Texty: RICHTER KOHUTOVÁ, Petra: POPAD 2021 v seminární podobě-AS 24.5.2021.

POPAD 2021 v seminární podobě

Letošní Pražská oblastní přehlídka amatérského divadla se konala jako obvykle v kulturním středisku U Koruny v Radotíně – a jako obvykle ji pořádala Amatérská divadelní asociace. Tím výčet obvyklého končí:

Činoherní | Hudební | Krajské postupové přehlídky

Divadelní setkání bylo totiž tentokrát koncipováno jako uzavřený seminář pro přihlášené soubory s využitím videotechniky a s rozborem představení; v sále a v komorním prostoru v klubu byli přítomni pouze lektoři (Jaroslav Kodeš, Jana Stejskalová, Petra Richter Kohutová, Miroslav Pokorný a Marek Frič), organizační štáb a kameraman a dbalo se na důsledné dodržování hygienických opatření.

Z devíti původně přihlášených představení se ve dnech 20. – 22. května 2021 uskutečnila čtyři, pět souborů se omluvilo ze zdravotních a jiných důvodů. Bylo dost času – a tak se rozpravy ve všech případech přerodily ve více než hodinu a půl trvající soustředěné semináře, o práci s textem, o základech režie, o herectví… Hodilo se to, protože dvě představení byla vlastně více či méně dílčími výsledky práce hereckých kursů, Hamlet (Lehrstück) souboru Just Monkeys a Agáta hledá práci hereckého studia divadla Procity; divadlo Stay Si s inscenací Je libo whiskey? stojí na startu své divadelní cesty; jediným matadorem v letošní sestavě tak byla letos dvacetiletá Žumpa Nučice, která po loňském vynikajícím Klubu přivezla monodrama Přiznání.

Vendula Ježková, vedoucí souboru Just Monkeys, profesionální herečka, lektorka a terapeutka, využila při práci na Shakespearově Hamletovi metodiku Bertolda Brechta, se záměrem probudit ve svých svěřencích schopnost ho herecky interpretovat se smyslem pro divadelnost a hravost. Při prezentaci výsledného tvaru (zahrnoval dvojí verzi dialogu Hamleta s Gertrudou, dvojí verzi dialogu Hamleta s Ofélií a sborově pojatý monolog Být či nebýt, vše celkem na čtyřicet minut) bylo mnohé proti nim – to, že dva účinkující upadli do karantény a soubor se rozhodl k účasti na POPADu s verzí přezkoušenou pro čtyři herce místo šesti (původně zvolený princip zrcadlení přestal zcela fungovat), to, že se rozhodli hrát v klubu a zorganizovat prostor do ulice (soubor ještě není tak technicky zdatný, aby obtížný způsob hraní pro diváky ze dvou stran zvládl) a nakonec i velké množství režijních nápadů, které však byly pouze nahozeny, nikoli dotaženy. Potěšilo evidentní herecké zlepšení Kateřiny Brouk a Jakuba Římana, které jsme v minulých letech vídali v inscenacích jiného souboru, i snaha méně zkušených Věry Novákové a Evy Gerlakové. Souboru byl udělen diplom za tvůrčí pokus zbavit se ostychu před textem nejvyššího kalibru.

Sobota patřila sympatickému mladému souboru Stay Si s pětatřiceti­minutovou aktovkou Je libo whiskey?, kterou napsal Tomáš Adlof a režíroval debutující Vilém Říha. Westernová minikomedie o neočekávaném setkání lovce lidí Lennyho (v podání autora) s „takovými normálními zabijáky“ Timem a Berry (Jiří Bureš a Stasy Stetsiy) v baru zemité Jodey (Petra Kolínská), na jejímž konci zůstanou dvě (až čtyři) mrtvoly, stojí na množství slovních, situačních i dějových klišé a mohla by být sofistikovanou hrou s očekáváním diváků na základě přesně prezentovaných typů a předvídatelnosti děje. Převážně konverzační ráz inscenace, nepřesné pojmenování žánru a množství nedůsledností však zatím toto neumožňují. Nicméně představení bylo vítanou inspirací k debatě o možnostech textu, o způsobech uchopení postav a nutnosti péče o všechny divadelní složky (inscenaci by např. pomohla prozatím chybějící hudba). Divadlu Stay Si byl udělen diplom za autorský přístup k vlastní tvorbě.

