Texty: Brandýs nad Orlicí, Excerpce pro MČAD 1998-2002

BRANDÝS NAD ORLICÍ o.Ústí n. O.
1864 zal. Zpěvácký spolek Žerotín, v jehož činnosti byla i divadelní představení. Začali hrát v obecním hostinci v domě U Šindelářů s portréty Klicpery a Tyla na prosceniu. Jeviště si půjčovali ve Svatém Jiří. Po 10 letech se přestěhovali do staré radnice. 1889 nastudovali V studni.Po několika dalších letech spolek zanikl. 1897 založením Čtenářsko-ochotnické jednoty Tyl, pracující ještě po 1945, dostalo ochotnické divadlo pevný základ. Bylo vybudované jeviště v hostinci Pod hradem, kde hráli do 1933.Tentýž rok se hrály první dvě aktovky. 1902 zahájila příležitostná scéna sokolská v hostinci U Dvořáků. 1924 zal. Vzdělávací spolek Komenský, 1927 se sloučil s dramatickým odborem Sokola a hráli od tohoto roku v nově upraveném sokolském divadle ještě i po 1945. Ochotnická jednota Tyl uskutečnila do 1943 112 představení s 93 hrami.Činnost jednoty byla širší, pro výpůjční knihovní službu měla k dispozici 4500 knih. 1943 měla 95 členů, z toho 45 činných. (JM)
Ve službách Thalie II. s.162, Javorin s. 11, Smékalová
27. 9. 1863 založen zpěvácký spolek Žerotín, který vyvíjel i divadelní činnost. První představení provozoval v hospodě zvané Panský dům, kde zřídili jeviště. Hrálo se zde přibližně čtyřikrát do roka. Po nějaké době se soubor přestěhoval do radnice (Panský dvůr byl zbourán). V prvních dvaceti letech působení uvedl Žerotín na 90 her. Hrály se naivní frašky poplatné době, ale i hry se zpěvy a historická dramata; značnou část repertoáru tvořily hry českých autorů (Tyl: Bankrotář, Pražský falmendr, Jiříkovo vidění, Matka a dcera; Klicpera. Rohovín čtverrohý, Divotvorný klobouk). V 80. letech 19. stol. převládá v činnosti žerotína hudební produkce, divadlo provozuje jen sporadicky a to především hry se zpěvy. V r. 1889 uvádí Žerotín se sbormistrem Jeronýmem Bittnerem s velkým úspěchem Blodkovu operu V studni. V pozdějších letech pořádal Žerotín div. představení jen ojediněle, spolupracuje ale s jinými ochotnickými spolky.
Sokol
V r. 1885 byl v Brandýse založen Sokol a ještě v témže roce založila v hostinci U Dvořáků spolkovou ochotnickou scénu. Prvním představením byla Šamberkova fraška Blázinec v prvním poschodí sehraná o velikonocích 1886. Protože zájem diváků nebyl velký, pořádali sokolové v dalších letech pouze zábavné a recitační večírky. Po r. 1918 hráli sokolové ještě několikrát v sále U Dvořáků. V plné míře se dram. činost Sokola rozvinula až v sále nové sokoovny (asi kolem r. 1925). Zahájili inscenací Čapkova RUR, originální kubistickou výpravu pro tuto inscenaci sokolům zapůjčil choceňský spolek Jirásek. V r. 1928 se spojil Sokol s och. jednotou Tyl k uspořádání slavnostního představení Jiráskovy Lucerny. Ve 20. letech uváděl Sokol asi jednu insc. ročně (hráli i na zájezdech). Od r. 1931 hrál téměř pravidelně čtyři představení do roka. Třicátá léta znamenají nejúspěšnější období sokolských ochotníků. Na repertoáru převažuje česká klasika, hrají se ale i zahraniční autoři (Sardou, Prandello). Ještě v r. 1941 uvedl Sokol tři inscenace (Šamberk: Palackého třída 27, Tetauer: Zpovědník, Tyl: Strakonický dudák). Po osvobození zahájil dram. odbor Sokola uvedením Čapkova RUR. Poslední představení dram. odboru Sokola bylo uvedeno v Chocni (kde soubor často hostoval) 16. 10. 1950 (Preissová: Její pastorkyňa). V tomto roce byl dram odbor Sokola začleněn do ZK ROH Kovona.
