Texty: PIDRMAN, Petr Theodor: Přehlídka dětské recitace a dětského divadla Brno, 27.–29. 4. 2023. Deník Dětské scény, č. 0., str. 23, 9.6.2023.

Přehlídka dětské recitacea dětského divadla
Brno, 27.–29. 4. 2023

Knihovna Jiřího Mahena v centru moravské metropole hostila po dva dny recitační část krajské Dětské scény Jihomoravského kraje (organizovalo SVČ Lužánky). Oba dny (během kterých se představilo téměř osmdesát recitátorů) zasedal lektorský sbor ve složení Ema Zámečníková, Jiří Zajíček a Petr Theodor Pidrman. Inspirativní atmosféra obou dnů byla vyšperkována recitačními výkony na velmi vysoké úrovni.
Přehlídku zahájila nultá kategorie. V lektorském sboru jsme společně ocenili velmi zdařile zpracované texty, které byly velmi vhodně zvolené vzhledem k věkové skupině přednašečů. Ocenění si odnesli Max Bertók (Vojtěcha Jurik: Už se nebojím tmy), Marek Veselý (Michal Černík: Perníková chaloupka), Štěpán Čech (Ester Stará: Lekavá babička), Jolana Hořejší (Jiří Žáček: Aprílová škola), Barbora Kučerová (Asen Bosev: Hra na dvorku) a Růžena Šildová (Jiří Slíva: Výlet).
Věkově vyspělejší první kategorie svými výkony nijak nezaostávala. Mezi šestnácti recitátory jsme se v lektorském sboru shodli na šesti oceněních, která si odnesli Matěj Kabriel (Nevěsty: Miloš Kratochvíl), Přemysl Kyncl (Daniel Hevier: Zapomnětlivý parašutista), Theodor Bocek
(Miloš Kratochvíl: Popelka), Benedikt Lepka (Zdeněk Svěrák: O požáru mlýna), Elen Koutná (Jan Skácel: Uspávanka se sněhem a krásnou paní) a Aneta Bumbálková (Dušan Taragel: O lakomé Dorotce).
Z patnácti recitátorů ve druhé kategorii jsme volili dva postupující na celostátní přehlídku. První postup si převzala Ester Davidová, která posluchačům představila text Králíčkova rada od Daisy Mrázkové. Nejen, že recitátorka přednesla text srozumitelně s přirozeným projevem, ale
také v něm našla téma jinakosti a hledání vlastních odlišností, které je pro její věkovou kategorii velice blízké. Dalším postupujícím je Gabriel Velecký, který svým osobitým pojetím Charmsova Veselého houslisty předvedl interpretační vyspělost a nadhled nad textem jako takovým.
Ve třetí kategorii jsme ocenili vypravěčský talent a přirozený projev Marie Hladké v textu Všude byl, všechno zná, všechno ví od Jana Wericha. Do Svitav Marii doprovodí i David Hreňo (Jiří Kolář: Jak se stanu bystrozrakým), který zaujal lektorský sbor svou přirozenou vypravěčskou hravostí.
Z nejvyspělejších recitátorů jsme do národního kola přehlídky poslali Adama Havránka, který v pásmu Básně k nepotřebě Ernsta Jandla prokázal kromě intenzivního kontaktu s diváky i velkou míru hravosti a jistou dávku experimentálního nakládání s pomlkami a pauzami. Karel Hruška v úryvku z knihy Www.bez-bot.cz Ivony Březinové vyprávěl napínavou epizodu s překvapivě přirozeným klidem a uvolněním.
Třídenní přehlídka vyvrcholila v budově SVČ Lužánky, konkrétně v jejím divadelním sále „Ornis“. Sobota tedy patřila veskrze komorní divadelní části přehlídky. V lektorském sboru Jiřího Zajíčka vystřídala lektorka Marie Bravencová a čekaly nás celkem tři inscenace, každá svým způsobem velmi specifická.
Jako první se představili žáci čtvrté třídy ZŠ a MŠ Pramínek, o. p. s., Brno inscenací A jak to všechno začalo…. Jednalo se o vybrané epizody z dějin od Velkého třesku po založení základní školy, ze které dětští herci pocházejí. V anotaci se píše, že inscenace byla vytvořena k výročí školy a jedná se o inscenační prvotinu jak dětí, tak vedoucí souboru Markéty Hulánové. V diskuzním reflektivním kruhu jsme se od tvůrců dozvěděli, že „nacvičování“ inscenace probíhalo bez zatemnění v prosté školní učebně. Inscenační nezkušenost byla znát nedůsledností při výstavbě jednotlivých situací nebo v povrchním výběru hudebních podkladů.
Druhá inscenace naopak vznikla pod vedením Moniky Jelínkové, zkušené divadelní pedagožky. Se souborem Kocouři vytvořila inscenaci Faust, která je věkové skupině (9–13 let) velmi blízká zkoumáním nekonečné zvídavosti lidí. Stěžejním inscenačním prvkem se stala loutka Fausta, kterého zvědavost a neustálé pokládání otázek přivedly do záhuby. V inscenaci se objevuje i množství loutek čertů a andělů, kteří se přetahují o Faustovu duši, ty jsou podpořeny ještě kostýmy a škraboškami a ve finále jejich potenciál není naplno využit, což je u poměrně dobře vybaveného souboru na škodu. Drobné nedostatky však nebyly v takové míře, aby zabránily přímé nominaci souboru na celostátní přehlídku do Svitav.
Poslední inscenaci přehlídky přivezli žáci ZŠ Rájec-Jestřebí, kteří se rozhodli zpracovat notoricky známou Červenou Karkulku. Podle anotace se jedná o autorskou inscenaci, která vznikla v rámci školního kroužku dramaťáku. Různě šílené interpretace klasického příběhu byly (dramaturgicky docela nešťastně a prvoplánově) poskládané do skečovité „hry ve hře“, která byla plná absurdních situací. Nasazení herců však bylo veliké, bylo znát že si hru z velké části skutečně vymysleli sami a na jevišti se cítí skutečně dobře.
Velmi přátelskou atmosféru celé přehlídky jsme zakončili reflexemi. Děti reflektovaly po svém v divadelním sále a my jsme se odebrali diskutovat s jejich vedoucími o inscenačních procesech viděného. Zkušenosti a zázemí souborů je různé, nasazení vedoucích a dětí je však podobné. Nikdo nepřijel vyhrát, nikdo neodjíždí poražen – cílem bylo se navzájem inspirovat a v diskuzi snad i podpořit. A to bylo splněno na sto procent.
Petr Theodor Pidrman