Texty: Brno, Excerpce pro MČAD 1998-2002

BRNO o.Brno
CČAD s. 19, 22, 24, 29, 43, 44, 46, 52, 56, 59, 60, 63, 65, 69, 70, 72, 73, 74, 77, 81, 82, 83, 84, 85, 86,87,91,106,109,116,117,119,121,122,124,125,128,138,140,149,153,156,158,159,162,167,168,176,191,194,196, 197,198, 200, 203, 204, 205, 207, 208, 209, 210, 212, 213, 214, 215,216, 218, 219, 222, 227, 230, 232, 242, 246, 247, 250, 252, 253, 258, 259, 263, 268, 270, 272, 287, 294, 295, 296, 301, 305, 307, 314, 324, 327, 329, 337, 343, 345, 353, 354, 356, 357, 358, 360, 364, 367, 369, 376, 378, 380, 381, 382, 383, 384, 386, 388, 394, 395, 396, 397, 398, 399, 400, 401, 402, 404, 405
Obr.CČAD s.215: S. Mrožek: Na širém moři, DSJ. Skřivana ZK ZKL Brno, na snímku F. Klaška jako Prostřední, L. Walletzký jako Tlustý a M. Malena jako Malý,1965.
Obr.CČAD s.219: A. P. Čechov: Bankovní jubileum, DS J. Skřivana Brno, na snímku F. Klaška jako
účetní a Leoš Walletzský jako bankéř. F. Klaška byl už v té době vyborným hercem, později si
jako člen Dělnického divadla v Brně v 70. letech odnesl z JH mnoho hereckých cen a také cen
za režii,1967.
Obr.CČAD s.221:Jiří Voskovec a Jan Werich: Robin Zbojník, DS J.Skřivana Brno,1969.
Obr.CČAD s.233: S. V. Obrazcov - S. Preobraženskij: O velkém Ivanovi, LS MEZ Vývoj Brno, režie František Písek, výprava Bohumil Mlýnek,1955.
Obr.CČAD s.249:Hans Arp: Na jedné noze, Divadlo X Brno, režie Zdeněk Turba-Čecháček, na snímku Miloš Maršálek, Jarmila Turbová, Marie Hynková, 1965.
Obr.CČAD s.256: Vasco Popa: Hry na vedlejším nebi, DivadloX Brno, režie Zdeněk Turba-Čecháček,1974.
Obr.CČAD s.260:Josef Hora: Horování, Nepojízdná housenka Brno, scénář a režie Miroslav Lopatka,
na snímku Iva Klestilová,1983.
Obr.CČAD s.265: Aby se děti divily, dramatizace pohádek A. Mikulky, Pirko Brno, ved. Jindra Delongová,1967.
Obr.CČAD s.267: Jiří Trnka: Zahrada, dramatizace Jindra Delongová, Pirko Brno,1970.
Obr.CČAD s.268: Gyula Urbán: Bleděmodrý Petr, Pirko Brno, ved.Jindra Delongová, námořník Jef
s Petrem chytají ryby,1974.
Obr.CČAD s.290: Kolektiv Brno, ,jehož členy byli odrostlí členové dětského souboru Pirko, patřil k častým účastníkům Šrámkových Písků 70. a počátku 80. let. Na snímku záběr z inscenace Město,
autor a režie Jaroslav Svozil,1973.
Obr.CČAD s.294: Inscenace Archimimus souboru Quidam Brno, snímek z první realizace na festivalu IFSK v Záhřebu v tehdejší Jugoslávii roku I 968, kde získala zlatou cenu, v titulní roli Petr Oslzlý.Obr.CČAD s.302: L. N. Tolstoj - M. Rozovskij: Příběh koně, Dělnické divadlo Brno, režie Pavel Rímský j.h., na snímku v hl. roli Jiří Postránecký, 1981.
Obr.CČAD s.308: Bertolt Brecht: Hovory na útěku, Divadlo X Brno, režie Zdeněk Čecháček, na snímku Miki Skorkovský, 1982.
Obr.CČAD s.315: Franz Kafka: Amerika, Ochotnický kroužek Brno, scénář a režie J. A. Pitínský, Petr Osolsobě, scéna Tomáš Rusín, 1985.
Obr.CČAD s.316: J. A. Pitínský: Ananas, Ochotnický kroužek Brno, režie J. A. Pitínský, 1987.
Obr.CČAD s.344: Josef Kainar: Zlatovláska, Jitřenka Brno, režie František Písek,1988.Obr.CČAD s.346: Z. Bezděk - O. R”odl: Generálská operka, Jitřenka Brno, režie F. Písek, výprava Z. Juřena, 1980.
Obr.CČAD s.366: Valérie a týden divů, přípravná etuda souboru Pantomima S. I. z Brna, na snímku uprostřed režisér, choreograf a vedoucí souboru Jindřich Zemánek.
Obr.CČAD s.368: Inscenace lidových balad nazvaná Svatby, Studia Dům Brno, režie Eva Tálská,1994

