Texty: MÁTL, Vladimír Altán. Pozor, zlý pes nekouše, ale pobaví! Rozhovor s Pepou Širhalem. Online. Divadelník.cz 13. 8. 2024

Divadelní soubor AMADIS patří ke stálicím české, tedy spíše moravské neprofesionální divadelní scény. Své oficiální sídlo nedávno přesunul do Popůvek u Brna, své hry ale uvádí na mnoha scénách. Soubor se skládá z mnoha výrazných tvůrčích osobností napříč celou republikou. Na letošním Moravském FEMADu – Divadelním festivalu Ludmily Cápkové v Kroměříži výrazně zarezonovala jejich inscenace Pozor, zlý pes!, se kterou vybojovali postup na celostátní FEMAD do Poděbrad. Nejen o aktuální inscenaci jsem hovořil s Pepou Širhalem, principálem souboru.

O Divadelním festivalu Ludmily Cápkové
Moravská větev Poděbradského FEMADu je starší než její mladší sourozenec v Plzni (BZŘ) a funguje již od roku 2008. (Letos tedy proběhl 17. ročník.) Festival pořádá Divadelní spolek Kroměříž ve spolupráci s Domem kultury Kroměříž. Hodnocení inscenací probíhá při moderovaných diskuzích, jichž se účastní členové souboru, mluvčí dalších zúčastněných souborů, skupina ze semináře Klubu mladých divadelníků, festivaloví diváci, novináři i zástupci z řad profesionálů. Specifkem této přehlídky je její tématizování. Mezi nejzajímavější patřily ročníky inspirované armádou, hnutím hippies, letní plovárnou, pyžamovou party či retrem v duchu socialismu. Vítěz moravského kola, postupuje stejně jako vítěz českého zemského kola, na FEMAD do Poděbrad. Kromě toho pořadatelé udělují cenu diváka, cenu mladé divadelní kritiky, novinářskou cenu a cenu pořadatelského týmu.

Pepo, já ti mám pocit, že se kolem mě v poslední době pořád objevuje Sherlock Holmes. Ve filmu, v televizi, na divadle, v knihách… Je to prostě trvalka, jistý fenomén. Mě jeho osobnost fascinuje, jak to máš ty? Jak se ti hraje Sherlock?

PŠ: Mě fascinuje taky. Seriál s Benedictem Cumberbatchem, který jsem před několika lety viděl asi tak patnáctkrát kolem dokola, nicméně byla asi poslední příležitost, kdy jsem se setkal se Sherlockem Holmesem. A proto jsem si říkal, že by možná bylo na čase, aby se Sherlock Holmes do mého života vrátil. Sherlock je sám o sobě něco speciálního – je to osobnost, kterou člověk musí zkusit nějak pojmout. Je to něco, o čem se říká, že je to „životní role“ a já si ji chci fakt užít.

Foto: Archiv souboru

Životní role „namyšleného fracka“
Já jsem se ho pokusil stylizovat do cumberbatchovsky laděného namyšleného fracka, který mluví hodně rychle a myslí ještě rychleji. Sice je to hlavní role, ale rozhodně není v celé inscenaci nejatraktivnější ani nejvtipnější. Chtěl bych ale, aby si diváci, až z divadla budou odcházet, řekli: „Jo, takhle jsem si toho Sherlocka vlastně vždycky představoval.“

Vaše inscenace vychází z divadelní hry autorsko-režijního dua Janků-Svojtka. Má za sebou hojné uvádění na českých profesionálních scénách (namátkou třeba Most, Cheb, Šumperk,…). Zde se zpravidla uvádí v celém názvu, tedy Prokletí rodu Baskervillů aneb Pozor zlý pes! To prokletí ti přišlo moc?

PŠ: To je pravda, naše inscenace je skutečně ve velké míře založená na divadelní hře pánů Janků a Svojtky. Nicméně když jsme přemýšleli nad tím, jak by se ta inscenace měla jmenovat, tak jsme se rozhodli pro ten kratší název, protože si myslím, že je takový zvučnější, údernější a je pro diváky tudíž i atraktivnější a přitažlivější.

