Texty: Bošovice, Excerpce pro MČAD 1998-2002

BOŠOVICE o.Vyškov
Nejstarší zájmový spolek v obci byl Čtenářsko - pěvecký spolek Svornost, zal. 1881. Největšího rozvoje dosáhl 1890 - 1899. Pořádal různé besedy, na nichž prováděl mužské a smíšené sbory. Poté činnost ochabovala, až zanikla. 1884 vznikla Dobrovolná hasičská jednota. Zanikla během 1914 - 1918. 1911 ustanoven místní odbor Národní jednoty. Koordinoval místní kulturní činnost, pořádal přednášky, výlety, taneční zábavy, dožínky. Po 1918 nositeli kulturní činnosti, a tedy i divadelní, byly tělocvičné jednoty Orel a Sokol, hasičský sbor, Národní jednota. Uvedení Jana Výravy v přírodním divadle se zúčastnilo 157 účinkujících. Velkou ochotnickou aktivitu vykazovala do poloviny 30. let Národní jednota. Pod vedením učitele Karla Fišera provedli řadu divadelních představení, výtěžek věnovali podpoře českých škol v pohraničí. 1922 zahájil ochotnické divadlo otevřením vlastního kulturního domu Orel. Do 1927 hráli náročnější repertoár, mj. Gazdinu robu, Slováckou princeznu. 1928 byla Na rybníčku provedená scéna Dožínky a uvítání vrchnosti před 100 lety. V té době se zde hrála činohra a opereta, repertoár byl náročnější /Noc na Karlštejně/, ale převažoval zábavný. Ve 30. letech byla velmi oblíbená opereta. Orel byl činný až do rozpuštění okupačními úřady. Nejbohatší divadelní činnost vykazoval Sokol. Provedl řadu klasických a historických her, charakteristická byla náročná výprava, nákladné kostýmy a dekorace, které si půjčovali z Brna. Soubor měl dobrý výběr oblíbených zpěváků a komiků. V polovině 20. let začal v divadelním kroužku pracovat učitel Karel Fišer, režizér a herec. Orientoval se především na operetu a na zpěvohru, doprovázel na klavír. Uvedl i řadu soudobých her. Používal moderní realistickou a náznakovou scénu. Herce si vybíral především z mládeže. Nacvičoval i pravidelná představení se školními dětmi, přičemž si sami hotovili veškerou výpravu. V polovině 30. let, po odchodu Fišera do zahraničí, Sokol v divadelní tradici úspěšně pokračoval až do zákazu. Umělecké výkony byly na dobré úrovni a návštěvnost představení vysoká. Soubor hrál i v okolních vesnicích. Všechny soubory od počátku hrávaly v místním hostinci, výjimku tvořil Orel. Jeviště bylo skládací, měli stahovací, malovanou oponu. Místa byla k sezení a ke stání. Počátkem 20. let bylo jeviště elektrifikováno. V letních měsících se hrálo v přírodě, nejraději Na Výravě, ale též na nádvoří historické tvrze a na Rybníčku. Přírodní prostředí bylo doplněné kulisami a uplatnila se i živá zvířata. Nejúspěšnějším byl Jan Výrava /1919, 1933 Maryša.../. Po 1945 Místní národní výbor zahájil obnovu kulturních tradic, přerušených německou okupací. V činnosti pokračovali ochotníci Sokola a Orla. 1946 byla postavená sokolovna se sálem, kde se hrálo divadlo. Byla obnovená i tradice dětského divadla. 1948 došlo k sjednocení ochotnických souborů do divadelního kroužku Osvětové besedy. Působilo zde i loutkové divadlo. Ochotnická činnost měla dobrou uměleckou i technickou úroveň. Repertoár sestával z klasických a soudobých her. Hrálo se i v přírodě na Hájku, náměty z vesnického prostředí / Maryša, 1977 /. Rekvizity a kostými si půjčovali ze Státního divadla v Brně. 1977 ochotníci provedli na Okresní mírové slavnosti ve Vyškově dožínkovou scénu. 1980 - 1983 ochotnická činnost stagnovala. 1984 se divadelní soubor představil poprvé na moderním jevišti kulturního domu. Byl hostitelem amatérských divadel z Újezda a z Křenovic. 1982 se při OB vytvořil loutkový kroužek, který se výrazně projevil na přehlídkách. Během let po 1945 ochotníci získali řadu ocenění. (JM)
Ochotnické divadlo v Bošovicích. Výběr z publikace Bošovice - dějiny. Bošovice 1985.
Xerox vybraných stránek s informacemi o ochotnickém divadle. OÚ. kART

1895 zal.
1922- 1938 DO Sokol, DO Orel
1928 hasiči
1948 spojení Sokol a Orel, později OB
Zbořilová s.10
Loutkáři:
Adresář 93: LS