Ve 14. stol. byly v Brně provozovány při slavnostech latinské nábož. hry. R. 1572 přišli jezuité, hráli nákladné nábož. i svět. hry R. 1732 postavilo město na Zelném trhu Měst. operu, základ. bud. profes. divadla. V. 1871 se ustavil spolek katol. tovaryšů s cílem péče o tovaryše různých řemesel (Češi a Němci pohromadě), hraní div. střídali v češtině i něm., měli jednoduchou scénu v pronájmu, od r.1935 vlastní ve vybudovaném domě. Hráli populární hry, později nároč. dramaturgie (Tyl, Zeyer). Kroužek div. ochot. Tyl byl zal. v 80. letech min. stol., od r.1897 se jmenoval jednota div. ochot. Tyl. Spolek hrával v hostincích, 1903-1906 měl vlastní jeviště v kavárně Union na Pekařské ul. V 80. letech 19. stol. se začal rozvíjet div život i v městských částech Brna (viz. Brno-Husovice, Jundrov, Královo Pole, Žabovřesky, Židenice). Za války (1941) vznikla Rampa, spolek pro divadlo, literaturu, hudbu a výtvar. umění sdružující Mladé umělce a Menší scénu. V div. prosadili odklon od naturalismu, podněcovali fantazü. Za dva roky sehráli 15 titulů, uvedli 14 liter. večerů. Hráli v Besedním domě. Těsně po válce se začalo hrát ochot. divadlo v sále Typosu, kde nyní sídlí brněnské studio České televize. Z poválečných souborů se nejvýrazněji prosadilo Divadelní studio Josefa Skřivana. Vzniklo 1954 u Kult. klubu B. Václavka, Leninova ul., změnilo zřizovatele RK ROH Univ. knihovny, ZK ROH ZKL, 1970 u OKVS Brno IV, Komárov- Filipínského 1. Jako režiséři vynikli Frant. Palčík a Leonard Walletzký, prof. scénograf Antonín Vorel. S řadou titulů (Hadrián z Římsů, C. k. polní maršálek, Večer tříkrálový, Truchlící pozůstalí, hry Čechova, V+W aj.) reprezentovali na JH, v Monte Carlu a jinde. V r. 1959 vzniká u DPM v Lužánkách Divadlo X Radima Vašinky. Později hrálo na Rooseveltově ul., skončilo u MKS Radnická 4. Vůdčí osobností Zdeněk Turba (Čecháček). Taktéž reprezentace na JH a dalších fest. V r. 1965 se z X na dva roky vydělila skupina a založila Index (Uhde, Suchomel, Hana Pražanová, Alfréd Strejček). Inscenovali poezü. V r. 1960 vzniká Divadlo pantomim založené prof. JAMU Jiřinou Ryšánkovou. R. 1963 na Hronově s Lidmi kolem Davida. Na něj volně navázala Pantomima SI v 80. letech. V 60. letech vzniká Divadélko Monokl na Vranovské ul. jako satir. divadlo malých forem. Ved. osobnost Milan Ferebauer. Dalším byl DIZAROL (Divadlo za roletou) v justičním paláci. Hraje satir. hry, ved. osobnost Pavel Stoklásek. Obě zanikají odchodem ved. osobností na konci 60. let. V letech 1978-1983 inscenuje poezü M-dílna OKVS Brno I na Leitnerově ul. Ved. osobnost Zbyněk Vrba (pseudonym Zb. Srby, nyn. šéfa činohry NDB). 1985-1991 hraje na Šelepově ul. Ochotnický kroužek s režisérem J. A. Pitínským a dramaturgem Petrem Osolsobě. Při vojenském klubu v Brně hrával soubor Mládí (1958 a 1960 na JH), posléze vznikl (1985) divadelní soubor Dráček, který do 90. roku hrál ve voj. klubu na Šumavské ul. především pohádky pro děti. V 80. letech hrají kolektivy malých forem: Malé divadýlko, Vadidlo, C divadlo. R. 1987 volně na Skřivany navazuje divadlo Prol00r s rež. Akramem Staňkem. Nejúspěšnější Rousseu: Pomsta ruské siroty (1997 ve Venezuele). Dosud hraje ve sklepních prostorách Divadla Husa na provázku. Poloprof. Studio Dům pracuje při DHnp, režisérka Eva Tálská. Loutkové divadlo
Loutkové divadlo v Brně čítalo na tři desítky kolektivů, v historických materiálech se uvádí, že se hrálo téměř v každé druhé ulici města. Na základech loutkového divadla rodinného typu (1924 ) se konstituovala brněnská Jitřenka, pod tímto názvem se soubor jako jeden z mála přeživších datuje od r. 1930. Po vzniku závodních klubů je zařazena pod ZK ROH Zbrojovky Brno, má vlastní divadlo na Tučkově ul. Od r. 1997 existuje jako Divadelní společnost Jitřenka. Reprezentativní soubor se stálou činností. Vůdčí osobnost František Písek, režisér a dramaturg, nyní jeho dcera Pavla Foralová. Jitřenka hraje náročnější loutkové hry.
Dětské divadlo
Nejstarším a nejznámějším dětským divadelním kolektivem je PIRKO (Pionýrský rozhlasový kolektiv). Takto vznikl při DPM v Lužánkách po Dismanově vzoru v Brně díky Vladimíru Simonovovi a Mir. Nejezchlebovi v r. 1949. Postupně se Pirko vypracovalo pod vedením Jindry Delongové a v souvislosti s rozvíjením zásad dramatické výchovy dětí do několika kolektivů vymezených podle věku. Jako první český soubor navštívil Arménii(70. leta), reprezentoval na JH a řadě zahr. festivalů (1981 H. Ch. Andersena v dánském Odense apod.). Vyrostla v něm řada budoucích profes. herců. Od r. 1996 pracuje při ZŠ Horníkova, Brno-Líšeň dět. divadelní soubor vedený Jiřím Postráneckým, býv. protagonistou Dělnického divadla v Semilasse.
(Zbořilová)

