Texty: BURIANOVÁ, Zuzana: Přehlídka dětského divadla Louny, 21. 4. 2023. Deník Dětské scény, č. 0., str. 13, 9.6.2023.

PŘEHLÍDKA DĚTSKÉHO DIVADLA
Louny, 21. 4. 202

Šestnáctý ročník Lounské přehlídky dětského divadla letos proběhl
během jediného dne opět v prostorách Vrchlického divadla. V porotě,
která mimo jiné vybírala soubor pro přímý postup na národní přehlídku
do Svitav, usedl profesor Jaroslav Provazník, novinářka Anna Zuzánko-
vá a režisérka Zuzana Burianová. Všichni tři zhlédli společně s diváky
celkem deset představení z původně třinácti přihlášených. Ředitelka
Knihovny Louny, Dagmar Kučerová, se ujala role asertivní a nakažlivě
veselé průvodkyně celým dnem, a i díky ní probíhaly rozborové semi-
náře v příjemné a nenucené atmosféře. V zákulisí divadla se na hod-
nocení poroty celkem pěkně dařilo rozproudit diskuzi, a zpětná vaz-
ba lektorům přicházela nejen od poroty, ale i od ostatních pedagogů.
U většiny zúčastněných byla znatelná chuť jít k podstatě záměru, proce-
su a problémů u vzniku jednotlivých inscenací. Ty byly letos dramatur-
gicky různorodé a nedá se říci, že by v nich šlo nalézt nějaké jednotící
téma. A když by to bylo třeba, mohla by se společným jmenovatelem
stát alespoň částečně otázka, proč a čím je dnešní mladý člověk nucen
neustále se přizpůsobovat se svému okolí, které sice pro jedince může
být bezpečnější a jednodušší životní cestou než jít proti většině, může
však u něj dojít ke zmatení a k potlačení vlastní jedinečnosti.
Letošní ročník přivítal pět souborů s autorskými texty či kolážemi,
pět dalších skupin představilo interpretace některé literární předlohy.
Mezi druhé zmíněné patří odvážný počin uskupení DIVse! zformova-
ného ze studentů Gymnázia Lovosice, kteří se společně s lektorkou
Jozefínou Štěpánovou pustili do dramatizace současné novely spisova-
telky Petry Dvořákové, Vrány. Příběh týrané dvanáctileté dívky a její
rodiny byl skupinou původně uveden jako scénické čtení a bylo znát,
že se svým těžkým tématem a expresivitou začínajícím divadelníkům
vzpírá. Dokázal však mezi porotou a pedagogy rozproudit diskuzi, jak
lze vést mladé herce k tvorbě postavy, která jim je věkově vzdálená, jak
jim pomoci při hledání vhodné stylizace a kde vůbec hledat odstup
u inscenování takového typu temného a bezvýchodného textu, jakým
Vrány bezpochyby jsou.
Poodstoupit od náročného tématu, odlehčit jej a uchopit po svém,
se podařilo souboru Gaučáci ze ZUŠ Louny. Pod názvem Kolik je
maminek na světě? uvedl dramatizaci knihy Oty Hofmana Lucie
a Zázraky. Lektorka Oksana Kaplanová využila s pomocí jednoduchých
scénických postupů žánr moderní pohádky tak, že se jí společně s mla-
dým souborem podařilo nápaditě otevřít hlubší téma a živě odvyprávět
příběh dívky z dětského domova hledající novou rodinu. Z těchto důvo-
dů byli Gaučáci porotou doporučeni do širšího výběru na celostátní
přehlídku Dětská scéna Svitavy.
Na závěr přehlídky proběhlo představení dramatizace komiksu
O vačici, která se nesmála. Podobně jako jiné soubory se museli
mladí herci a herečky LDO – ZUŠ Litvínov ve velmi krátkém čase vy-
pořádat s překážkami a výzvami, které skýtal specifický prostor jeviště
Vrchlického divadla. Pozitivním bodem představení byl živý hudební
doprovod v podání pianisty Kryštofa Frýby, jenž doporučila porota dále
rozvíjet, protože výrazně podpořil dynamiku celku. Stejně tak probrala
s lektorkou Lenou Slámovou i práci s loutkou Vačice, ústřední jevištní
postavou, která v podstatě celý děj visí na stromě vzhůru nohama, záro-
veň však reflektuje a zrcadlí své pokřivené okolí.
Rafinovanost předlohy a dramaturgický výklad se stal důležitým bo-
dem diskuze i v případě představení Jako ta Gerda souboru Gerdaróba.
