Texty: PERNICOVÁ, Iva: Pražské poetické setkání, 23.-24.4.2022. Deník Dětské scény, č. 0., str. 2-3, 10.6.2022.

PŘEHLÍDKA DĚTSKÉ RECITACE
PRAŽSKÉ POETICKÉ SETKÁNÍ, 23.–24. 4. 2022

Pražské poetické setkání v DDM Spirála proběhlo v přívětivé, přátelské, nekonkurenční atmosféře. Organizátoři se pečlivě starali o účinkující, pro které byly připraveny dílny, ale i o porotce a diváky.

Texty recitátorů první kategorie se nesly ve znamení pohádek. Poradci si vyslechli třikrát Františka Hrubína (Kuřátko a obilí, Červená karkulka, Pohádka o chytrém Budulínkovi), a to hned za sebou. Nejmenší interpreti také chodili bratrovi pro kládu a /ne/malovali čerta na zeď a létali jako Daidalos ve známých verších J. Žáčka, který nechybí na žádné přednesové přehlídce. Vedli i rozhovor s vílou ve verších od J. Seiferta. Porota udělila celkem 9 ocenění, nejvíce ze všech kategorií.
Barbora Vališová ze ZŠ Míšovická, P13 vyprávěla se zaujetím Pohádku o chytrém Budulínkovi.
Julie Soukupová ze ZUŠ Biskupská zaujala prózou od Květy Sokolovské – Slovo.
Adrian Sotskov ze ZŠ Špitálská vtipně předal divákům text od M. Kratochvíla Co lidí vidí.
Kultivovaně a soustředěně přednesl Konstantin Charalambidis ze ZŠ A. Čermáka Praha 6 Jarmareční píseň na počest prvních vzduchoplavců od J. Žáčka.
Příběhem O Kubovi a tubě provedla diváky Ráchel Gojdová z DRDS Praha 2 se smyslem pro pointu a přirozeně navazovala kontakt s diváky. Prokop Holiš, další účastník z DRDS, zaujal autenticitou a dokázal předat poetickou náladu v příběhu Ježek od M. Macourka.
Z nenápadného textu J. Kahouna Kočička z Řevnic vytvořila Matylda Hosenseidlová ze ZUŠ Prosek Praha 9 napínavé dialogy a zaujala svou přirozeností a radostí z vyprávění.
Báseň od Shela Silversteina si zkusil Jáchym Fryš ze ZŠ Lyčkovo nám a autenticky provedl diváky příběhem „bordeláře.“