1736: divadelní činnost řádu augustiniánů v kostele sv. Tomáše.
DČD I., s. 350
1595 - 1764: divadelní činnost řádu jezuitů.
DČD I., s. 134, 350
1659 (8. srpna): P. Hermann: Znamenitý duch proroka Daniela- inscenováno pro brněnský sněm na čtyřpatrovém jevišti
DČD I., s. 175
50. a 60. léta 19. st.. spolupráce ochotnictva s profesionální scénou (s. 186)
družina amatérů soustředěná kolem měšťana Jana Křtitele Rudiše - plnila také divadelně-vzdělávací funkci (s. 181)
1890 - 1903: vycházel sborník sbírka příležitostných deklamací, výstupů, písní a básní dělnických , red. František Komprda - Lysický (dělnický ochotnický kabaret) (s. 493)
DČD III.
1922: slavnostní scéna Vítězství revoluce (s. 48)
DČD IV.
Pelcl v Dějinách konstatuje, že v Brně se konaly 1348 a 1364 slavnosti, na nichž byly provedeny i divadení hry. V XIV. a v XV.století se zde hrály latinské náboženské hry. 1572 přišli do Brna jezuité. Provozovali nákladné náboženské i světské hry, 1608 bylo sehráno drama Císař Leo, 1617 předvedli žáci jezuitské koleje dvě hry na počest nového markraběte Ferdinanda II. Jeviště byla improvizovaně postavena v klášterech, v kostelích a na veřejných prostranstvích. 1658 hráli premonstráti divadlo v Obřanech před kostelem, 1675 jezuité na náměstí komedii. Jezuité měli patrně i stálá jeviště v klášterech. Od 1600 se hrály světské hry i na jiných místech, zvláště v hostinci na Zelném trhu. Téhož roku byla postavena první samostatná divadelní budova, kterou město koupilo od Liechtenštejnů na Zelném trhu. 1669 je zpráva o potulné tlupě, která zde hrála. 1693 budova vyhořela. Nahradil ho Salmský dům proti Donimikánům, současně se hrálo ve stavovské jízdárně u Brněnské brány. 1732 postavilo město na místě zhořelé budovy na Zelném trhu Městskou operu. Hrály se hlavně vlašské opery. Jedním z ředitelů byl i Brunian, který v pražských Kotcích uvedl první českou hru. 1785 tato budova opět vyhořela a po obnově příští rok opět. Na tomto místě postavené třetí divadlo má přímý vztah k počátkům českých představení v Brně. Pro získání publika se 3hrály hry s náměty z moravských dějin /Švédové před Brnem, Friedegilda, moravská královna, Hrabě Šambera, pán boskovický.../. Zejména podnikavý byl ředitel Schmidt. 1815 uvedl první původní českou hru Strašidlo ve mlýně, později Kníže na honbě, Berounské koláče /1822/, Čech a Němec /1835/. Například 1835 to bylo celkem 30 českých představení. Významnou zásluhu na rozvoji českého divadelnictví měl zejména ředitel Vilém Thiel /1837-43/. Brněnské obyvatelstvo v té době bylo pouze z 50% české, ale okolí bylo výlučně české. Podstatný vliv tu měl i A.V.Šembera. Jeho vlivem byly prováděny hry Tylovy, Štěpánkovy, Klicperovy, Hýblovy a také původní české opery. 1838 J.K.Píšek zde zpíval v Tylovi poprvé Kde domov můj. Popularita písně si vyžádala dokonce i německý překlad pro koncertní představení. Rovněž české hry doznaly nejeden německý překlad /Divotvorný klobouk, Tataři u Olomouce/. Od 1840, kdy byl proveden Dráteník, bylo zavedeno na česká představení i předplatné. V příštích letech se situace změnila v neprospěch českého divadla. Teprve 1852 bylo divadlo na 14 dní zapůjčeno Prokopově společnosti. Ochotnické divadlo má své počátky až 1853. 1861 zal. Beseda. V 70.letech 19.st. byl sbormistrem Besedy brněnské Leoš Janáček. 1863 Čtenářský spolek uspořádal silvestrovskou zábavu, pro niž napsal brněnský advokát Josef Illner později velmi hranou ochotnickými spolky operetu Kvas krále Vondry XXVI. 1867 ji reprízovali.První ochotnická představení se odehrála v přízemním hostinci U Mondscheinů v Malé Pekařské ulici, v hostinci U bílého kříže v Pekařské ulici, U mexického císaře, U Olivů, U lípy, U bílého beránka na Cejlu... Též se hrálo v soukromém domě J.K.Rudiše v Měšťanské ulici. Ze známých společností tehdy hostovaly v Brně Svobodova, Elišky Zöllnerové. 1876 byl Besední dům zadán společnosti Pištěkově. 1879 byla provedena Prodaná nevěsta. V tu dobu byl zal. Výbor pro zbudování nového divadelního jeviště. 1881 zal. Družstvo českého divadla v Brně, které řídilo i ochotnickou činnost. V 80.telech zal. Kroužek divadelních ochotníků Tyl, 1897 se přejmenoval na Jednotu divadelních ochotníků Tyl. Spolek hrával zprvu v různých hostincích, 1903 - 1906 na vlastním jevišti v tehdejší kavárně Union v Pekařské ulici, potom byl nucen místnosti častěji měnit. 1881 z bezpečnostních důvodů bylo zakázáno hrát v Besedním domě. Němci dostavovali divadlo Na hradbábch, české divadlo se stavělo z hostince U Marovských, později Mahenovo divadlo. Ale už od 1884 v nedostavěné budově hrávala Choděrova společnost, definitivní zahájení bylo 1884. Ve vedení divadla se vystřídalo mnoho významných osobností českého divadelnictví /m.j. Švanda a jeho syn, Hübner, Chmelenský, Budil, Pištěk, V.Štech, Fr.Neuman, O.Zítek... Prvním dramaturgem byl Jiří Mahen /1918/. (JM)
Javorin s. 13 - 26
1871 se ustavil Spolek katolických tovaryšů v Brně. Hlavním programem byla péče o tovaryše různých řemesel, národnostní rozdíly se nedělaly.Pro doplnění sociální péče zábavou se zaměření rozšířilo i na ochotnické divadlo. Hrálo se jednou česky, jednou německy. Jednoduchou pronajatou scénu 1935 vystřídal sál ve vlastním, nově postaveném domě. Počátek rozvoje ochotnické činnosti. Zpočátku to byly populární hry, později byla dramaturgie náročnější. 1941 se soubor dobře umístil v okrskové soutěži a obdržel od Ústřední školy dělnické plaketu za dokonalou souhru. Na repertoáru byla na př. Paličova dcera, Strakonický dudák, Radúz a Mahulena, J.K.Tyl...1943 měl spolek 29 činných členů.
1937 byla v Brně ustavená Nezávislá scéna. Cílem bylo moderní ochotnické divadlo a nejvyšší umělecké výkony. Do roku 1943 sehrál soubor 19 her /na př.i Ibsenovy Příšery/. Soubor hostoval i ve Vídni. Po vždy delším pečlivém studování dosáhl vynikajících hereckých výkonů ve hrách na př.Hamlet, Příšery, Maryša...1943 měl soubor 12 herců a 25 členů. V roce 1945 se spojily všechny tři žabovřeské spolky do společného Spojeného divadla.
1941 se ustavila Rampa, spolek pro divadlo, literaturu, hudbu a výtvarné umění. Spolek vznikl z několika jiných neorganizovaných /Sdružení mladých umělců, Menší scéna/. Původně měl odbor dramatický, literární a hudební, v roce 1942 přibyl odbor výtvarný a 1943 odbor mladé architektury a loutkového divadla. Sdružovali se tu zájemci všech povolání, kteří hledali hodnotnější smysl života. V divadle se prosadila snaha o oproštění od jevištního naturalismu a o podnícení divákovy fantasie.Výtvarný odbor sdružoval umělce, kteří hledali větší citovou hloubku a intimní krásu věcí. 1941-3 bylo sehráno 15 her, večer uměleckého tance a 14 literárních večerů. 1942 získal divadelní soubor v soutěži 1.cenu za Jakož i my odpouštíme /Drda/. Veškerou činnost Rampa provozovala v Besedním domě. Měla 120 členů,divadelní soubor 35 činných členů.
Ve službách Thalie II. s.167.
Pantomima S.I. (Ústřední soubor neslyšících) zal.1981
Svatoboj - zal. 1872 jako Český čtenářský a vzdělávací spolek
Jednota divadelních ochotníků v Králově Poli zal. 1906, spjata s dělnickým hnutím
Dělnické divadlo od r.1951, několikrát účastníkem JH.
Svatopluk - soubor Řemeslnické besedy
Divadlo Bratrství
Dagmar
Malé divadalo při Domě katolických tovaryšů
Divadelní studio Josefa Skřivana
Divadlo X
Bethel - zal. 1993, vysokoškolský soubor podporovaný Bratrskou jednotou babtistů, zpracovává zejména biblické látky
Jitřenka, loutkářský soubor, jako divadélko rodinného typu od 1924, soubor od 193O, pod názvem Jitřenka od 1959, Divadelní společnost Jitřenka (1997)
Ochotnický kroužek - od 1985. Osobnosti: J.A.Pitinský, P.Osolsobě
Dráček - divadelní soubor při ZŠI Vojenské akademie - od 1985
Úspěšný soubor Armádních soutěží umělecké tvořivosti ASUT.
Studio Dům - studio mladých lidí vedené profesionály-- Souběžně s přípravou projektů probíhá praktická výchova herectví, scénografie a hudební skladby. Inscenace ve starých neobydlených domech, pouliční divadlo.
Lázňovská
1956 mají brněnské ČSD tři soubory: operu, operetu a činohru /profes. vedení prof.Valter. Don Carlos/. V KDO soubor s úkolem vytvořir vzorový repertoár pro ostatní OS, pro předvádění úryvků z novinek pro osvětové pracovníky. /JM/
OD 1956/1. s.17
V Hybešově čtvrti Dělnický dům s Lidové divadlo. 1899 zahájilo činnost Paličovou dcerou. Do 1945 se zde dávaly hry se sociální a národnostní tématikou /Paličova dcera, Jan Výrava, Jánošík, Gazdina roba, Revizor, Tkalci, Jan Hus, Maryša, Pasekáři, Naši furianti,Její pastorkyňa, Psohlavci, Probuzenci, Emigrant, Otec, Vojnarka, Křižník Potěmkun, Anna Karenina, Gorali, Stávka atd. Značně zastoupena zpěvohra /zde Zdeněk Chalabala, Rudolf Kvasnica/. 1948 objekt majetkem ZK Závodů přesného strojírenství , poté Závodů kuličkových ložisek. Nezájem závodu, odchod souboru do sokolovny v Židenicích jako DS ZK MEZ. Následně stagnace ve vývoji. Líbivý repertoár. Nyní 60.výročí soubor opět v Dělnickém domě Paličovu dceru. OD 1959/12, s.287.
Vojenský soubor Máj Jánošík, účast v Židlochovicích 1959. OD 1959/9, s.198.
Lidová scéna ZK RBR Pacient 113. OD 1959/8, s.183.
DS Královopolských strojíren /též jako Dělnické divadlo Gottwaldových závodů. Optimistická tragédie, účast ve Svitavách 1959. Dříve Boleslav I.,Přelom, Vstanou noví bojovníci.
OD 1959/1, s.3. OD 1959/8, s.179. OD 1959/8, s.183.OD 1959/9, s.198. OD 1959/10, s.219. OD 1959/11, s.257.
X60 KDO, Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka /Rilke/Fischer/Boris Bouda/.Hungerfield /Jeffers/. OD 1959/8, s.181. OD 1959/8, s.183. OD 1959/11, s.246.
DS ZK Tisk. Zlatovláska.Účast v Židlochovicích. OD 1959/8, s.183. OD 1959/8, s.183. OD 1959/9, s.197.
DS J.Skřivana Domu učitelů Zlatý kočár. Bububu /Lada/Novotný/, účast na celostátní soutěži ve Svitavách. 1958 Tři medvíďata
OD 1959/6, s.143. OD 1959/1, s.3. OD 1959/7, s.151. OD 1959/7, s.162.OD 1959/8, s.183. OD 1959/8, s.185. OD 1959/8, s.192, 199. OD 1959/9, s.209. OD 1959/11, s.257.
DS ZK ČSD Ideální manžel. Nová umělecká cesta souboru zahájena dříve Scapionova šibalství, R.U.R., Dům na předměstí. V přípravě autorská hra Chtěla bych ti povědět /M.Ferebauer/.V Židlochovicích 1959 s baletem Zbyňka Vostřáka Sněhurka. OD 1959/1, s.23. OD 1959/8, s.183. OD 1959/9, s.197.
DK ČSM RK Šmeralovy závody slibná činnost. Dobré jitro /klicpera/, Potopa světa /Klicpera/. Hráli v ZK Tisk. OD 1959/9, s.208.
DS ZK První brněnská strojírna. Ženský zákon OD 1959/2, s.25. OD 1959/2, s.46.
DS Krajského domu pionýrů a mládeže, Náš rok /Kovářová/, vítěz krajské soutěže Vzhůru do vesmíru /Jarmila Kolářová/, účast v Židlochovicích 1959.
OD 1959/8, s.175.. OD 1959/9, s.198. OB 1959/9, s.216.OD 1959/8, s.180. OD 1959/9, s.198.
Pionýrský rozhlasový soubor Pírko Valašská suita, Hra o panně Barboře.
OD 1959/8, s.181. OB 1959/9, s.21ž.
DS ZJŠ Svatoboj Orfeus v podsvětí.Se Sbohem smutku účast ve Svitavách.
OD 1959/8, s.183. OD 1959/9, s.199. OD 1959/11, s.246. OD 1959/12, s.285.
DS Maják ZK Chirana Nepokojné hody svaté Kateřiny, účast ve Svitavách.
OD 1959/8, s.183. OD 1959/9, s.198.
Tylovo divadlo ZK ZKL Premiéra se odkládá /Petermann/.
OD 1959/8, s.183.
1. festival divadelních souborů města Brna 1959.Soubor vojenského útvaru Život vyhraný /Milan Dlabač/.Dana /Straka/, účast ve Svitavách.
OD 1959/8, s.182. OD 1959/11, s.256.
Nová tématická soutěž Brněnského kraje 1959.
OD 1959/11, s.257.