Bylo znát, že herci a herečky ZUŠ Rakovník se ztotožňují s konceptem
lektora Jiřího Suka a společně se pokoušejí o zasazení klasické Ander-
senovy pohádky Sněhová královna do současných rakovnických reálií.
Co je ale to dnešní zlo, se kterým musejí Gerda a Kaj bojovat? A je mož-
né si nechat vyoperovat střep z prokletého zrcadla na očním oddělení
v Rakovnické nemocnici?
ZUŠ Rakovník na lounské přehlídce vystoupila také se skupino-
vou recitací básně Ivana M. Jirouse Ptala se Františky Marta. Soubor
Malošci předvedl zábavnou a hravou jevištní ilustraci plnou chrastícího
kuchyňského nádobí. Podobně pestrý, byť dramaturgický zdánlivě neu-
kotvený, byl i druhý recitační výstup přehlídky, který předvedla skupina
Úterý odpoledne z Loun, jež si dle lektorky Oksany Kaplanové dala na
začátku tvůrčího procesu interní zadání „jen stát a vůbec nic nedělat“.
V autorské scénické koláži z díla kolektivu básníků, Počkám potom uvi-
dím, nakonec projevili recitátoři schopnost práce s dramatickým napě-
tím, jistou technickou vybavenost a v neposlední řadě i smysl pro humor.
Dalším a posledním vystupujícím uskupením přímo z Loun byla
Kostrbatá improvizace, která si letos z přehlídky odneslačestné uzná-
ní za kolektivní souhru. V inscenaci Blackout, odehrávající se na ne-
definovaném dětském táboře, nevystupují žádné postavy dospělých. To,
že herci a herečky představují sobě věkově blízké figury, jim viditelně po-
máhá k hledání vlastních vnitřních témat, jako je objevování svého mís-
ta v kolektivu, ochota obětovat přátelství kvůli názoru většiny nebo lež,
která vznikne proto, aby je ostatní měli rádi. Porota kromě jiného ocenila
i jednoduchý inscenační princip využité dětské hry na jevišti jako mož-
nosti rozkrytí vztahů mezi postavami. Další čestné uznání od poroty
získala autorská inscenace Záhada ztraceného náhrdelníku souboru
Děti v zrcadle ZUŠ F. L. Gassmanna v Mostě, kteří se pustili do zkou-
mání žánru detektivky s lektorkou Leonou Houdkovou.
Mostecká ZUŠ přivezla na letošní přehlídku opět přesvědčivé a ori-
ginální autorské inscenace, kdy je čitelné, že místní lektoři kladou dů-
raz na dva důležité aspekty kolektivní tvorby – silné téma vycházející
z konkrétní tvůrčí skupiny a výrazný formální postup, kdy jsou herci
a herečky vedeni ke vnímání a zapojování různorodých výtvarných i hu-
debních složek. Právě tak pracovala i Barbora Gréeová v inscenaci My.Já
souboru Surikaty v sámošce. Čtyři dívky barvitě vyprávějící o tom, jaké
nároky na ně jako na dospívající ženy má jejich okolí, se během předsta-
vení postupně převlékaly a snažily skrze práci s kostýmem a židlemi vtěs-
nat do rolí, že jim byly společností předepsány. Jednoduchá scénická koláž
z křehkých a až mrazivě vtipných střípků ze životů teenagerek si nakonec
odvezla cenu lektorského sboru s doporučením do širšího výběru do
Svitav. Další inscenace jiného mosteckého souboru pod vedením stejné
lektorky, spi-bdi-sni, naproti tomu provoněla celý sál Vrchlického divadla
vůní čerstvě uvařené kávy. Dala divákům nahlédnout situaci čtrnáctiletých
holek, které jsou pod tlakem okolností nuceny ke zvyšování výkonnosti ve
škole, na kroužcích a při jiných aktivitách. Čtyři herečky souboru Korpus
se během inscenace nenuceně svěřují divákovi nad hrnkem oblíbeného ná-
poje o svých obavách ze selhání nebo nejistotách, které je v životě provází.
Uvedené představení mělo díky jejich přirozenému projevu, zvláštnímu
vnitřnímu temporytmu a minimalistickým výtvarným prostředkům jedi-
nečnou až hypnotickou atmosféru a sílu. Porota udělila právě tomuto poči-
nu hlavní cenou přehlídky, tedy přímý postup na celostátní přehlídku
Dětská scéna Svitavy 2023. Škoda jen, že úprk na autobus do Mostu byl
tak rychlý a předání jednotlivých ocenění bylo snad nejkratší v dějinách
přehlídky, takže si ho nikdo ze zúčastněných nemohl naplno vychutnat.
Příště snad bude zase více času a všichni si dají kávu nakonec společně.
Zuzana Burianová