Texty: STROTZER, Milan: Hodnocení inscenace DS Effrenata Žďár n. Sáz. Havrane z kamene, Žďár n. Sáz. 2013

Královská divadelní společnost Effrenata Žďár nad Sázavou
Tomáš Pěkný: Havrane z kamene

Závěrečné představení Pohádkového mlejnku 2013 sehrála Královská divadelní společnost Effrenata Žďár nad Sázavou. Nejen dětské diváky potěšila magickým příběhem Tomáše Pěkného v dramatizaci režisérky souboru Jany Mifkové nazvaném Havrane z kamene. Básnické podobenství Tomáše Pěkného o odvěké lidské touze po lásce a přátelství uvádí čtenáře na Býčí horu do prostředí čarodějnic, kde při zkoušce mladá čarodějnice propadne a je jí odepřeno patřit k starším svého rodu. Zde také začne pouť Mladé k lidem, za Juliánou, k jejímuž prospěchu obětuje všechny své síly, aby si získala její přátelství. Netuší, že přátelství se nedá vykoupit, že to „málo“, co na Juliáně chtěla, je tak mocná hodnota. Cesta ke svým se ukáže nadobro uzavřenou, stejně jako možnost čarovat. Nezbývá než setrvat v opuštěnosti v samotě či vykročit s otevřeným srdcem znovu k lidem. Mladá zvolí druhou z možností.

Zde načrtnutý příběh je ve skutečnosti daleko spletitější, nicméně Janě Mifkové se jej podařilo převést do dramatické podoby, a to jak ve formě textové předlohy, tak vlastní inscenací. Využívá přitom prostředků kolektivní dramatické hry, současně však vede herce k individualizovanému hereckému projevu. Vše se odehraje s použitím minimálních scénických prostředků, potřebné objekty ztvárňují herci svými těly, na scéně se objeví jen nejnutnější rekvizity. Členitý příběh je převyprávěn přehledně a až na výjimky s potřebnou dávkou tajemství, napětí a navozené atmosféry.

Výjimkou jsou především sekvence, v nichž dochází k čarování Mladé. Důraz je v nich kladen spíše na ilustraci proměn začarovaných objektů, avšak takřka chybí ztvárnění toho, že Mladá musí obětovat mnoho sil, aby splnila Juliánino přání, a to s každým dalším čarováním více a více až do naprostého vyčerpání. Ke zvážení je též řešení proměny podoby Mladé. Dobrý nápad s personifikací studánky, do níž Mladá odevzdá svou tvář, není doveden do konce, tj. v momentě, kdy chce svou tvář čarodějnice získat nazpět. Některá drobná zpřesnění by si zasloužily scéna zkoušky Mladé a následující scéna záchrany Juliány. Ke zvážení je také výklad postavy Juliány, a sice zda by nebylo výhodnější traktovat Juliánu při jejích žádostech na čarování Mladé jako bezelstnou a slepě milující svého Janka oproti stávajícímu uchopení postavy jako bezohledně přikazující.

Přes zde nakladené připomínky a otázky inscenace Havrane z kamene Jany Mifkové (čestné uznání za režii) prokazuje nadstandardní tvořivou divadelní práci. Soubor byl oceněn za výtvarné pojetí inscenace (čestné uznání), Renata Sýkorová za roli Berty Braunové, Zdena Sýkorová za roli Klekánice, Lucie Kropáčková za roli Polednice (čestná uznání) a Nikola Krásná za roli Juliány (cena). Inscenace byla doporučena k výběru do programu celostátní přehlídky Popelka v Rakovníku.

Milan Strotzer