1906-1990 Dělnické divadlo Královo Pole - při OKVS Svatoboj, později DK
Zbrojovka
1912 - spolek Mošna Brno-Žabovřesky
1919 - Bozděch
1923 - Beseda
1926 - Dagmar, mezi tím hasiči
1929 - Nová scéna
1951 Divadlo Dagmar ZK ROH Krajské správy spojů
1955 Divadelní studio J.Skřivana KK B.Václavka, změna zřizovatele - ZK ROH ZKL,
změna zřizovatele - OKVS Brno IV.
Divadélko Monokl
1960 Divadlo pantomim
Komorní scéna OKVS Brno IV
Ochotnický kroužek
Pro100r
Zbořilová s.3-4
1872 ochot.divadlo v Besední domě.
KLOSOVÁ,Ljuba: Život za divadlo. Praha,Odeon 1986. s.14
Ochotníci začali hrát 1853 po zrušení českých divadelních večerních a nedělních odpoledních představení v Landständisches Theater. Zprvu hráli vedle uvedených hostinců /Javorin/ ještě i v Jánské ulici, Nové ulici, Na olomoucké. Postavením Besedního domu po 1870 se hrálo zde. 1881 opravy besedního divadla, to ale bylo brzy poté z bezpečnostních důvodů zavřeno. V tu dobu v místě působily zpěvácké spolky Hlahol, Veleslavín, Svatopluk. Účastnily se i provozování jednoaktovek. Tyl působil U Poláka na Giskrově ulici, později Česká obchodní akademie. Hostovali ve venkovských obcích, pořádali humoristické večery, spoluúčinkovali při zábavách Čtenářského spolku. Za 5 let sehráli přes 50 představení. 1897 se přejmenovali na Jednotu divadelních ochotníků Tyl v Brně. Neměli vlastní jeviště a k dispozici byl jen Besední dům a hostinec U Ambrože. Zahájili 1897 Luciferem /? národní opera ve 4 jednáních, libreto i hudba F.K./. Následovala Žižkova smrt /Kolár/ ve spolupráci s Veleslavínem, Českoslovanskou besedou, Svatoplukem a Sokolskou jednotou Tyrš. Poté hráli v Pekařské ulici v kavárně Union /1903-6/. 1907 se přestěhovali do Rudolfské ulice k Jonákům, později hráli i U Šubrtů ve Vranovské ulici. 1897-1931sehrál soubor Jednoty přes 560 představení, ročně i 35. Na repertoáru bylo klasické české drama i současnější tvorba /Hilbert, Kvapil, Mrštíkové, menší procento tvořily překlady. Společenských akcí, večírků apod. byl skoro stejný počet. Výtěžky činnosti byly věnovány na sociální a národní účely, ale např.i na vybudování brněnského ND, byli zakládajícím členem Družstva Národního divadla. Spolek zval k hostování, např. Emila Buriana, Pivoňku, Balouna, Mošnu, Beníškovou. Z jeho řad vyšli pozdější členové ND Koudelka, Petříček, Boda. Sami 1901 hostovali ve vídeňském Slavoji. 1910 uspořádali v Praze výstavu o své činnosti. 1903 se od Jednoty oddělila skupina herců a vytvořili nový soubor Zeyer. 1909 jiná skupina vytvořila spolek Klicpera. Jednota byla členem ÚMDOČ. /JM/
TÁBORSKÝ, str. 387 – 393.