12. 12. 1897 byla založena Čtenářsko - ochotnická jednota Tyl. Jeviště bylo zřízeno v hostinci Pod hradem. První představení bylo uvedeno o vánocích 1897, kdy byly uvedeny dvě aktovky Rozbitá sklenice a Herkules. Divadelní práce Tyla byla pravidelná a soustavná. Od r. 1900 hraje Tyl každoročně čtyři i více představení. Z rep. té doby např.: Ohnivá země, falbův kritický den, Závěť.. - hráli se většinou hry autorů dnes neznámých jmen. První hru J. K. Tyla, svého patrona, uvedl spolek až po 30 letech činnosti; v r. 1908 bylo připravováno uvedení Paličovy dcery k 100. výročí Tylova narození, vlivem “maloměšťáckých intrik” k premiéře nedošlo. Před I. sv. válkou však již Tyl uváděl hry Štolbovy, Šamberkovy, Svobodovy, Šimáčkovy či Stroupežnického. Jako regionální autorka se uplatnila v desátých letech Hana Lutnová (spolek Tyl uvedl čtyři její hry). v době války ochotnická činost ustala. V r. 1919 inicioval předseda Tyla, učitel Novotný, společnou inscenací všech och. spolků hry Ve spárech rakouského orla. Ve 20. letech soubor uvádí kromě tendenčních her např. Preissové Gazdinu robu, Jiráskova Otce nebo Langrovo Obrácení Ferdyše Pištory. 30. léta znamenají zkvalitnění reperoáru. V letech 1940 - 43 byla činnost spolku zastavena. V r. 1945 došlo ke sloučení Tyla s dram odborem Sokola.
ZK ROH Kovona (Karosa)
Div. odbor působí od počátku 50. let, vstoupili do něj členové bývalých och. spolků. V r. 1952 uvedli Gorkého Vassu Železnovovou. hráli Moličra, Lope de Vegu, stroupežnického, Čapka, Shawa. Úspěchem byla inscenace Neapol, město milionů E. de Filippa, s kterou se zúčastnil krajské soutěže v Ústí nad Orlicí. V r. 1961 uvedli např hru Ludvíka Aškenazyho Host. Soubor se věnoval i malým jevištním formám, organizoval estrádní silvestrovské pořady. Od r. 1956 se soubor věnoval také práci pro děti (Popelka, 1957) a dětskému a mládežnickému divadlu. (OS)
Před 5 lety opět navázáno na starou ochotnickou tradici. 1961 100 let ochotnické činnosti. Vznikem souboru ZK Karosa vedle několika starších ochotníků zejména mladí lidé. DS ZK Karosa Repertoár: Neapol, město milionů, Hadrián z římsů, Kolébka, Třetí příní, Zdravý nemocný. Slavnost lampionů /Pfeiffer/.
OD 1959/4, s.75. OD 1959/4, s.94.
MĚSÍČEK, Oldřich, Brath, Zdeněk: 100 let ochotnického divadla v Brandýse nad Orlicí. Brandýs n.O. Závodní klub ROH KAROSA 1963.Rozmn. 47 s. kART
MĚSÍČEK, Oldřich: 100 let ochotnického divadla v Brandýse nad Orlicí. Ochotnické divadlo 1963, r. 9, č. 11. kART
1907 SDO.
VOJTA,Jaroslav: Cesta k Národnímu divadlu. Praha, Orbis 1962. s.58
DS ZK Karosa: Neapol, město milionů /de Filippo/. OD 1958/7, s.164.

ÚMDOČ 1924: Čt.o. j. Tyl