje, jako koně, jako lodě či letadlo, rozmanité stavby, i jako „krycí“ zařízení.

Podobně šikovně, jak si rozumí herci s touto základní rekvizitou, si s muzikou počíná pěvecký sbor, který kromě hudby obstarává také rytmizující zvuky. A v neposlední řadě je tu důležitá role živé kapely, která určuje rytmus a modeluje proměny nálad. Režisérka Lenka Chaloupková zvládá práci na několika úrovních, v představení hraje na housle a zároveň jako „dirigent“ doslova dohlíží na své svěřence. Domnívám se, že některé pohybové gagy (s komentářem) se stanou doslova kultovními. To je případ chování a replik Tága (je to typicky sluhovská postava z rodu Sancho Panzy či Harlekýna), nebo celá role Kulky, kde hraje nejen slow motion dráha vystřelených kulek, ale především suše pronášený komentář k jednotlivým (ne)trefám. Na závěr festivalu (úplně poslední představení) to tedy byla taková příjemná tečka, jako když pojídáte Příborské oříšky z náměstí.

SOPROVÁ, Jana. Wild Wes mezi štaflemi. Recenze Jany Soprové na inscenaci Wes. Online. Web Jiráskův Hronov 11. 8. 2024. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/wild-wes-mezi-staflemi [cit. 2024-08-25]