Texty: KŘÍŽEK, Lukáš. LEVEL: Nedivadelní inťouš. PřeMostění - Žurnál 2019, č. 3, s. 5

Inscenace s názvem, který bych rozhodně nechtěl lámat do zpravodaje, plakátu či jakékoliv grafiky, nabízí určitý typ vděčné zábavy, která má jasné cílové publikum. Od ajťáků, přes geeky a inťouše až po kohokoliv, kdo nachází zálibu v komiksech, memech, 9gagu a vůbec celém popkulturním světě. Východiska této ne úplně debilní zábavy nabízejí bohatý a bytostně aktuální materiál, který si lze snadno zamilovat – právě díky bezprostřednímu komentáři toho, co se děje kolem nás a to nejen ve světě fikce.

Jeden týpek se formou speed-datingu snaží rozšifrovat, jak funguje komunikace mezi mužem a ženou. Sledem klišoidních stereotypů a základních neporozumění se rodí jakási snaha o vytvoření manuálu, jak zabodovat. To všechno tam v nějakých náznacích je, ale chybí tomu přesnost a pointa. Z jeviště se linou různorodé hlášky a všelijaké hinty, které skutečné vtipnosti nabývají pouze v okamžiku, pokud si tam dosadíte vlastní zkušenost, význam, asociaci něčeho vtipného, co jste už někde viděli. Všemu, co se tu říká, rozumím a docela se bavím, ale divadelně je to vyprázdněné. Na takové vtípky mám internet. Řeknu si je s kámošem, ukážu mu je na svém chytrém telefounu. Na divadle ale potřebuju mnohem víc.

Postavy jsou zde pouze věšáky na vtipy a hlášky, které ale nejsou nijak rozehrané, nemají dostatečný background a není naplněn jejich význam, Ve svém původním záměru to vlastně není hloupé, ale je potřeba vymyslet (a realizovat) skutečný inscenační klíč, svébytný divadelní jazyk. Obsah by tak nějak byl, ale kde je forma? Je potřeba dotáhnout situace, přizpůsobit „sitcomové“ a zkratkovité jednání. Jedna věc je vtipy vyprávět a druhá věc je těmi vtipy skutečně bavit. Ne tím, co nutně říkají, ale tím, jak a proč zaznívají.

KŘÍŽEK, Lukáš. LEVEL: Nedivadelní inťouš. PřeMostění - Žurnál 2019, č. 3, s. 5. Dostupné z: https://premosteni.eu/wp-content/uploads/2019/04/Zpravodaj_3_tisk_s.pdf [cit. 2024-08-14]