Texty: LONGINOVÁ, Martina: Přehlídka dětské recitace Kutná Hora, 18.–19.4.2023. Deník Dětské scény, č. 0., str. 4-5, 9.6.2023.

Přehlídka dětské recitace
Kutná Hora, 18. – 19. 4. 2023

Ve Středočeském kraji se letos konala recitační přehlídka poprvé v Kutné Hoře, v překrásně rekonstruované knihovně kousek od centra města. Organizaci tak laskavě a profesionálně přebrala tato instituce po mnoha letech od kolínského DDM. Proti zaběhnutým zvyklostem byly kategorie prohozené z důvodů přijímacích zkoušek na SŠ, takže v úterý 18.4. se nám vždy po hlasové rozcvičce představili recitátoři z 1. a 4. kategorie a ve středu 19.4. pak ti z 2. a 3. kategorie.
V kategorii těch nejmladších jsme vyslechli 20 interpretů a užili si společně s nimi vyprávění textů skvělých českých autorů. Jediným zahraničním byl – právem velmi oblíbený – Shel Silverstein, který od svého vydání (ve vynikajících českých překladech) už u nás za poslední roky krásně zdomácněl. Potěšující bylo, že děti recitovaly převážně poezii, která na recitačních přehlídkách dlouhodobě ustupuje próze. Skóre 16 : 4 pro verše bylo v této věkové skupině recitátorů pro mne tou největší výhrou. V porotě jsme se shodli na tom, že žádnému recitátorovi se nedala upřít velká dávka vypravěčských dispozic a chuti vyprávět. Nutno však dodat, že jsme museli znovu připomenout základní doporučení jako např. pořadí autora a názvu textu, práci na přirozenosti projevu bez falešných intonací včetně gestikulace. Rozhodli jsme se udělit osm cen těm recitátorům, kteří podle našeho názoru ušli ve svých vypravěčských schopnostech přeci jen o kousek cesty dál než ostatní. Jmenovitě Alici Elen Boráňové (Rakovník), Aleši Kapičkovi (Malešov), Amálii Kašparové (Kolín), Sofii Kolenčíkové (Slaný), Henrymu Spenceovi (Zaječov), Václavu Sukovi (Rakovník), Vítu Šafránkovi (Dobřichovice) a Vojtěchu Veverkovi (Vrané n/V.).
Odpoledne jsme všichni „povyrostli” až do čtvrté kategorie, kde jsme společně prožili 18 příběhů. U nejstarších jsme tu ocenili pestrost dramaturgie. Dva texty každého interpreta byly převážně vybírány jak z veršované, tak z prozaické literatury. Z většiny vypravěčů byla cítit již značná interpretační zkušenost, osobní zaujetí tématem textů, které si vybrali, i zkušená práce s výrazovými prostředky. Bylo skvělé sledovat, kam se recitátoři mohou posunout ve svých dovednostech, když se s trpělivostí, energií a vztahem k této krásné disciplíně stále zdokonalují. Na překážku bylo nejčastěji rychlé tempo projevu a ledabylá výslovnost. Práce s pointou byla rovněž v rozborovém semináři tématem k zamyšlení. Do Svitav postoupil Tadeáš Oplatek (Vinařice), který zaujal osobním přístupem v interpretaci úryvku z knihy Opilé banány od Petra Šabacha a Simona Matoušková (Bělá pod Bezdězem), která s humorem a ironií přesvědčivě vystavěla příběh Ivany Chřibkové Město je fascinující. Téměř stejně vysoké vypravěčské úrovně ovšem dosáhla interpretací (poměrně náročných textů z hlediska formálního i obsahového autorů J. Šotoly a Ch. Baudelaira) Anna Ruppertová (Třebotov), která dostala cenu bez přímého postupu na celostátní přehlídku, ovšem s doporučením se na ni dostat, pokud to bude kapacitně možné. Dalšími oceněnými v této kategorii pak byli i Vladimíra Lubinová (Kolín), Amálie Jindrová (Uhl. Janovice), Zuzana Kšírová (Rakovník) a Štěpán Lapáček (Kutná Hora).