Druhá kategorie byla poznamenána velikými rozdíly jak v kvalitě interpretace, tak ve výběru autorů. Opět se objevovali „staří známí“
M. Kratochvíl, P. Šrut, J. Skácel, S. Silverstein, M. Macourek, a další, ale i naprosto aktuální a bohužel ne příliš kvalitní texy jako např. 0 Zlém
skřetu koronaviru. Výkony recitátorů ve věku 10–12 let bývají obyčejně velmi nevyrovnané i vzhledem k nerovnoměrnému fyziologickému i psychickému vývoji dětí. To se odráží jak ve výběru textů, tak v jejich interpretaci. Objevilo se mnoho zvířátek – od psa u stolu
Pes u stolu, M. Kratochvíl)
přes medvěda, který mě sněd (Pavel Šrut – Jak mě medvěd sněd),
potom přiletěla vosa, (J. Skácel – Uspávanka s vosou, která píchla Viktorii)
objevil se i kůň s modrýma očima (Michal Bystrov – Kůň s modrýma očima)
a blboun nejapný (Jiří Žáček – O blbounech),
poník, (S. Silverstein – Monika, co chtěla poníka),
sardinky (J. Suchý, O Sardinkách)
i ježek (Miloš Macourek, Ježek).
Porota udělila 8 ocenění.
Originálním pojetím textu P. Šruta Jak mě medvěd sněd zaujal Prokop Anderle ze ZŠ Mišovická, Praha 5,
další ocenění si odnesl Michal Škach za radost z vyprávění.
Eliška Převrátilová dokázala vytvořit vnitřní představu a komunikovala s divákem.
Vilém Tycar si odnesl ocenění za soustředěný projev.
Do poetické atmosféry nás svým projevem vnořila Antonie Barešová z DRDS Praha 2 a získala ocenění za vytvoření atmosféry a citlivý přednes básně Kůň s modrýma očima od Michala Bystrova.
Slyšet Polednici od K. J. Erbena na přehlídce nebývá většinou velikým zážitkem, protože je velmi často odříkán bez základního pochopení. Tentokrát jsme si vyslechli sugestivní vyprávění balady od Taťány Kalinové ze ZŠ Lyčkovo nám.
Malou vánoční povídku od L. Aškenazyho citlivě a přirozeně vyprávěla Josefina Krycnerová ze ZŠ Jílovská P4.
Lada Stepanova přenesla diváky textem od M. Macourka do rodiny ježků, kteří si umí poradit i v tak těžké situaci, jako je shánění jehly do gramofonu.
Jolana Diabelková ze ZŠ Kuncova Praha 13 nás všechny mile překvapila hravou interpretací Uspávanky s vosou, která píchla Viktorii od J. Skácela. Od začátku svého výstupu nám divákům vytvářela barvité obrazy a kousek po kousku pravdivě rozkrývala příběh žlutočerné vosy i Viktorie a postoupila tak do celostátního kola.
Druhým postupujícím v této kategorii byl Mikuláš O. Rychetský ze ZUŠ Praha 1 , který všechny diváky pobavil vtipnou interpretací. Sebevědomě, s citem pro pointu a vtip napínavě vyprávěl příběh od René Gosciniho Růžová váza.
Krajská přehlídka měla vysokou úroveň ve všech kategoriích.

Zejména ve třetí kategorii nebylo vůbec lehké vybírat. Někteří účinkující překvapili tím, že dokázali divákům a i pro sebe objevit
ve zdánlivě jednoduchých textech skryté pointy a myšlenky a u autorů známých ze školních čítanek překvapili i barvitým a emočně nabitým projevem. Ve třetí kategorii mají účastníci připravený i druhý text a diváci i porota si vyslechli celkem 27 textů, z toho 21 prvních a 6 druhých.
Čestné uznání získala Evelína Petrů ze ZUŠ Lounských P4, která pronikla do poetiky autora textu PO ŤU-I Datlovník v meruňkovém sadu. Přestože jejímu přednesu scházela větší dynamika, porota ji ocenila za kultivovaný přednes.
Martin Suchan si získal publikum svojí originální a velmi osobitou interpretací, a to v obou textech (J. Otčenášek, Svatý Lukáš a krůta; J. Wolker, Okno).
Na přehlídkách, zejména v obvodních kolech, se často objevují texty Jiřího Dědečka, které jsou interpretovány v rytmu „Dědečkových písniček“, jakoby se účinkující nedokázali zbavit utkvělé melodie.
Almeida Victoria Camidge ze ZŠ Curie však předala divákům napínavou baladu, od začátku do konce nás udržovala v očekávání, jak příběh dopadne a dokázala vypointovat i závěrečné tragicko-humorné ponaučení. Za oba texty si odvezla ocenění za interpretační převýšení autorů (Ester Stará, O nečesaných vláskách; Jiří Dědeček, Balada z vepřína).
Ocenění za technické zvládnutí textu porota udělila Lindě Křišťálové ze ZŠ Weberova Praha 5 za interpretaci textu Malého prince (kap. XIII) od
A.de Saint-Exuperyho. Je dobré poznamenat, že si vybrala vhodný ucelený úryvek a v dialogických pasážích přehledně vytvářela postavy.
Shel Silverstein a jeho texty, které stojí mnohdy na pomezí literatury pro děti a pro dospělé, jsou ve všech věkových kategoriích velmi oblíbené. I na tomto setkání jsme si ho vyslechli minimálně třikrát.
Magdalena Zikánová ze ZUŠ Biskupská si ho vybrala jako druhý text. Stejně jako první text (Petr Chudožilov, Tenkrát o Vánocích) ho předala s pochopením pro absurditu. I přes drobné výslovnostní nedostatky dostala ocenění.
Vypravěčským talentem a spontánní energií zaujala Victorie Marcínová při přednesu prvního textu (Milena Hübschmannová, Romská pohádka). Autenticky nám vyprávěl příběh z knihy Opilé banány od Petra Šabacha Alexandr Mojžíš, kterého porotci vyslali do širšího kola jako náhradníka. Postoupil Tomáš Jílek ze ZUŠ Biskupská za interpretaci textu Ivana Krause Medová léta. Dokázal nás diváky spontánně vtáhnout do příběhu, v kterém jsme zůstali až do konce.