Herecké studio divadla Procity nabídlo inscenaci u nás téměř neuváděné groteskní komedie Dany Lukasińské Agáta hledá práci v režii Elišky Kahoun. Hra o absolventce humanitních studií Agátě, která hledá své místo ve světě a jejíž identita je podrobována těžkým zkouškám např. u majitele baru/ bordelu Styk Drsoně, pracovnice úřadu bez práce či šéfky katolických sekretářek, aby jí nakonec byla poskytnuta možnost měnit identity druhých. Nejde o dramatický skvost (navíc komedie byla původně určena pro rozhlas), ale nabízí možnost reflektovat problémy současné společnosti a z pedagogického hlediska jde o výborný podkladový materiál pro hereckou tvorbu postav. Výsledný tvar drží pohromadě, inscenace má názor, nadsázku a energii, ale brzdí ji nedovyloženost chóru (problematického už v předloze), vědomě budovaná, ale bohužel v rozličné míře užívaná stylizace u jednotlivých figur (např. představitelka Agáty Arina Kostyrya ji uplatňuje přespříliš tvrdě) a nedotaženost zlomů u vedlejších postav. Hereckému studiu divadla Procity byl udělen diplom za pokus o syntetickou stylizaci postav.

Posledním představením a největším zážitkem bylo jednoznačně Přiznání britského autora Jamese Grahama, režiséra Jana Čížka – a Jakuba Pilaře, který obsáhl rasantní úpravu původně šedesátistránkového monodramatu, scénografii a k tomu hlavní a z velké části jedinou roli Bena (především hlasem asistovala Nikola Duchoslavová jako daňová poradkyně). Inscenace je částečně postavena na hře s diváky – těm jsou na počátku rozdány účtenky, Ben je postupně vybírá a nechává se inspirovat k vyprávění minipříběhů k účtenkám se vztahujícím. Vzhledem k tomu, že účtenky nemohou být vybírány v přesně daném pořadí, minipříběhy jsou vyprávěny v různém pořadí a každé představení je vlastně originál; z původní honby za výdajovými doklady použitelnými v daňovém přiznání se rodí emocionálně silná, tragikomická výpověď o (ne)odvaze žít, o člověku, který není přes opakované šance schopen dotyku, komunikace, vztahu. Kromě toho, že herecké schopnosti Jakuba Pilaře, jeho umění nenápadné improvizace, smysl pro gradaci a zároveň věcnost a minimalismus v projevu jsou hodny obdivu, inscenace je nabitá metaforami a velmi zábavná a napínavá. Není tajemstvím, že soubor Žumpa Nučice se v posledních letech stává respektuhodným divadelním seskupením s výrazným stylem; za Přiznání získal diplom za kolektivní práci na jedné diagnóze a doporučení k výběru do programu Divadelního Pikniku Volyně.

Nakonec patří velký dík Amatérské divadelní asociaci za uspořádání přehlídky v nelehkých podmínkách; za poskytnutí prostoru a péči kulturnímu středisku U Koruny v čele s ředitelkou Danou Radovou (kterou brzy čekají dvě významné události – narozeniny /blahopřejeme!/ a hlavně dokončení velkorysé rekonstrukce radotínského kulturního stánku) a Ministerstvu kultury za poskytnutí dotace.

V příloze najdete fotky Jindřišky Netrestové z představení Hamlet, Je libo whiskey? a Agáta hledá práci – pozn. red.

Autor: Petra Richter Kohutová