Druhý den jsme se těšili nejprve na interprety ze druhé kategorie, bylo jich celkem 22. Tentokrát to byly příběhy v osmi případech prozaické a 14 básní. Autoři i předlohy nám vesměs známí a osvědčení, ale přesvědčili jsme se u mnohých o tom, že pokud je znovu a znovu objevují noví recitátoři s touhou je po svém vyprávět, rádi je budeme znovu a znovu číst i poslouchat. Vyprávět je s radostí, se zaujetím, představou, prožitkem, humorem, kontaktem s posluchačem teď a tady jim znovu vdechne život a důvod k interpretaci. Nejlépe se podle našeho mínění v tom všem dařilo Tobiáši Poncetovi (Nové Strašecí) v textu Trychtýře od Emanuela Frynty a Ondřeji Rebecovi (Malešov) v Boříkových lapáliích od Vojtěcha Steklače, a proto chlapce uslyšíme i ve Svitavách. Za své zdařilé výkony dostali cenu bez postupu i další interpreti: Daniel Berg (Třebotov), Anna Hrozinková (Jílové u Prahy) a Veronika Neumannová (Poděbrady).
Nejméně recitátorů jsme si poslechli ve třetí kategorii, a to 15. I v této skupině jsme museli všechny zúčastněné pochválit za to, že alespoň jeden z připravených textů byl veršovaný a zkusili se tedy „nebát” básní a s touto (přeci jen obtížnější formou) se potkat. Recitátoři se též ponořili do ne právě snadných textů naší i světové literatury a úroveň jejich vyprávění byla opravdu poměrně vysoká. Často se nebáli „jít s kůží na trh” a pracovat s emocemi, osobním prožitkem i v niterných předlohách. V semináři se však také tradičně rozebírala práce s polohou vypravěče a přehráváním postav v přímé řeči, práce s interpunkcí, technikou řeči, zvládnutím celku, vhodným použitím různých výrazových prostředků i např. mechanickým ne/dodržováním veršů. Všichni však víme, že je to usilovná práce na dlouhou trať a proto jsme shovívaví ve stálém učení se, opakování. Do celostátního kola jsme za tuto kategorii poslali velmi zdatné a přesvědčivé recitátory Anežku Staňkovou (Třebotov) s textem z knihy Z deníku kocoura Modroočka od Josefa Koláře a Lukáše Palána (Třebotov) s obdivuhodně zvládnutou předlohou O vlku velkém jako kůň od Jana Vladislava. Naše ocenění si však zasloužila za své výborné, velmi osobitě zvládnuté výkony (v interpretaci textů E. Papouškové Kosprd a Telecí
a E. Frynty Ježek) i Linda Suková (Rakovník), kterou jsme jako další recitátorku doporučili na postup do Svitav, bude-li to kapacitně možné. Cenu si v této kategorii převzaly i Lucie Doubková (Rakovník) a Barbora Matoušková (Bělá pod Bezdězem).
Porota pracovala ve složení Martina Longinová, Jana Machalíková a Alexander Koukol a děkuje a fandí všem, kteří rádi vyprávějí příběhy, Obohacují tím sebe i nás a na své cestě ke stále zvládnutější interpretaci, která dokáže zaujmout a nevzdávají to. Společně děkujeme i skvělým organizátorkám z knihovny v Kutné Hoře – v čele s paní Lenkou Frankovicovou – za báječné dva dny plné radosti a inspirace! Budeme se těšit na to, že i v příštím roce se bude moci přehlídka konat v kutnohorské knihovně, kde jsme nalezli skvělé zázemí pro přednes (včetně úžasné kavárny s občerstvením :), těšili se ze setkání s dobrou literaturou, a hlavně se sebou navzájem.
Martina Longinová