Texty: RIEGER, Lukáš: Setkání divadel (recenze, výsledky). AS 18.4.2023.

Setkání divadel

Krajská postupová přehlídka mladého a experimentujícího divadla pro Zlínský kraj proběhla ve dnech 24.-26. března. Jak už tomu ve Valašském Meziříčí bývá zvykem, přivezla drtivá většina divadelních souborů autorské inscenace, ve kterých se v různé míře uplatňovala textová improvizace.

Experimentální | Krajské postupové přehlídky | Soubory | Studentské

Této klasifikaci se ovšem vymykal ostravský divadelní soubor ZDIVIDLA vedený Sašou Rychetským, který představil hned tři inscenace bezpečně postavené na interpretaci pevných textů cizích autorů. První bylo monodrama o východoněmecké teroristce Gudrun Ensslinová nebude mít pomník Christine Brücknerové v podání Elišky Čimburové, další „divadelní studie“ úryvku Zahradní slavnosti Václava Havla a poslední montáž básní Václava Hraběte Nacházení. Vzhledem k náročným textovým východiskům by jim ovšem slušela delší časová příprava.

Vteřina štěstí rožnovského souboru MY? se inspirovala komiksovým příběhem malíře Pavla Čecha varírujícím téma pucciniovské Bohémy. Porota v následující diskusi varovala studenty ZUŠ před černobílým viděním světa zjednodušujícím řetězce příčin a následků, jež se pak v uměleckém díle může projevit nadměrným používáním klišé.

Mezi výrazně autorské inscenace se značnou mírou textové (nebo alespoň situační) fixace patřila představení souboru žáků střední pedagogické školy v Krnově Červiven a divadelního kroužku při DDM v Kopřivnici Divocí Lenochodi. V prvním případě se jednalo o autorskou hru Kéž by…, ve které na pozadí příběhu o přípravě koncertu studentské kapely došlo k odkrývání mezigeneračních konfliktů. Inscenace vedle vlastní dějové konstrukce zaujala především autenticitou zpracování jednotlivých situací a postav. Šokující mimo-divadelní pointou bylo zjištění, že předváděné rodinné konstelace (tematizující matčiny přehnané nároky, problémy adoptované dcery nebo pocity nemilovaného dítěte) vycházejí z osobních zkušeností protagonistů – kteří, možná i díky tomu, dokázali ve svých hereckých výkonech nepodléhat zbytečnému sentimentu a naopak mnohdy nacházeli uvolňující odstup a ironii.

Druhý případ autorského textu – inscenace Klusem tam a zase zpátky – by bylo možné zařadit do žánru crazy-komedie. Vzrušující okolností se stal průměrný věk účinkujících (kteří byli zároveň také autory scénáře): čtrnáct let. Základní zápletka jejich hry sestávala z nápadu majitelky obchodu s „merchem“ Tomáše Kluse, že jeho únos by mohl výrazně zvýšit cenu jejího zboží. Brutalita i humor komedie připomínaly český film Čtyři vraždy stačí, drahoušku – tentokrát ovšem ve zcela současných reáliích. I pouze částečně improvizované dialogy nabídly protagonistům dostatek prostoru k rozehrávání typických situací a frází autenticky odpozorovaných z jejich okolí.

Zbývající tři inscenace již patřily do tradiční linie valmezského improvizovaného divadla. I zde se ovšem nejednalo pouze o spokojení se s dosavadními postupy – nýbrž o pokusy o jejich rozšíření. A jak už tomu tak bývá – docházelo k tomu s různým úspěchem.

Dvoučlenný soubor Tom a Jeff předvedl variaci na svůj tradiční postup s názvem Lež. Dva paralelní monology (poloimprovizované promluvy k divákům) reprezentovaly dva protikladné životní postoje – tentokrát byl jejich ústředním konfliktem rozdílný vztah k MHD. Názvy dalších dvou souborů odkazovaly k jejich společnému původu.

Inscenace No představ si nově ustanoveného uskupení Ženy ft. Uhřík spočívala v improvizovaném dialogu dvou vesnických drben, které v imaginární kavárně properou jak její nejbližší osazenstvo, tak i vzdálenější sousedstvo. V nářečně laděném kuloáru s úspěchem zanalyzovaly charakterové dispozice svých bližních na škále od nevěry po alkoholizmus.

Oproti tomu ostřílenější herecké jádro skupiny NJ ft. Uhřík se v inscenaci Ptáci vydalo od čisté improvizace k přesně komponované architektuře scén. Satira zhoubného vlivu rozmáhajících se IT-technologii se zakládala na popisu nešťastného případu, kdy fiktivní aplikace upozorňující na přijatelnou hladinu stresu ptačím zpěvem přivodila svému uživateli naprostou psychickou destabilizaci.

Poslední inscenací přehlídky bylo improvizované představení desetičlenného souboru Láhor/Soundsystém. Pod názvem Zapište se přesně! aneb Radost ze života se skrývalo detektivní drama odehrávající se v prostředí jezdeckého spolku ve westernovém městečku v Boskovicích. Ústředním inscenačním nápadem se stala jízda na loutkách koní (tzv. Hobby horsing – koňská hlava upevněná na tyči sloužící ke hře na jízdu na koni). Bohužel se jednotlivé příběhové linie detektivní zápletky během téměř půldruhé hodiny dlouhého představení nepodařilo uspokojivě propojit a tak představení – i navzdory dalším dějovým liniím (vyšetřování záhadné smrti předchozího majitele klubu, výslechům mýtického přízraku koně apod.) – skončilo rozpačitým dojmem.

Ve všech případech se letos ve Valašském Meziříčí jednalo o „čerstvé“ inscenace – uváděné buď v některé z prvních repríz, nebo dokonce přímo jako premiéry. Příčinou tohoto stavu byla většinou protikovidová opatření loňského roku, která soubory přiměla k nestandartním způsobům zkoušení („na dálku“, „on-line“). Je zřejmě dokladem zdravého divadelního založení regionu, že se s touto situací vůbec dokázaly soubory vyrovnat a ve své činnosti pokračovat dál.

Výsledky:

Porota ve složení Petr Váša (předseda), Ema Zámečníková, Jitka Šotkovská, Lukáš Rieger udělila tato doporučení:

Na Mladou scénu 2023: Inscenace Kéž by… (Červiven) Na Šrámkův Písek 2023: No představ si! (Ženy ft. Uhřík), Ptáci (NJ ft. Uhřík)

Autor: Lukáš Rieger
narodni-informacni-a-poradenske-stredisko-pro-kulturu-z8543