Texty: KODEŠ, Jaroslav: Němčice plodné (výsledky). AS 16.5.2019.

Němčice plodné

Nejdříve malá statistika. Na letošním Hanáckém divadelním máji se od 27. dubna do 4. května představilo celkem dvanáct souborů s třinácti inscenacemi.

Činoherní | Hudební | Krajské postupové přehlídky

Pět představení soutěžilo o postup na Národní přehlídku činoherního divadla pro děti Popelka Rakovník a zbytek, tj. osm představení usilovalo o možnost zahrát si na Krakonošově divadelním podzimu ve Vysokém nad Jizerou 2019. Pro zajímavost stojí uvést, že ochotníci ze souboru z Velké Bystřice měli v soutěži hned dvě inscenace (Otylka, Krakonošův klobouk), z Velkých Opatovic zase přijely dva soubory (teaTrum a Divadlo Naživo). A Pavel Dorazil ze Štemberka se jako režisér či spolurežisér aktivně podílel hned na třech inscenacích. V hledišti němčického divadla pak zasedlo odhadem k dvěma tisícovkám diváků, většina představení měla dobrou až vynikající návštěvnost.

Zaměřím-li se na úroveň jednotlivých představení, tak souhrnně lze říci, že letošní ročník měl nadprůměrnou úroveň. Nejdříve však několik vět týkajících se linie pohádek, respektive k představením usilujícím o Popelku. Bylo tomu tak bohužel i letos, že tato představení v inscenačních výsledcích zaostávají za inscenacemi určenými prioritně pro dospělého diváka. Příčin je několik od nekvalitních předloh, přes nedůslednou dramaturgii až po tvůrčí nezkušenost či neuvědomělé podcenění této linie – vždyť jsou to „jen“ pohádky pro děti. I letos jsme tyto trendy zaznamenali. Nezkušenost v převodu filmové látky na jeviště se projevila u souboru Lejdy z Pajdy ze SPgŠ Přerov – Walt Disney: Na vlásku, výběr nekvalitního textu u souboru ŠOK ze Šternberka – M. Doležalová, R. Vencl: Dobrodružství na ostrově Čičidžuma, nebo nedůslednost v režii jsme zaznamenali u DS Osvětová beseda Velká Bystřice – Božena Šimková: Krakonošův klobouk. Ani zbylé dvě inscenace, Ottfried Preussler: Malá čarodějnice souboru J. K. Tyl z Brodku u Přerova a autorský jevištní převod pohádky Josefa Čapka O tlustém pradědečkovi od Divadla Hanácké obce z Prostějova nejsou dokonalé. Nicméně obě se jednoznačně vyznačují dobrou dramaturgií, schopnostmi tvůrců vystavět finální tvar inscenace ve všech inscenačních složkách (režie, scénografie, herecké výkony). A je tu i samotný autorský podíl, neboť se jedná o dramatizace či jevištní převody původně prozaických látek. Vida, předvedli se tu šikovní tvůrci, a to těší.

Jak se mi jeví oněch osm představení pro dospělého diváka. I tu jsou pochopitelně rozdíly v kvalitě předvedeného tvaru. Od dramaturgicko – režijních nedomyšleností, až po inscenace vyznačující se poučenou režií a výbornými hereckými výkony. Ale je potěšitelné, že těch průměrných až nadprůměrných bylo letos výrazně víc. Hned tři soubory vsadily na klasiku a to českou i světovou. DS Stonařov nazkoušel Deskový statek od Václava Štecha. Počestné paní aneb Mistr ostrého meče od Karla Krpaty a Karla Steklého připravil DS bratří Mrštíků z Boleradic. A ruskou klasikou N. V. Gogola: Revizor se prezentoval DS tea Trum Velké Opatovice. Všechny tři soubory se s nelehkým úkolem inscenovat klasiku tady a teď vypořádaly opravdu se ctí a zajímavě. Návrat na scénu zvláště českých prvorepublikových her je zajímavý a ukazuje, že problémy první republiky nás v současnosti tíží podobně, jako tehdejší autory. Proto je velmi chvalitebné vytáhnout je ze zaprášených regálů a udělat je scénicky nově, ale současně tak, aby se nezamlčelo jejich poslání. Myslíme si, že to se povedlo.

Pak jsem tu zaznamenal i silnou linku autorského divadla. Všechny filozofy bych postavil ke zdi, napsala pro soubor Morkovští ochotníci z Morkovic Marie Tesař (pseudonym souborového autora). „Co víc si přát“ Romana Krejčíře ze souboru Naživo z Velkých Opatovic je také autorský počin. Ovšem tady je značný rozdíl. Prvně jmenovaná inscenace dosahuje svými tvůrci velmi osobitého, ale zároveň divadelně poučeného a smysluplného tvaru, druhá je zatím na počátku své cesty, i když i ona ukazuje na talentový potenciál v řadách autorů píšících přímo na tělo souboru.

A ještě se musím zmínit o třech inscenacích současných autorů: Osvětová beseda Velká Bystřice nazkoušela komedii Jaromíra Břehového Otylka. DS Bezchibi Brtnice se pokusil o komedii Pavla Němce Amant a Smotaná hadice z Křenovic se velmi dobře utkala s předlohou R. Vencla a M. Doležalové: Královny. Zatímco prvé dvě hry jednoznačně míří k žánru zábavného divadla, bez nároků na závažnější sdělení, a skrývají v sobě dramaturgické problémy, které se nepodařilo zcela odstranit, posledně jmenovaná si klade vyšší ambice. Umožnit divákovi nejen zasmání, ale i dát mu šanci spoluprožít si některé starosti našich současníků. A to je očistná katarze, která se s touto inscenací dostavila.

Závěrem chci ještě konstatovat, že besedy po představení byly báječné, a to i když jsme říkali, že ne všechno se podařilo. Porota – lektoři Pavel Zajíček, Ladislav Valeš a Jaroslav Kodeš – nebyla bita za kritická slova, ale myslím si, že si pokaždé s tvůrci porozumělě, i když nemohla vždycky chválit. Hanácký divadelní máj 2019 proběhl v tvůrčí atmosféře i společensky úspěšně. Místo tečky teď vkládám emotikon, vybírám smajlíka – velký úsměv.

Porota Hanáckého divadelního máje nominovala na KDP do Vysokého nad Jizerou DS bratří Mrštíků z Boleradic – Počestné paní aneb…, doporučila Morkovské ochotníky – Všechny filozofy… a DS Smotaná hadice Křenovice – Královny. Na Národní přehlídku činoherního divadla pro děti Popelka Rakovník doporučila porota DS J.K. Tyl Brodek u Přerova – Malá čarodějnice a Divadlo Hanácké obce Prostějov – O tlustém pradědečkovi.

Pozn. red.: V příloze naleznete po dvou fotografiích z představení Počestné paní aneb…, Malá čarodějnice, Královny, Všechny filozofy bych postavil ke zdi, O tlustém pradědečkovi, Deskový statek, Otylka a 1× Revizor. Foto Jaroslav Kodeš – archiv přehlídky.

Autor: Jaroslav Kodeš