Texty: STRAŠÁKOVÁ, Olga: Přehlídka dětské recitace Bohumín, 17. 4. 2023. Deník Dětské scény, č. 0., str. 25-26, 9.6.2023.

Přehlídka dětské recitace
Bohumín, 17. 4. 2023

Svátkem radosti i poezie se stalo docela všední pondělí 17. dubna 2023, kdy se konalo krajské kolo přehlídky Dětské scény v recitaci pro Moravskoslezský kraj. Organizace se tentokrát ujala agentura TeRaSa, z.s. a garantem se stala Lucie Semančíková (učitelka LDO ZUŠ Karviná,
recitátorka, moderátorka, porotkyně soutěží, organizátorka okresních i krajských přehlídek WP a dalších kulturních akcí). Díky ní se podařilo smysluplně a radostně strávit celý den naplněný příjemnou atmosférou, krásou slova a jeho spolusdílením v prostorách sálu K3 v Bohumíně. A o tom, že to byl úkol nelehký, svědčí celkový počet dětských recitátorů, kterých bylo napříč kategoriemi celkem 73. K tomu je ovšem nutno připočíst i jejich pedagogický či rodinný doprovod. S organizací pomáhali také starší žáci LDO ZUŠ, nazvala bych je pravou rukou Lucie, kteří se stali zároveň milými průvodci celým dnem pro všechny zúčastněné. Postupující účinkující spolu s recitátory oceněnými porotou získali diplom, knihu a byli dekorováni keramickou medailí své kategorie. Společná fotografie byla samozřejmou součástí slavnostního vyhodnocení.
Lektorský sbor pracoval ve složení Jakub Hulák, Vít Roleček, Stanislav Nemrava A Olga Strašáková.
Dopolední 1. část přehlídky byla věnována 0.–1. kategorii, která je v tomto kole již nepostupová, nicméně v okresních kolech se „urodilo” 26 recitátorů, kteří tak měli možnost se v krajském kole představit, nahlédnout a vzájemně se inspirovat. Pro obě kategorie byla připravena společná hlasová rozcvička přímo na jevišti, kde se děti mohly rozpohybovat, uvolnit, hravou formou rozdýchat, rozrezonovat, rozmluvit, vyzkoušet si svůj hlas směřovat přímo k divákům.
V obou kategoriích zazněly texty zejména od Miloše Kratochvíla, Shela Silversteina, Daniely Fischerové, Jiřího Žáčka, ale objevil se i Jiří Trnka či František Hrubín a K. J. Erben.
V 0. kategorii porota ocenila Eduarda Růžičku s textem Jiřího Havla Nepořádný krtek a Zuzanu Pavlorkovou s textem Miloše Kratochvíla Výstava koček. K dalším oceněným tentokrát ve stříbrném pásmu patřili Mikuláš Janšta (J. Trnka: Zahrada) a Jakub Nerovský (M. Kratochvíl: Proč je pštros největší), čestné uznání si odnesli Lucie Kupková (D. Fischerová: Tuleni) a Jindřich Krč (L. Pavlásek: Zpěvák).
V 1.kategorii byla porotou oceněna Marie Veselá (Shel Silverstein: Děkuji,nechci) a Bára Mařádková (R. Křivánek: Správný kluk se nesmí bát), k dalším oceněným patřili Štěpán Tašner (M. Kratochvíl: Co lidi vidí), Matouš Pyško ( S. Silverstein: Bordelář). Čestné uznání bylo uděleno Michaelu Mrůzkovi (R. Malý: Kdo se těší na prázdniny), Sofii Kilhof (J. Žáček: Zabíjačka v Kotěhůlkách), Antonínu Skýbovi (K. J. Erben – Polednice).
Recitátoři obou kategorií přinesli úžasnou energii i chuť sdělovat s radostí, bezprostředností a beze strachu, i když obecně známé připomínky týkající se práce s veršem – „kolovrátkem” a intonační nepřesností, zbytečně používanými ilustrativními gesty byly nutné sdělit recitátorům i zde.
Po dopoledním rozboru textů s recitátory a porotou následovalo vystoupení recitátorů 4. a 3. kategorie, pro které byla taktéž připravena hlasová rozcvička spojená s pohybem po jevišti.
Začínala 4. kategorie, v níž se sešlo 16 recitujících, kteří přinesli svá témata, o něž se prostřednictvím své interpretace podělili s ostatními. Někteří dokázali sdělovat přirozeně, s nadhledem a lehkostí, přinášeli humor i radost.
Mezi oceněné s postupem porota vybrala Elišku Semančíkovou (D. Hilarová: Nemám žádné jméno – 1942) V přednesu úryvku z kapitoly autobiografické knihy Dagmar Hilarové, pojednávající osudový moment vztahu mezi židovskou dívkou a příslušníkem Hitlerjugend, projevila Eliška svou mimořádnou recitátorskou zkušenost a technickou dovednost. Jednotlivé situace pohnutého příběhu dokázala živě a barvitě předat divákům a přesvědčivě dovedla příběh až k závěrečnému vyústění. Působivost přednesu by mohlo ještě posílit civilnější a odlehčenější uchopení úvodní části – zatím recitátorka zbytečně brzy předznamenává závažný až tragický rozměr textu. Ve svém druhém vystoupení (Olga Tučková: Huši) se recitátorka velmi úspěšně pokusila interpretovat báseň v nářečí. I přes obtížnou srozumitelnost některých výrazů dokázala divákům zprostředkovat její humor i dramatický děj.