Daněk, Josef (nar. 1961) - výtvarník a performer, spolupráce s Ochotnickým kroužkem, Hadivadlem, Kabinetem múz. “Daňkova aktivita je originálním příspěvkem k neodadaistickým tendencím současného umění, umění akce, performance a happeningu.”
(Dvořák - Hulec, s. 54)
Kokolia, Vladimír (nar. 1956) - Malíř, grafik, hudebník a performer, pedagog na AVU (Dvořák - Hulec, s. 106)
Ruller, Tomáš (nar. 1957) - Akční umělec, performer; významné happeningy a performance od pol. 70. let (Dvořák - Hulec, s. 205 - 206)
od poč. 90. let (?): S. D. A. (Sdružení divadelních aktivit) -soubor mmj. účastníkem Šrámkova Písku 1992 (Dvořák - Hulec, s. 207)
od 1994: Skleněná louka - neformální sdružení brněnských umělců (Dvořák - Hulec, s. 213)
od 1991: Studio Dům - dětský soubor (vede E. Tálská), 1995 zal. Studio Studia Dům účast na JH 1996 (Dvořák - Hulec, s. 224)
Zatím co v 80. letech 20.st. bylo město považováno za region zdařilého experimentálního divadla, starší kolektivy přestaly vyvíjet aktivitu anebo se rozešly. V polovině 90. let určitý obrat. Na jevišti divadla Barka zahájilo několik nových souborů. Profesionalizaci nastoupilo Divadelní studio “V” a husovické Divadlo In flagranti. Aktivita se projevila i na několika středních školách podle jejich jazykové orientace /angličtina, francouzština, španělština/. 1998 4.ročník jednodenní přehlídky netradičního amatérského divadla v Kulturním a vzdělávacím středisku U Tří kohoutů Netradlo 98. Výběr pro postup na ŠP. Soubory: Studio Dům Evy Tálské, Alibüstické divadlo, Alfa a omega… Divadlo G7 Obchodní akademie na Pionýrské ulici, Brnkadla, Divadlo M+M, Kšandy /Lužánky/, Naše divadlo /Sdružení divadelních aktivit/, Biblické divadlo. /JM/
ZÁVODSKÝ, Vít: Autorská divadla to v Brně nevzdávají. Brněnský večerník, 2.4.98. Str.5. kART (Obsahuje výčet existujících souborů)
1996 Soubor neslyšících Pantomima S. I. Účastnil se festivalů ve Španělsku a Německu, absolvoval turné po Bulharsku, Polsku, Bělorusku, v monte Carlu, Itálii, Rakousku, Norsku a USA. V r. 1985 byl pozván do Japonska s pořadem Říkadla. Na X. mezinárodním festivalu pantomimy neslyšících v Brně získal v r. 1988 nejvyšší ocenění - Cenu J. G. Debureaua. (None, č.5, 1996 )
VESELSKÝ, Jiří: Vavříny a problémy X 62 aneb Od divadla poezie k poetickému kabaretu. Divadlo 12, 1961, č.10, prosinec, s.796-797. Souhrnné hodnocení.
ÚMDOČ 1922: Div.jednota Bojmír, Sdruž. ochot. Vojan , Vzděl. spol. Katol. tovaryšů
ÚMDOČ 1925: Brno II. Pol.org. čes.strany socialistické
Sídlo Želenského okrsku ÚMDOČ.
Adresář 93: 1131,1135,1139,1140,1141,1142,1143,1144,1149, 1152,1159,1168,1169,1170,1177,1183,1187,1188,1190,1194,1198, 1199,1206,1207,1208,1212,
Stoletá tradice ochotnického divadla. SČDO, s.17 kART
Divadlo na Moravě 3., s.46-52
JEŘÁBKOVÁ, Zdeňka: Pozdní romantismus na profesionálním divadle v období státoprávních bojů a politické stagnace (1862 - 1886). Část o brněnském divadle. DČD III / 169 - 170.
JEŘÁBKOVÁ, Zdeňka: Protiromantická reakce na profesionálním divadle v období zápasů o reformu měšťanské společnosti (1887 - 1895). Část o brněnském divadle. DČD III./ 264 - 274.

