Texty: Amaterská Scéna: 69. Loutkářská Chrudim - Den čtvrtý. AS-blogy, 2.7.2020.

69. loutkářská Chrudim - den čtvrtý

Po inspirací rozpáleném včerejšku dnes přichází drobné ochlazení. Inscenace Jak Jíra z Roztok si hrad Krakovec vystavět nechal, a přitom peklo s nebem o jeho duši bojovalo si přímo říká o provedení na nádvoří českého hradu či jarmarečních slavnostech.

Loutkové

Vidět inscenaci rakovnických na rodinném výletě, budu nadšená. Potemnělý sál a kontext Loutkářské Chrudimi však tomuto kusu dost ubírá. Přestože je na celé inscenaci vidět mnoho poctivě odvedené práce, od sepsání soudržného příběhu inspirovaného Faustem a dalšími zdroji přes vkusnou scénografii až po složení a nahrání vlastního hudebního doprovodu, příliš nového, nápaditého nebo inspirativního nepřináší.

Černý kocour Bažantovy loutkářské družiny z Poniklé je kratičká meotarová hříčka na motivy Poeovy hororové až brutální básně. Na promítacím zařízením, na práci s nímž se Tomáš Hájek specializuje, se kromě klasických kreseb a plošných loutek objevuje i krev nebo srst. Vizuálně efektní a důvtipnou stránku doplňuje osobitý a poměrně odvážný projev. Tomáš Hájek se stylizuje do psychopatického vraha a umně balancuje na hranici parodie a děsu, přičemž se obloukem vyhýbá jakékoliv trapnosti, která v podobných případech bývá nasnadě.

Součástí doprovodného programu dnes mimo jiné byl Malý princ z pražského Divadla Studia Dva. S veškerým respektem k náročnému hereckému úkolu Jana Ciny si troufám říci, že každá druhá amatérská produkce letošní Chrudimi je mnohem originálnějším příspěvkem na pole divadelní tvorby než tento podbízivý kýč.

Za inscenaci O zakleté holubičce z Loutkového divadla V Boudě jsem po svém rozhořčení z Malého prince byla tvůrcům velmi vděčná. Dramaturgicky originální pojetí pohádkového příběhu zasazeného do prostoru knihovny je zužitkováno i scénograficky, regály s knihami se mění v dějiště velmi pečlivé a povedené loutkovodičské akce převážně s manekýni s hlavovými kolíky. Zdařilá je i živá hudba, kterou má na svědomí na scéně stále přítomná kapela, a rovněž pěvecké výkony rozhodně nikoho neurazí. Souboru se bez výraznějších problémů podařilo ustát hodinový kus, který se ani na chviličku nezadrhne, což rozhodně není jednoduchou disciplínou.

Přestože nadšení z včerejška mírně opadlo, když si dnešní den rekapituluji nad skleničkou vína, zjišťuji, že u mě možná začíná kdesi potutelně rašit náklonnost amatérskému divadlu.

Veronika Švecová

Autor: Amaterská Scéna