Texty: GARDAVSKÝ, Vladimír: Eliška Krásnohorská kupodivu stále živá.

Eliška Krásnohorská kupodivu stále živá

Téměř až na závěr Plzeňského literárního festivalu se 2. 12. 2019 uskutečnil v plzeňském L klubu hudebně a literárně dramatický pořad Eliška Krásnohorská a česká opera. Krásnohorská figuruje v obecném povědomí především jako autorka tří libret k operám Bedřicha Smetany, její Tři smetanovská libreta (Hubička, Tajemství a Čertova stěna) vyšla svého času v masovém nákladu jako prémie Klubu čtenářů. Méně již se ví o její spolupráci se Smetanou na Lumírovi a nedokončené Viole a její kooperaci s dalšími skladateli – Karlem Bendlem, Zdeňkem Fibichem a Hynkem Pallou. Je dobře, že autoři dramatického pásma Gabriela Špalková a Ivan Pařík zařadili do programu i méně známé hudební vstupy, například árii Lejly ze stejnojmenné opery Karla Bendla či árii z již zmíněné Violy v podání Radky Sehnoutkové, árii Domovíta z Fibichovy opery Blaník přednesl Dalibor Tolaš. Podobně byla autorka představena i jako ve své době úspěšná básnířka a překladatelka. Že i tato část její tvorby obstála ve zkoušce času, přesvědčila posluchače Monika Švábová, která nechala zaznít veršům převážně lyrickým a epigramaticky humorným, zatímco Pavel Pavlovský se věnoval spíše strofám s dramatickým spárem a satirickým ostřím. V neposlední řadě je ovšem třeba zmínit autorku a interpretku průvodního slova Gabrielu Špalkovou, jež divákům výmluvně a s grácií přiblížila život výjimečné ženy. Krásnohorská (vlastním jménem Alžběta Pechová) byla naší nejvýznamnější literární kritičkou druhé poloviny 19. století, ale zároveň i zakladatelkou žánru dívčího románu v Čechách. Jako neúnavná bojovnice za vzdělávání dívek prosadila založení dívčího gymnázia a přístup žen k univerzitnímu vzdělání. Zemské listy pod jejím vedením se postupně profilují jako významný literární časopis. Připomenut byl i její osmiletý plodný pobyt v Plzni nebo její celoživotní zápas s neléčitelnou revmatickou chorobou. Od klavíru pořad doprovázel Ivan Pařík. Hudebně literární pásmo návštěvníkům zprostředkovalo nejen nevšední umělecký zážitek, ale záslužně zaplnilo nejednu mezeru (statečně si to přiznejme) v našem všeobecném vzdělání.

Vladimír Gardavský

Poznámka:
František D. Bulánek: Žena jako meč - Informace o knize, obsahující životopis Elišky Krásnohorské. viz www Odkazy