JEŘÁBKOVÁ, Zdeňka: Profesionální divadlo ma sklonku rakousko-uherské monarchie (1896 - 1918). Části o scénické hudbě. Část o brněnském divadle. DČD III. / 425 - 439.
Lužánky, propagační brožurka, CVČ Lužánky Brno, 1996, 24 s., Str.

Soubor se zvláštním posláním hrál 1954 v brněnské Univerzitní knihovně. Její zaměstnanci nastudovali a předváděli zájemcům méně nebo vůbec neznámé hry, které byly k dispozici, ale soubory je neznaly. Např. Ostrovskij: Schovanky, Schiller:Paraziti, Goldoni:Neotesanec, Tyl:Matka a dcera, Plautus.komedie o hrnci. Režijní spolupráce František Baťha./JM/
OD 1956/1, s.18.
DS Univerzitní knihovny. Za Legendu o lásce 3.cena na JH.
OD 1957/2, s.25. OD1957/2, s.42.OD 1857/9,s.193 OD 1857/9,s.195. OD 1957/10,s.217. OD 1957/10,s.220. OD 1957/10,s.221-2, OD 1957/10,s.228.
DS ZK Závodů Klementa Gottwalda v Králově Poli 1956 zájezd do Vídně, Lesní Panna, Vojnarka. Hráli v hotelu Pošta.
OD 1957/2, s.26.
DS ZK Energetické závody
OD 1957/3, s.67.
DS RK Chirana.
OD 1957/6, s.121.
Strašidla.
OD 1957/7, s.160. OD 1957/8,s.176.
Dělnické divadlo
OD 1957/8,s.188.
DS ZK ROH železničářů. Scapionova šibalství.
OD 1957/12,s.280.
DS Krajského pionýského domu.
OD 1957/12,s.286.
DO Josefa Skřivana ROH Univerzitní knihovny nastudoval Legendu o lásce.
OD 1957/5, s.114-115. OD 1957/7, s.145. OD 1957/7, s.157.
S touto hrou účast na XXVII..JH.
OD 1957/7, s.146.

ALMANACH divadla Svatoboj. Brno, Dům kultury ROH Zbrojovka r.? s.? ?
JABůREK, Stanislav: Divadelní studio Josefa Skřivana 1954 až 1974 (kapitola z dějin amatérského divadla) - Brno 1974, Dipl.práce FF MU, knihovna
ZÁHOŘÍK, Karel: Z dějin ochotnického divadla v Blovicích. Amatérská scéna 1968, r. 5, č. 9, s. 10 - 12. kART
DIVADLO je divadlo. Sbk.statí, úvah a glos k 85.výročí českého divadla v Brně. Red.Jar.Suchomelová. Brno, Kraj. kult. střediskso 1969. 163 s. KK
Divadelní odbor Josefa Skřivana RK Universitní knihovny v Brně.Hronov 1957 UK 14 s.
LISTY o divadle. Zpravodaj krajského poradního sboru pro divadlo.
Brno, KKS 1973-75 KK
-uv.: Z dějin divadla v Brně In: Lidové noviny 1925/č.353 KK
BOHDÁLEK, Miloš: K historii amatérského divadelnictví v městě Brně 1945 - 1960.
Brno, 1972 Dipl.práce FF MU, knihovna
ŽELENSKÉHO okrsek ÚMDOČ v Brně. In.: Ve službách thalie II. s.20.
MORAVSKOSLEZSKÝ ochotník. Měsíčník Želenského okrsku ÚMDOČ, kl. red. O. Bednář. 1931/32 - 1934. UKOl. (1935 sloučeno s čas. TYLŮV ODKAZ)
FÜRST, A. F.: Brněnská divadla pracujících. Dělnické jeviště 1936, r. 13, č. 10, s. 73; č. 11, s. 81. kART ( zmíněné soubory: Lidové divadlo v Židenicích, Slavoj, ČOB, Rozkvět, Bratrství a DTJ Královo Pole, Lidové div. v Julianově, Čestmír, Červená a bílá v Jundrově, och. spolek v Bohunicích, SAVOŠ, Kolektivní divadlo, Předměstská scéna)

HAVLÍČKOVÁ, Margita: Ochotnický kroužek. In: Hledání výrazu. Praha, IPOS 1991, s. 55 - 59. Brno