Druhou oceněnou postupující recitátorkou se stala Elen Honzlová (O. D. West: Starý had a žabí král; Olga Hejná: Samí chytří) – technicky velmi dobře vybavená recitátorka velmi čistě a poutavě převyprávěla africkou bajku a dovedla ji ke zdařilé pointě a závěrečnému poučení. Porota recitátorce doporučila pro Dětskou scénu ve Svitavách právě tuto bajku.
Oceněni diplomem poroty byli Laura Mellarová (I. Wernisch: Zvrhlík), Radek Neuwirt (I. Vyskočil: Proč se lidé bojí zajíců), čestné uznání si odnesli Jakub Zatloukal (J. Wittlin: První setkání s holčičkou), Waren James Honců (Z. Svěrák: Betlémské světlo).
Následovalo vystoupení 17 recitátorů 3.kategorie, z nichž porotu jednoznačně zaujala Tea Lotta Szpyrcová, kterou také vybrala k postupu na celostátní přehlídku Dětská scéna.
Jako svůj první text si recitátorka zvolila nonsensovou báseň francouzského básníka a vědce Charlese Crosse: Balada o uzeném slanečku z r. 1872 (zřejmě v překladu Jaroslava Vrchlického). Technicky dobře vybavená recitátorka dokázala textem zaujmout, postavila ho ale jen na principu kontrastu mezi vážně vyprávěným příběhem o zavěšení vysušeného slanečka na provaz spolu s mechanickým opakováním slov na konci každého verše a závěrečnou slokou, kde básník přiznává, že jde o provokaci. Mnohem víc proto recitátorka zaujala pozoruhodnou interpretací kapitoly z knihy Haló, Jácíčku, Daisy Mrázkové – Co můžeš sníst dnes, nenechávej na zítřek. I tento příběh vyprávěla s naprostou vážností, která ovšem skvěle odpovídá dětskému pohledu malého zajíčka na svět. Díky tomu dokázala předat humor textu, ale i jeho filosofický rozměr.
Jako druhá postupující recitátorka byla vybrána Eva Martínková (Alena Ježková: Ruce houslisty – „Skrz slzy se usmívám“, Jan Kunze: Poslední den v týdnu). Text Aleny Ježkové, líčící osudy židovské rodiny transportované do koncentračního tábora v Terezíně a potom kamsi dál, byl zjevně razantně seškrtán a působí poněkud fragmentárně. Recitátorka ho ale převyprávěla citlivě a působivě. Nepoddala se při tom sentimentu, který je v textu obsažen, přesto by možná některým situacím slušel ještě o trochu věcnější tón.
Porota v této kategorii udělila také několik čestných uznání, a to Davidu Vicanovi (M. Bystrov: Pestrá ryba), Ludmile Vondráčkové (W. Szymborska: Prospekt), Tadeáši Trzaskalikovi (M. Švandrlík: Jak tuleň začal štěkat), Amálii Kováčikové (J. Dvořák: Housenka a růže), Jiřímu Kabátovi (J. Schneider: Zrza).
Pozdní odpoledne v sále K3 patřilo 2. kategorii, a to z důvodu konání přijímacích zkoušek na osmiletá gymnázia. Představilo se 13 recitátorů, z nichž porota vybrala k postupu Barboru Veselou s textem Petra Nikla Holá pohádka. Známou nonsensovou hříčku Petra Nikla přednesla recitátorka velmi čistě, s potěšením a hravostí. Všechny verše měla podložené přesnou představou, takže si diváci mohli příběh skrytý za hrou se slovy užít společně s ní. Jisté rezervy lze vnímat v posledních slokách básně, zejména v pointě, která by mohla být výraznější.
Dalším postupujícím se stal Matyáš Novotný (Jiří Dvořák: Angrešt). Recitátor vynikl v rámci vystoupení recitátorů 2. kategorie velmi přirozeným, neokázalým projevem. Ve svém vyprávění anekdotického příběhu se spolehl na vnitřní představu a vyhnul se jakýmkoli vnějším efektům. I díky tomu velmi dobře zvládl dovést příběh k pointě.
Také v této kategorii udělila porota několik čestných uznání, a to Barboře Káňové (G.Rodari: Výchovně vzdělávací bonbón), Kláře Stachovské (S. Hrnčíř: O čem si povídáme v lednu), Mii Sznapka (J. Brzechwa Kos), Kateřině Theisové (J. Seifert První dopis mamince).
Naprosto naplněný den se nachýlil ke svému závěru. Věřím, že jsme si ho všichni užili a díky skvělé organizaci Lucie Semančíkové a jejího týmu se budeme těšit na příští setkání v následujícím roce.
Olga Strašáková