Texty: ŠVEHLÍKOVÁ, Markéta. Deník Leošky Kutheilové - na premiéře Divadla Brod diváci plakali a tleskali vestoje. Online. Kulturní portál města Uherský Brod 19. 11. 2019

DENÍK LEOŠKY KUTHEILOVÉ - NA PREMIÉŘE DIVADLA BROD DIVÁCI PLAKALI A TLESKALI VE STOJE
Divadlo Brod se rozhodlo oslavit 30 let svobody společně se svými příznivci. Přímo na neděli 17. listopadu připravilo premiéru hry Deník Leošky Kutheilové. Vlastně hned dvě premiéry, protože lístky na první ohlášený termín byly za tři dny vyprodány a tak se přidávalo ještě druhé představení.


leoška 2019.JPG

Knihu Deník Leošky Kutheilové napsala Blanka Kubešová. Kniha vyšla v exilovém nakladatelství Sixty-Eight Publisher v roce 1987. Pro divadlo ji zdramatizovala Petra Kohutová, režijně je pod inscenací podepsaný principál Divadla Brod Roman Švehlík.

Příběh se odehrává paralelně v současnosti a v padesátých letech dvacátého století. Tehdy i nyní zažila Leontýna Kutheilová zvaná Leoška velkou povodeň. Dnes stárnoucí žena se před ní schová na půdu, kde najde svůj dětský deník, do nějž se začte. Její zhmotnělé vzpomínky se pak odehrávají na jevišti a divákům dávají nahlédnout do temné doby, kterou mnozí z nich pamatují a která by se dnes měla s velkou naléhavostí a důrazem připomínat všem, kdo na zvrácenost komunistického režimu vzpomínají s nostalgií a větou, že tehdy bylo líp...

Velkou Leu, vypravěčku příběhu, ztvárnila Lenka Sasínová, její dětskou verzi - žákyni Leošku - si zahrála Viktorie Ondrášová.
Leoščinu rodinu, která se ještě stále nedokázala zcela odpoutat od ideálů první republiky, tvoří bratr Karel (Tomáš Kreisl), maminka (Lenka Škubníková) a otec – lékař (Dušan Zálešák).
Leoščiny spolužáky si zahráli Lucie Kubišová (židovská dívka Hedva Picková), Pavel Chramosta (Strnad, klackovitý synek majitele komunisty zabavené prodejny s kravatami) a Tomáš Hřib (Mareš, synek cirkusáků).
Soudružku učitelku Kašparovou, obdivovatelku Sovětského svazu a uvědomělou komunistku, která učí děti radostné sovětské songy (PUSŤ VSJEGDA BUDĚT SOLNCE) a nacvičuje „JOLKY" - vánoční besídky, aby pak sama skončila bůhví jak po zásahu svých ještě uvědomělejších spolustraníků, skvěle zahrála Marie Nešporová (třetí UKÁZKA z premiéry).

Někteří z herců Divadla Brod si střihli více rolí – židovskou matku Pickovou, jíž umírá dcera, přesvědčivě ztvárnila Dagmar Svobodová, která se se stejnou samozřejmostí v dalším obraze promění v babičku Leošky, odvážející svá vnoučata na venkov. Stejně tak Pavel Chramosta zvládá bravurně obě polohy – puberťáka i starce – dědečka Kutheilovic dětí, který bydlí u čáry a sem tam někomu napoví, kudy se dá dostat přes řeku a ostnatý drát. Jako například Kopečkářovi (opět Tomáš Hřib), kterému se ovšem útěk za svobodou nezdaří, je při něm lapen pohraničníkem (Radek Šašinka, který ve hře vystupuje i jako se tajemný pán v koženém kabátě proniknuvší do bytu Kutheilových i do školní třídy, kde žáci zrovna mění portrét prezidenta). A pak je tu ještě Monika Šavrňáková představující Smrt v mnoha podobách, často i lidských (milenka doktora Kutheila, příslušnice STB). Je všudypřítomná, tajemná a stále tolik nablízku všem.

Scéna je stálá, během přestavení se nemění. Je rozdělena na čtyři části, z nichž jedna představuje školu, druhá domov Leošky, třetí půdu a čtvrtá pak podle potřeby vlak, domov Hedvy, ordinaci doktora Kutheila, galerii, kino, tramvaj, prázdninový domek prarodičů i hraniční pásmo s ostatním drátem. Atmosféru ještě více navodí a podtrhuje promyšlené nasvícení a skvělá hudba.
Autorem krásné a naléhavé ústřední melodie je učitel uherskobrodské ZUŠ Tomáš Lekeš (s Divadlem Brodu spolupracuje už na několikáté inscenaci).

Divadlo Brod si v posledních letech zve téměř pravidelně ke spolupráci talentované žáky literárně-dramatického oboru brodské ZUŠky, v Deníku Leošky Kutheilové je to představitelka hlavní role Viktorie Ondrášová a její divadelní bratr Tomáš Kreisl.

„Inscenace Deník Leošky Kutheilové sice nese podtitul Komedie o velké vodě, nabyla ale poněkud temných odstínů. Za groteskními situacemi probleskuje světýlko tragiky běžného lidského života. A život je tragikomický. Náš malý svět jednotlivce je vždy ovlivněn velkým světem bezejmenného davu a ten nás vždycky semele," uvedl režisér Roman Švehlík.

Divadlo Brod se k tématu totality 50. let minulého století vrací podruhé. V roce 2002 uvedlo hru Vaška Káni Rychlé frézy, kterou si diváci velmi oblíbili, a dočkala se mnoha repríz. Divadelníci si v ní z doby dávno minulé dělali srandu, aniž by někoho soudili. Doba, v níž si připomínáme 30. výročí Sametové revoluce, je pro mnohé z těch, kteří na náměstí tehdy zvonili klíči a měli vizi lepší společnosti, dobou zklamání. Svět je přehlcen informacemi, pravda a lež se rozeznává stále složitěji, přichází čas oligarchů a tržní totality a lidé opět vychází do ulic, aby chránili to nejzákladnější – svobodu slova, možnost vlastního názoru a demokratické principy v politické kultuře.

Pokud jste premiéru nestihli, určitě navštivte některou z repríz, které Divadlo Brod připravuje na začátek roku 2020. Termín bude včas upřesněn.

FOTOGALERIE z premiéry

ŠVEHLÍKOVÁ, Markéta. Deník Leošky Kutheilové - na premiéře Divadla Brod diváci plakali a tleskali vestoje. Online. Kulturní portál města Uherský Brod 19. 11. 2019. Dostupné z: https://kultura.ub.cz/zpravy/na-premiere-Divadla-Brod-divaci-plakali-a-tleskali-ve-stoje?fbclid=IwAR3emaTOJNHMc2p2uSYNT5uoN0T0w6I1nQerFhR_noJBnfi0uniaGinZoPI [cit. 20240316