vz: Dvacet let brněnské “Iksky” . Amatérská scéna 1979, r. 16, č. 4, s. 15. kART
KŘIŽAN, L. A.: Čtvrtstoletí Skřivanů. Amatérská scéna 1980, r. 17, č. 11, s. 12 - 13. kART
OCHOTNÍK.List moravsko-slezského ochotnictva, věnovaný zájmům diavdelním. Red. J. Petříček, vyd. Jednota div. ochotníkův Tyl v Brně. 1901 - 1902. UKOl: 1,2
DĚLNICKÉ divadlo Brno 1906-1981. Příležitostný tisk k 75.výročí souboru, stručná historie a přehled ocenění. Brno, OKVS Brno V, 1981, 13 s. (Zbořilová)
DDOČ 1930: Sídlo obvodu (Burian s. 199)
Dělnické divadlo ZK Gottwaldových závodů Královopolských strojíren. Od 1906 soubor dělnické TJ Lasall, později FDTJ. Repertoár:Stávka, Člověk bestie, Drama čtyř chudých stěn, Baku hoří. Během hospodářské krize okolo 1930 i operety. 1933 nový dramaturgický plán po spojení s Bratrstvím. Repertoár např. V+W, česká klasika. 1938-1945 divadlo zabavené. 1945 zahájili Železným potokem /Serafimovič/, Život volá /Sofronov/, Hluboké kořeny /Usseau-Gowe/, Rozum v hrsti /Polách/. Po začlenění do ZK Gottwaldových závodů na JH Duchcovský viadukt, JH 1954 Hrátky s čertem, Přelom /Lavrentěv/, Boleslav I /Jariš/. 1956 Naši furianti /host J.Vojta, který zde dříve zahájil svou hereckou dráhu/, Vstanou noví bojovníci. /JM/
DOLANSKÁ, Slávka: Abrahamoviny Dělnického divadla v Králově Poli.OD 1956/4 s.74.
DS ZK Chirana 1956 Dítě /Šalda/, ale zatím nevýrazná umělecká úroveň.
OD 1956/5 s.109.
1956 Divadelní odbor Josefa Skřivana Univerzitní knihovny provedl novinku z klasiky - Goldoniho Neotesance.
OD 1956/7 s.165.
Celostátní soutěže Státních pracovních záloh se zúčastnil soubor z Brna, hrající Divotvorný klobouk v sále husovického Svatoboje.
OD 1956/8 s.178.
1956 novou ochotnickou formu práce nabídlo Divadlo hudby ZK Královopolské strojírny /Peer Gynt/.
OD 1956/10 s.259.DVOŘÁK, Jan: O amatérských začátcích Divadla Na provázku. Zájmová umělecká činnost, č. 3 /83. Monotematické číslo k Roku českého divadla. Praha, ÚKVČ 1983.
TURBA, Zdeněk: Dvacet pět let brněnského divadla X. Zájmová umělecká činnost, č. 3 /83. Monotematické číslo k Roku českého divadla. Praha, ÚKVČ 1983.
DELONGOVÁ, Jindra: Povídání o Pirku aj. Zájmová umělecká činnost, č. 3 /83. Monotematické číslo k Roku českého divadla. Praha, ÚKVČ 1983.
AKADEMICKÉ BRNO viz BČAD č. 952
MEZINÁRODNÍ FESTIVAL PANTOMIMY NESLYŠÍCÍCH viz BČAD č. 953
Netradlo. 1999 6 DS. Pro 100r.
MAREČEK, Luboš: Divadlo amatérů rozkvétá: po jižní Moravě jich jsou desítky. MF Dnes, 12. 4. 1999.
Festivadlo 1997- mezinárodní gymnaziální divadelní festival ve francouzštině
Práce, 10.04.1997
1997 Mezinárodního festivalu amatérského divadla v Monte Carlu, se za ČR zúčastnil soubor Pro100r s inscenací hry Pomsta ruské siroty. Soubor vznikl v r. 1987 jako Divadelní studio Josefa Skřivana.
Práce, 27.08.1997
1998 4. ročník přehlídky netradičního amatérského divadla Netradlo '98, kterého se zúčastnilo 6 mladých souborů z Brna a okolí.
Brněnský den, 16.03.1998
1998 1998 2. ročník Mezinárodního festivalu frankofonního divadla mladých. K účasti se přihlásilo 20 skupin mladých herců-studentů francouzštiny se svými pedagogy.
Lidové noviny, 03.04.1998
1998 3.ročník semináře křesťanské pantomimy a neverbálního divadla v brněnském Biskupském gymnáziu. 60 zúčastněných žáků
Rovnost, 11.05.1998
1998 jihomoravské oblastní výběrové kolo 26. ročníku soutěže monologů, dialogů a individuálních výstupů s loutkou O pohárek Svazu českých divadelních ochotníků 1998.
Brněnský den, 15.04.1998
JH 1934: Želenského okrsek ÚMDOČ: Stránský: Jízda za štěstím
JH 1945: Spojená divadla: Smetana: Prodaná nevěsta
JH 1957: DO Josefa Skřivana RK ROH Univ.knihovny: Hikmet: Legenda o lásce
JH 1958: Čapkové: Ze života hmyzu
JH 1958: Vojenský divadelní soubor Mládí: Rozov: Šťastnou cestu
JH 1960: Kyncl: Voják
JH 1960: DS Josefa Skřivana: Petrov:Když kvetou růže
JH 1962: Klicpera: Hadrián z Římsů
JH 1963: Divadlo pantomim při KS B.Václavka: Lidé kolem Davida
JH 1963: DS J.Skřivana: Longen: C.k. polní maršálek
JH 1964: Shakespeare: Večer tříkrálový
JH 1965: Mrožek: Na širém moři, Muučednictví Petra Oheye
JH 1966: Nušič: Truchlící pozůstalí
JH 1967: Pirko: Borská - Štuka: Svět se točí dokolečka, Mikulka: Aby se děti divily
JH 1967: DS J.Skřivana: Goldoni: Treperendy
JH 1968: Čechov: Bankovní jubileum, Na hlavní silnici
JH 1969: V+W: Robin zbojník
JH 1970: Čechov: Bankovní jubileum
JH 1970: Pirko: Trnka - Delongová: Zahrady
JH 1975: Dělnické divadlo OKVS: Bukovčan: Sníh nad Limbou
JH 1976: Radničkov: Sníh se smál až padal
FEMAD 1977: DS Svatoboj: Vampilov: Večírek na rozloučenou
FEMAD 1978: Divadlo X: Babel: Moje první husa
JH 1979: Dělnické divadlo Jirásek: Kolébka
Daněk: Dva na koni, jeden na oslu
FEMAD 1979: Divadlo X: Hála - Skorkovský: Rozmarná srna
JH 1980: Dělnické divadlo: Tajovský: Ženský zákon
JH 1980 a FEMAD 1980: Divadlo X, MKS: Hála: Pustina (rež.Turba)
FEMAD 1980: Malé divadýlko: Janoušek - Sigmund: Jáma
JH a FEMAD 1982: Dělnické divadlo: Tolstoj-Rozovskij: Příběh koně (rež.P.Rímský)
FEMAD 1983: Divadlo X: Bílek - Turba: Velitelem města Bugulmy aneb Zpráva o Jaroslavu Haškovi
FEMAD 1984: Div.stud.J.Skřivana: Veselý - Milne: Expedice
Divadlo X: Komedie o Františce....(Z.Turba)
FEMAD 1985: Vadidlo: Hmm...
FEMAD 1986: Ochotnický kroužek: Kafka: Amerika (rež:Pitinský, Osolsobě)
FEMAD 1987: C divadlo: Staří Sumerové, Haidler: Gilgameš
JH 1989: Ochotnický kroužek: Pitinský: Matka
DT 93: Div.spol.Jitřenka, Svatoboj: Daněk: Kulhavý mezek
JH 1994: DS Pro100r: Kol: Lák
Studio dům: Lid.balady: Svatby
Svatbičky
FEMAD 1995: Divadlo Radost: Jirásek, Peška: Staré pověsti české
JH 1995: Alib”Ustycké ďyvadlo: Novák: Utopie
JH 1996: Divadelní soubor Pro100r: Rousseau: Pomsta ruské siroty
D - Dílna Studia Dům: Dombrovská: Černá panna
JH 1997: Studio dům: Krejčí: Arlekino vévodou bretaňským aneb ....
JH98: Domino: Vladimír Hulpach: Indiánské pohádky
JH98: Divadlo Brno: Pavla Dombrovská, Luděk Vémola: Červená; Bez názvu
WP 1959: Pirko, přípravka Pirko
WP 1960: Pirko I., III.
WP 1961, 1962: Divadlo poezie X 62
WP 1973: Divadlo Triangl
WP 1974: Divadlo X
WP 1977: Pegas - OKVS
WP 1981: Soubor gymnázia Elgartova
WP 1982: Recitační kroužek DS Josefa Skřivana
WP 1983, 1984, 1985: Nepojízdná housenka
WP 1986: Nehouse
WP 1990: Ochotnický kroužek
WP 1991: Kyvadlo
WP 1992: Tyjátr lásky a poezie
WP 1992: Soubor scénických básní Majora čeho
WP 1993: Vítův stín

