Texty: RICHTER KOHUTOVÁ, Petra: 25. Kaškova Zbraslav – setkání v čase absurdity. AS 29.11.2021.

25. Kaškova Zbraslav – setkání v čase absurdity

Kaškova Zbraslav, přehlídka aktovek a divadelních představení do 75 minut, se uskutečnila v sobotu 27. listopadu 2021 v Divadle Jana Kašky. Za stávajících okolností to byl zázrak – tak to vnímala většina účastníků v hledišti i na jevišti.

Činoherní | Experimentální | Hudební | Soubory

Bez povšimnutí proběhl fakt, že Kaškova Zbraslav se konala po pětadvacáté; byly jiné starosti. Do poslední chvíle se měnil program, z pochopitelných důvodů se nekonala tradiční kulinářská soutěž. Co zůstalo, byly čtyři krátkometrážní divadelní kousky, jimž vévodila témata (ne)komunikace a času, stylově vládlo dada a absurdita. Všechna představení měla něco do sebe, žádné nebylo dokonalé, a tak bylo o čem hovořit.

DS Campanum z Malešic uvedl aktovku Spící lev. Více než sto let starou předlohu Bély Szenese upravila a režírovala Mária Uhrinová, krátké inscenaci postavené na jedné červenoknihovnové situaci třikrát jinak ve stylu poetiky filmů třicátých let dodala swingové tempo. Všem představitelům prvorepubliková stylizace velmi slušela, mimo jiné Marku Fričovi v roli matinky.

Inscenace Co není přece je jinonického Refektáře (lidem divadelním zvaná „Cipak“) je postavena na hře Ludvíka Aškenazyho C. k. státní ženich, upravené Majkou Kotisovou; režíroval ji Vladan Milčinský. Satirická pohádka pro dospělé o tom, kterak škrtem pera mocných vznikne neexistující osoba a její vliv vystoupá do nevídaných výšin, je tématem nebývale aktuální, ale poněkud formálně zastaralá. Viděli jsme několik solidních hereckých výkonů (Lukáš Mejsnar, Jindřiška Netrestová, Martin Kozák; zvláštní zmínku si zaslouží Jakub Krejcar coby autor a interpret písní ala historizující Kryl), ale postavy tu a tam trpěly nedovyložením motivací a jednotlivým obrazům chyběly pointy.

23. Divadelní divize nabídla autorskou inscenaci Ticho; autor a představitel role Boba Jiří Burýšek napsal pozoruhodně vyzrálý text o líném odpoledni v kempu, kde nefunguje nic, ani vztahy, ani wifina, ani paměť… Komedie stojí na přesně odpozorovaných situacích, vtipných dialozích a smyslu pro trapno a je určena, slovy autora, „mladým ADHD“. Limity inscenace určila divadelní nezkušenost jinak sympatické partičky.

Seniorský divadelní spolek Proměna pod vedením Heleny Kubů uvádí již přes desetiletí tragikomické kousky ze života zúčastněných účinkujících; tentokrát nabídl inscenaci Čas pro život, akcentující právě téma času a jeho relativity. Bohužel kvůli onemocněním v souboru byly uvedeny jen tři části – monolog zaneprázdněné mladé ženy, dialog dvou bilancujících starších dam u vína a konfliktní situace manželů, z nichž jeden chce strávit společný čas v kině, druhá u společné večeře – a tak přestože útržky a naznačený formální rámec působily zajímavě, na plnohodnotný divadelní zážitek to nestačilo.

Zbraslavskou sobotu určovala píle organizátorů z Amatérské divadelní asociace, ochota členů místního zbraslavského souboru, spokojenost účinkujících, diváků a účastníků rozborů v jednom (jednotlivé kusy vtipně uváděl a rozborové semináře vedl jako obvykle Josef Šedivý) a radost ze setkání.

Autor: Petra Richter Kohutová
narodni-informacni-a-poradenske-stredisko-pro-kulturu-z8543