Autorem úpravy jsi ty, nebo režisér Tomáš Hradil? Kdo byl další součástí tvůrčího týmu? A jsi spokojený s konečnou formou?

PŠ: Autorem převážné většiny úprav, které jsme v textu udělali, je náš dlouhodobý režisér Tomáš Hradil, který zná AMADIS opravdu velice dobře, takže se snaží přesně přizpůsobovat texty tomu, co právě potřebujeme. A navíc na této inscenaci už před nějakými 20 lety pracoval ve Velké Bystřici, i když ji tehdy soubor nedotáhl do konce. Ale už měl v hlavě to, co by chtěl dělat a jak by to mělo vypadat. Kromě něj nám všem hodně pomohly postřehy Pavla Dorazila a Michala Bílka, díky kterým jsme jednotlivé scény pilovali.

Foto: Archiv souboru

Každá komedie musí tikat jako hodinky
Každá komedie musí tikat jako hodinky, takže různé pohledy na věc a následná diskuse o tom, co by se dalo vylepšit, byla téhle inscenaci hodně ku prospěchu. A pak nesmím ještě zapomenout na naši „poloveřejnou pologenerálku“ ve Velké Bystřici, kam dorazila velká část rodiny představitele Dr. Watsona (Romana Tegela). Vůbec si nedokážete představit ten stres všech herců, když hrajete takovouhle bláznivou komedii v obrovském sále pro 8 diváků, kteří se občas pousmějí, a pak máte dva dny do premiéry. Ale byl to dobrý nápad. Otrkali jsme se a částečně spláchli nervozitu. A hlavně jsme ještě stihli odladit pár chyb, které na zkouškách bez diváků nebyly vidět.

Amadis je dneska v podstatě zavedená značka a vyznačuje se tím, že „nakupuje“ herce v blízkém i širokém okolí. Postupovali jste stejně i u této inscenace?

PŠ: Tak teď jsi to vystihl naprosto přesně. AMADIS funguje už dvacet osm let a já už o něm celkem dost dlouho říkám, že to není divadelní soubor v pravém slova smyslu, ale značka. Je to značka inscenací (zejména pak komedií), které chceme prezentovat do světa. Snažíme se o to, abychom drželi vysoký standard. Aby si diváci vždycky, když je pod inscenací podepsán AMADIS, mohli být jistí, že přijdou do divadla a budou se dobře bavit. Další velkou výhodou pak je, že se diváci nemusí dívat na stále stejné „ksichty“. A pro mě osobně je to super, protože můžu pracovat s mnoha neskutečně talentovanými lidmi, se kterými bych si jinak třeba jen povídal v baru po představení.

Diváci se chtějí bavit, a my také!
Musím říct, že jsem měl možnost vidět představení na Divadelní festivalu Ludmily Cápkové v Kroměříži a neskutečně jsem se bavil. Proč myslíš, že jsou parodie „Holmesovek“ tak úspěšné u diváků?

PŠ: Dneska je taková celkem složitá doba. Teda ono se to říká už spoustu let, ale dnes je opravdu vidět, že ve společnosti vládne hodně blbá nálada a lidi jsou spíš na sebe naštvaní a vypruzení, než aby si užívali života. A právě proto si myslím, že se teď víc než kdy jindy chodí rádi do divadla a do kina bavit. Právě proto jsou populární všechny možné komedie a parodie.

Nemusí to být jenom parodie „Holmesovek“. Možná proto se zrovna v Kroměříži naše představení tolik líbilo, protože všichni ti lidi přišli naladění na to, že si odpočinou od stresu z venkovního světa. A jak říkám, chtějí se bavit. Chtějí vidět něco, co je nebude deprimovat ještě víc, než třeba už jsou. A my se taky chceme bavit. Mám-li mluvit za sebe, tak si našeho Čoklíka moc a moc užívám celé ty skoro dvě hodiny. Ale jen tak mimochodem – nejvíc miluju scénu číslo pět. V té totiž nejsem a můžu se na ni v klidu dívat ze zákulisí.