Obr.DČD/IV. s. 201. Loutky O. Sekory pro LD Radost v Brně. 1929.
V polovině ledna 1999 se oficiálně obnovuje divadelní sezóna v budově v Tučkově ul. v Brně, kde sídlilo Loutkové divadlo Jitřenka. Po loňských sporech mezi majitelem budovy, městskou částí Brno-střed a bývalým prvozovatelem divadla hraje nyní původní sedmičlenný loutkohorecký soubor s novým vedením pod názvem Loutkové divadlo Polárka. Zástupci města měli výhrady k hospodaření, ale i k zastaralému repertoáru divadla. Vedoucí souboru nyní pracuje jako hlavní organizátor provozu divadla. Fundus souboru Jitřenka by měl být zapůjčen městu, předpokládá se, že bude bezúplatně převeden na městskou část. Divadlo Polárka by se mělo stát obecně prospěšnou společností. Z 10 letošních premiér zatím nastudovalo 3, denně hraje 2x dopoledne pro děti mateřských a základních škol z Brna i okolí. V jeho repertoáru zůstávají klasické pohádky, ale mají se objevit i autorská představení. Soubor se chce připravit na profesionální dráhu. Plánuje kurzy loutkoherectví, vznik dětského studia, výjezdy mimo Brno a účast na divadelních festivalech. (MF Dnes, 16.01.1999)

BRNO (386 tis. obyv.): Počátkem prosince 1998 se v Centru volného času v Brně-Lužánkách uskutečnil 4. ročník nesoutěžní přehlídky studentského a jinak mladého divadla Nadělení, pořádané Střediskem dramatické výchovy a souborem Kšandy. Zúčastnilo se ho na 150 amatérských divadelníků ve věku 14-25 let z Plzně, Prahy, Brna, Žďáru nad Sázavou, Aše a Svitav. (Amatérská scéna, č.1, 1999)


LCH 1999: D - Dílna Studia Dům
LCH 1999: LD Meluzína

BRNO-KOHOUTOVICE, o.Brno 2 dětské divadel. soubory při ZŠ Pavlovská (Dotazník ÚLK 1999.)
BRNO-SLATINA, o.Brno Soubor J.K.Tyla (Dotazník ÚLK 1999.)
BRNO-ŽABOVŘESKY, o.Brno Divadelní soubor klas. gymn. Brno (Dotazník ÚLK 1999.)

Loutkové divadlo:
Loutková scéna TJ Sokol
Vzniku sokolského loutkového divadla v Brně I lpředcházely od r. 1924 občasné loutkářské produkce na rodinném divadélku. V r. 1930 se zformoval soubor a byla zahájena pravidelná činnost na stadionu a na divadélku technicky dost primitivním. Po válečné přestávce byl obnoven provoz divadélka v r. 1948, v r. 1951 soubor přešel pod ZK Závodů J. Švermy. Nové a zároveň současné působiště divadla v Tučkově ul. má univerzální a dobře vybavené jeviště a soubor tu zahájil v roce 1959 pod nově přijatým názvem Jitřenka. (HS)
Novák, s. 59-61
Loutkářský soubor Sokola Brno I (Loutkář, roč.XXIV/ čís. 10, červen 1938)
Brněnské rolničky (rozmnožovaný souborový časopis, 1. číslo v říjnu 1948)
V.Hulák: Sezóna skončila, práce pokračuje (Čsl. loutkář, roč. V/čís. 8, srpen1955)
Loutkové divadlo Jitřenka DK Roh Zbrojovky Brno 1930-1970 (almanach ke 40. výročí, DK ROH Zbrojovkyl
Brno, 1970)
M. Česal:Frnatišek Písek (Čsl. loutkář, roč. XXVI/čís. 4, duben 1976)
(s): 50 let brněnské Jitřenky (Čsl. loutkář, roč.XXX/čís. 10,
říjen 1980
Brněnské rolničky.Loutkové divadlo Sokola Brno I. (Program) Nepravidelně, Brno. 1948 - 1950. KM: T 8778
DVACETPĚT let loutk. divadla Radost Brno. 1949-1974.
Brno, Radost 1974. Nestr. MLK
HARTMAN, Zdeněk: Loutkové divadlo Jitřenka DK ROH Zbrojovky Brno.
Brno, DK ROH 1970. 36 s. MLK
1996 výstava Dům plný loutek, expozice rodinného loutkového divadla z veřejných i zapůjčených soukromých sbírek.(Rovnost, 29.11.1996)

LCH 1951: Ajdivadlo, ŠS ČSM Školy uměleckého průmyslu
LCH 1952, 1954, 1955, 1957, 1960,...ZK MEZ Vývoj
LCH 1968, 1971, 1972, 1973, 1975, 1976, 1980, 1982, 1985, 1988, 1989, 1990, 1993, 1994, 1995, 1996:Jitřenka, DK Zbrojovka
LCH 1976: Soubor mladých loutkářů Jitřenky Domu kultury ROHŹ Zbrojovka Brno
LCH 1986: Soubor Domino, OKVS Brno I
LCH 1996: Studio dům

BRNO V. o.Brno
vz: 70 let ve službách pracujících. Amatérská scéna 1977, r. 14, č. 5, s. 8 - 10. kART (soubor Dělnické divadlo při ObKVS Brno V. – poměrně podrobné)