Texty: Amaterská Scéna: Loutkářská Chrudim - den šestý. AS-blogy, 5.7.2020.

Loutkářská Chrudim - den šestý

Neděle, to byla taková cílová rovinka: poslední vypětí sil na dlouhé cestě festivalem. Obzvlášť různorodý divadelní program provedl diváky z maminčiny kuchyně do dalekého Mexika, na farmu i na sídliště, do hororového lesa i mezi anděly.


Na programu byly hned dvě sólové inscenace. Nedopečený koláček Dory Bouzkové a O zvířátkách Rudy Hancvencla. Obě inscenace jsou založené na silném charismatu protagonistů, schopnosti navázat úzký kontakt s diváky a originálním humoru. Ruda Hancvencl jako vždy obohatil svou inscenaci ještě o písně vlastní výroby, jejichž kouzlo tkví v zábavně a překvapivě špatných rýmech, které je poměrně těžké si nezamilovat. Autorská inscenace Dory Bouzkové má, samozřejmě, mnohem přívětivější (a přehlednější) charakter než dryáčnická pohádka O zvířátkách. Srovnávat profesionální inscenaci s amatérskou by však nebylo fér, ačkoliv obě patří ve své kategorii k tomu nejlepšímu.

Také dnes pokračoval maraton miniaturní inscenace Prefaby, která je jen pro několik málo diváků. Kluci z Plata Company a Mir.theatre proto hrají příběh z jednoho obyčejného betonového sídliště již třetí den v řadě (a zítra pokračují). Inscenace, která je skutečně pádným argumentem v jakékoliv diskuzi o povaze či vůbec existenci objektového divadla, patří zcela jistě k tomu nejzajímavějšímu a nejinspirativ­nějšímu, co v letošní divadelní sezóně vzniklo.

Pro milovníky tradičnějšího pojetí loutek odehrálo Divadlo Alfa z Plzně Pozor, Zorro!. Inscenace je solidní ukázkou toho, že marionety nejsou nic zastaralého a že i v současném divadelním světě mají své místo. Alfa se sice nepouštěla do experimentů a naopak se soustředila na osvědčené metody, i tak ale vznikla inscenace hodná pozornosti.

Součástí nedělního programu byla také inscenace amatérského souboru Střípek Zlatá kniha andělů. Ta byla poměrně eklektická co se volby divadelního jazyka týká, což s sebou sice neslo řadu inscenačních problémů, tvůrcům se ale dařilo vše vynahradit svým upřímným přístupem k herectví i tvorbě.

Z profesionálních inscenací pak mohli diváci vidět ještě loutkový horor Emil – společný projekt Loutek bez hranic, Divadla T601 a Divadla b – což v pozdějších večerních hodinách vysloveně lákalo.

V neposlední řadě také někteří diváci zavítali na promítání krátkých animovaných filmů studentů FAMU, UMPRUM a Západočeské univerzity v Plzni, kterým jednoznačně dominovala Dcera Darii Kashcheevy letos nominovaná na Oscara. Ze společenské diskuze si pozorovatel mohl snadno odnést dojem, že Dcera uspěla v celosvětové konkurenci krátkých filmů primárně pro převratnou kameru. To je zřejmě pravda jen částečně, protože ani zbylé komponenty filmu nijak nezaostávají. Scénář i způsob vyprávění je precizně vybudovaný a také plnokrevné výtvarné zpracování budí obdiv. Je otázkou, kam se ještě bude (a kam se vůbec ještě může) mladá autorka ve své tvorbě posouvat – snad jedině k tomu, aby si zlatou sošku napříště skutečně potěžkala v rukou.

V pondělí už diváky čeká „jen“ velkolepé finále a oslavy za cílovou páskou v podobě prezentací výsledků seminářů. Věřím, že můj příměr ke sportovnímu výkonu se osvědčí i zítra. Že únavu v cíli vyváží spokojenost z dobře odvedené práce a všeobecné veselí.

Adéla Vondráková

Autor: Amaterská Scéna