Texty: Josef Tejkl: Asteroid Bejček - program

Text uveřejněný v programové brožuře Krajské přehlídky amatérského činoherního a hudebního divadla Červený Kostelec 2008.

SAMOHANA uvádí novou nebeskou komedii Josefa Tejkla ASTEROID BEJČEK.

V jímavé grotesce z královéhradecké hvězdárny se feministicky čepýří Jana Portyková coby Maruna, Mgr Nádherná, Mgr Železná a Mgr Marta Lichá, Monika Fejglová coby Anežka, Mgr Tichá a Mgr Janáková, mužně do černé tlamy vesmíru hledí Jan Bílek coby hvězdář Karel Bejček, Josef Tejkl coby hvězdář Josef Bartoška, kozelce metá, karamboly hasí a překáží Jaroslav Pokorný coby enterteiner, bolid, svlékač dam, světelný obrazoborec, jazzový vamp, hudbu sfér vyluzuje a kostmi rytmicky chrastí Martin Brunner coby nepřekonatelný jazzový krysař, zvoník od Matky Boží, jakož i Mgr Šejbová. Technická spolupráce: Roman Grym a Zdeněk Petrů.

Slovo o autorovi a hře:
Kmenový autor Černých šviháků píše i hry, jež naturelu těchto jevištních existencí až tak úplně nevyhovují. K tomuto typu patří i ASTEROID BEJČEK, jehož skicu autor za určité zdánlivě příznivé konstelace hvězd vytáhl ze šuplíku a dotvořil k obrazu herecké formace, speciálně za tímto účelem zrozené. Je příznačné, že autorův kamarád hvězdář Pepík Bartoška dobrovolně odešel do hlubin kosmu právě v průběhu geneze tohoto projektu, když předtím poskytl autorovi inspiraci měrou vrchovatou. Filozofický rozměr dodal svou autentickou existencí další hvězdář galileovské ražby, Pepíkův kamarád Karel Bejček. Autorovi nezbývalo již nic menšího, než obklopit tyto velikány ženským živlem. Povznášejícím i devastujícím, nepostradatelným i zbytným, velebeným, nenáviděným, milovaným. Dalším nekonečným kosmem, bez nějž by skutečný vesmír byl velmi nudný.

Slovo o souboru a inscenaci:
Jak již přiznáno, šestičlenný soubor vstupuje coby nový organismus na jeviště prvně, byť jednotliví jeho členové jsou leckdy protřelými divadelními mazáky. Název SAMOHANA, pro puritány možná kontroverzní, nemá ovšem s prvoplánovou masturbací příliš společného. Vypovídá spíše o schopnosti nahlédnout kriticky na sebe sama, pohanět sebe sama v očistné lázni nelítostně upřímných a pravdivých zpráv o nás samotných, bez autocenzury, doslova bez bázně a hany.
Inscenace se pokouší o scénografický minimalismus ve snaze roznítit o to více obrazotvornost divákovu. Inscenace stojí i padá s výkony ústředního tandemu Jana Portyková a Jan Bílek. Opírá se o muzikálnost jazzmanna Mártyho Brunnera a bezmeznost Všehomíra.
Premiéra: 29. září 2007
Délka představení: 105 minut bez přestávky