Čtvrtá kategorie nebývá tolik obsazená, tentokrát se zúčastnilo 15 interpretů a porota ocenila 6 účinkujících. V této kategorii se objevují rozdílné prozaické i básnické texty, často velmi obsáhlé. Vyslechli jsme si např. Krále Lávru od K. H. Borovského, Edisona od V. Nezvala, Hráče od R. Fulghuma, Antikódy od V. Havla, Opatrnosti nikdy nezbývá od R. Křesťana, Paměti lupiče od Woodyho Allena, ale i Zapisovatele otcovský lásky od M. Viewegha. I když bylo pro některé interprety obtížné, udržet napětí, pracovat s dynamikou, vést diváky příběhem, vytvořit pointu, objevovaly se větší výslovnostní nedostatky jako např. nedoslovování koncovek, povolené vokály, měly výkony recitátorů čtvrté kategorie vysokou úroveň.
Ocenění získali:
Anna Bártová z Gymnázia Jana Keplera za osobní výpověď v obou textech (M. Viewegh, Zapisovatelé otcovský lásky; S. Silverstein, Děkuji nechci),
Daniel A Woodov z Gymnázia Jana Nerudy za absurdní příběh o Liborově autentickém sobotním dopoledni od Vratislava Kadlece.
Matouš Zimčík za odvážné dobývání textů (Frank O´Connor Génius; Viliam Klimáček, Noha k noze).
Františka Zikánová ze ZUŠ Biskupská zaujala textem Sůl země a blbá ovce od S. Ochové.
David Bergman si za druhý text (Ivan Blatný, Hledání přítomného času) odnesl ocenění za přednes se zaujetím.
Jan Vokrouhlecký jako poslední přednašeč zaujal přesvědčivou interpretací zejména textu Dal jsem si na hlavu lívanec od J. Pížla (druhý text W. Saroyan Dávná noc).
Dva rozdílné texty pro interpretaci si vybral David Seltenreich, Ty-já-tr Praha 7, který postupuje na celostátní přehlídku Dětská scéna.
V povídce od Zdeňka Jirotky Rozhovor pod sochou soustředěně provedl diváky satirickým příběhem, podařilo se mu vystihnout typický „jirotkovský“ humor a nakazit diváky svým nadšením. V druhém absurdním textu Antikódy od Václava Havla David Seltenreich ukázal svoji
všestrannost a smysl pro gradaci. Stejně jako při první interpretaci byl v každém okamžiku naprosto přítomen a zaujat textem.
Druhým postupujícím je Háta Adamovská, ZŠ Táborská, která si stejně jako David Seltenreich vybrala dva velmi rozdílné texty. Krátkou absurdní povídku od Daniila Charmse – Čtyřnohá vrána výborně vypointovala, rozlišila postavy a se smyslem pro humor autenticky předala divákům. Ve druhém prozaickém textu (František Nepil, Jak se dělá chalupa) prokázala dovednost logicky, přirozeně a se zaujetím vyprávět.
Na závěr chci znovu připomenout, že přátelská a nekonkurenční atmosféra vládla po celou dobu konání přehlídky. Zdálo se, že po „covidové“ pauze si všichni užívali možnost být spolu a sdílet stejné zážitky.
Iva Pernicová