Texty: DEJL, Jaroslav: Přehlídka dětského divadla Třebíč, 24.4.2023. Deník Dětské scény, č. 0, s. 22, 9.6.2023.

Přehlídka dětského divadla
Třebíč, 24. 4. 2023

Krajského kola dětských divadelních souborů Dětská scéna 2023 v Třebíči, které proběhlo v pondělí 24. dubna 2023 v sálech Městského
kulturního střediska na Karlově náměstí, se zúčastnilo celkem osm souborů ze tří okresů Kraje Vysočina. A na úvod je nutno říci, že letošní ročník byl nejzdařilejší za poslední roky. Záštitu nad přehlídkou převzala paní senátorka Hana Žáková, organizaci zajišťovali pracovníci DDM
a MKS Třebíč. Soubory vystoupily ve dvou blocích po čtyřech. Ten dopolední zahájily dva školní soubory, které lze zařadit mezi zástupce
souborů pracujících tradičními postupy ochotnického divadla a tvořících představení pro rodiče a známé. Na druhou stranu je nutno je pochválit, že se na přehlídku přihlásily a přišly hledat inspiraci.
Zlatovláska trochu jinak, Divadélko Světlo ZŠ Světlo Třebíč, autorka textu a vedoucí souboru: Hana Hrozníčková Paní učitelka připravila pro děti scénář známé pohádky, bohužel je nechala často libovolně improvizovat, dodávat i nevhodné aktualizace.
Děti hrají v malovaných kulisách, které ale nejsou využívané, mají bohaté kostýmy, které jim ale často překážejí. Mají nasazeny zbytečné mikroporty, jež jim někdy nefungovaly. Soubor menších dětí je na začátku cesty.
Dobytí severního pólu, Soubor Páťáci ZŠ Rapotice, vedoucí souboru a režie: Roman Jánský Skupině devíti žákyň a žáků páté třídy malotřídky vybral pan učitel text L. Smoljaka z dílny Divadla Járy Cimrmana. Bohužel text, který se pro takto staré děti naprosto nehodí. A dvakrát škoda. Jednak pan řídící nacvičuje divadlo s dětmi řadu let a jednak tyto děti měly větší jevištní dovednosti než z výše uvedeného souboru. Tak snad příště.
Hanin kufřík, Soubor HAJALA ZUŠ Jana Štursy Nové Město na Moravě, režie: Lada Hubáčková Pokorná a Jana Mokrá Jde o dramatizaci stejnojmenné knihy Karen Lavene souborem pod vedením Lady Hubáčkové Pokorné, Jany Mokré a Hany Chalupníkové, pohybová spolupráce: Hana Chalupníková.
Cenné na tomto představení je téma a příběh, který je součástí města, ve kterém žáci dramatického a tanečního oboru žijí. V jejich spolupráci vznikl příběh novoměstského děvčátka Hany Bradyové, která zahynula v roce 1944 ve svých třinácti letech v Osvětimi. A tak se před námi odvíjí příběh židovské rodiny Bradyových a malé Haničky. Představení začíná předválečným šťastným dětstvím v Novém Městě. Pokračuje obdobím, kdy se schyluje k válce, zákazy v životě Židů po okupaci Německem, odsunem do Terezína a končí transportem do Osvětimi.
Nedílnou součástí inscenace jsou i působivé taneční obrazy. Jedná se o představení, které má zvlášť v dnešní době svoje vysoké morální poselství. Divák tak přijme i závěrečný emotivní apel. Ke zvážení bylo dáno doporučení na zkrácení některých pasáží (v ukázce předválečného života, v obraze selekce vězňů v Osvětimi). Je to i ukázka kvalitní spolupráce dvou oborů ZUŠ. Soubor byl navržen do širšího výběru na
celostátní přehlídku Dětská scéna 2023.
Je divnej, soubor Palermo ZUŠ Jihlava, režie: Michaela Matějová Mikulová Skupina starších členů dramatického oboru si pod vedením své
vedoucí vytvořila vlastní text o tom, jak se člověk pro své okolí může stát divným pro své chování, pocity, jednání. Sledujeme příběh patnáctiletého Jáchyma, kterého čeká stěhování do nového bydliště, změna školy, noví spolužáci. Má problémy také s rodiči, kterým začíná vadit jeho chování. Na jejich přání musí navštívit terapeutku. Jáchym ale má jednoho kámoše. Jmenuje se Luis a je imaginární. Ten mu našeptává, můžeme říct, že Jáchymem manipuluje. Vznikají zajímavé dialogy mezi Jáchymem a Luisem. Konec hry není úplně jasný a čitelný – proč a z jaého důvodu se imaginárního kámoše zbavil (terapeutka totiž neuspěla). Protože získal skutečného reálného kamaráda? Na jevišti jsou děti přirozené, věřitelné. Vyniká představitel Luise. Soubor byl navržen do širšího výběru na celostátní přehlídku Dětská scéna 2023.