Foto: Archiv souboru

Nabitý repertoár
V rubrice „přehled aktuálních her“ na vašich stránkách se skví 14 inscenací. Neznamená to snad, že všechny stále držíte na repertoáru, nebo ano?

PŠ: No, čtrnáct jich aktivních určitě nebude, ale pojďme si to spolu spočítat. Jako první je tu novinka „Pozor, zlý pes!“ (2024). Na repertoáru neustále zůstává jako dvojka crazy komedie „Od Silvestra do Silvestra“ (2022) – ta se bude hrát ještě spoustu let. Zůstaly nám i „Plný kapsy šutrů“ (2008), i když ty už jsou hodně v útlumu. Pak je tu revuální „Televarieté 2019“ (2018), o které je i po letech stále velký zájem. Byli bychom bez problémů schopní s pár zkouškami oživit i tragikomedii „Dva“ (2017), ta je v tomhle výčtu pátá.

Šesté jsou „Smíšené dvouhry“ (2011), které jsou na repertoáru také dlouhodobě a zůstanou tam i nadále. A jako sedmičku máme inscenaci pro děti „Kouzelné hrátky se zvířátky“ (2016). Co se týče ostatních inscenací, tam bychom při nějakém intenzivnějším zkoušení ještě dvě další hry dali do kupy, ale čtrnáct jich bohužel už opravdu není. Ale i tak je, myslím, sedm aktivních her docela slušná nabídka. A v příští sezoně by měla přibýt další nová komedie a také nová hra pro děti. Nic bližšího ale určitě neprozradím.

Překvapení ze šuplíku
Kde vidíš AMADIS za 10 let?

PŠ: Na tuhle otázku ti odpovím hned dvěma různými způsoby. Zaprvé: odhadnout v dnešní strašně rychlé době, co chci dělat za deset let, je fakt velice složité. Všechno se mění, všechno se kvapně někam sune, a nedá se vůbec odhadnout, co budeme dělat za rok, za dva, natož pak za deset let. Ale na druhou stranu mám v hlavě (respektive v šuplíku) pár textů, které bych chtěl pod hlavičkou AMADISu uvést. A nejsou to všechno jen bláznivé komedie, které jsou pro náš soubor víceméně typické. A taky vím o pár lidech, se kterými bych si v rámci našeho souboru chtěl zahrát. Některé z nich jsem už oslovil a jsme předběžně domluveni na budoucí spolupráci, takže možná se ještě budete divit, kdo všechno si pod naší hlavičkou zahraje. Ale jak říkám, nechte se překvapit.


Foto: Archiv souboru
Anotace (titulky) k inscenaci Pozor, zlý pes
Jiří Janků a Petr Svojtka: Pozor, zlý pes!
Bláznivá detektivní komedie na motivy příběhu o Psu baskervillském

Osoby a obsazení
Sherlock Holmes – Josef Širhal
Doktor Watson – Roman Tegel
Sir Henry Baskerville – Martin Vráblík
Dolores Stapletonová – Eva Annikki Peltonen
Doktor Mortimer – Pavel Dorazil
Zoolog Stapleton – Zdeněk Prokeš
Tajemný muž – Marian Zedník
Sluha Barrymore – Michal Bílek / František Kašpárek

Režie: Tomáš Hradil, datum premiéry 15. dubna 2024
Technická spolupráce – osvětlení a ozvučení: Pavel Doležal
Délka představení: 120 minut přestávka

MÁTL, Vladimír Altán. Pozor, zlý pes nekouše, ale pobaví! Rozhovor s Pepou Širhalem. Online. Divadelník.cz 13. 8. 2024. Dostupné z: https://divadelnik.cz/pozor-zly-pes-nekouse-ale-pobavi/ [cit. 2024-08-14]