MÝiSTOPY/i(s), Soubor HuSDrŠ ZUŠ Jana Štursy Nové Město na Moravě, režie: Jana MokráSkupina osmáků a deváťáků pod vedením Jany Mokré vytvořila generační výpověď o hledání svého místa v životě a na této planetě. Jedná se o volný sled improvizací na téma Filip hledá místo – nejdříve mezi diváky, potom začíná hra o volnou židli na jevišti, která se řetězí počtem židlí a přibývajícími aktéry. Vzniká napětí, emoce. Další improvizací je Filipovo přemýšlení, zda lze sedět na dvou, třech, …, židlích a zda lze všem a všemu vyhovět. Není ale vůbec snadné všem vyhovět. Filip se ocitne náhle sám, bez vazeb, bez kamarádů, bez svého místa. Další situace – nesnadné hledání svého místa v novém prostředí. Skupina přechází na ekologické téma – příliš mnoho lidí, příliš málo místa (obraz Bombaj). V dalším obraze každý člen skupiny popisuje své nejlepší místo. Inscenace končí obrazem nejopuštěnějšího místa na světě. Představení klade divákovi mnoho otázek, na které si musí hledat i on, stejně jako interpreti, svoji odpověď. Prostor, herci, emoce, hra, židle, světlo, zvuk, …, inspirace. Představení bylo nominováno do programu celostátní přehlídky Dětská scéna 2023.
Děti z Bullerbynu, soubor 100 a více příběhů ZUŠ Jihlava, režie: Michaela Matějová Mikulová Výborný výběr scén z oblíbené knížky Astrid Lindgrenové a jejich zdařilá dramatizace (Michaela Matějová Mikulová, Markéta Ketnerová a soubor), která dává sedmi mladším dětem a jedné starší dívce, která představuje maminku, možnost přirozeného života na scéně, příležitost ke hrám a nejrůznějším činnostem, jako je plení řepy, trhání zubu, stanování. Hraje se bez výpravy, děti si vystačí s několika kusy hnědé látky, které se mění v míče, řepu, stany apod. Je to milé, přirozené a na dětech je vidět, že je to baví a že vědí, o čem hrají. Inscenace získala čestné uznání za zdařilou dramatizaci a jevištní projev.
Sněhurka v deseti obrazech, soubor Divadelní trest ZUŠ Třešť, dramatizace a režie: Věra Obertlíková Úprava klasické pohádky (inspirováno knihou Pohádkové (příběhy) pohromy od Fabrice Colin, Zelda Zonk… a bratry Grimmovými) pojednaná humorně a v nadsázce, hraná skupinou dětí v průměrném věku dvanácti let. Scénografii slouží jeden větší dřevěný rám, který se mění v rám obrazu, v zrcadlo, potok, vchod či okénko do domečku trpaslíků, jejich postýlky a víko rakve. Jednotlivé obrazy uvádí kočka (tady je zbytečné, aby dívka chodila po čtyřech). Trpaslíci pochodují po kolenou, což je zbytečné a pro děti omezující. Asi šlo ještě najít jiný vtip, jak je dostat na jeviště a z něho. Některé obrazy a momenty jsou vtipné. Možná by šlo ještě více podpořit nadsázku a humor parafráze této notoricky známé pohádky.
Hraje se ve stylizovaném černém oblečení doplněném barevnými detaily.
Věc, soubor Zebry ze západu ZUŠ Jihlava, režie: Martin Kolář Martin Kolář je znám svým hledačstvím témat. Skupina osmi děvčat si přála zahrát něco jako sci-fi, inspirované seriály a počítačovými hrami, které dnešní děti sledují a hrají. Navíc se skupina skládá ze dvou částí, tři děvčata jsou mladší, pět je starších. Pod vedením Martina Koláře si tvořila text a strukturu inscenace. Příběh se odvíjí v časových přesmyčkách. Menší dívky utečou z děcáku, v lese objeví neznámý tajemný předmět – věc – artefakt X, zároveň se odvíjí situace laboratoře, kam se dívky
dostávají, jsou pozorovány a je s nimi experimentováno. Mladší jsou na jevišti aktivní, starší dívky hrající vědkyně jsou stylizovány a zároveň povahově odlišeny a své role dodržují. Jedna z nich, hrající jejich šéfovou, na třebíčském představení chyběla a její text byl čten dospělou osobou.
A ejhle, ono se to neprojevilo jako hendikep, ale dostalo to nový rozměr a význam. Zajímavá práce. Inscenace získala čestné uznání za
pokus o sci-fi.
Po každém bloku představení probíhal rozborový seminář pro vedoucí souborů, pro děti byl připraven program s návštěvou interaktivní
výstavy PAT a MAT v Malovaném domě, židovské synagogy či prohlídkou centra Třebíče.Lektorský sbor pracoval ve složení Radka Blatná Dokulilová, Stanislav Nemrava a Jaroslav Dejl.
Jaroslav Dejl